jituse66 napsal(a):
Dobry den, vim, ze je to jiz dlouha doba, ale prosim, prisli jste nakonec na pricinu kulhani? Dekuji

Jestli máte podobný problém, tak tohle nedávno řešila známá s podobně starým psem a výsledek byl, že měl jakýsi zánět z důvodu nadměrného přetěžování. Chodili denně xy kilometrů včetně běhání, turistiky a podobně.

fikovnice napsal(a):
Jano, prosím, a ten příběh celý, jak jste psala, zveřejníte?

Možná ideálně rovnou založit novou diskuzi s názvem CHS, ať je to hezky vyhledatelné a nespálí se další lidé?

jana.jenickova napsal(a):
Dokonalá láska fajn na chvíli, ale ne dlouhodobě. Aspoň z naší zkušenosti. Ale každý pes je jiný..

Jojo, já to myslela, jako pomůcku k tomu, aby zvládlo podobné stresové situace. Prostě jako berličku na uklidnění. Někdo k tomu i pouští relaxační hudbu. Ono co si budeme. Ta vůně a hudba má vliv i na člověka a čím uvolněnější člověk, tak tím víc je uvolněný i pes. Takže věřím, že to vážně může pomoci s některými stavy.

U štěněte si říkám, že je pořád poměrně velká šance, že se to dokáže ještě urovnat. :)

Strašpytel napsal(a):
Hracky má rád, hraje si s nimi i sám, s nejbližší rodinou se mazlí a je úplně v pohodě, pořád za mnou chodí, prostě chová se jako celkem normální veselé štěně. Psů se nebojí vůbec, ani velkých.
Po krku ho hladim často, muchlam ho, to mu nevadí.. ale prostě nesnese na sobě něco mít a nemoct to sundat..
Zkusím nějakou tu mašli.

Učila bych to pomalu jako náhubek. Dát k němu obojek, když neuteče pamlsek. Potom přikládat k němu, následně kolem krku bez zapnutí, se zapnutím na chvíli, prodlužovat. Asi to nezvládnete za jeden den a k dalšímu kroku vždy když zvládne předchozí. Pokud se zasekne, tak se vrátit o krok zpátky. Nechávat štěněti prostor.

Pokud má takovou panickou hrůzu, tak těžko říct, co se mu stalo. Možná stačilo i to, pokud mělo u chovatele obojek a někde se zaháklo a nemohlo se uvolnit. Než na to chovatel přišel mohlo uplynout dost času... Člověk nikdy neví, pokud je chovatel, jaký je.

Záleží, zda má panickou hrůzu, nebo mu je to jen nepříjemné. U nepříjemnosti stačí jen obojek nechat a nesundávat, ale pokud je štěně úplně v panice, tak samozřejmě ne. Léčba šokem v podobných případech stejně úspěch nemá.

A co Dokonalá láska? Mají tam všechno možné pro práci se strachem. Přírodní a dle toho, co kolem sebe slyším, tak to funguje. Já bych to zkusila. Sama přemýšlím, že vyzkouším pro zajímavost. :)

Wendy2902 napsal(a):
Dobrý den,

pejska budu vracet chovatelce a hledám odbornou pomoc, neboť si nemyslím že tyto záchvaty jsou v pořádku.
Je mi to opravdu líto, myslela jsem si že to bude v pořádku po tom co jsme od malička měli pejsky ale zjistila jsem že já pejska nezvládnu. Doufám že najde lepší rodinu a někoho kdo ho bude milovat. Udělala jsem chybu a zjistila že toto prostě není pro mě. Jak tu lidé říkali asi jsem opravdu naivní nebo nevychovaná nebo nevyspělá ale když já jsem si tak věřila, že se to zvládne a ono to nejde, ani nevíte jak na dně jsem, jaká jsem neschopná ale prostě život je život a někdy se můžete připravit na všechno a stejně to nezvládnete. Já jsem ráda že jsem to zjistila takto brzy a bude mi to ponaučením do budoucno, prostě pes není pro mě a nejspíš by jenom trpěl takže už žádného mít nebudu.

