Komplikace s adopcí z útulku

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dám svůj pohled na věc. Já bych tohle neabsolvovala, bylo by to pro mě prostě ponižující. Aby mi někdo coural po baráku a hodnotil? Ani náhodou. Písemné záruky? Nejen, že jsou k ničemu, ale jakože cože? Záruka do budoucna je tak trochu utopie. Jakože mi máma písemně odpřísáhne hlídání a pak onemocní a nebude moci... Psa neuzvednete? Zkouška ve vzpírání proběhla? Doložení příjmů? Tomu už snad radši ani nevěřím

Helejte, jestli je tohle realita některých spolků, pak vím, že se na žádný asi neobrátím. Věřím, že jsou i rozumné, kterým stačí vaše návštěva u nich, ne obráceně. A taky věřím, že jsou i obyčejné útulky bez těchto praktik. Jen jste je nenašla.

Přesně toto jsem si říkala...
Pro zájemce je to, co je popisované, vyloženě dehonestující a nestálo by mi to za to!!!
Mám jednoho útulkového kocoura, s minulými dohromady jsem měla tři. Žádný výslech, nějakej normální rozhovor, podepsání smlouvy, platba a hotovo. Možná větší ciráty jsem zažila s papírovou Elsou...ale nestěžuji si. S chovatelkou jsem dodnes v občasném kontaktu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dám svůj pohled na věc. Já bych tohle neabsolvovala, bylo by to pro mě prostě ponižující. Aby mi někdo coural po baráku a hodnotil? Ani náhodou. Písemné záruky? Nejen, že jsou k ničemu, ale jakože cože? Záruka do budoucna je tak trochu utopie. Jakože mi máma písemně odpřísáhne hlídání a pak onemocní a nebude moci... Psa neuzvednete? Zkouška ve vzpírání proběhla? Doložení příjmů? Tomu už snad radši ani nevěřím

Helejte, jestli je tohle realita některých spolků, pak vím, že se na žádný asi neobrátím. Věřím, že jsou i rozumné, kterým stačí vaše návštěva u nich, ne obráceně. A taky věřím, že jsou i obyčejné útulky bez těchto praktik. Jen jste je nenašla.

Jo, dodávám - návštěva mého bytu??! Neexistuje!!!

Tak já mám zkušenost jen se dvěma spolky. Jeden vyžadoval návštěvu doma a vyplnila jsem dotazník. Jeli jsme do tramtárie kouknout na pejska, ale pak nám řekli, že pes není vhodný k malým dětem (dceři bylo 5), protože u dočasářky vrčí na její děti a bojí se jich, pes měl negativní zkušenost s dětmi. U naší dcery nevrčel. Chápu, ale mohli nás odmítnout rovnou, o dítěti věděli už od začátku. Druhý spolek byl výrazně vstřícnější, svůj popis a zkušenosti jsem napsala na whats up, paní mi pak sama zavolala a pozvala na návštěvu, byla velmi příjemná. My na ní už tak super nepůsobili a dítě se jí totiž svěřilo, že má alergii na psy a my váhali, že bude pejsek větší než jsme si představovali. Poté, co jsme jí ujistili, že se psa nezbavíme ani když z něj vyroste pes baskervilský a dítě už jsme prověřili, že zrovna tenhle pes jí nevadí, tak nám ho dala.
Na procházkách potkávám mraky pejskařů, kteří si berou psy z útulků a většinou velmi nedávno a dokonce i starší lidé. Většinou si vezmou staršího menšího psa, mladší kolem padesáti, nebo čerstvé důchodkyně si berou i štěňata a nikdo se o žádných peripetiích nezmínil.
Osobně chápu, ale že tak prověřují budoucího majitele, co jsem se bavila s tou, co jsme od ní toho psa dostali, tak ty důvody vrácení štěněte jsou kolikrát dost směšné, třeba kouše, váží o kilo víc, než jsme čekali, máme alergii, nemáme na něj čas. Ono v tomhle být, nedivím se těm lidem z útulku a ze spolku, že jsou tak paranoidní. Dělají tu práci, protože jim na psech záleží. Jasně na bazoši se na nic neptají, ale taky tam jim jde hlavně o zisk a nebo se psa chtějí zbavit a je jim jedno, co s ním bude.

Anežko já bych Vás s dovolením opravila.

Podle mě jste totiž nebyla v útulku. Útulky jsou povětšinou taková ta větší městská zařízení, kam se dostávají odchycení psi a většinou po vás chtějí max občanku a pětistovku. Sem tam má některý zákaz produkce štěňat. Sice nemůžete čekat takový to, že vám dají z gauče vypiplaného pejska od dočaskáře, ale na druhou stranu vám fakt nepolezou do baráku a nebudete ani dokládat příjem. Prostě jim vy předáte hrubé informace o sobě a stejně tak na hrubo dostanete informace o psovi.

Ten důsledný klepec jste beztak dostala od nějakého soukromého spolku (a já mám v hlavě úplně okruh těch, v jejichž vodách jste hledala - jsou touhle lustrací obecně známí). Částečně je to tak, jak píše Trickyvoo - dost často jim na těch psech záleží prostě jinak, piplají si je doma na gauči, trápí se s nimi, když jsou nemocní a pak jim samozřejmě chtějí vybrat TOP rodinu. Na druhou stranu je to už opravdu u některých spolků za hranicí zdravého rozumu.

Nemyslím si ale, že by bylo nemožné si v naší republice vybrat organizaci (z obou variant) kde to souznění bude a odkud si opravdu nakonec pejska odvezete.

Jen to chce prostě trpělivost a věnovat tomu trochu energie a času.

Ostatně ani v případě psa s PP přece nepůjdete a nesáhnete do první chovky, co vás cvrnkne do nosu. Hledáte to, co odpovídá vašim představám, studujete recenze, hledáte spokojené odchovy a nikde není řečeno, že si s prvním chovatelem hned na první dobrou sednete a odvezete si od něj štěňátko.

Máme taky zkušenost. Když mamce v jednom roce odešla na rakovinu v lednu kavkazanka, na konci léta manžel a na Vánoce i choďačka, dívaly jsme se po útulcích. Padla nám do oka mladá kavkazanka kdesi v Praze. Když jsem tam psala a vysvětlila situaci, a že fena bude maminčina, zajímal je věk maminky. Bylo jí tenkrát 64 let. No, tak to prý ne, to by ji prý nezvládla, fena by ji přežila a kdesi cosi. Že bych se o ni postarala, nebral nikdo v potaz. No, tak ne. Koupili jsme štěně fenku kavkazanku v chovatelské stanici. Ta letos ve věku 12 let a osmi měsíců odešla. A teď máme štěně choďačku.
Tehdy ta kavkazanka mohla mít krásný domov a milující paničku. Bylo nám to líto. Snad jí našli domov podle jejich představ...

já jsem takhle před lety nedostala ze spolku kotě.

takže..no.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
já jsem takhle před lety nedostala ze spolku kotě.

takže..no.

Proč ne ze spolku? Měli zavříno...

Mě přijde,že jsou dva extrémy,jeden tady popisovaný, a pak organizace,co dají psa každýmu, a pak ho člověk vidí třikrát vrácenýho, stále v horším a horším psychickým stavu. A pak jsou ty mezi, a věřím,že jich je stále dost a dají se najít. Měla jsem adoptovanou labinu z klasickýho útulku, pravda, tam spíš byli v šoku,že si pro ní někdo přijel,páč babče bylo 14,5, placatky z občanskýho sdružení. Nepsala jsem tam tehdy na konkrétního psa, obecně jsem sepsala info o sobě, a jakýho psa bych mohla adoptovat, a shodou okolností se jim tehdy akorát vrátil Kevin,tak to byla rychlovka. Faktem je,že jsme si s holkama ze sdružení myslím sedly povahově, máme stejnej černej humor a odpor k dojemnejm příběhům se srdíčkama a tlapičkama,tak nějaký extra prověřování neproběhlo

Asi před rokem jsem se ozvala na inzerát z jedné pražské dočasky, napsala do mailu něco o sobě, týden na to se zajela za psem podívat a od půlky září už jsem sbírala bobky po parku. Nikdo mě nelustroval; je teda pravda, že se jednalo o staršího a většího psa a ne štěně, kde zájemců bývá hodně (byla jsem jediná) a někteří dost mimo. Na druhou stranu jsem se ještě dřív ptala na psa v jiné organizaci, která ani nemá podmínky na webu, no a z nich vypadlo, že podmínkou je přijet si pro psa autem, jinak to prostě nejde, nezájem. A podle jejich aktivity na fb to navíc vypadá, že psa dají každému, kdo tam ten den přijde. To mi taky nepřijde úplně ok, být dočaskářkou, tak bych chtěla vidět zájemců víc a vybrat toho nejlepšího.

Na nějaké návštěvy u sebe doma bych je mohla okašlat, kdyby to po mě někdo chtěl, tak bych šla jinam. Zase oproti městskému útulku/bazoši to mělo výhodu, že organizace psa ještě naočkovala, ošetřila proti parazitům, pomohli mi sehnat odvoz z jižních Čech, posunuli mi pelech a nějakou další výbavičku, řešili na vlastní náklady psovu alergii (dostal například dvakrát nebo třikrát Cytopoint) a přispěli mi na lekci s trenérkou.

Různých spolků je mnoho, psů v nich taky, takže se určitě dá vybrat takový, kde si zájemci a "psí tety" sednou.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
já jsem takhle před lety nedostala ze spolku kotě.

takže..no.

