reznade napsal(a):
Snad nemáte pravdu, dnes byla mezi ostatními víc. Taky je teď už jediná která mi ještě nesnáší...

Jak píše Zuzkaa. Slepice první musí snášet, pak se teprve rozkvoká. Kvočnu poznáte tak, že sedí v hnízdě ve dne v noci, jen se vyběhne najíst. To je pak v poklusu- nechodí ale běhá. Pokud by se naopak šourala, tak je nemocná.
Dalšim důvodem, proč nevylézá ven může být, že ji ostatní slepice šikanují- psala jste, že je nová.

Takhle brzy jsem cíleně pod kvočnou nikdy nelíhl. Jednou jsem ale objevil naši hybridku sedět na vejcích v sousedovic stodole. Bylo z toho jedno kuře. Bylo to ale v únoru a v časech, kdy ještě bývaly zimy. Vajíčka mohla přemrznout už jak si to nanášela, nebo později se zachladíly zárodky.. Hnízdo jsem objevil, protože jsem si všiml slepičích stop ve sněhu od nás k sousedům. Kuře se vylíhlo začátkem března, vím, že byla sněhová chumelenice.
Nedávno tu ale byla na toto téma diskuse, dle ní by to mohlo dopadnout dobře. Určitě je v tyto dny mnohem lepší počasí, než v tom případě, který jsem uváděl. Na vašem místě bych byl v klidu. Hlavně kvočny nenahánějte zpět na hnízdo násilím. Jestli je máte na hnízdě zavřené, tak je pouštějte na krmení v době, kdy je ve dne nejtepleji.

petraodlesa napsal(a):
Asumba odpověděla věcně a k tématu. A bez nevhodných připomínek. Zadavatelka se slušně zeptala. Patří jí slušná, zdvořilá odpověď. Někdo zjišťuje informace jinde, jiný začne na iFauně. Je na tom něco špatně? Dvě vlašky tam snad budou v pohodě, nebo dvě roztomilé hedvábničky.
👍 Díky, Asumbo!!!

Ne, tam nebude v pohodě žádná slepice.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dobrý den, já mám kurník metr krát dva metry, asi metr vysoký, jsou v něm 3 snaskova hnízda a 4 hřady a dvě poličky (některé prostě rady spí na polici) a v pohodě v něm mám 19 slepic. Samozřejmě krmím venku, ale holkám to stačí i přes zimu. Aspoň se tam zahrejou. Takže pokud budou mít velký výběh venku, tak myslím, že v tom vpohode můžete chovat.

V tomhle 19 slepic?! Přesně jak jsem psal, sardinky. Kde to má okno? Jako hřady místo latí se zbroušenými hranami jsou klacky.

Erikae napsal(a):
Přístup by měly samozřejmě ven. Ten ukrutně malý výběh, co je s kurníkem spojen, je nevyhovující. Ale slepice se přece na noc zavírají kvůli predátorům... Brala jsem to spíše jako prostor na noc, s kurníkem. Ale stejně, budeme stavět sami nový velký kurník, protože to, co nabízí eshopy se mi zdá všechno nějaké malé. Jen bych byla ráda, kdyby mi někdo poradil. Koupím knihu Úspěšný chov slepic, tam je i návod na kurník a další informace. Vy, zkušení chovatelé, vám jistě někdo rady předal, nám je nemá kdo předat, tak nemusíte útočit na začátečníka a psát mu, ať nic nechová. Zřejmě víte, ale neporadíte. Tak proč diskutujete...

Do toho co jste uvedla vám bylo popravdě poraděno , nejen vlašky, ale žádné slepice. Asi by bylo v dotazu dobré uvést jaké množství by jste si chovat představovala a jak velké prostory jste ochotni vyčlenit.
Zadejte si zde na fauně počet slepic na plochu v kurníku, ve výběhu a na hřadu. Podívejte se i do sekce články. Radím prostory dost naddimemzovat (i hřady). Může se stát, že slepice budete muset mít kvůli ptačí chřipce přes zimu zVřené, tak ať tam nejsou jak sardinky.

