Dělá se to, jen pozor na kontrolní otvor ,kamarádovy se stalo, že měl problém, aby se mladí dostali ven , budka byla na korely zapomněl ,že kakadu jsou poněkud větší.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pozor na kunu ta se dostane všude a jak to vidím na fotu nebude mít problém-letošní zkušenost.

Taky se toho obávám.

Kočky od souseda v keřích u mě na zahradě zlikvidovali už dvě hnízda kosů ,doufám že potřetí už jim to vyjde snad se tam kočky nedostanou a mladé úspěšně odchovají.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Alisterus 23 napsal(a):
Pokud jezdíte na burzu do Přerova, tak můžete dát vědět a můžeme se jít mrknout

Tyhle jsem měl od sebe cca na tři metry. Ale ty jsou vyčekané

Dudky tady občas také zahlédnu, ale jen když táhnou. Na hnízdění jsem je fotil jen na jižní Moravě.

Děkuji moc za nabídku, ale na burzy nejezdím, nevlastním řidičský průkaz, pokud bych sehnal odvoz a jel určitě vás budu kontaktovat.

Dnes konečně první vlhy pestré. Tak to vám závidím., nikdy je na živo v přírodě neuvidím, stejně tak jako Dudka.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To ji nepřišlo divné, že nemá zahnutý zobák?

Vím, řečnická otázka.

Povídali v záchranné stanici. Někdo našel holuba, usoudil, že je to poštolka (!) a nasypal mu (jí) zrní. (!)

Fialovýma krávama to začíná a takhle to končí,

Dnes kukačka a 1 rorýs Karviná.Jen pro zajímavost ,dnes mi volal známý jestli mi neuletěl papoušek ,že ho mají na zahradě ,spěchám na jeho zahradu a fotím papouška .Fotka je přiložená ,jen musím napsat, že vzdálené sousedce je 35 let. Bylo by to i k smích ,jen doufám, že nemá ptačí chřipku.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Držím palce .

Dnes jsem je nachytal , samice chodí do budky.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Kolonie Havranů, Ostrava Mariánské hory ,u Kauflandu.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

27. 4. 12:05
Je to velký paradox. Zatímco takové kuře se na stoly našich předků dostávalo jen výjimečně, na zpěvném ptactvu si pochutnávali pravidelně.

Článek
Běžně se u nás chytali a jedli vrabci, sojky, kvíčaly či strnadi. V některých případech šlo o z nouze ctnost, jindy by pokrm z ptáčka zpěváčka mohl klidně nést razítko „mimořádná delikatesa“. Třeba takový strnad, bez jehož lahodného masa si mnoho Francouzů z Provence dosud nedokáže představit pořádnou hostinu. Byť ani tam už na stůl podle zákona dávno nepatří.

Přestože sloky dětských písniček se v článcích o gastronomii zpravidla nevyskytují, tady je namístě odrecitovat pár slov ze starého zpěvníku: „Chytil táta sojku, chytila máma taky, chytil táta, chytila máma, chytily všechny děti, sojka neuletí.“ A jak to bylo dál? Ve druhé sloce sojku zabili, ve třetí oškubali, ve čtvrté upekli a v páté snědli. Sojka neuletí. Kdo si pamatuje Krakonošovu večerníčkovou sojku práskačku, ptavděpodobně mu té sojky ani nebude líto.

Sojka se často pekla nadivoko, kdy se do vykuchaného ptáka vložilo pár kuliček koření (pepř, jalovec, nové koření), pak se ptáček obalil v plátku slaniny a upekl v pekáči na másle doměkka. Další oblíbenou dobrotou byla sojka dušená na másle a bílém víně, kam se přidávaly také nasekané bylinky jako kerblík, libeček či petrželka. Třetí ověřenou úpravou byla sojka s jemnou máslovou omáčkou připravenou z výpeku, jejíž chuť byla posílena koňakem a muškátovým oříškem.

Omáčka z vrabčáků
V české lidové kuchyni se ale připravovalo mnohem více ptáků než jen sojky. Chudí lidé si vařili polévku či omáčku z vrabců, oblíbení byli dušení skřivánci s tlučeným pepřem a vínem, zadělávaní drozdi či pečené kvíčaly, které byly běžně v nabídce mnoha restaurací, jak nám dokazuje starý jídelní lístek z restaurace U Pinkasů.
Dokonce legendární kuchařka Magdaleny Dobromily Rettigové přináší půl tuctu receptů na zpěvné ptactvo, přičemž nechybí ani recept na malé ptáčky s omáčkou, aniž by tato úspěšná kuchařka a buditelka specifikovala, o které ptáčky šlo. Zjevně o ty, jež se podařilo nachytat.
Zkuste křepelky
Chtěli byste některý z výše uvedených receptů ochutnat? Asi nejjednodušší alternativu běžně nedostupného divokého ptactva představují křepelky, které se svou velikostí blíží sojkám či kvíčalám.
Křepelky lze téměř běžně koupit u farmářů a jejich příprava nabízí pestré možnosti. Vedle klasiky v podobě křepelky plněné nádivkou z drobů, vajíčka, bylinek a strouhanky můžete vyzkoušet křepelku nadivoko i s máslovou omáčkou. Nebo ji připravte s česnekem a rajčaty.