Fakt ne?
A co jste jako nesplňovala???
Já, jak píšu výše, jsem měla útulkových/depozitních kocourů několik a vždy v pohodě! A to jsem myslela, že u koček by to mělo jít nesrovnatelně snáz než u psů.

Pak jsem začala být s nimi v nepohodě já. Nekritizuji, neměla jsem žádné spory, ale bohužel jsem si vždy donesla domů kocourka s nějakou hnusnou "F" nemocí - tuším 3x . Dřív se ale asi ani tak moc netestovalo jako teď.

fikovnice napsal(a):
Fakt ne?
A co jste jako nesplňovala???
Já, jak píšu výše, jsem měla útulkových/depozitních kocourů několik a vždy v pohodě! A to jsem myslela, že u koček by to mělo jít nesrovnatelně snáz než u psů.

Pak jsem začala být s nimi v nepohodě já. Nekritizuji, neměla jsem žádné spory, ale bohužel jsem si vždy donesla domů kocourka s nějakou hnusnou "F" nemocí - tuším 3x . Dřív se ale asi ani tak moc netestovalo jako teď.

kde byl problém, dodnes nevím, ale prostě jako napotvoru si představte, že to léto prostě nebylo jediné bezprizorní kotě k adopci.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
kde byl problém, dodnes nevím, ale prostě jako napotvoru si představte, že to léto prostě nebylo jediné bezprizorní kotě k adopci.

Nechápu...vždyť je furt překočkováno.
Co vím, tak májových bývá samozřejmě hafo, a pak - když ještě byly u nás chalupové kočky, tak se rodívala srpnová koťata...

Krom toho, že se v podstatě mohou koťata rodit téměř kdykoli v roce, tak ty dva měsíce jsou takové nejfrekventovanější.

Vlastně - Vy máte krom Nory ještě nějakého kočičáka?

Také jsme chtěli adoptovat pejska a městské útulky nebyly problém. Normálně jsme si povídali a když viděli, že nejsme idioti, co o psech nic neví, tak by nám pejska dali.
Tohle velké prověřování bylo hlavně u soukromých organizací, záchranných stanic, azylů.
Nakonec jsme adoptovali pejska ze státní záchranné stanice na Slovensku a tam to byl zase opačný extrém. Vůbec nic je nezajímalo. Dejte iniciály, zaplaťte adopční poplatek a nazdar. Dokonce tam ani nemají podmínku kastrace, jen nemnožit. 🙃
Takže fakt záleží, na co zrovna narazíte.

NIcméně tady z těch příspěvků je zřejmé, že to prověřování taky nikam nevede. Kolikrát to zbytečně vyřadí člověka jen na základě nějakých dojmů. Je asi dobré zjistit, jestli ten člověk není úplně mimo, ale jinak to podle mě nemůže nikdo opravdu objektivně posoudit.
K čemu je třeba dobré vědět jak ty lidé bydlí? I starý zanedbaný dům může zajistit psovi, kočce skvělý domov. Zahrada? Ta je pro pohodlí páníčka, pro psa to zas tak zásadní není. Naopak její absence nutí člověka do procházek na každé venčení. Ve vilkové čtvrti psi vystrčený na zahrádku, na sídlišti prostě pejskaři korzují pořád.

mám čubinu adoptovanou ze slovenska,nejdřív jsem se tomu bránila ale bohužel první covidový rok byly útulky u nás vymetené (bohužel píšu proto, protože se spousta adoptovaných štěňátek vrátila jako nezvládnutí puberťáci do útulků/dočasek) no a tady se to seběhlo takovým způsobem že prostě měla být moje. Každopádně- absolvovala jsem 2 telefonické rozhovory (jeden s paní co to řešila v Čechách, druhý přímo s paní co měla psy u sebe) a když jsem "prošla" (otázky ohledně názoru na kastraci, kde pes bude bydlet, zkušenosti, možnost hlídání atd) tak následovala návštěva u nás-já s tím problém neměla, trochu tuším jak to vypadá z druhé strany, takže jsem je ráda pozvala dál (mmch byl to super pokec u kafe o psech)
dotaz byl třeba na plot, který nebyl hotový,jak to budu řešit-ze začátku stopovačka a uvidíme jestli bude dřív hotovej plot nebo se psina naučí neodcházet, rovnou jsem třeba hlásila že do postele v žádným případě a že nebude moct ani nahoru do patra kde jsou ložnice-nechci psovi zničit klouby neustálým běháním do schodů
takže je to hodně o konkrétním spolku a lidech, pak taky možná o názorech-já třeba i fenu s PP nechala kastrovat po prvním hárání,ale znám dost lidí kteří kastrace odmítají

Adoptovali jsme už 3x, celkem 4 psy. První Šťopku máme od stejného sdružení, jako janaa Kevina. Byli jsme se na ni podívat v dočasce a pak si jí prostě odvezli, no problem, žádný výslechy. S dočaskářkou jsme se skamarádili a navštěvujeme se doteď, dokonce nám dělala letos pečovatelku mopslí, když jsme byli na dovolené.
Podruhé jsme sháněli asi před rokem a půl akutně staršího nebo starého mopse, což byl po covidu celkem problém. Nakonec jsme sehnali dvojici mopsích gerontek u Elišky v hospicu. Taky bez problémů, nutno ale dodat, že jsme se s Eliškou virtuálně znaly celkem dost let.
A letos na začátku léta na mě vykoukla Šakal na netu, napsala jsem mail a domluvila návštěvu v dočasce. Tam malinko výslech byl, ale vše v přátelském duchu, rozhodně se nás nikdo neptal, kolik vyděláváme apod. Poté, co nás na základě této návštěvy vybrali jako nejvhodnější zájemce, nám Šakala (tehdy ještě Bellinku) dovezli k nám domů, aby viděli, kde bude žít. Ale rozhodně nám neprolejzali barák, dali jsme kafe pod pergolou a pozorovali, jak se mopsí holky seznamujou a jak Šakal objevuje zahradu. No a nakonec se z nás stali kamarádi a už u nás byli od té doby dvakrát na návštěvě (jednou i na celý víkend) s dalšími pejsky v dočasce.
Nutno tedy dodat, že v našem případě nám asi vždy hodně pomohlo, že jsme dlouholetí chovatelé mopsů a tak nás u nich nic moc nepřekvapí a prostě víme, jací jsou, jaká mají specifika a zdravotní komplikace. A taky to, že je prostě strašně milujeme a i když se ostatním ten konkrétní pejsek zdá šerednej, starej a neadoptovatelnej, my se nad ním rozplýváme blahem

Pokud by se mě někdo ptal na to, co píšete, pošlu je tam, kam slunce nesvítí a odjíždím....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
kde byl problém, dodnes nevím, ale prostě jako napotvoru si představte, že to léto prostě nebylo jediné bezprizorní kotě k adopci.

Co vím, tak u koček bývá problém, proč se nedá někomu kotě, že nechtějí dávat samotná. Ono jedno kotě znamená očistec. Dvě koťata si vyhrají vyblbnou. Mám shodou okolností dvě zachráněná koťata z ulice mou osobou. Můžu říct, že je to pravda. Lepší je mít dvě.
U jednoho kotěte se útulkům stává, že kotě vrátí, že doma mňouká, nenechá lidi se vyspat, útočí na nohy a jiné. Jedno dávají spíše, pokud už člověk nějakou kočku doma má.

Plus teda u většiny spolků je adopce možná jen dovnitř. Znám i spolky, které dávají ven, ale spíše až starší kočičky po kastraci. Kotě se spíše ztratí, protože se nedrží doma. To mi přijde celkem logické.

Ve zkratce: uviděla jsem bělouše na peswebu a zavolala jsem dočaskářce, něco podstatného o sobě jsem napsala do zprávy, při telefonátu jsme domluvily setkání u dočasky a tam to byla oboustranná náklonost(rozumí se pes a já) 😃. Slečna hned říkala, že ač byla fronta na bělouše dlouhá a dokonce i mezinárodní, že ho dá nám a že kdyby měla připravené papíry, že by nám ho dala hned. Nakonec ho dovezla k nám za 2dny a u nás doma jsme podepsaly smlouvu. Říkala jsem sama od sebe, že mám do začatku pro pejska stranou určitý objem peněz, kdyby cokoli se řešilo zdravotně a tak a že hypotéku nemám, stěhovat se nehodlám....a bělouš byl náš. 🐾🌷každý týden posílám s nadšením dočasce fotky a zprávy....už 3 roky.

Já mám teda taky zkušenost, že v některých organizacích/spolcích je to až přehnané. Jenže na druhou stran to chápu, sama jsem hledala majitele pro svůj odchov, a taky bych ta štěňata nedala jen tak někomu a chtěla jsem vědět co nejvíce info (domů jsem jim teda nejezdila ). Mimo to jsem dala i na "intuici" a pokud se mi prostě někdo nezdál, tak jsem ho odmítla. Odmítla jsem takhle i zájemce, o kterém by se dalo říct, že měl dokonalé podmínky, na můj vkus až moc, vyloženě mi přišlo, že mi psal přesně to, co jsem chtěla slyšet, ale pak mě zarazila jedna věc a konec. Stejně tak jsem štěně odmítla dát rodině, která tady byla osobně a prostě mi na tom něco nesedělo. Ono je to těžký, ono třeba nakonec by se pes i v té rodině, do které jsem ho nedala, měl dobře, jenže když se vám to nezdá, tak proč to pokoušet, když máte x jiných zájemců a můžete si vybírat ty, co se vám zamlouvají více (to teď teda mluvím o štěňatech z CHS, u těch útulkáčů to bude jinak)....

