Měl jsem andulky s jedním párem korel výlet 3 m zálet 2,5m výška 2 m a přesto, že měli své budky v kterých hnízdily, lezly do budky ke korelám a zničily celou snůšku. Jen má zkušenost, ale u někoho to vychází a nemá problém.

Inkové jsou o trochu hlasitější a problémovější než Kakadu růžoví, ale nemusí to být vždy pravidlem. Záleží na povaze chovaných papoušků. Ani lidé nejsou všichni stejné povahy. .

egi08 napsal(a):
Tak dnes vlaštovičky i u nás. Uh.Ostroh

Chuděrky. U nás dnes husté sněžení s větrem a v noci má být -5. K nám na hnízdo každoročně přilétají vlaštovky kolem 25.4.

papouscims napsal(a):
Pánbůh zaplať za normální odpověď, už jsem myslel, že tady budu číst jen velmi konstruktivní kritiku od,,andulkářů". Rizika znám, vím, není to jednoduché, přesto si věřím.😄 Doufal jsem, že se tu rozběhne zajímavá debata jako před 10 lety, ale bohužel... Diskutovalo se tu o cenách, odchovech atd., to už se asi opakovat nebude.

Navštivte pár chovatelů, možná se s Vámi podělí o své chovatelské zkušenosti.

Přeji Vám hodně štěstí ve vašich plánech, ale musím Vám popsat i druhou stranu jejich chovu, zaprvé musíte sehnat mladý nepříbuzný pár, starší 100% chovný vám nikdo neprodá, zadruhé musíte mít dobré sousedy, tedy pokud je nechcete trápit ve sklepě jak to někteří chovatelé dělají ,Inkové jsou hodně hluční a zatřetí, byl jsem u pár chovatelů ,první odchoval mladé po 7 letech ,druhému při toku samec zabil samici po 5 letech chovu a třetí zjistil, že po 4 letech nemá pár ale dva samce i když měl uděláno DNA, nevím jaké máte chovatelské zkušenosti s papoušky .Já chovám a odchovávám už 35 let různé menší a střední druhy papoušků ,ale když jsem si pořídil papoušky Kakadu zjistil jsem, že je to jiná liga, co se týká jejich psychiky a přístupu k nim, jsou velice vnímaví náladoví a někdy i dost hluční, agresívní a nepředvídatelní, nechci vás odrazovat od vašich plánů ,jen jsem chtěl popravdě napsat ,že jejich chov i odchov není většinou jednoduchý, samozřejmě že se najde chovatel který má štěstí, ale to je většinou výjimka a takové páry se neprodávají.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Alexandr malý modrý H.O.V nevytápěných záletech.3+2 plné vejce.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Prosím o váš názor nebo zkušenost. papoušky mám v uzavřených záletech. chtěl bych je pustit v tomto počasí.

A mohu se zeptat proč je máte v uzavřených záletech ,kdyby jste si o nich něco načetl zjistil by jste, že mohou být v celoročních voliérách ,já je mám celoročně ve voliéře s venkovní výletem se zděným uzavíratelným záletem a zavírám je jen na noc a když je extrémní počasí ,máte je vidět když nasněží co vyvádějí a jak jsou rádi na sluníčku i když je mráz, řekl bych ,že kondici mají lepší než kdyby byli celou zimu zavření.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Na Vysočině opět hnízdí orli mořští. Mláďata zde vloni vyvedlo třináct párů