Pokud je pod tim údajem “celkové rozměry” myšlen ten výběh, do kterého maji být puštěny přes den, tak platí ta druhá část odpovědi ančovičky. Prostory nemáte na žádné slepice. To co uvádíte je voliera pro andulky, na zem párek křepelek.

reznade napsal(a):
Jestli jsem to pochopila správně, tak je paní neplánovala zabit, ale přikoupit k nim nějaké jiné.

To bylo myšleno asi jako vtip. Celou zimu je živila, tak je nezabije teď, když se začínají roznášet.

asperulo napsal(a):
Nechci nějak narušuvat zdejší vztahy a nechci nikoho obviňovat z nepravdy.
Nic méně i já mám tu zkušenost, že se může stát - stalo se mi i u líhnutí hus v líhni, že se půlka skořápky "nasunula" na jiné již naťukané vejce.
Já dělám tu "chybu", že do líně prostě občas kouknu.
Právě v té první hlavní části líhnutí, kdy je líheň plná vajec a začnou hromadně vyskakovat vylíhlí jedinci, se prostor uvnitř líhně zmenšuje. Předtím tam bylo jedno vejce a teď je tu kuře, house, kachně ... a ty dvě půlky skořápky, a najednou je tu spousta kuřat a spousta půlek skořápek a dalších naťukaných vajec a ty se stále pohybují .... Takže já rychle otevřu líheň vyndám vylíhlé jedince, prázdné skořápky a zase zavřu, případně dovlhčím, husa či kachna stejně nad hnízdem v této fázi občas stojí.
A u pižmovek mám tu zkušenost, že drtivou většinu skořápek sní.
Když už je v líhni pár posledních vajec, tak už tam je místa dost a tam už se to nestává.
Tak to je moje zkušenost a věřte nebo ne, stalo se mi to i u zakrslé kočinky při líhnutí pod kvočnou. Tam jsem na to ale přišla pozdě, nekontrolovala jsem ji průběžné.

Taky se mi to pod kvočnami stávalo. Nečekal jsem jak to dopadne a skořápky odstranil. Když jsem tu někdy psal na téma líhnutí pod kvočnou, na toto jsem upozorňoval.

Varaxi napsal(a):
Může být. :)
1917 se narodil můj děda.
Taky vzpomínal na „vlašky“, ale to byly jakékoli lehké pestře hnědé slepice. Čistokrevné na nich nebylo nic, přinejlepším to mohly být kříženky několikáté generace. Určitě kvokaly a vodily.
Další slepice se prostě dělily podle barev, hnědé byly jako dnešní víceméně jednolitě hnědé hybridy, byly ještě černé, bílé a různě kropenaté. Někdo si potrpěl na stejné barvy, někdo míval směs.
Myslím, že chovat čistokrevně, kroužkovat a vystavovat začal v padesátých letech a to byl u nás průkopník. No, můžu se zeptat táty, ten to bude asi vědět lépe.
A ta doba byla hodně jiná, to je fakt - v zimě se chodil lámat led a ukládal se do sklepů, aby se daly mrazit potraviny na zimu. Vydržel tam od zimy do zimy, to je teď naprosto nemyslitelné.

Babička, když se zabíjelo dělala vepřové konzervy a hotové osmažené řizky zalévala do sádla. Do ledničky by se to nevešlo.
Slepice měli směsku na bázi hlavně vlašek někdy leghornek a pak po různu, když zrovna pán, od kterého kupovali 1 denní kuřátka neměl vlašky, Bralo se jich 50 nebo 60. K omu se nasazovaly 2 kvočny, takže byly různé pěkně barevné kříženky. Jedna vypadala uplně jak francouzske gourney (snad to píšu správně). Byla to osvědčená kvočna, jak se vyštěpíla těžko říct. Z původních plemen tam ale nebylo nic, ty příchodem vlašek vyřadili, děda plánoval rozmnožovací chov. To mu ale nevyšlo- soukromý zemědělec na začátku 50tých let... Jinak se u nás nechávaly slepice dožít, zabíjely se jen nemocné kusy (vím nemá se to). Později už kupované byly hybridky tetry, naposled něco bílého ne vyloženě lehkého.

