Telefon:
737432281
Informace o uživateli:
Papoušci, Holuby, Králíci
Moje zvířata
Registrace od: 25. 11. 2016 19:18:04
Naposledy přihlášen: 24. 6. 2023 15:00:51
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
Ludmi
napsal(a):
Víte někdo prosím, jak je to se štěpitelností? jaká budou mláďate, když budu mít štěpitelného samce a přírodní samici?
Pro dědičnost vázanou na pohlaví platí:
(místo lutina můžeme použít jakoukoliv jinou mutaci vázanou na pohlaví)
Zde je velice důležité pohlaví ptáků. Jestliže si pořídíme za drahé peníze samičku papouška v mutaci lutino a spáříme ji s přírodním samcem, výsledný efekt bude prakticky nulový, získáme pouze štěpitelné samce. Naopak stačí si pořídit samečka přírodního, pouze štěpitelného do lutin nebo přímo lutino, a získáme velké procento lutinových samiček v odchovu.
1,0 lutino x 0,1 přírodní = samci přírodní/lutino, samice lutino
1,0 přírodní x 0,1 lutino = samci přírodní/lutino, samice přírodní
1,0 přírodní/lutino x 0,1 lutino = 50% samců/lutino, 50 % samců lutino, samice lutino, samice
přírodní
1,0 přírodní/lutino x 0,1 přírodní = 50% samců/lutino, 50% samců přírodních, samice lutino,
samice přírodní
1,0 lutino x 0,1 lutino = 100% lutino obojího pohlaví
Ornitologové žádají lidi, aby neshazovali hnízda jiřiček a vlaštovek
Praha - Ornitologové žádají lidi, aby neničili a neshazovali hnízda jiřiček a vlaštovek, které se v tomto období vracejí do Česka ze svých zimovišť v Africe. Shazování hnízd s vejci a mláďaty, s kterým se ornitologové každoročně setkávají, je v rozporu se zákonem o ochraně přírody. Ornitologové na to dnes upozornili v tiskové zprávě.
Jiřičky i vlaštovky se podle ornitologů zpravidla vracejí na místo, kde se narodily. "Především jiřičky jsou na svá hnízdiště silně vázané. Celé generace obývají tentýž objekt po desítky let," řekl Lukáš Viktora, odborník České společnosti ornitologické (ČSO) na ochranu ptáků v zástavbě. Podle něj si oba druhy staví hnízda prakticky výhradně na lidských stavbách. Vlaštovky uvnitř, nejčastěji ve stodolách, dílnách, garážích, průmyslových halách, průjezdech či zemědělských objektech a stájích. Jiřičky naopak na vnějších zdech budov, nejčastěji pod římsami, v okenních nikách nebo v zapuštěných lodžiích.
Ornitologové se ale každoročně setkávají s případy, kdy se lidé snaží ptákům v hnízdění bránit například tím, že umisťují překážky do oken včetně bodců proti holubům. "Jenže pro jiřičky mohou paradoxně sloužit jako opora hnízda. Problém je, že bodce, kovové i plastové, mohou ptáky zraňovat či zabít," vysvětlil Viktora. Vlaštovkám zase někteří lidé bránit vletět do budovy, v které mají hnízdiště. "Setkáváme se i s případy, kdy lidé shazují hnízda s vejci i mláďaty, což je zcela nepochopitelný a barbarský čin. Navíc v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny," doplnil Viktora. Pro jiřičky to může znamenat konec sezóny, jiné místo k hnízdění už si nezvládnou najít.
Lidem, kteří se obávají trusu pod hnízdem, ornitologové radí umístit pod hnízdo podložku, která trus zachytí. Pokud chce někdo jiřičkám a vlaštovkám se stavbou hnízda pomoci, může jim na zahradě připravit nádobu s hlínou, kterou zalije vodou, radí Gabriela Dobruská, která se v ČSO věnuje vzdělávání. Oba druhy totiž potřebují na stavbu bláto.
Vlaštovky a jiřičky jsou považovány za tradičního posla jara. Když krmí mláďata, uloví jeden pták denně stovky mšic, muchniček, komárů a dalšího drobného dvoukřídlého hmyzu.
Záchranná stanice a Dům přírody Poodří, Bartošovice
v pátek
Ve čtvrtek 6.4. byl odchycen čáp u restaurace U Čápa v Příboře. Ještě téhož dne byl převezen k ošetření na spolupracující veterinární kliniku VETCENTRUM v Ostrava-Porubě, kde absolvoval klinické vyšetření, vyšetření RTG+ CT a následně byl operován. Ze zdravotní zprávy vyplývá, že došlo k otevřené fraktuře pravé pažní kosti, kost byla obnažena v délce 8 cm a byla částečně roztříštěna, resp. v postižené časti těla byla řada drobných kostních úlomků. Zranění nebylo způsobené nárazem na atypický hromosvod (čáp v tomto prostoru u hnízda bezpečně zvládal přistání), ale je následkem střelného zranění, v těle zůstal uvízlý náboj- brok❗️❗️❗️ Jsou nasazena antibiotika a lék proti bolesti. Prognóza je nejistá až nepříznivá😞.
V dané věci podáme trestní oznámení na neznámého pachatele.