Ale jo, nějakou dobu jsem uvažovala o psovi z útulku a z přístupu jsem nadšená nebyla (teda ve výsledku to byl spíš nějaký spolek). Vyloženě mi tam jedna fenka padla do oka, tak jsem na ní vznesla dotaz. Následně začal výslech, který jsem chápala, neměla jsem s tím problém. Ale paní reagovala tak nějak nepříjemně, arogantně. Odtažitě. I přesto, že já jsem se hodně rozepsala a popsala ji do detailu náš život, režim. Nakonec chtěla vidět nějaké fotky současného psa, napsala jsem jí, že je pošlu dodatečně až budu u PC. Dostala jsem odpověď, že děkuje, ať fotky zkusím poslat, ale že nejsem vhodný adept pro psa od nich, nebo něco v tom smyslu... No fotky jsem nakonec ještě poslala (různé, ze závodů, z výletů, z hor, z dovolených, ze cvičáku, z postele ), paní najednou začala jednat úplně jinak, úplně otočila, a že teda bohužel fenu, o kterou jsem se zajímala, už slíbila někomu jinému, ale může mi nabídnout toho a toho psa a začala mi posílat nabídky dalších psů. To už jsem ale neměla zájem já. Nakonec jsem se rozhodla pro psa z CHS. .

Další zkušenosti mám když jsem pomáhala hledat psa pro otce.. Psi se u nich mají fajn, mají procházky, spoustu pozornosti, hry, prostě klasika takový rodinný pes. No akorát háček je v tom, že chtějí psy venkovní - v zimě možnost spaní v chodbě, v létě se naopak ve verandě chladí na dlažbě. No a to byl u většiny psů ze spolků problém, protože všude byl požadavek, že pes musí být uvnitř. A to jsme hledali vyloženě velké chlupaté psy typu HW, nebo vyloženě medvědy. Jako pochopila bych to, kdyby to byl problém u konkrétního psa, protože by byl třeba hodně kontaktní a chtěl být doma, byl zvyklý doma, ale to bylo několik psů, nebo to ani nemusel být konkrétní pes a rovnou nám bylo řečeno, že do tohohle režimu psa nevydají. Otce to odradilo teda tak, že řekl, že psa z útulku teda ne. Nakonec má fenu z bazoše, ale týranou, zadarmo....

Za sebe můžu říct, že pro mě by tohle nebyl důvod jít a koupit bezpapíráka na bazoši, kdybych mermomocí chtěla psa z útulku/spolku, tak věřím, že vyberu, a že ho i někde dostanu. Obzvlášť ty městské útulky, tam se to tolik neřeší většinou. Jenže jsou lidi, které to prostě fakt odradí... A jako ono pokud se vám zamlouvá 5 psů, v různých spolcích, a všude vás odmítnou, tak chápu, že pak člověk jde a hledá jinde. Ale jak jsem psala už na začátku, je to těžké, každá mince má dvě strany.... Možná mi to dřív přišlo horší, a po tom, co jsem sama hledala domovy pro štěňata tak mám větší pochopení .

Ještě doplním, že během toho krátkého adopčního procesu nepadla žádná otázka ze strany spolku, která by mi přišla nevhodná. Návštěva u nás doma mi, oproti zadavatelčině pocitu, přišla úplně v pohodě, protože i pro mne byla priorita to, aby se u nás a s námi bělouš cítil dobře.

marcelaamax napsal(a):
Já mám teda taky zkušenost, že v některých organizacích/spolcích je to až přehnané. Jenže na druhou stran to chápu, sama jsem hledala majitele pro svůj odchov, a taky bych ta štěňata nedala jen tak někomu a chtěla jsem vědět co nejvíce info (domů jsem jim teda nejezdila ). Mimo to jsem dala i na "intuici" a pokud se mi prostě někdo nezdál, tak jsem ho odmítla. Odmítla jsem takhle i zájemce, o kterém by se dalo říct, že měl dokonalé podmínky, na můj vkus až moc, vyloženě mi přišlo, že mi psal přesně to, co jsem chtěla slyšet, ale pak mě zarazila jedna věc a konec. Stejně tak jsem štěně odmítla dát rodině, která tady byla osobně a prostě mi na tom něco nesedělo. Ono je to těžký, ono třeba nakonec by se pes i v té rodině, do které jsem ho nedala, měl dobře, jenže když se vám to nezdá, tak proč to pokoušet, když máte x jiných zájemců a můžete si vybírat ty, co se vám zamlouvají více (to teď teda mluvím o štěňatech z CHS, u těch útulkáčů to bude jinak)....

Ale jo, nějakou dobu jsem uvažovala o psovi z útulku a z přístupu jsem nadšená nebyla (teda ve výsledku to byl spíš nějaký spolek). Vyloženě mi tam jedna fenka padla do oka, tak jsem na ní vznesla dotaz. Následně začal výslech, který jsem chápala, neměla jsem s tím problém. Ale paní reagovala tak nějak nepříjemně, arogantně. Odtažitě. I přesto, že já jsem se hodně rozepsala a popsala ji do detailu náš život, režim. Nakonec chtěla vidět nějaké fotky současného psa, napsala jsem jí, že je pošlu dodatečně až budu u PC. Dostala jsem odpověď, že děkuje, ať fotky zkusím poslat, ale že nejsem vhodný adept pro psa od nich, nebo něco v tom smyslu... No fotky jsem nakonec ještě poslala (různé, ze závodů, z výletů, z hor, z dovolených, ze cvičáku, z postele ), paní najednou začala jednat úplně jinak, úplně otočila, a že teda bohužel fenu, o kterou jsem se zajímala, už slíbila někomu jinému, ale může mi nabídnout toho a toho psa a začala mi posílat nabídky dalších psů. To už jsem ale neměla zájem já. Nakonec jsem se rozhodla pro psa z CHS. .

Další zkušenosti mám když jsem pomáhala hledat psa pro otce.. Psi se u nich mají fajn, mají procházky, spoustu pozornosti, hry, prostě klasika takový rodinný pes. No akorát háček je v tom, že chtějí psy venkovní - v zimě možnost spaní v chodbě, v létě se naopak ve verandě chladí na dlažbě. No a to byl u většiny psů ze spolků problém, protože všude byl požadavek, že pes musí být uvnitř. A to jsme hledali vyloženě velké chlupaté psy typu HW, nebo vyloženě medvědy. Jako pochopila bych to, kdyby to byl problém u konkrétního psa, protože by byl třeba hodně kontaktní a chtěl být doma, byl zvyklý doma, ale to bylo několik psů, nebo to ani nemusel být konkrétní pes a rovnou nám bylo řečeno, že do tohohle režimu psa nevydají. Otce to odradilo teda tak, že řekl, že psa z útulku teda ne. Nakonec má fenu z bazoše, ale týranou, zadarmo....

Za sebe můžu říct, že pro mě by tohle nebyl důvod jít a koupit bezpapíráka na bazoši, kdybych mermomocí chtěla psa z útulku/spolku, tak věřím, že vyberu, a že ho i někde dostanu. Obzvlášť ty městské útulky, tam se to tolik neřeší většinou. Jenže jsou lidi, které to prostě fakt odradí... A jako ono pokud se vám zamlouvá 5 psů, v různých spolcích, a všude vás odmítnou, tak chápu, že pak člověk jde a hledá jinde. Ale jak jsem psala už na začátku, je to těžké, každá mince má dvě strany.... Možná mi to dřív přišlo horší, a po tom, co jsem sama hledala domovy pro štěňata tak mám větší pochopení .

Já se teda musím přiznat, že jsem byla asi hodně přísná a dávala jsem přednost lidem, kteří už psa dříve měli nebo chtěli štěňátko ke staršímu. Člověk prostě nechápe, dokud to sám nezažije a když mi do telefonu řekli rovnou, že pes bude spát v kotelně, protože přítel má alergii, že právě dostavěli dům a chtějí na zahradu k boudě psa a pes tam bude úplně sám nebo že chtějí štěňátko jako hračku ke dvěma autistům, tak to jsem rovnou řekla ne. Když si vzpomenu, jak jsem je piplala, v noci spala v porodní feně, resp. nespala a štěňata pořád přikládala k cecíkům a bála se, že některý nepřežije, že je moc maličký....na druhou stranu jsem lidi moc nezpovídala, většinou všechno vysypali sami.
No, a včera jsem se na FB dozvěděla, že jsem je neměla ráda, když jsem je dala do rodin v 8 týdnech, protože štěně má být u matky 12 týdnů. Takže tak.

Ono je to těžký, ono třeba nakonec by se pes i v té rodině, do které jsem ho nedala, měl dobře, jenže když se vám to nezdá, tak proč to pokoušet, když máte x jiných zájemců a můžete si vybírat ty, co se vám zamlouvají více (to teď teda mluvím o štěňatech z CHS, u těch útulkáčů to bude jinak)....

Nevím, jak kde jinde, ale já si psa doma podržím klidně o měsíc dva déle, než najdu tu nejlepší rodinu, než bych ho dala někam, kde se mi něco nezdá. Nejedu adopce na sílu..

Ad to vznesla jsem dotaz, paní byla nepříjemná, pak fotky a otočila, apod... Tak za mě teda máme v podmínkách adopce napsané, aby lidi popsali budoucí soužití se psem, svoje zkušenosti a tak dále, nejlépe co nejpodrobněji a jsou zájemci, kteří dojedou na to, že se nejsou schopni vymáčknout (netvrdím, že je to Mracely případ, jen mi to teď tak přišlo na mysl). Ať to zní jakkoliv drsně, tak mě fakt nebaví tahat z nich informace jak z chlupaté deky. Takhle nedávno přišla paní o adopci. Než jsem z ní přes x emailů dostala nějaký info, už jsem měla jiné zájemce a ač jsem z ní nakonec potřebné věci vydolovala, tak fena už byla slíbená jinde.. Jen tím chci říct, že upřímní zájemci, kteří si naprosto evidentně prostudují podmínky adopce, řídí se jimi a v maximální možné míře se snaží najít se mnou společnou cestu k adopci psa, mají markantně vyšší šance toho psa skutečně získat.