Dnes, 16:45 Také Kraj Vysočina se podílí na zajišťování ochrany kriticky ohrožených orlů mořských. Ty se v ČR vyskytují od 70. let minulého století. Jejich hnízdění na Vysočině je zdokumentováno až v posledních desetiletích. Hnízdiště jsou dohledávána ornitology a ve spolupráci s lesními hospodáři je řešena jejich ochrana. „V důsledku kůrovcové kalamity došlo v charakteru krajiny k výrazným změnám. Orli vykazují k původním hnízdním stromům značnou vazbu, avšak „tradiční“ hnízdiště už pro ně často nejsou využitelná. Navzdory omezeným možnostem pro výběr hnízdiště i dalším negativům, která s sebou přináší hnízdění ve fragmentech starších porostů, hnízdí v současnosti na Vysočině okolo dvaceti párů orlů mořských. Krajský úřad Kraje Vysočina, konkrétně odbor životního prostředí a zemědělství, aktivně oslovuje vlastníky lesů a odborné lesní hospodáře s výzvou, aby těžbu kůrovcového dříví v širším okolí hnízd realizovali v období od konce června do začátku ledna,“ popisuje radní Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životní prostředí Pavel Hájek. Orel mořský je velký druh dravce z čeledi jestřábovitých patřící k největším žijícím orlům vůbec. Žije v blízkosti vod na rozsáhlém území Evropy a Asie a živí se převážně rybami a ptáky. V minulosti z mnoha oblastí Evropy zvláště v důsledku lidského pronásledování zcela vymizel, od 80. let 20. století však začala jeho početnost opět stoupat a postupně obsadil řadu původních hnízdišť. V roce 2022 na Vysočině vyvedlo mláďata 13 párů, ze všech sledovaných hnízdění byla více než polovina úspěšná. Mezi hlavní příčiny neúspěšných hnízdění patří rušení, zejména přítomnost osob v blízkosti hnízda nebo lesnické práce. V důsledku rušení dochází k zastydnutí snůšky nebo i k predaci mláďat orlů, a to zejména krkavci. „Orel mořský není schopen hnízdit opakovaně, náhradní snůšku samice snese jen výjimečně. Časná doba hnízdění (polovina ledna až polovina května) se bohužel potkává s termínem realizace těžebních prací. Pro udržení stávající početnosti populace druhu na Vysočině je tedy třeba důsledně vyhledávat hnízda a v jejich blízkosti zajistit maximální klid," doplnila Jitka Svatošová, mluvčí Kraje Vysočina.

PETR BRZEK
22. 3. 2023, 13:55
Záchranné stanice často řeší to, že k nim někdo přinese nalezená mláďata. Jejich pracovníci ale všechny nálezce vyzývají, aby se s nimi nejdříve poradili. Třeba žena z Litomyšle vzala z parku dva malé zajíce a ti nakonec kvůli její neodborné aktivitě umřeli.

Jaro je tady a s teplým počasím bude venku daleko víc zvířat a také jejich mláďat. Po zimě se v rozněžnělých lidech tradičně rozvíjí ochranitelský pud malých zvířátek a v záchranných stanicích jsou z toho znovu šílení.

"Je nejlepší na ně za žádnou cenu nesahat a poradit se. Na telefonu máme linku, která je nonstop," apeluje na lidi Milan Oppa ze Záchranné stanice Pasíčka v Boru u Skutče.

Ochránci zvířat nabádají lidi, ať jim nejdřív natočí a pošlou video. Podle něj vyhodnotí, zda zvíře opravdu potřebuje pomoc.

Vinou jedné ženy z Litomyšle podle odborníků teď uhynuli narození zajíci. Myslela si, že jde o zakrslé králíky, vzala je domů a vzápětí jedno mládě zakousla kočka. Druhé mládě pak naprosto nevhodně krmila a zvíře několik dnů chřadlo.

"Lidi dělají tu chybu, že jim dávají krabicové mléko a je jedno, jestli to je plnotučné. V tomhle případě dostávali i okurky, a to je úplně špatně," popsal nevhodnou "péči" Oppa.

​Když se utrápený zajíc dostal do záchranné stanice, bylo už pozdě a zvíře uhynulo.

Mylně se lidé domnívají, že jsou mláďata opuštěná. Rodiče jim totiž obvykle jen shánějí potravu. Pokud se nalezená zvířata dostanou do záchranné stanice, jen třetinu z nich se podaří vrátit zpátky do volné přírody.

Dnes ráno na plotě samička Rehka domácího.

Kdyby farmáři a zemědělci vyvěšovali na svých pozemcích hnízdní budky pro sovy ,nemuseli by řešit přemnožené hlodavce a používat otrávené návnady.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ne, protože se jí bude dvořit ,ale bude více zpívat a ne tak řvát. Jinak mimo sezonu ani nevím že je mám.

Jde do toku a protože volá samici tak se připravte, že se bude ozývat ještě 2-3 měsíce.

Jaro ožívá s opeřenými zpěváčky.
Na 12. března připadá svátek svatého Řehoře, se kterým se pojí také řada pranostik souvisejících s jarem. S ohledem na počasí jde tradičně o období příletu ptáků. K těm nejvýraznějším patří čápi bílí. Zpravidla ještě před nimi přilétají husy velké, špačci obecní, čejky chocholaté nebo skřivani polní, dle pranostiky „Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout.“


Hromnice se slaví již na začátku února, největší ptačí invaze však nastává až nyní. Právě během března se k nám do České republiky vracejí tisíce stěhovavých ptáků, okřídlených poslů jara. Před zimou migrují do teplejších krajin, aby si zajistili dostatek potravy, nyní se vracejí, zejména kvůli ideálním podmínkám pro hnízdění a vyvedení ptáčat.

