
Kathie1471
Informace o uživateli:
-
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Registrace od: 14. 1. 2016 12:59:55
Naposledy přihlášen: 26. 9. 2018 11:27:47
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
Luciandthewolf
napsal(a):
Jak jste naučili psa povel “štěkej”. Já už zkusila snad všechno od blbýho ššššštěkej, kočččička, přes různý dráždění, jak mnou tak osoby cizi, na vodítku, bez něj, videa psů v TV, dokonce i masku opice, chodit pod prosteradlem, nic má z toho desnou srandu a nevydá ani hlásku.Zkousela jsem ji i zlobit s miskou jídla v ruce. Když na ni štěkám já tak na mě kouká, jestli jsem jako normální.
Proste nic.
Rada bych ji to naučila. Jedinej případ kdy stekne tak na velkého, cizího chlapa..no a to je mi blby začít říkat štekej a následně ji chválit aby si to spojíla v té její hlavičce.
Na jiný psy nesteka, to jsem ji odnaucila hned od mala. Na ty chlapy začala v pubertě, tak na tom pracujem.
Jinak se učí tyhle “pitominky” hrozně rychle jako je dej pac, popros, mrtvej pes :D :D Jen nevím jak ji vysvětlit do štěkání.
Dobrý den,
mám malou uštěkanou kříženku a představte si, nemohla jsem jí to naučit, venku štěkala na vše možné, ale vzhledem k tomu, že jsem se to snažila odbourávat (což se mimochodem nepovedlo :D) nechtěla jsem jí odměňovat na procházce. Doma jsem se před ní mohla stavět na hlavu, nic. Maximálně si tak ležérně ňafla. Až přišla na návštěvu kamarádka (nepejskařka), nejdřív hrozný kravál, protože to je vetřelec samozřejmě. Když zjistila, že ji zná uklidnila se a s mírným nespokojeným ňafáním odešla na místo. Tak se o tom kamarádkou bavíme, že je uštěkaná, ale na povel jí to nenaučím a ona říká.
"Když na ní štěkneš ona to neokouká, myslela jsem, že se tak ty psi učí?"
Já: "Ne, tak se neučí, ale dokonce i to jsem zkoušela, nefunguje to."
Ona ze srandy: "Jí sem přiveď já na ní štěknu!"
Ale co, tak jsem jí zavolala, kamarádka štěkla a fena spustila jako odpověď.
Takže nic není ztracené a zkoušejte a zkoušejte. Nic jiného nejde! Přeji úspěšný trénink
N.I.C
napsal(a):
Ahoj,
Prohlížela jsem si fríského koně a koukám, že se o nich docela špekuluje, že jsou hloupý. Někde píšou, že šlechtěním ztratili inteligenci a někde zas, že šlechtěním získali inteligenci. Tak jsou hloupý? Nebo jak to s nima je?
Koně přežívají přibližně 50 milionů let, to je o dost více než lidé, takže kdyby byli hloupí, nepochybně by vyhynuli.
Jinak si myslím, že tato diskuze se strhla trošku nesprávným směrem, takže by asi bylo vhodné, kdyby jste si své názory o inteligenci lidstva raději nechávali pro sebe, ušetříte mnoho času! :).
Děkuji za rady, zkusím tedy ještě jednou nějaké prodejny a přinejhorším tedy objednám z netu.
Přesně, já říkám, že kousnout může každý pes. Mám čivavku a pak většího křížence, ani jeden nikdy nikoho nekousl, ale když nad tím tak přemýšlím... Možná by ten čivavák kousl i dřív (tím myslím, při mířené provokaci, jako například u těch dětí) :D Ne, já chápu předpis s náhubkem, do teď jsem cestovat nepotřebovala, takže seženu náhubek a je to. Rozhodně nechci pokoušet štěstí, že si nějaký nezodpovědný rodič nepohlídá dítě, které mi bude pod sedačkou sahat na psa.
asurwic
napsal(a):
Proč nezkusíte první použít vyhledávač?
https://www.patro.cz/produkt/1076021588-nahubek-popruh-nylon-c-00-15100
https://www.becydog.cz/1742-8592250190218-nahubek-kuze-cerny-c-0-yorkshire-civava-praz-krysar
https://www.zverokruh-shop.cz/pes/nahubky-pro-psy/nahubek-kuze-cerny-bf-c-0-yorkshire-civava-prazkrysar/zbozi/chp59725
atd.
Děkuji, vyhledávač jsem samozřejmě použila, otázku jsem mířila spíše na kamenné prodejny, kde mohu produkt ozkoušet na pejskovi, či na vaše zkušenosti s touto problematikou.