Omlouvám se že jsem tu urazila svojí mentalitou tolik lidí. Že si tolik lidí myslí jak dnešní mládež ve 20 nic nezvládnou a jak se v tomto stavu nemůžu starat o dítě ale něco vám řeknu, ne každý je stejný, já to nezvládla ale znám hromadu lidí kteří jsou ve stejném věku a májí krásné pejsky a děti a úžasně to zvládají. Ale pro někoho to není, pro někoho je moc brzy a pro jiného to není vůbec.

A ano je mi 20, bydlím u rodičů, studuji a do toho pracuji. Platím nájem který se teďka o hodně zvedl, díky dnešní situaci, ale mám u rodičů přízemí a oni bydlí v patře. Nájem není nejmenší pracuje na 70% úvazek, takže bych neřekl že je to zrovna mamahotel ale ať si myslí každý co chce.

Takže děkuji za rady a poznatky. Pejsek se bude mít líp u jiné rodiny, já se poučila a vím že toto byla chyba.

Lidi jsou různí. Taky si myslím, že to není o dnešní době. Jen dřív nebyl internet a dřív by sem možná člověk překousl a zvládl to, i když by byl nešťastný, což je podle mého už úplný nesmysl. :)
Někdo dospěje dříve, někdo později, někdo vůbec. To je život. :)

Můžu se zeptat, co byl hlavní problém, že si to nesedlo? Co konkrétně vás nejvíce překvapilo? Když jste si pejsky nastudovala, tak přemýšlím, co konkrétně se minulo s realitou? :)

Ono jde o to, kde je realita. Jsou to jen pocity, že máte strach, že byste štěně nezvládla, i když rozumem a vším si uvědomujete, že štěně zvládnete a bude to v pohodě?

Nebo je to spíše o tom, že jste si uvědomila, že štěně je moc práce a pozornosti a chcete více klidu a času pro sebe?

Pokud to první, tak to se změnit může u toho druhého je jasné, že je lepší štěně vrátit.

Zase bych k vám nebyla tak přísná jak někteří, protože pokud se o štěně staráte a jde jen o nějaké emoce a pocity strachu. Tak to se stává a někteří lidé to mají. Zvláště pokud člověk chytne nějaké náročnější štěně. :)

Pokud jste to nedomyslela, tak stane se, ale už si psa nepořizujte. :)

CherrHoney napsal(a):
Ano ta dvacítka je zkrátka maximum přes které to nejede (a střední pudl má maximálně do 19 kg s tím že chtějí fenku takže bude nejspíš drobnější). Já myslím že středního pudla by dvanáctileté dítě zvládnout mělo. Ještě se půjdou podívat na výstavu ta jim s výběrem pomůže protože uvidí všechna plemena o kterých uvažují a mohou se poradit s chovateli... Je tady prosím někdo kdo má tip na dobrou chovku?

Bohužel u pudlíků neporadím. Kdyby náhodou padla volba na dlouhosrstou kolii, tak tam bych pár tipů měla. :)

CherrHoney napsal(a):
Ještě jsem zapomněla napsat že pejsek musí být pro začátečníka je to totiž premiéra. A chci se zeptat, máte někdo na doporučení chs středních pudlíků? Zatím to není definitivní ale myslím že jsou k nim fajn... Co jsme tak hledali tak v dost chovech je dkk nebo i prcd což bych nejraději byla aby bylo A nebo 0 i těch přenašečů se trošku obávám. A ještě jedna věc, jak je to s péčí o srst pudla (žádné výstavní načechrané kuličky spíše moderní střih ale nemusí být vyloženě podle standratru výstavy nejsou plánované)

Pudlí srst se musí česat a stříhat. Což jsou další finance nebo čas (peníze to budou vždy buď pořízení strojku nebo chodit do psího salonu). Já třeba tohle ráda nemám, takže bych spíše volila kolii, kterou stačí jednou za čas učesat a její srst je samočistící, takže z ní bordel opadá. :)
Pro začátečníka je skvělá. Jemňounký pes. Pudl je taky fajn, ale povahově už mi třeba více sedí kolie. Hodně záleží na povaze člověka, které plemeno mu sedne.