Varaxi napsal(a):
Nevím, jak staří jsou Vaši prarodiče. Moji se narodili po první světové válce. A to opravdu všichni na vesnici měli slepice puštěné, aby si samy našly, co chtějí, a přikrmovaly se opravdu minimálně. Většinu zbytků, pokud vůbec nějaké byly, dostalo prase a o pšenici se říkalo, že ta je pro lidi, ne pro zvířata. Dědeček dával pšenku proto, že dostával část výplaty v naturáliích, a to byla většinou pšenice. Jiné obilí by musel kupovat - a někdy se koupit ani nedalo. Směňovalo se se sousedy, obchod na vesnici nebyl, leda tak hospoda, kde se člověk dozvěděl, kdo kam jede na trh a sepisovaly se seznamy, komu co má koupit. Nové boty byla tak drahá záležitost, že se kvůli ní vraždilo. Nekecám, jediná vražda v okolí byla kvůli novým botám. Dědeček a celá jeho rodina chodili prakticky bosi, babička byla jedináček, tak byla podstatně rozmazlenější a boty měla, ale i tak musela uháčkovat každé ráno rukavici na prodej, než šla do školy. Každý, kdo měl krávu, doma vyráběl máslo a razil na ně vlastní značku, aby pak ve městě poznalo, od koho to máslo je. Máslo a tvaroh byly cenné suroviny, které se doma prakticky nejedly, aby byly peníze na jiné věci. Každý rok vycházely ženské do 50 km vzdálené obce s nůšemi, aby natrhaly trnky a pak šly domů. Naše vesnice je moc vysoko, trnkám se u nás nevedlo, natožpak kadlátkám. A povidla byly základní surovinou - víc než polovina jídel byla sladká a sladilo se právě povidly, protože cukr byl strašně drahý. Kdo měl včely, stejně med většinou prodal, stejně jako to máslo. Obilí se sklízelo ručně a převáželo koňmi do mlýna. Vlašky a leghornky, to tenkrát nebylo - a ani by nebyl zájem, když to nesedí, kuřata to neodvodí, maso na tom není. Tenkrát byl problém chovat cokoli čistokrevně, vždyť když byly slepice puštěné, kdo zaručil, který kohout je otec?
Je to prostě skoro sto let.
Prarodiče od maminky se narodili těsně po druhé světové a ti už pamatovali spíš komunismus - krávy a prasata ne u domů, ale v hromadných stájích, znali kombajny, traktory, umělé líhně. To už byly příručky, odborná literatura, doporučené postupy chovu včetně návodů ke krmení. V tu dobu obě babičky krmily dost jinak než dřív a ta užitkovost opravdu raketově stoupla. Taky vznikala nová užitková plemena s omezenou kvokavostí a podobně.
Ale to už je úplně jiný život, ta druhá světová je obrovský mílník.

Prarodiče se narodili 1914 a 1916. Ty vlašky babička začala chovat těsně po válce. Rozdíl je v tom, že u vás se jednalo o chudý kraj. My jsme okraj Polabí, sedláci, takže předpokládám, že pro slepice krmení bývalo vzdy, i když se ještě jednalo o původní směsku. Pamatuju jak děda říkal, jak to bylo hezké, když byla každá slepice jinak barevná. Na užitkovost jsem se nezeptal. Když jsem pak choval čzk, tak nebyli schopni říct, jestli něco takového měli.

Nevím jak se staraly o zvířata vaše babičky, ale moji prarodiče chovali zvířata pro užitek a věděli, že je tedy musí nakrmit. Babička říkala “vlaška ti vrátí co ji dáš, leghornka dá ještě víc “(i přes to dávala přednost vlaškám). Navíc měli k živým tvorům cit. Takže ráno slepice dostaly to co prasata —brambory a řepu se šrotem, večer tolik pšenice, že měly volata nacpaná k prasknuti (já jsem si zimní krmnou dávku vylepšil naklíčenou pšenicí). Není rozhodně pravda, že by po takové to krmné dávce slepice půl roku nenesly nebo že by na 1 vejce byly potřeba 4 slepice. Kdo to tak měl, tak nebyl dobrý hospodář. Samozřejmě sezónní výkyv byl a vajíčka se nakládala - na pečeni. Do míchanice čerstvá byla i na podzim a přes Vánoce. Jednalo se o cca 40 slepic tak je jasné, že to krizové období podzimu a začátku zimy se vždy překlenulo nějakou ještě snášející před pelicháním nebo již přepeřenou a už snášející. V únoru ale bylo již vajec plno.
Kdo má 5 slepic, tak je jasné, že může být nějaký čas bez vajíčka.