Trápení strnadů
Na kulinární experimenty můžete použít také mnohem většího holuba, který je oblíben hlavně ve vyšší gastronomii, kde platí za vyhlášenou delikatesu. Kuchaři jím dokonce občas nahrazují strnada zahradního, který byl ve Francii považován za jednu z největších delikates.

A také nejkontroverznějších, neboť samotné kuchařské úpravě předcházelo několik měsíců dlouhé trápení tohoto drobného pěvce. Farmáři dodávající tuto lahůdku do restaurací strnady zavírali do klecí, kde je překrmovali až na trojnásobek běžné váhy. A nakonec strnada utopili v koňaku, díky čemuž údajně získalo jeho maso nezaměnitelnou chuť.

Mladí Červenokřídlí+rodiče.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Vloni jsem měl stejný problém jako vy, samice 3 letá královačka mi nesla na zem, když jsem jí udělal na zemi kde nesla ohrádku a dal do ní vejce nešla tam a další dvě snesla z bydla na zem ,samozřejmě se rozbily, byl u mě kamarád a řekl mi, že mám malou budku a malý vstupní otvor tak jsem si sehnal velkou budku s velkým přírodním otvorem a hned tam vlezla, ale sezona byla v trapu, letos už chodí normálně do budky. Co nevidět začne snášet, první fotka původní budka, druhá fotka starší velká budka od kamaráda, Byl problém tam (boudu) vůbec dostat.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Bohužel, takových zvířátek bylo víc.

A stále jich přibývá. .

kitik napsal(a):
Jedovatý byl i severoamerický papoušek karolinský.

Byl, ale proti člověku i tak neměl šanci.

Rosteme Alíci malí modří H:O:

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Je velký asi 23 cm a váží asi 65 gramů (asi jako drozd), má černé, oranžové a hnědé peří, je všežravý.[2]

Jde o jednoho z mála známých jedovatých ptáků; v jeho peří a kůži je obsažen batrachotoxin, stejný jed, jaký „používají“ jihoamerické žáby z rodu pralesničkovitých. U pištců je jed obsažen v poměrně malém množství (v peří jednoho ptáka jsou obsaženy asi 2–3 µg jedu a v kůži 15–25 µg, zatímco v kůži jedné pralesničky asi 100–1000 µg jedu); při doteku způsobuje u člověka pálení kůže. Jed slouží hlavně k ochraně před predátory. Podobně jako pralesničky však pištci jed neprodukují sami, ale získávají ho z potravy, konkrétně z brouků z rodu bradavičníkovitých.

Jedovatých je také několik dalších ptáků z této čeledi, např. pištec proměnlivý a pištec pralesní, a také jiný příbuzný novoguinejský pták, kosovec šoupálčí.[3] Jedovatost byla objevena náhodně ornitologem Jackem Dumbachererm, když se poškrábal při vyprošťování pištce z ornitologické sítě. Domorodci ale o této vlastnosti věděli již dříve.[4]

Horák lutino napsal(a):
Tak dneska přiletěla 1 vlaštovka na hnízdo, hned jsem otevřel vlet do hospodářské budovy, jaro je tu.

Dnes už je celý pár pohromadě a spí na hnízdě.

Tak dneska přiletěla 1 vlaštovka na hnízdo, hned jsem otevřel vlet do hospodářské budovy, jaro je tu.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ka-ka napsal(a):
Zdravím,
nedávno jsem sem dával foto, jak se pojímají moji mladí kakadu růžový, V budce se objevilo první vejce, doufám, že budou přibývat...

Pro mě událost, protože se jedná o mladý pár a moje první papoušky v "této kategorii" a stále se beru za začátečníka..

Doplňek : dnes jsem se tam po 3 dnech podíval a už jsou tam 2 ks plus mrkev :-))

kaka

Mrkev je drahá ,snad se vám rozmnoží ,jinak gratulace a držím palce ,moji zatím nic.