chlupik napsal(a):
No zpocatku se na nej sahnout nedalo, prskal, clovek se jeho reakce az lekl. Ale pak jsme ucpali v chodbe skviry, lapili ho do kelimku od jogurtu a pustili na podlahu. Pobihal, jako bysme tam nebyli, a kdyz bezel okolo a podarilo se ho vzit a dat na sebe, ihned seskocil. Byl to letec. Pak jsem si rekla, ze kdyz se zvetsil, zkusim zda ma pud sebezachovy a pustili jsme si ho na stole. Uz se bal skakat, nastesti. Na stole jsme se ho snazili pohladit, chvilku podrbat. A najednou jsme ho mohli i prenaset uz, poustet po gauci, a ja si ho vzala do dlane a protoze blbe vidim, tak jsem na nej zirala hodne zblizka. A on strnul, a zbytek vecera byl jak kus hadru, nechal si strkat ruku pod bradu, otocit na bok, prohmatat nohy, uplne byl netecny. Myslela jsem, ze ma nejakou nemoc, a do zitra pojde. Ani na potravu nereagoval, na nic, lezel nebo visel v dlani. Druhy den byl ok, zase ficel a nepostal, ale kdyz ho vezmu do dlane a koukam na nej, vzdy ma takovy zasek. Muze to trvat i hodinu, kdy je uz ne apatickej, ale pritulnej, rozcapne se jako pes a necha se drbat, nebo kouka s nama na tu telku. I kdyz asi prd vidi, jsou kratkozraci. Nejroztomilejsi je, kdyz me misto kousnuti odstrci packou, jakoze nevotravuj.

Dobrý den, se zájmem čtu váš chovatelský úspěch! Máme 2-měsíčního a už mě i dceru pokousal Přiznám se, že už se bojím na něj sahat, dnes na mně vyloženě zaůtočil a kousnul pořádně až do krve. Čistila jsem mu klec, už byl zpět zalezlý v domečku, ještě jsem mu doplňovala hobliny přd domečkem a ten ..... vystartoval a hryznul mně. Bylo to dopoledne takže s celým procesem čištění jsme ho vyloženě rušili ze spaní. Takže ochočovací pokusy spíše večer? Podle našeho si můžeme řídit hodinky, v 8 večer vyleze z domečku a shání co bude dobrého