„Ptáci se přesouvají z jednoho konce zeměkoule na druhý proto, aby využili sezonních výhod mírného pásma, kde je daleko méně predátorů než v tropech, v létě hojnost potravy a delší den, takže se zde dá vychovat více mláďat. Navíc – navzdory obecnému přesvědčení – pro ně tah nepředstavuje nadměrné riziko. Jsou k němu uzpůsobeni a nepůsobí jim významnější ztráty,“ popisují vědci Ústavu biologie obratlovců AV ČR./3/

Po skřivanech nebo špačcích, ke kterým se v březnu přidávají čápi, také drozdi, konipasi, strnadi, holubi hřivnáči nebo červenky, se pak později přidávají oblíbené vlaštovky, jiřičky nebo pěnice. S ptačím návratem se můžeme brzy těšit i na roztomilá štěbetající ptáčata. Již nyní nám budoucí rodiče lahodí svým štěbetáním, hlaholením a zpěvem, který je součástí ptačích námluv.

Po tisících kilometrech jsou zpět
Pěvci se k nám vracejí zpravidla z jižní Afriky, asi po 5 tisících kilometrech, které průměrně urazí asi za 100 dnů. Takový budníček větší, jeden z březnových poslů jara, který je však pro svou velikost snadno přehlédnutelný, se vrací i po více než 13 tisících kilometrech. Drobný ptáček s hmotností asi 10 gramů každoročně létá tisíce kilometrů z východní Afriky do východní Sibiře.

V ptačí říši přitom najdeme i další fascinující letce. Rorýsi, kteří společně s ťuhýky reprezentují poslední tažní ptáky s návratem až v květnu, nalétají za rok asi 190 tisíc kilometrů, jak spočítali ornitologové z Akademie věd ČR. Rorýsi reprezentují dokonalé ptačí letce. Letem stráví celý život, za letu dokonce spí, ale také přijímají potravu nebo se páří.
ČLANEK Z NETU.

Tak ten se povedl a chová je někdo?

Dostal jsem tuto fotku bez určení ptáčka, existuje jako druh? Nebo je to jen přibarvená (kachna)?

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

16:09
Veterinární správa od pátku 3. března ruší zákaz venkovního chovu drůbeže, který zavedla kvůli ptačí chřipce. Nákazová situace se zlepšila.

Článek
Státní veterinární správa (SVS) vyhlásila zákaz venkovního chovu v polovině prosince kvůli šíření ptačí chřipky, nyní se podle veterinářů nákazová situace v ČR zlepšila. V tiskové to dnes uvedl mluvčí SVS Petr Vorlíček.

Za letošní rok se potvrdilo 17 ohnisek nákazy, naposledy v Krušovicích na Rakovnicku.

Ředitel veterinární sekce SVS Petr Šatrán vyzval chovatele, aby si nadále uvědomovali vysoké riziko nákazy, chránili své chovy před kontaktem s volně žijícími ptáky a dodržovali pravidla biologické bezpečnosti.

Zákaz venkovního chovu drůbeže se ruší

16:09
Veterinární správa od pátku 3. března ruší zákaz venkovního chovu drůbeže, který zavedla kvůli ptačí chřipce. Nákazová situace se zlepšila.

Článek
Státní veterinární správa (SVS) vyhlásila zákaz venkovního chovu v polovině prosince kvůli šíření ptačí chřipky, nyní se podle veterinářů nákazová situace v ČR zlepšila. V tiskové to dnes uvedl mluvčí SVS Petr Vorlíček.

Za letošní rok se potvrdilo 17 ohnisek nákazy, naposledy v Krušovicích na Rakovnicku.

Ředitel veterinární sekce SVS Petr Šatrán vyzval chovatele, aby si nadále uvědomovali vysoké riziko nákazy, chránili své chovy před kontaktem s volně žijícími ptáky a dodržovali pravidla biologické bezpečnosti.

Tak dnes i u nás první pár Holubů hřivnáčů. Karviná.

Chce to více sledovat novější vlákna ,najděte si můj příspěvek.

Zvířecí sex- jak to dělají ptáci? Ptáci, rozmnožování ptáků.