Já třeba naprosto chápu, že se páníčci (ať v CHS nebo v útulcích) prolustrují, vybírají, nevyhovující se odmítají. Tak je to za mě o.k. S tím bych fakt neměla problém. Vyloženě jsem se vyjadřovala s nevolí pávě k fyzické kontrole domácnosti, k písemným zárukám na hlídání, prokazování vlastnictví předešlého psa, řečem o neuzvednutí psa a dokládání financí. To je pro mě prostě nestravitelné a daleko za čarou toho, co jsem ochotná podstoupit.

Jsem naprosto v pohodě s tím podat info o sobě, o tom, jak a kde žiju, co můžu psovi nabídnout. Jako chovatel bych chtěla vědět to samé.

PS: Ali, že jsi nespala v porodní feně?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já třeba naprosto chápu, že se páníčci (ať v CHS nebo v útulcích) prolustrují, vybírají, nevyhovující se odmítají. Tak je to za mě o.k. S tím bych fakt neměla problém. Vyloženě jsem se vyjadřovala s nevolí pávě k fyzické kontrole domácnosti, k písemným zárukám na hlídání, prokazování vlastnictví předešlého psa, řečem o neuzvednutí psa a dokládání financí. To je pro mě prostě nestravitelné a daleko za čarou toho, co jsem ochotná podstoupit.

Jsem naprosto v pohodě s tím podat info o sobě, o tom, jak a kde žiju, co můžu psovi nabídnout. Jako chovatel bych chtěla vědět to samé.

PS: Ali, že jsi nespala v porodní feně?

Ježiš, překlep, v bedně samozřejmě.

Jinak teda ještě dodám, že většina nových majitelů mě sama k nim zvala, ať se přijedu podívat. No, nevím, jestli stihnu příští rok všech 11 navštívit.

Jsem moc ráda, že chovatelé psů s PP, které znám, nechtějí po zájemcích aby se obrazně řečeno svlékali donaha, aby vyklopili své finanční poměry, aby dopodrobna popsali, co se psem hodlají dělat, ani jim nijak nevadí, když pes velkého chlupatého plemene bude spát venku.

Sarah, vy byste nám štěně zřejmě neprodala. Naše choďanda spí venku, dnešní noc už sama, v klidu a v pohodě. Nespí ani v boudě, zatím je teplo, dnešní noc neklesl teploměr pod 20 stupňů. Možná spala na pelíšku v kotci, který nezavíráme, možná spala u dveří na verandě na koberci a dece, možná na trávě před chatou,... Na zimu má na výběr zateplenou boudu nebo krytou verandu. Kdyby byly větší mrazy tak půjde spát dovnitř, ale jinak není důvod. Ne, že by nesměla do chaty, to ona je tam každou chvíli, chodí se chladit dovnitř na dlažbu, asistovat při vaření i úklidu, hypnotizovat ledničku,... Kotec máme, ale nezavíráme, nikdy tam žádný pes nebyl zavřený. Je v něm bouda, ve které nikdy nespal žádný pes (ani jedna kavkazanka a ani minulá choďanda), zato si v něm hrála neteř, ještě jsou tam obrázky koní, kterými si ji vyzdobila...

Tak u mojí Slovenský lidožravky nechtěli vědět nic, rychle mi ji sbalili, poslali na půl cesty a byli rádi že se jí zbavili . Zato já pak doma zjišťovala, že se na ní nedá sáhnout, že žere lidi, že se bojí úúúplně, ale úúúpně všeho....no mírně se za těch skoro 7 let zklidnila, nejvíc mě štve, že když se jí nechce ven tak se v klidu vychčije doma, i když jsou otevřený dveře na zahradu.

impact napsal(a):
Ono je to těžký, ono třeba nakonec by se pes i v té rodině, do které jsem ho nedala, měl dobře, jenže když se vám to nezdá, tak proč to pokoušet, když máte x jiných zájemců a můžete si vybírat ty, co se vám zamlouvají více (to teď teda mluvím o štěňatech z CHS, u těch útulkáčů to bude jinak)....

Nevím, jak kde jinde, ale já si psa doma podržím klidně o měsíc dva déle, než najdu tu nejlepší rodinu, než bych ho dala někam, kde se mi něco nezdá. Nejedu adopce na sílu..

Ad to vznesla jsem dotaz, paní byla nepříjemná, pak fotky a otočila, apod... Tak za mě teda máme v podmínkách adopce napsané, aby lidi popsali budoucí soužití se psem, svoje zkušenosti a tak dále, nejlépe co nejpodrobněji a jsou zájemci, kteří dojedou na to, že se nejsou schopni vymáčknout (netvrdím, že je to Mracely případ, jen mi to teď tak přišlo na mysl). Ať to zní jakkoliv drsně, tak mě fakt nebaví tahat z nich informace jak z chlupaté deky. Takhle nedávno přišla paní o adopci. Než jsem z ní přes x emailů dostala nějaký info, už jsem měla jiné zájemce a ač jsem z ní nakonec potřebné věci vydolovala, tak fena už byla slíbená jinde.. Jen tím chci říct, že upřímní zájemci, kteří si naprosto evidentně prostudují podmínky adopce, řídí se jimi a v maximální možné míře se snaží najít se mnou společnou cestu k adopci psa, mají markantně vyšší šance toho psa skutečně získat.

Hele já jsem paní napsala fakt sloh , naprosto do detailu jsem popsala můj běžný den, víkend, aktivity se psem, jako fakt to byl román . No ale asi jsem paní prostě nesedla, což chápu, i to se stává. Až potom, co jsem poslala ty fotky, tak paní najednou byla úplně nadšená, jenže to už byla fena slíbena jinde no.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jsem moc ráda, že chovatelé psů s PP, které znám, nechtějí po zájemcích aby se obrazně řečeno svlékali donaha, aby vyklopili své finanční poměry, aby dopodrobna popsali, co se psem hodlají dělat, ani jim nijak nevadí, když pes velkého chlupatého plemene bude spát venku.

Sarah, vy byste nám štěně zřejmě neprodala. Naše choďanda spí venku, dnešní noc už sama, v klidu a v pohodě. Nespí ani v boudě, zatím je teplo, dnešní noc neklesl teploměr pod 20 stupňů. Možná spala na pelíšku v kotci, který nezavíráme, možná spala u dveří na verandě na koberci a dece, možná na trávě před chatou,... Na zimu má na výběr zateplenou boudu nebo krytou verandu. Kdyby byly větší mrazy tak půjde spát dovnitř, ale jinak není důvod. Ne, že by nesměla do chaty, to ona je tam každou chvíli, chodí se chladit dovnitř na dlažbu, asistovat při vaření i úklidu, hypnotizovat ledničku,... Kotec máme, ale nezavíráme, nikdy tam žádný pes nebyl zavřený. Je v něm bouda, ve které nikdy nespal žádný pes (ani jedna kavkazanka a ani minulá choďanda), zato si v něm hrála neteř, ještě jsou tam obrázky koní, kterými si ji vyzdobila...

Já myslím, že si vybere každý . Jsou chovatelé, kteří zpovídají a zajímají se a prostě chtějí vědět, kde a jak to štěně bude žít. No a pak jsou chovatele, kteří to nějak moc neřeší a psa dají kamkoli. A pak je samozřejmě něco mezi .

A jsou zájemci, kterým to zpovídaní se nevadí, kteří jsou naopak i rádi za trvalý kontakt, a pak jsou tací, kteří chtějí, aby kontakt s chovatelem prostě skončil prodejem štěněte...

Jako já po tom, co jsem ta štěňata doslova vypiplala, byla s nima dva měsíce 24/7, tak mi fakt nebylo jedno, kam půjdou. Ne, kolik si kdo vydělá jsem po zájemcích vědět nechtěla, ale dopodrobna popsat, co se psem hodlají dělat - tak to už ano. Za prvé si myslím, že to není plemeno pro každého, za druhé jsem prostě jednoduše chtěla, aby se štěňata měla dobře. No a jak jinak to zjistím než tak, že mi ten člověk popíše, co a jak?

Hele vezměte si, když se někdo ptá třeba na plemeno/nebo pořízení psa obecně tady - taky se hned začneme vyptávat, co má se psem v plánu, v jakém bude režimu atd... A to se jen teoreticky ptá. Nevím, proč bych to neměla chtít vědět, když mám někomu potencionálně prodat štěně z mého odchovu?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ježiš, překlep, v bedně samozřejmě.

Jinak teda ještě dodám, že většina nových majitelů mě sama k nim zvala, ať se přijedu podívat. No, nevím, jestli stihnu příští rok všech 11 navštívit.

To máte jednu návštěvu měsíčně a v prosinci Vám zbude prostor pro vánoční prázdniny. 😂

Lily2 napsal(a):
Co vím, tak u koček bývá problém, proč se nedá někomu kotě, že nechtějí dávat samotná. Ono jedno kotě znamená očistec. Dvě koťata si vyhrají vyblbnou. Mám shodou okolností dvě zachráněná koťata z ulice mou osobou. Můžu říct, že je to pravda. Lepší je mít dvě.
U jednoho kotěte se útulkům stává, že kotě vrátí, že doma mňouká, nenechá lidi se vyspat, útočí na nohy a jiné. Jedno dávají spíše, pokud už člověk nějakou kočku doma má.