Štefan1 napsal(a):
Neomezený výběh funguje hodně dobře, malinký problém je v tom, že málokdo ho má a taky slepice v něm jsou více vystavené útokům predátorů. Vždy je to něco za něco.

Taky jsem to praktikoval a když mi sousedovic pes zakousnul slepici, ve voleti měla hrst brouků - takže kvalitní bílkovinná strava. Když mi neznámý pes zakousnul najednou 7 slepic, tak jsem neomezený výběh zrušil.

Samozřejmě ten výběh v zimě nefunguje, to je třeba živiny dodat krmivem - ale to tu už bylo řečeno mockrát. Když nenakrmíte, budete mít to sem-tam vajíčko.

Jak už jsem psal, nejsem proti směsi, naopak. Hlavně při odchovu. Reagoval jsem na názory, že slepice nosného plemene dá bez směsi jen sem tam vajíčko a to i během vegetačního období.
Na důchod se chci k drůbeži vrátit. Počítám s pouštěním do louky. Mít to zavřený jen na dvoře by mě nebavilo.

Nic proti směsi, naopak. Ale krmíval jsem ráno vařené brambory, strouhaná řepa, ječný šrot. Večer celá pšenice. + sem tam zbytky (když nebylo prase) + prakticky neomezený zelený výběh. V zimě trocha kukuřice v klasech na vyzobáni. Zateplený kurník, nepřisvěcoval jsem. Kolem Vánoc sem tam vajíčko, jak se začal prodlužovat den, tak se roznesly a nesly do podzimního pelicháni. Když pak na jaře a v létě mohly do louky, tak bylo vajec tolik, že jsme je pravidelně prodávali. Bez směsi, z pšenice, brambor a řepy + co si našly.

Máme kočky kteŕé mohou ven a tam vykonávají potřebu, takže k záchodům moc neporadím.
S tím krmení to může být tak, že až se za několik dní zasytí, bude jíst méně, zvláště, pokud má granule k dispozici neustále. Taky záleži na povaze, některá zvířata žerou lépe, jiná hůře. Doporučuji kapsičky vyměnit za syrové maso. Kuřeci krky, ideálně i s kůží, hovězí, vepřové, vnitřnosti.
Naše kočky teď asi měsíc spí v noci doma. Tím začaly mít granule k dispozici neustále a začaly se nimrat v jídle. Přepli jsme na režim, že večer, když se jde spát, se granule uklidí aby jim trochu vytrávilo a dostanou je až ráno. Mají je pak k dispozici zas až do večera. K tomu snídani a večeři (syrové maso, jogurt, tvaroh, žloutek- vždy jen něco z toho). Taky víme, že když se jeden den nafutrují, druhý den jídlu moc nedají. Nijak to neřešíme, maso po hodině vrátíme do ledničky - nechceš, máš granule- a dostanou zase až večeři. Samozřejmě když je načatá smetánka nebo jiná mlska dostanou. + si taky uloví myši. Až se kocour uzdraví krm pak taky tak. Píše zde spousta lidí co za peklo mají s nežravejma kočkama.
Držim pěsti a fandim.
Ještě rada. Když kocour k něčemu jen čuchne a nebude chtít jíst, vmázni mu to prstem do koutku tlamičky, aby to ochutnal a dej ho k misce. Mohlo by to zabrat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ano, je sezona.

kočka je březí dvě měsíce. kdy myslíte, že se zadělává na jarní koťata?

a není brzo. sedmiměsíční, to už je na tu říji akorát. ono se mrouská i pětiměsíční.