Doporučuji objet výstavy ať se na ty psy podívají na živo a přijdou do kontaktu s jejich povahou. Bude jich tam více a můžete najít budoucí matku vašich štěňátek. Zrovna tak se může člověk pobavit i ohledně péče o srst, krmení a dalších věcí. :)

U koček to taky bývá často jen hračka a vůbec nejde o nějakou hygienu, kdy dává kočka najevo náklonost. No a u štěněte to bude o hraní. Vlasy jsou super vlající hračka, která se dobře chytá a kouše. :) Nic víc bych za tím nehledala. Štěně si chce hrát, nabídla bych mu lepší hračku jak své vlasy. Ten můj by mě skalpoval, kdybych mu to dovolila jako štěněti.

Pokud jste školou povinná, tak bych volila pořízení psa na léto, kdy jsou prázdniny. Pak jste s fenečkou doma a když už musí zůstat doma, tak to pro ni nebude takový šok - i když na začátku se počůrávat doma určitě bude. Štěně tak dlouho samo prostě nevydrží.
Plus bych popřemýšlela, jak jste stará, jestli nechcete jít někam pryč na střední či vysokou. Případně, co se psem bude, když ano.

Pokud "taťka" má být výraz pro manžela a jste pracující, tak si doporučuji vzít co nejdelší dovolenou, aby opět to pro štěně nebyl takový šok. Počítat s tím, že loužičku a hromádky budou a učení na ven může trvat déle. Podle mého to ale jde. :)

K mému poslednímu tašku ze superzoo v ní pár kg krmení, plastovou misku, flexi vodítko, kšíry, hračku, lžičku dětskou. :)

K úplně první fence jsem dostala opravdu velký ranec všeho. Dostala pelíšek, uvnitř takový polštářek, několik hraček, clicker, granule, deku, podložku pod misky, misky, oboječek a vodítko a tuším, že ještě něco, ale nepamatuji si. Chovatelka nakupovala hodně v takovém tom obchůdku alá "vše za 39" a každému štěněti udělala balíček a plus pelíšek byl vyrobený v chráněné dílně. :) Udělalo mi to tehdy velkou radost. :)

Dlouhousrstá kolie. Něžný a dobře zvládnutelný pes, který miluje děti a celkově lidi. :)
Aktivitám se přizpůsobí majiteli. :)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Předpokládám, že hlavně to, zda zájemce nekecá - o místu bydliště, o existenci zahrady, boudy, kotce, schodů. No a dále zda nedávají fenu do množky třeba. Nebo do osady méně přizpůsobivých spoluobčanů, kde by byl pes bezprizorní. Nebo do rodiny s dětmi, když k nim není vhodný. Jako důvodů mě napadá moc, jen si úplně neumím představit tu praxi. Ale asi někdo to takhle důkladně prověřuje.

Ono i tou normální návštěvou na kafe zjistí člověk většinu z těch věcí. Množka bývá hlučná, schody člověk vidí hned, zahradu či velikost bytu taky a existence dítěte se taky blbě tají, i když asi se dá, ale kdo by si s tím chtěl dávat tu práci.

Takže člověk zjistí hodně a zároveň ani nemusí dělat prohlídku alá prostřeno.

Já jsem pořád mimo z toho, že tu někdo psal, že spolek napíše na FB, že někoho hledá tam a tam a na kontrolu dojede kdo ví kdo.