Plus teda u většiny spolků je adopce možná jen dovnitř. Znám i spolky, které dávají ven, ale spíše až starší kočičky po kastraci. Kotě se spíše ztratí, protože se nedrží doma. To mi přijde celkem logické.

no tak nakonec byly dvě, ale ne z útulku, no. Chodily ven a dožily se 14 a 17 let.

fikovnice napsal(a):
Nechápu...vždyť je furt překočkováno.
Co vím, tak májových bývá samozřejmě hafo, a pak - když ještě byly u nás chalupové kočky, tak se rodívala srpnová koťata...

Krom toho, že se v podstatě mohou koťata rodit téměř kdykoli v roce, tak ty dva měsíce jsou takové nejfrekventovanější.

Vlastně - Vy máte krom Nory ještě nějakého kočičáka?

A jeje. Čtyři.

marcelaamax napsal(a):
Já myslím, že si vybere každý . Jsou chovatelé, kteří zpovídají a zajímají se a prostě chtějí vědět, kde a jak to štěně bude žít. No a pak jsou chovatele, kteří to nějak moc neřeší a psa dají kamkoli. A pak je samozřejmě něco mezi .

A jsou zájemci, kterým to zpovídaní se nevadí, kteří jsou naopak i rádi za trvalý kontakt, a pak jsou tací, kteří chtějí, aby kontakt s chovatelem prostě skončil prodejem štěněte...

Jako já po tom, co jsem ta štěňata doslova vypiplala, byla s nima dva měsíce 24/7, tak mi fakt nebylo jedno, kam půjdou. Ne, kolik si kdo vydělá jsem po zájemcích vědět nechtěla, ale dopodrobna popsat, co se psem hodlají dělat - tak to už ano. Za prvé si myslím, že to není plemeno pro každého, za druhé jsem prostě jednoduše chtěla, aby se štěňata měla dobře. No a jak jinak to zjistím než tak, že mi ten člověk popíše, co a jak?

Hele vezměte si, když se někdo ptá třeba na plemeno/nebo pořízení psa obecně tady - taky se hned začneme vyptávat, co má se psem v plánu, v jakém bude režimu atd... A to se jen teoreticky ptá. Nevím, proč bych to neměla chtít vědět, když mám někomu potencionálně prodat štěně z mého odchovu?

Hele vezměte si, když se někdo ptá třeba na plemeno/nebo pořízení psa obecně tady - taky se hned začneme vyptávat, co má se psem v plánu, v jakém bude režimu atd... A to se jen teoreticky ptá. Nevím, proč bych to neměla chtít vědět, když mám někomu potencionálně prodat štěně z mého odchovu?

Chápu. Ale nevím, jestli by vám (i jiným) stačilo, kdybych vám řekla, že chceme psa jako společníka, že nebudeme chodit na výstavy (jednu výstavu a svod jsme chovatelce slíbily), nechceme chovat, nebudeme chodit na cvičák ani neplánujeme žádné psí sporty. Prostě chceme (mamka) se psem žít, každodenní procházka je samozřejmostí, výchova a výcvik poslušnosti také, občas výlet, a dál se uvidí. Vypadá to jako že nabízíme málo, ale takhle to bylo u kavkazanek i předchozí choďandy. Naší chovatelce to takhle stačilo. Jsme v kontaktu, posíláme fotky a videa.

Balu - golden,labíka atd. vám slušný chovatel pouze do kotce prostě neprodá. Já mám několik odchovů v režimu den nebo nepřítomnost majitele zahrada, noc,přítomnost majitele kotec, min jeden je nakonec venku i přes noc,což si pes vybral sám. Ale pokud se mi ozve zájemce a řekne,že pes bude čistě venkovní, do domu nesmí,jen v zimě do chodby,tak mu s veškerou úctou řeknu,ať si vybere jiné plemeno,které je vhodnější

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jsem moc ráda, že chovatelé psů s PP, které znám, nechtějí po zájemcích aby se obrazně řečeno svlékali donaha, aby vyklopili své finanční poměry, aby dopodrobna popsali, co se psem hodlají dělat, ani jim nijak nevadí, když pes velkého chlupatého plemene bude spát venku.

Sarah, vy byste nám štěně zřejmě neprodala. Naše choďanda spí venku, dnešní noc už sama, v klidu a v pohodě. Nespí ani v boudě, zatím je teplo, dnešní noc neklesl teploměr pod 20 stupňů. Možná spala na pelíšku v kotci, který nezavíráme, možná spala u dveří na verandě na koberci a dece, možná na trávě před chatou,... Na zimu má na výběr zateplenou boudu nebo krytou verandu. Kdyby byly větší mrazy tak půjde spát dovnitř, ale jinak není důvod. Ne, že by nesměla do chaty, to ona je tam každou chvíli, chodí se chladit dovnitř na dlažbu, asistovat při vaření i úklidu, hypnotizovat ledničku,... Kotec máme, ale nezavíráme, nikdy tam žádný pes nebyl zavřený. Je v něm bouda, ve které nikdy nespal žádný pes (ani jedna kavkazanka a ani minulá choďanda), zato si v něm hrála neteř, ještě jsou tam obrázky koní, kterými si ji vyzdobila...

Já jsem nikoho nelustrovala ohledně financí a nechtěla jsem, aby nutně chodili na výstavy a dělali lovecký výcvik a tak, šlo mě o to, aby byl pes s lidma, protože si myslím, že GR není stavěnej na to, aby byl celoročně venku a sám. On by tam být ani nechtěl, jak to sama znám. Manžel kdysi taky tvrdil, že pes má být venku, jenže první fena GR buď zdrhala k sousedům odnaproti za jejich fenou a nebo ležela pořád u dveří na rohožce. Myslím si, že choďák je něco jinýho, ale popravdě toto plemeno vůbec neznám. Třeba např. NO nebo hovawarta bych taky neměla problém prodat na ven nebo do kotce.

janaa napsal(a):
Balu - golden,labíka atd. vám slušný chovatel pouze do kotce prostě neprodá. Já mám několik odchovů v režimu den nebo nepřítomnost majitele zahrada, noc,přítomnost majitele kotec, min jeden je nakonec venku i přes noc,což si pes vybral sám. Ale pokud se mi ozve zájemce a řekne,že pes bude čistě venkovní, do domu nesmí,jen v zimě do chodby,tak mu s veškerou úctou řeknu,ať si vybere jiné plemeno,které je vhodnější

Nechci žádného retrívra, aby nenastala mýlka.

Píšete, cituji - Já mám několik odchovů v režimu den nebo nepřítomnost majitele zahrada, noc,přítomnost majitele kotec, min jeden je nakonec venku i přes noc,což si pes vybral sám. - z toho mi vychází, že jsou psi venku, jen buď na zahradě, nebo v kotci. A pak píšete, že psa čistě ven neprodáte...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nechci žádného retrívra, aby nenastala mýlka.

Píšete, cituji - Já mám několik odchovů v režimu den nebo nepřítomnost majitele zahrada, noc,přítomnost majitele kotec, min jeden je nakonec venku i přes noc,což si pes vybral sám. - z toho mi vychází, že jsou psi venku, jen buď na zahradě, nebo v kotci. A pak píšete, že psa čistě ven neprodáte...

Se omlouvám,jsem to blbě napsala jsou venku,pokud nikdo není doma, pokud doma někdo je,jsou s ním, a v noci jsou taky doma. Jsem tam něco upravovala a celý se to přeházelo a smazalo

janaa napsal(a):
Se omlouvám,jsem to blbě napsala jsou venku,pokud nikdo není doma, pokud doma někdo je,jsou s ním, a v noci jsou taky doma. Jsem tam něco upravovala a celý se to přeházelo a smazalo

Tenhle režim mám u dvou fen taky, pes a jedna fena jsou doma pořád.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Hele vezměte si, když se někdo ptá třeba na plemeno/nebo pořízení psa obecně tady - taky se hned začneme vyptávat, co má se psem v plánu, v jakém bude režimu atd... A to se jen teoreticky ptá. Nevím, proč bych to neměla chtít vědět, když mám někomu potencionálně prodat štěně z mého odchovu?

Chápu. Ale nevím, jestli by vám (i jiným) stačilo, kdybych vám řekla, že chceme psa jako společníka, že nebudeme chodit na výstavy (jednu výstavu a svod jsme chovatelce slíbily), nechceme chovat, nebudeme chodit na cvičák ani neplánujeme žádné psí sporty. Prostě chceme (mamka) se psem žít, každodenní procházka je samozřejmostí, výchova a výcvik poslušnosti také, občas výlet, a dál se uvidí. Vypadá to jako že nabízíme málo, ale takhle to bylo u kavkazanek i předchozí choďandy. Naší chovatelce to takhle stačilo. Jsme v kontaktu, posíláme fotky a videa.

No tak předtím to vyznělo trochu jinak - jakože je pro vás problém říct chovateli, co se psem máte v plánu, jak u vás bude žít, co s ním budete podnikat - to je to, na co jsem reagovala, že to mě prostě zajímá a chci to jako chovatel vědět za každou cenu. Nemáte problém zůstat v kontaktu - to je pro mě taky důležité.