Dobrý den,
ráda bych se zeptala, zda nevíte někdo o náhubku pro čivavu, nemůžu jej sehnat a nutně ho potřebuji na cestování. Řidič se vyjádřil jasně, buď náhubek nebo uzavřená přepravka. A co si budem, s sebou prostě nebudu tahat velkou přepravku. Já to na jednu stranu chápu, ať je to dobrman nebo čivava kousnout to může a přenést nějakou nemoc taktéž. Já bych se sice za svého psa zaručila, ale bohužel se mi už několikrát stalo, že malé dítě co sedělo vedle už už sahalo po psovi. Takže rozumím logice náhubku, ale kde mám sehnat náhubek pro tak malého psa? Děkuju za rady!
Dobrý den,
kamarád teď prodává klisnu QH, kupce si vyžádal 5 panel test, ten tedy nechal udělat, ale přišel zpět s jednou nemocí pozitivní. Vzhledem k tomu, že není kůň můj, tak moc nevím co to znamená, klisna je 100 % zdravá, tak jak může mít něco pozitivního? A co to pro ní znamená do budoucna? Je vyřazená z chovu? Mockrát děkuji za informace!
tapina
napsal(a):
Já jsem to rozhodně nemyslela negativně. Navíc do toho asi moc nemám co mluvit, protože jsem nestudovala přímo veterinu Jenže kdekoli je nějaký seminář nebo cokoli s tématem managementu našeho oboru, vždycky do toho nějak zamotají veterináře. Je to celkem vtipné.
Jak píše lodenka333, věřím, že se dá. Na druhou stranu, vy opravdu budete muset něčím vyniknout. Veterinářů je, hlavně těch pro malá zvířata, fakt hodně. Pokud nemáte nějaké kontakty a budete chtít vyjet za něčím zajímavým třeba do zahraničí, musíte projevovat zájem, protože těch, co by jeli, bude mraky.
Např. spousta mých spolužáků, řekla bych tak 60-80% mělo za zadkem rodiče nebo blízké příbuzenstvo, kteří už se třásli na to, jak mladej převezme praxi, to je jedno, jestli za 6 nebo 10 let. Takže jo, taky žili docela normálním studentským životem. I když určitě se žurnalistikou, peďákem by se to srovnat nedalo. Pak pár jedinců, kteří museli vyloženě dřít, protože takové příbuzné neměli, nebyli studijní typy a na nic jiného nebyl čas.
Já tak do 2. ročníku žila studentským životem, žila jsem docela z toho, co jsem uměla z gymplu (kromě anatomie), ale tak ve třeťáku se to nějak zlomilo. Jednak jsem se rozešla s klukem, druhak našla svých v té době sedm koček, a třeťak mě ten obor fakt chytl, měla jsem vzor a vizi. Takže jsem místo volna, třeba i v prázdninách chodila asistovat, na sály, na pohotovosti jsem byla skoro furt. No, abych tam byla co k čemu, musela jsem k tomu něco teoreticky nastudovat, nad rámec toho, co bylo potřeba u tomu abych "udělala ročník". Do toho nějaké vážné osobní věci. Neměla jsem teda vůbec ambice otevírat vlastní praxi nebo jet do zahraničí.
V posledním ročníku mi nabídli, abych zůstala na fakultě; s primářkou na oddělení, kde jsem chtěla být, jsem si rozuměla a bylo to to, co jsem chtěla. Jenže víc to chtěla jedna má spolužačka, jako takovou přestupní stanici k lukrativnějšímu oboru. Tak jsem jí to nechala. I proto, že naši mi řekli, že další 3 roky mi fakt už žádný prachy nedaj (první 3 roky bych bývala měla plat 6.000 + pohotovosti).
Takže jsem po škole nastoupila v horní-dolní, nedostala jsem vůbec slíbený plat, ale jen o málo víc, než bych měla na fakultě, žádného kolegiálního kolegu a poraď si sama. Brala jsem míň než prodavačka v místní jednotě a rozhodně jsem nebyla pomocná síla, ale normální lékař, zaměstnanec. Ale i to období mi hodně dalo.
Nakonec teď dělám to, co jsem dělat chtěla a ve vlastní praxi, což jsem si tehdy myslela, že je úplně nereálné. Našla jsem si k sobě skvělou kolegyni.
Teď tak půl roku si říkám, že bych ještě vystudovala tu veterinu, což byl můj úplně původní sen. Třeba se za ty čtyři roky potkáme.
Hodně zdaru!