Návštěva od spolku a chovatele by mi vůbec nevadila a neměla bych s tím problém. Ani já bych si třeba nevzala štěně, když nemůžu vidět, jak žije maminka a v jakém prostředí jsou štěňata. Ne, že jim tam budu dělat inspekci, ale tak normální návštěva. :)
S chovatelem chci zůstat v kontaktu a mít někoho na koho se můžu obrátit, když budu potřebovat. :)

Ale teda návštěva od nějakého random člověka by mi vadila taky. Hlavně proto, že pokud je to fakt random člověk z ulice, tak bych se necítila bezpečně. Ani mě nenapadlo, že někdo návštěvou myslí to, že tam pošle nějakého člověka, kterého ani pořádně nezná. To je pravdu šílenost.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
kde byl problém, dodnes nevím, ale prostě jako napotvoru si představte, že to léto prostě nebylo jediné bezprizorní kotě k adopci.

Co vím, tak u koček bývá problém, proč se nedá někomu kotě, že nechtějí dávat samotná. Ono jedno kotě znamená očistec. Dvě koťata si vyhrají vyblbnou. Mám shodou okolností dvě zachráněná koťata z ulice mou osobou. Můžu říct, že je to pravda. Lepší je mít dvě.
U jednoho kotěte se útulkům stává, že kotě vrátí, že doma mňouká, nenechá lidi se vyspat, útočí na nohy a jiné. Jedno dávají spíše, pokud už člověk nějakou kočku doma má.

Plus teda u většiny spolků je adopce možná jen dovnitř. Znám i spolky, které dávají ven, ale spíše až starší kočičky po kastraci. Kotě se spíše ztratí, protože se nedrží doma. To mi přijde celkem logické.

Tak se zkuste zeptat u plazů. :) Pes pro vás to pravé nebude. :) Pokud neplánujete procházky a pohyb. Plus pes má taky specifický zápach, jsou z něj chlupy a tak. Asi nic pro vás.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
.....ja se naučila oblékat v barvě svých koček, převládá šedá....nemohu vynachválit sušičku, to mohu I jiné barvy.....hůř na tom byla sousedka, na jejíž černé kalhoty do práce se uvelebila kočka trojbarevná.....

Tyhle taktické manévry jsem zvolila taky. Mám dvě kočky původně z ulice, které jsou tmavé, tak jsem si k tomu pořídila černého psa a můžu si volit libovolné černé oblečení! Nábytek a spol jsem zvolila opět tmavý ať to není tak vidět. Sušičku zatím nemám, takže buď to vysaju, vyperu, ojedu kartáčem, či vypráším, nebo dělám, že to tam není.

Já chtěla malého, protože, když leží, tak zabírá méně místa a lépe se mi vejde na gauč, taky ho zvládnu unést do schodů, když se rozbije výtah, nebo se něco stane. Nemusí být tak velký pelech...

Ale že bych si neměla pořizovat do malého bytu velkého psa kvůli ničení jsem neslyšela. Jako jasně, čím větší pes, tak tím větší potenciál k tomu, že když začne něco ničit, tak jsou následky větší. Ale to pak nezáleží na velikosti bytu. :D

Autraláka ani kontinentálního buldoka nedoporučuju. Kamarádka chová kontinentální buldoky a nepřijde mi to jako úplně pes pro začátečníky a nemají moc rádi další psi. Nemám dobrou zkušenost už se štěnětem. Celkově mi ta povaha nesedí a to jinak mám různá bull plemena, buldočky a spol fakt ráda. Určitě doporučuji ho vidět na živo, pokud o něj budete mít zájem.

Australáka bych spíše nedoporučovala. Na to nemáte tak aktivní život, abyste využil potenciál toho plemene a pes se u vás nenudil.

Ale pokud uvažujete nad australákem, tak proč ne tu dlouhosrtou kolii? Prodávají se i tricolory. Povahově a energií k vám mnohem vhodnější. Nebo i ta kraťanda, kterou vám tu doporučovalo x lidí nezávisle na sobě. :)