Jsem moc ráda, že chovatelé psů s PP, které znám, nechtějí po zájemcích aby se obrazně řečeno svlékali donaha, aby vyklopili své finanční poměry, aby dopodrobna popsali, co se psem hodlají dělat

Já reagovala hlavně na tohle, ale podle Vašeho posledního příspěvku jste neměla problém chovatelce popsat, co se psem hodláte dělat, to jste vlastně popsala . Já jsem se pak teda ještě doptávala, když se někdo rozepsal méně. Ale tak to už jsem se ptala na věci související třeba s plemenem - jestli počítají s tím, že se pravděpodobně v dospělosti nesnese se psy stejného pohlaví, a jestli jim to nevadí... apod... Plus třeba jsem chtěla vědět i to, jak dlouho bude pes sám v bytě, běžně, když budou páníci v práci. Zastávám názor, že každý pracuje, a nemám problém dát pracujícímu člověku do bytu psa, ale jako v případě, že by ten pes měl být v bytě sám 13 hodin, no tak do takových podmínek ho nedám. Takže i tohle je pro mě důležité. No a upřímně, já třeba výstavy a sport nevyžaduji - ale pokud jsem měla víc zájemců, tak jsem k tomu sportu přihlédla (vzhledem k tomu, že jsem měla temperamentní štěňata po sportovních rodičích), a klidně jsem pak třeba doporučila CHS, kde vím, že mají "klidnější psy". Prostě to u mě nebylo, že kdo dřív přijde, ten dostane štěně.... U poslední fenky, kde jsem rušila rezervaci, jsem pak měla asi 15 zájemců, všichni byli v pohodě, podle něčeho jsem se rozhodnout musela, dala jsem ji zájemci, který už měl několik psů stejného plemene a dlouholeté zkušenosti, šla jsem prostě na jistotu... Kdybych měla víc štěňat, dala bych je i těm ostatním. Naopak jsem ale klidně dala štěně do rukou páru, kde je to jejich úplně první pes, když jsem měla jistotu, že přesně vědí do čeho jdou, a že to chtějí.... Odmítla jsem zájemce, který byl bývalý psovod a se psy měl několikaleté zkušenosti... Prostě jsem se řídila tak nějak citem.

"Třeba např. NO nebo hovawarta bych taky neměla problém prodat na ven nebo do kotce."

známá, chovatelka HW, zcela a zásadně hovíka jen ven a do kotce nedává, protože to je plemeno silně vázané na člověka a způsob držení i ovlivňuje vztah a co z toho vyplývá......a dle povahy to může být zásadní

pyreneják - i klub má v povídankách, že kotec NE
a upřít mu kontakt, čímž myslím i přímo fyzický, s námi, tak na nás volá sociálku

a to bez ohledu, kolik psů těchto plemen jen venku žije

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já jsem nikoho nelustrovala ohledně financí a nechtěla jsem, aby nutně chodili na výstavy a dělali lovecký výcvik a tak, šlo mě o to, aby byl pes s lidma, protože si myslím, že GR není stavěnej na to, aby byl celoročně venku a sám. On by tam být ani nechtěl, jak to sama znám. Manžel kdysi taky tvrdil, že pes má být venku, jenže první fena GR buď zdrhala k sousedům odnaproti za jejich fenou a nebo ležela pořád u dveří na rohožce. Myslím si, že choďák je něco jinýho, ale popravdě toto plemeno vůbec neznám. Třeba např. NO nebo hovawarta bych taky neměla problém prodat na ven nebo do kotce.

Určitě je retrívr něco jiného než chod, už jen to, že ten chod má v "popisu práce" hlídání. Já vím, že si pod pojmem "pes celoročně venku" může každý představit něco trochu jiného podle svých zkušeností nebo fantazie. Psa v kotci bych taky nechtěla. Proto je u nás kotec trvale otevřený, je to prostor, kde se spí, nebo mělo by se spát, kde pes dostává jíst, má tam vodu, a hračky (tam je jejich místo, když se uklízí, jinak jsou po celé zahradě). V zimě, když už není práce na zahradě, tak ani psi nebyli stále sami, ale pokud chtěli, mohli jít do chaty. Problém byl, že moc nechtěli, zvlášť druhá kavkazanka, ta několik let nešla dovnitř vůbec. Potřebovala být pořád v obraze co se kde šustne. Až na stáří teplu uvnitř přišla na chuť. Chodka bude něco jiného, ta taky potřebuje být s člověkem, mamka ji má pořád za patami, kam se mamka hne, je jak ocásek za ní. Já jsem na to zvyklá od svých psů, mamka si zvyká. Uvidíme, kam to dojde, jak se to bude vyvíjet, je taky docela dobře možné, že nakonec bude chodka spát uvnitř. V případě, že "přemluví" mamku... jak se říká, nikdy neříkej nikdy...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Třeba např. NO nebo hovawarta bych taky neměla problém prodat na ven nebo do kotce."

známá, chovatelka HW, zcela a zásadně hovíka jen ven a do kotce nedává, protože to je plemeno silně vázané na člověka a způsob držení i ovlivňuje vztah a co z toho vyplývá......a dle povahy to může být zásadní

pyreneják - i klub má v povídankách, že kotec NE
a upřít mu kontakt, čímž myslím i přímo fyzický, s námi, tak na nás volá sociálku

a to bez ohledu, kolik psů těchto plemen jen venku žije

Tak to jsem měla mylné info, protože znám několik lidí, kteří je chovají venku a prý není problém. Ale nejsou to přímo chovatelé tohoto plemene teda.

marcelaamax napsal(a):
Hele já jsem paní napsala fakt sloh , naprosto do detailu jsem popsala můj běžný den, víkend, aktivity se psem, jako fakt to byl román . No ale asi jsem paní prostě nesedla, což chápu, i to se stává. Až potom, co jsem poslala ty fotky, tak paní najednou byla úplně nadšená, jenže to už byla fena slíbena jinde no.

Jasný, jasný. Někdy se to holt na poprvé nesejde.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Třeba např. NO nebo hovawarta bych taky neměla problém prodat na ven nebo do kotce."

známá, chovatelka HW, zcela a zásadně hovíka jen ven a do kotce nedává, protože to je plemeno silně vázané na člověka a způsob držení i ovlivňuje vztah a co z toho vyplývá......a dle povahy to může být zásadní

pyreneják - i klub má v povídankách, že kotec NE
a upřít mu kontakt, čímž myslím i přímo fyzický, s námi, tak na nás volá sociálku

a to bez ohledu, kolik psů těchto plemen jen venku žije

Do kotce trvale nepatří žádný pes. Ale ven, na zahradu - kdo jiný už než pastevec?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Do kotce trvale nepatří žádný pes. Ale ven, na zahradu - kdo jiný už než pastevec?

Tay si myslím. A jen tak mimochodem, kdysi jsem koukala na nějaký dokument o pyrenejácích a tam říkali, že tento pes vůbec nepotřebuje být trvale v kontaktu s člověkem, ale měl by být už od štěněte se stádem. To pro mě byla novinka. Pastevce jsem nikdy neměla.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Do kotce trvale nepatří žádný pes. Ale ven, na zahradu - kdo jiný už než pastevec?

ale jistěže jo
ale ne jen
ne bez dostatečného kontaktu s lidma
a mmch, bude rozdíl v plemenech, myslím v té potřebě kontaktu

"A jen tak mimochodem, kdysi jsem koukala na nějaký dokument o pyrenejácích a tam říkali, že tento pes vůbec nepotřebuje být trvale v kontaktu s člověkem, ale měl by být už od štěněte se stádem. "

Sarah, nekoukala jsi soustředěně
ne že nepotřebuje být v kontaktu s člověkem, ale pokud má pracovat se stádem (jako chodit s nimi po horách), tak s ním musí od štěněte vyrůstat (což mmch ani nemusí )
a byl to tuším francouzský farmář, co to povídal

musí být v kontaktu s člověkem, pokud má s tím člověkem spolupracovat
což ti naši psi, kteří nežijí o samotě někde v horách se stádem, musí
musí být v kontaktu se stádem, což jsme, pro ty naše psy, my a naše další zvířena

Mám jednu zkušenost s adopcí. Útulek chtěl jednu návštěvu, vyfotit dopředu vodítka, obojek, pytel granulí. Požadovali pořízení věci na zápřah. To mi přišlo celkem v pohodě. Žádný extra výslech nebyl. V adopční smlouvě je pár divných bodů. Takže ověření bych řekl v pohodě. Kdyby viděli, kde bydlím, psa by mi nedali. Na druhou stranu jednu věc žádný útulek ani spolek nezjistí, jestli pro toho psa uděláte všechno. Bydlel jsem v hrozných podmínkách, ale pes pro mě byl na prvním místě. A pořád mi tak trochu jistili zadek rodiče s vlastním domem. Mám ho přes dva roky, útulku občas pošlu fotky (ty hezké). O porušování adopční smlouvy se nezmiňuju.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"A jen tak mimochodem, kdysi jsem koukala na nějaký dokument o pyrenejácích a tam říkali, že tento pes vůbec nepotřebuje být trvale v kontaktu s člověkem, ale měl by být už od štěněte se stádem. "

Sarah, nekoukala jsi soustředěně
ne že nepotřebuje být v kontaktu s člověkem, ale pokud má pracovat se stádem (jako chodit s nimi po horách), tak s ním musí od štěněte vyrůstat (což mmch ani nemusí )
a byl to tuším francouzský farmář, co to povídal

musí být v kontaktu s člověkem, pokud má s tím člověkem spolupracovat
což ti naši psi, kteří nežijí o samotě někde v horách se stádem, musí
musí být v kontaktu se stádem, což jsme, pro ty naše psy, my a naše další zvířena

Tak jako Gina je přesná, dělá přesně to, co dělají pastevečtí psi pracující u stáda.....pokud se stádo klidně pase, tak se povalují okolo a hlídají, kdyby něco.