Já mám vnitřní zálet 2,5m, venkovní 3m ,výšku 2m a šířku 1 m a v pohodě.
egi08
napsal(a):
Tak dnes vlaštovičky i u nás. Uh.Ostroh
Tak nevím, dnešní ráno v Karviné, Velikonoce nebo Vánoce?
U Zámeckého rybníku v Chropyni na Kroměřížsku došlo k velkému úhynu racků chechtavých.
Ornitologové tam ve středu našli desítky mrtvých a umírajících ptáků. Deník o tom informoval místopředseda Moravského ornitologického spolku (MOS) Jiří Šafránek.
„Jsou tam desítky mrtvých a umírajících racků. Pravděpodobně došlo k otravě nebo něčemu podobnému jako před pár dny na rybnících v Mutěnicích na Hodonínsku,“ sdělil Deníku Jiří Šafránek s tím, že o úhynu již ornitologové informovali Českou inspekci životního prostředí.
Mohou za to návnady proti hrabošům?
„Bude třeba, aby se na to podívali veterináři, zda nedošlo například k otravě granulemi proti hrabošům. Otázkou také je, zda by to nemohla být ptačí chřipka,“ dodal ornitolog.
„Většinou se ale u racků jedná o otravy přípravkem proti hrabošům. Zemědělci by je totiž měli dávat do nor, neměli by je rozmetávat plošně po poli, ale mohlo se stát, že někdo pochybil,“ uvažuje Šafránek.
Na místo ve středu vyrazili veterináři. „Úhyn racků nám byl nahlášen. Kolegové už na místě odebrali vzorky, výsledek vyšetření bychom měli mít během zítřka,“ řekl ve středu Deníku mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.
V Chropyni je jedno z největších hnízdišť racků na střední Moravě. Populace racků chechtavých na tamním Zámeckém rybníku čítá podle ornitologů zhruba 1000 až 1500 ptáků.
„Zajímavostí je to, že tam hnízdí i racek černohlavý, který je velmi vzácný a zákonem chráněný. Bylo tam letos na jaře zpozorováno sedm dospělých kusů. Předpokládá se, že tam jsou tak dva až tři páry,“ dodal Jiří Šafránek.
Co se uhynulých ptáků týče, podle Šafránka se jednalo jen o racky chechtavé. „Pokud by tam však bylo něco virového původu, tak se to přenese i na ostatní. Je to velký problém, neboť je to jedno velké hnízdiště,“ dodal ornitolog.
Dva případy úhynu racků během pár dní
Veterináři od středy evidují už dva hromadné úhyny racků na ptačí chřipku. U Mutěnických rybníků na jižní Moravě došlo o víkendu k úhynu přibližně stovky racků chechtavých. „Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu (SVÚ) Jihlava následně včera potvrdilo vysoce patogenní ptačí chřipku. Nákaza se prokázala rovněž u přibližně 60 uhynulých racků u Hobšovického rybníka nedaleko Velvar na Kladensku,“ sdělil Petr Vorlíček.
Mimořádná opatření veterináři neplánují
„V případech, kdy se ptačí chřipka objeví u volně žijících ptáků, SVS nepřijímá mimořádná veterinární opatření. V zasažených lokalitách však informujeme chovatele drůbeže o výskytu nákazy a nutnosti dodržovat pravidla biologické bezpečnosti. Důležité je zejména zamezit kontaktu drůbeže s volně žijícími ptáky, kteří jsou zdrojem nákazy,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Od počátku letošního roku SVS eviduje devět výskytů ptačí chřipky u volně žijících ptáků, zatímco loni se objevily pouze dva případy.
Podobné abnormální hromadné úhyny racků hlásí z nedávné doby také několik dalších států, například Francie, Belgie, Nizozemsko a Itálie.
dnes 16:55 – Mutěnice (Hodonínsko)
Novinky, ČTK, fš
U rybníka Třetí Zbrod u Mutěnic na Hodonínsku v sobotu uhynula až stovka racků chechtavých. Ornitologové našli mrtvé či umírající racky v jedné z největších kolonií těchto ptáků v Česku. Příčina zatím není jasná, řekl v neděli Ondřej Ryška z jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické.
Ornitologové zatím vyšetřují příčinu společně s odborníky ze Státní veterinární správy. U uhynulých ptáků je potřeba udělat laboratorní analýzu.
Podle Ryšky hnízdí u soustavy rybníků mezi Mutěnicemi, Dubňany a Hodonínem zhruba 3000 párů racků chechtavých. Mutěnické rybníky tak hostí jednu z největších kolonií těchto ohrožených opeřenců v ČR.
„Musíme také zjistit, kam létají racci za potravou, jestli tam nemůže být příčina úmrtí. Dnes (v neděli) odpoledne pojedu k rybníkům znovu a uvidíme, jestli najdeme další uhynulé ptáky,“ poznamenal Ryška.
Okolí rybníků je rovněž oblíbeným vycházkovým cílem obyvatel z nejbližších obcí.
Podle Ryšky v této oblasti ptáci v minulosti hromadně nehynuli, ale zmínil masivní úhyn racků u Chomoutovského jezera severně od Olomouce v roce 2010. Tehdy se ptáci otrávili na okolních polích jedem k hubení hrabošů, počet uhynulých racků byl zhruba 1500.