To je pravda. Kdysi jedna naše kočička rodila na 7 měsících. Tak nějak jsem si říkal, že to spíš byla vyjímka. Po mrazech jedeme.

Řešit se to dá tak, že vaše kočky budete krmit pravidelně 2x nebo 3x denně a co nesní uklidíte. Jestli se kocour chodí do boudičky vyspat, tak tomu asi nezabráníte. Udělejte vašim kočkám ještě jeden pelíšek, pokud by byl zrovna ten jejich zabraný, ať mají kam jít. Nebo si kocoura přivlastněte, smiřte s tím, že u vás je, krmte ho a budete mít klid.
My zatím kastraci naší asi taky půlroční kočičky odkládáme, tak snad nás nepřekvapí. Kocoura jsme řešili taky. Chodil k nám i do skládku, kde naše mají pelíšky, vše bylo do teď v pohodě. Jak s nim teď ale začaly cloumat hormony, tak začal mlátit starou vykastrovanou mamku kočičky. Vyřešili jsme to tak, že naše čiči spí doma.

Nika84 napsal(a):
Ahojte, problém s ucvrkavaním a značkováním skončil.
Přemýstila sem záchod do obýváku,kde tráví nejvíc času. Chvilku to trvalo,ale už chodí jenom tam.
Ale celkově jim ta kastrace ulevila. Vůbec nechápu...řádí tu jak když jim byli 3-4 měsíce😄 Tak úplně nerozumím tomu,že se prý po kastraci zklidní 😁
Snad to bylo jenom tím stresem.

Zklidní se smyslu toulání se a rvaní se. Díky tomu jsou odpočinuté, vyspané a hravé. Buďte ráda, že spolu vycházejí.
Máme rok a půl starou kastrovanou kočku a její půlroční dceru. Když je popadne hravá (tak 2x denně) tak spolu řádi neskutečně.

Ty nejnižší větve bych určitě nelikvidoval i když plody z nich nejspíš poslouží slípkám jako krmivo. Budou zároveň ale sloužit jako úkryt. I když jestli je bude chtít něco ulovit, tak je uloví. Že budou stromky ničit bych se nebál, je to velký prostor, ne dvoreček s jedním keříkem.
Vyberte ne světle zbarvené pohyblivé plemeno. Co ty vaše Oravky?

Štefan1 napsal(a):
Ani v půli května se neobejde bez odchovny, kde bude muset udržovat příznivé podmínky - tedy hlavně teplotu. Ale s tou radou o nastudování líhnutí a odchovu se určitě stotožňuji. Bez toho i v půli května může být přiliš brzy.

Tedy určitě lze nasadit, pokud máte zajištěné vhodné podmínky pro odchov kuřat.

Tak jasně, že by kuřatům musel zajistit vhodnou teplotu. Proto jsem psal o té termoregulaci. Jde o to, že když vylíhne kuřata brzy, bude muset mít i kuřata starší 5ti týdnů někde zavřená v temperované odchovně. Kde? Má podmínky? Nebo v garáži, ve sklepě? To brzo zjistí, že kuřata smrdí a práši.
Totéž brzy líhnutá kuřata s kvočnou. Sice by se asi nemusel bát, že kuřata prochladnou ale když bude v odchovně zima, budou furt zalezlá pod kvočnou a neporostou. Navíc v uzavřeném prostoru kvočna rozhrabe krmení. Kvočna je ideálni, když se vylíhne po půlce května a v týdnu stáří kuřat s nimi může ven na sluníčko na trávu.
Těd bych tedy ještě nasazovat neradil. Neznáme ale chovatelské zázemí. Jestli se jedná o usedlost se zděnými hosp. budovami nebo je odchovna jen dřevěná bouda.

Jako začátečník to nechte na pozdější dobu, aby se kuřata vylíhla tak v půlce května. Do té doby si nastudujte něco o líhnutí, odchovu kuřat, jejich termoregulaci. První odchov kuřat si tak vyzkoušíte v klimaticky příhodných podmínkách a zjistíte zda máte chovatelské zařízení vhodné i pro časnější líhnuti.