No Gině supluju ovci já, takže když zrovna neběží zkontrolovat na co Mates venku štěká, tak se povaluje v mojí blízkosti a pak má ještě na mě hubu, že už jí to doma nebaví a že se mám přesunout na zahradu. No tak se přesunu, popiju kafe, dám cígo, ale nebaví mě jenom tak sedět, tak se seberu a jdu domů...o dvě vteřiny později vchází můj bílej bodygard...

Jako to mi přijde docela vtipný...pastevec, který je samostatná jednotka vlastně celý den, pokud jsem doma, nedělá nic jiného, než se přesouvá tam, kde právě sem...jdu na zahradu, tradá za mnou, jdu domů, tradá za mnou, jdu uklízet do patra, tradá za mnou.......jen do kuchyně se moc necpe...vidí na mě totiž v pohodě z gauče v obýváku. A naopak Mates jako kontaktní salašník tráví sám na zahradě víc času než Gina. Zdaleka není takovej můj ocásek.

a vo tom to je
samostatný neznamená samotářský
samostatný znamená, že nepotřebuje říkat, jak žít a co kdy kde a jak dělat

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
a vo tom to je
samostatný neznamená samotářský
samostatný znamená, že nepotřebuje říkat, jak žít a co kdy kde a jak dělat

A tak to já Gině říkám furt.....akorát nečekám vlastně žádnou odezvu.
No a z druhé strany...těch keců, když už je čas jít spát a panička nezahájí přesun do ložnice

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"A jen tak mimochodem, kdysi jsem koukala na nějaký dokument o pyrenejácích a tam říkali, že tento pes vůbec nepotřebuje být trvale v kontaktu s člověkem, ale měl by být už od štěněte se stádem. "

Sarah, nekoukala jsi soustředěně
ne že nepotřebuje být v kontaktu s člověkem, ale pokud má pracovat se stádem (jako chodit s nimi po horách), tak s ním musí od štěněte vyrůstat (což mmch ani nemusí )
a byl to tuším francouzský farmář, co to povídal

musí být v kontaktu s člověkem, pokud má s tím člověkem spolupracovat
což ti naši psi, kteří nežijí o samotě někde v horách se stádem, musí
musí být v kontaktu se stádem, což jsme, pro ty naše psy, my a naše další zvířena

Hm, myslela jsem to samý, akorát jsem to blbě napsala. Ano, pokud má pracovat se stádem, tak by s ním měl být od štěněte.

marcelaamax napsal(a):
Hele já jsem paní napsala fakt sloh , naprosto do detailu jsem popsala můj běžný den, víkend, aktivity se psem, jako fakt to byl román . No ale asi jsem paní prostě nesedla, což chápu, i to se stává. Až potom, co jsem poslala ty fotky, tak paní najednou byla úplně nadšená, jenže to už byla fena slíbena jinde no.

Já si to dokážu živě představit. Vy napíšete realistický sloh o tom, jak se u vás pes má. Paní v útulku si to přečte a hned jí v hlavě bliká varovná kontrolka - "podezřele dokonalý zájemce".

Nejlepší je takovej dokonalej mejl, nad kterým čék úplně zajásá a pak na osobní návštěvě čumím jak vejr a je mi úplně jasný, že si to ten člověk všechno vymyslel.

Taky když jsme hledali psa z útulku tak to trvalo týdny, nakonec se to podařilo jen kvůli známé které kamarádka dělá v útulku takže nám dala přednostně vybrat... jinak by jste hledali snad ještě teď...

Jinak to bylo to co píšete vy, výslechy, co děláme za práci ,kde bydlíme, co pes jak často bude sám, jestli plánujeme děti, zkušenosti se psem... neuvěřitelný výslechy až už z toho přítelkyně brečela že co se sakra těžkýho na tom vzít si psa z útulku co to má bejt furt za výslechy které stejně jsou k ničemu.

Když už něco vypadalo slibně tak že už ho má někdo jiný, pak nám pejska slíbila paní z útulku a den předtím než jsme si pro něj měli jet tak jsme si jen chtěli potvrdit čas a detaily po telefonu a řekla že už je pejsek pryč.. fakt neskutečné.
Někam se vůbec dovolat nadlidský úkol, když už konečně tak tón hlasu jakože je otravujeme.
Adopční smlouva jak kdyby jste si pronajímal luxusní jachtu na rok i s posádkou.
Tohle absolvovat znova tak si asi zajdu za doktorem předem pro prášky...
Chápu že nelze psa dát komukoliv kdo přijde a ukáže na nějakého... byli jsme v kontaktu se 4 nebo 5 útulky a v každém ten samý otravný cirkus.

Lily2 napsal(a):
Co vím, tak u koček bývá problém, proč se nedá někomu kotě, že nechtějí dávat samotná. Ono jedno kotě znamená očistec. Dvě koťata si vyhrají vyblbnou. Mám shodou okolností dvě zachráněná koťata z ulice mou osobou. Můžu říct, že je to pravda. Lepší je mít dvě.
U jednoho kotěte se útulkům stává, že kotě vrátí, že doma mňouká, nenechá lidi se vyspat, útočí na nohy a jiné. Jedno dávají spíše, pokud už člověk nějakou kočku doma má.

Plus teda u většiny spolků je adopce možná jen dovnitř. Znám i spolky, které dávají ven, ale spíše až starší kočičky po kastraci. Kotě se spíše ztratí, protože se nedrží doma. To mi přijde celkem logické.

Tak já jsem (i) kočkařka a VŽDY mi z útulku/depozita prodali jedno kotě. Měla jsem teda vždy už doma nějakého staršího kocoura...ale je (depozita) to ani nezajímalo (navíc adoptované kotě obvykle moje stávající kočičí obyvatele moc ze začátku nezajímalo). Ale souhlasím, že dvě koťata se spolu víc vyblbnou.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ještě doplním, že během toho krátkého adopčního procesu nepadla žádná otázka ze strany spolku, která by mi přišla nevhodná. Návštěva u nás doma mi, oproti zadavatelčině pocitu, přišla úplně v pohodě, protože i pro mne byla priorita to, aby se u nás a s námi bělouš cítil dobře.

Já tedy také asi nedostala žádnou nevhodnou otázku...ale do bytu by mi tedy nikdo nevkročil! To fakt rozhodně ne!

Jo, a vzpomněla jsem si, že Hippísek mi umíral na FeLV. Každý by jej už utratil, ale já šla do poslední naděje - píchala jsem mu interferon. Problém - lék byl velmi drahý!!! Napsala jsem paní depozitářce, ale ne o peníze!!!, nýbrž že je Hippie vážně nemocný. A ona mi normálně tehdy poslala rozhodně na tu dobu ne malou částku na jeho léčbu! Samozřejmě to pokrylo jen velmi malou část výdajů, ale i tak! Dostala jsem jej tehdy do plné remise, cca na 2-3 měsíce, o něž jsem mu prodloužila kvalitní život. Pak přišel další relaps a mně bylo jasné, že už mu musím pomoct za Duhový most (už ani nereagoval na léčbu).

kashttan napsal(a):
Mám jednu zkušenost s adopcí. Útulek chtěl jednu návštěvu, vyfotit dopředu vodítka, obojek, pytel granulí. Požadovali pořízení věci na zápřah. To mi přišlo celkem v pohodě. Žádný extra výslech nebyl. V adopční smlouvě je pár divných bodů. Takže ověření bych řekl v pohodě. Kdyby viděli, kde bydlím, psa by mi nedali. Na druhou stranu jednu věc žádný útulek ani spolek nezjistí, jestli pro toho psa uděláte všechno. Bydlel jsem v hrozných podmínkách, ale pes pro mě byl na prvním místě. A pořád mi tak trochu jistili zadek rodiče s vlastním domem. Mám ho přes dva roky, útulku občas pošlu fotky (ty hezké). O porušování adopční smlouvy se nezmiňuju.

Pro zajímavost:
- jaké divné body v té adopční smlouvě máte?

Třeba pro mě je prostě přes čáru kontrola doma. Je to moje soukromí, moje bezpečné místo, smí sem lidi, který tady chci. Šmejděníčko šmejdění ať si praktikují někde v Prostřeno I kdybych o psa hodně stála, tak za takové podmínky by si ho spolek mohl strčit... A holt bych šla hledat jinam.

Atheira napsal(a):
Třeba pro mě je prostě přes čáru kontrola doma. Je to moje soukromí, moje bezpečné místo, smí sem lidi, který tady chci. Šmejděníčko šmejdění ať si praktikují někde v Prostřeno I kdybych o psa hodně stála, tak za takové podmínky by si ho spolek mohl strčit... A holt bych šla hledat jinam.

Vidíte to. A přitom mě by třeba vůbec nenapadlo s tímto bodem mít problém, ale chápu že lidi jsou fakt různí a různé situace si berou jinak (co je pro někoho úplně normální a v pohodě, pro jiného už je nemyslitelný zásah do soukromí).

Od loňského září jsem měla ve spolupráci se spolkem Kapka pro Tlapky v dočaskách celkem devět pejsků, kterým jsme s holkama postupně našli nové rodiny.
Ve všech případech "kontrol" šlo o oboustrannou strašně fajn návštěvu v pohodovém duchu, kdy si sympatický lidi vzájemně dali kafe, popovídali si o psech a odcházeli z tohoto setkání nabití strašně pozitivní energií (noví majitelé se těšili na prjska, a já měla neskutečnej pocit toho, že to, co dělám, má smysl).
Ta stejná návštěva v úplně stejném pohodovém duchu pak proběhla ještě u těch stejných doma.
Se všema lidma od "mých pejsků" jsem dodnes v milém kontaktu, který jsem si jinak nevynucovala, ale ti lidi mi dobrovolně dávají v různých intervalech vědět, jak se mají, posílají fotky třeba z výletů, z dovolené, a tak.