Děkuji, já jsem to nemyslela také jen na Váš příspěvek :) Obecně mi i lidé z mého okolí veterinu rozmlouvali a já logicky začala pochybovat, jestli jsem si nevymyslela moc vysoký cíl. Přímo příspěvek od Vás byl jeden z těch který mě ujistil, že když FVL, tak jedině koně, protože pet veterinářů je fůra a kolikrát nestojí za mák. (teď nechci nikoho urazit) Ale jen u nás ve městě to vidím, přijdete k jednomu se psem, který má břicho jako kámen. Automaticky je to tumor, a když nemáte štěstí, tak je ještě k tomu určitě zhoubný. A v druhé ordinaci jsou to zase na 100% červi. Vím, že to asi říkal každý, ale já opravdu nechci být stejná, jako všichni.
Právě že jsem se koukala na podmínky k vlastnictví psa na koleji a je tam souhlas obou sousedících pokojů atd. atd. Podmínky mi přišly skoro až nesplnitelné. Druhá možnost je privát, ale jestli si nebudu přivydělávat, tak by to bylo asi finančně nákladnější.
Dobrý den,
děkuji za všechny reakce, musím říct, že jsem poslední dobou nacházela jen negativní ohlasy a začala jsem pochybovat, jestli si nevyberu spíš lépe placenou práci a zvířectvo nebudu mít jen jako koníček. Asi ještě budu muset hodně přemýšlet, zda se tomu chci opravdu věnovat. Každopádně mnohokrát děkuji a určitě, kdyby mě něco napadlo, napíši.
Děkuji,
nevím, jestli bych si hned chtěla otevírat vlastní praxi. Nejsem moc riskující člověk, ale to je budoucnost. Mě osobně by nejvíce lákala velká zvířata, hlavně koně. Tak mám takový sen, udělat školu jet na nějakou dobu do Anglie do specializovaných klinik na zkušenou, a pak se pokusit vybudovat něco takového u nás. Je to asi jen dětská vize, ale kdo ví, možná se mi to i povede :).
Děkuji,
práci po škole, nemám předjednanou, ale u nás ve městě jsou tři ordinace a tři doktoři ještě dělají kravíny atd. V jedné ordinaci je postarší doktor a v druhé mladý majitel a starší doktorka poslední je relativně mladý pár. V době, kdy bych mohla mít dostudováno, by měli být dva doktoři před důchodem, tak snad by mě vzali.
Ano, o těch kurzech vím, určitě bych na ně chodila.
Děkuji, za informace a kdyby Vás ještě něco napadlo, budu ráda, když mi napíšete.
Dobrý den,
mám mnoho dotazů týkajících se fakulty. Asi bych začala tím, že jsem momentálně v kvartě na gymnáziu. Ano, mám před sebou ještě čtyři roky, ale na naší škole není biologie žádná sláva :) Pan profesor nám rád vypráví místo učiva příhody ze života :/ Tak bych si od kvinty musela zařídit doučování, protože v septimě přijdou semináře a já bych to nerada doháněla na poslední chvíli, proto doučování už od kvinty. Ale jak to bývá nejsem si veterinou 100% jistá, něco jsem si zjišťovala, ale na webu píší jen samou chválu a žádnou pravdu, samozřejmě. Proto se ptám zde. Byla bych ráda za váš názor či jakoukoli zkušenost s FVL.
Ke zvířatům mám vztah odmalička, původně jsem říkala, že prý budu "koňaškou". Ale to raději rodiče svému ani ne 3-letému dítěti rozmluvili, tak jsem přesídlila na veterinu. A už mě to těch 12 let drží. Nějaké extra zkušenosti nemám, ale mohla bych říct, že něco jsem snad posbírala, otec je myslivec a doma máme takovou zoo. Lidé nejdřív nosili nemocná nebo mladá zvířata taťkovi, teď je nosí převážně mně :) Tím pádem vím, že mě pomáhat zvířatům baví. Chtěla bych se tím živit, ale zároveň vím, že veterina není žádný med. A že spoustu lidí má jen mylnou představu.
Slyšela jsem, že na škole je velká protekce, když nemáte v rodině veterináře jste odepsaní. Je to pravda? Jak je to s praxí, dá se sehnat? U nás ve městě je několik klinik, ale nevím jak by to bylo s dojížděním :/ Bydlím přes celou republiku. Jak je to s atestací? Sežene práci i neatestovaný doktor? Stíháte při škole brigádu? A asi poslední celkem nedůležitý dotaz, který mě teď napadá. Četla jsem, že na kolejích je povoleno zvíře. A jelikož jsem z rodiny kde jsou psi, tak bych se chtěla zeptat, jakou s tím máte zkušenost nebo je to jen problém navíc? Pes mi přijde jako dobré odreagování, ale četla jsem velmi ostrá pravidla, tak nevím. To je asi vše, možná si ještě na něco vzpomenu. Předem děkuji za veškeré informace, názory či zkušenosti.