Samozřejmě to už byli ve všech případech předvybraní lidi, kteří nám byli sympatičtí přes maily a po telefonu, a ve všech případech byli pak super i "tváří v tvář", a nikdo neměl problém s oboustrannou návštěvou.
Popravdě, bych netušila, co si myslet o lidech, kterým já udělám kafe a pozvu si je domů, a chci jim svěřit svého psa, kterýho mám x měsíců doma a prostě tu citovou vazbu si k němu za tu dobu udělám...že by mi řekl, hele, sorry ale tobě já kafe neudělám, zůstaň pěkně za rohožkou mýho bytu. Mě by to přišlo...asi líto, nebo nevím jak popsat tu emoci.
I když se snažím pochopit, že to tak někdo prostě má.

Hele já třeba bytostně nesnáším, když mi leze kdokoliv do baráku. Vyjma úzkého kruhu rodiny a přátel. Ještě občas výjimečně vezmu někoho na dvorek. Ale jak se mi návštěva na adopce cpe do baráku na wecko, nemilosrdně je pošlu na benzínku.

Za mě prostě toto ne.

Nehledě na to, že spousta spolků, co maj takhle předkontroly, je ani nedělá osobně. Prostě si vyhoděj na fejsbuk status, že hledají předkontrolu v Horní Dolní, on se někdo přihlásí a toho tam pošlou. Někdo úplně cizí prostě. No to je úplně mimo moje chápání.

Několikrát různý spolky žádaly aj mě. Že pes půjde někde tady v okolí a esi tam zajdu na předkontrolu. Všechny jsem odmítla, protože fakt nebudu nikomu lozit do baráku. Notabene ještě člověku, kterej nebude mít ani psa ode mě.

Co pamatuju, tak jsem u svých adopcí jednou jedinkrát jela i se psem. Protože pes byl pošahanej blázen a já měla strach, že někde cestou uteče. Navíc při předešlé jízdě na sraz komplet zesral auto, tak jsem chtěla jet radši našim pracovním. A ani ve snu mě nenapadlo se cpát do baráku. Stáli jsme na dvoře (kterej byl plotkem otevřený do ulice), podepsali smlouvu, předali pokyny a vypadli (bylo to už po nezávazné návštěvě u nás).

Atheira napsal(a):
Třeba pro mě je prostě přes čáru kontrola doma. Je to moje soukromí, moje bezpečné místo, smí sem lidi, který tady chci. Šmejděníčko šmejdění ať si praktikují někde v Prostřeno I kdybych o psa hodně stála, tak za takové podmínky by si ho spolek mohl strčit... A holt bych šla hledat jinam.

Souhlasím. To jsem psala hned na začátku tohoto vlákna. Že neexistuje, aby mi někdo cizí vstoupil do mého bytu!

Ouško4 napsal(a):
Vidíte to. A přitom mě by třeba vůbec nenapadlo s tímto bodem mít problém, ale chápu že lidi jsou fakt různí a různé situace si berou jinak (co je pro někoho úplně normální a v pohodě, pro jiného už je nemyslitelný zásah do soukromí).

Od loňského září jsem měla ve spolupráci se spolkem Kapka pro Tlapky v dočaskách celkem devět pejsků, kterým jsme s holkama postupně našli nové rodiny.
Ve všech případech "kontrol" šlo o oboustrannou strašně fajn návštěvu v pohodovém duchu, kdy si sympatický lidi vzájemně dali kafe, popovídali si o psech a odcházeli z tohoto setkání nabití strašně pozitivní energií (noví majitelé se těšili na prjska, a já měla neskutečnej pocit toho, že to, co dělám, má smysl).
Ta stejná návštěva v úplně stejném pohodovém duchu pak proběhla ještě u těch stejných doma.
Se všema lidma od "mých pejsků" jsem dodnes v milém kontaktu, který jsem si jinak nevynucovala, ale ti lidi mi dobrovolně dávají v různých intervalech vědět, jak se mají, posílají fotky třeba z výletů, z dovolené, a tak.

Samozřejmě to už byli ve všech případech předvybraní lidi, kteří nám byli sympatičtí přes maily a po telefonu, a ve všech případech byli pak super i "tváří v tvář", a nikdo neměl problém s oboustrannou návštěvou.
Popravdě, bych netušila, co si myslet o lidech, kterým já udělám kafe a pozvu si je domů, a chci jim svěřit svého psa, kterýho mám x měsíců doma a prostě tu citovou vazbu si k němu za tu dobu udělám...že by mi řekl, hele, sorry ale tobě já kafe neudělám, zůstaň pěkně za rohožkou mýho bytu. Mě by to přišlo...asi líto, nebo nevím jak popsat tu emoci.
I když se snažím pochopit, že to tak někdo prostě má.

Já to mám prostě tak, že rozhodně nemám problém čas od času poslat fotky nebo se ozvat, když vidím, že o to ten člověk má zájem. Nemám problém s tím se vidět tváří v tvář, promluvit si, nějak si to mezi sebou srovnat, dokázat, že nechci toho psa uvařit do guláše a že to s ním myslím vážně.
Ale velmi zásadní věc je to, že s pořízením psa si nechci pořizovat i jeho původní chovatele/pečovatele, nemám v plánu s nimi navazovat nějaké vztahy a tím pádem od nich neočekávám, že mi budou někde vařit kafe a zároveň beru jako své právo nechtít je u sebe doma. A vůbec to neznamená, že bych měla pocit, že pro psa nemám vhodné podmínky nebo že bych to s ním nemyslela dostatečně vážně, neznamená to ani to, že bych chtěla k těm lidem být neuctivá, neslušná nebo bych měla v plánu čapnout psa a už se jim nikdy neozvat. Jenom si ráda třídím lidi, které ve svém životě chci a pokud by to pro některé byl takový problém, půjdu hledat psa od někoho, kdo se mi do toho života takto násilně nebude cpát, protože já osobně takovéhle návštěvy vnímám trochu jako násilné vniknutí do mého prostoru a nerada se přetvařuju a na sílu překousávám něco, co dělat nechci, to je celé.

Ouško4 napsal(a):
Vidíte to. A přitom mě by třeba vůbec nenapadlo s tímto bodem mít problém, ale chápu že lidi jsou fakt různí a různé situace si berou jinak (co je pro někoho úplně normální a v pohodě, pro jiného už je nemyslitelný zásah do soukromí).

Od loňského září jsem měla ve spolupráci se spolkem Kapka pro Tlapky v dočaskách celkem devět pejsků, kterým jsme s holkama postupně našli nové rodiny.
Ve všech případech "kontrol" šlo o oboustrannou strašně fajn návštěvu v pohodovém duchu, kdy si sympatický lidi vzájemně dali kafe, popovídali si o psech a odcházeli z tohoto setkání nabití strašně pozitivní energií (noví majitelé se těšili na prjska, a já měla neskutečnej pocit toho, že to, co dělám, má smysl).
Ta stejná návštěva v úplně stejném pohodovém duchu pak proběhla ještě u těch stejných doma.
Se všema lidma od "mých pejsků" jsem dodnes v milém kontaktu, který jsem si jinak nevynucovala, ale ti lidi mi dobrovolně dávají v různých intervalech vědět, jak se mají, posílají fotky třeba z výletů, z dovolené, a tak.

Samozřejmě to už byli ve všech případech předvybraní lidi, kteří nám byli sympatičtí přes maily a po telefonu, a ve všech případech byli pak super i "tváří v tvář", a nikdo neměl problém s oboustrannou návštěvou.
Popravdě, bych netušila, co si myslet o lidech, kterým já udělám kafe a pozvu si je domů, a chci jim svěřit svého psa, kterýho mám x měsíců doma a prostě tu citovou vazbu si k němu za tu dobu udělám...že by mi řekl, hele, sorry ale tobě já kafe neudělám, zůstaň pěkně za rohožkou mýho bytu. Mě by to přišlo...asi líto, nebo nevím jak popsat tu emoci.
I když se snažím pochopit, že to tak někdo prostě má.

Já to mám stejně jako Vy, taky bych s tím problém neměla.

Když to vezmu trochu z druhé strany - tak budoucí majitelé mých štěňat si taky zvu domu na to kafe, a vůbec mi to nevadí, naopak. Taky je chci poznat, chci aby i oni viděli jak se chovají štěňata doma, jak se chová matka atd... Ono asi taky záleží, jak je to podané - pokud by mi třeba nějaká dočaskářka řekla, jestli se může stavit na kafe, probrat to, tak to vyzní trochu jinak, než kdy se zeptá, jestli může přijet na kontrolu domu a bude tady chtít nějak šmejdit . Když jsem si pořizovala fenu, byla jsem u chovatelky celkem třikrát - ještě před potvrzením březosti, pak asi ve 4 týdnech štěňat a pak při odběru. Kdyby ještě někdy mezi tím chtěla přijet ona na kafe k nám, tak bych s tím vůbec neměla problém. Stejně jako jsem jí říkala, že když pojedou třeba okolo, nebo když budou chtít, můžou se stavit oni. To samé mně samy od sebe nabídli všichni majitelé štěňat, když jsem s nimi loučila (se štěňaty).

Ale tohle je fakt hrozně individuální, znám lidi, kteří by měli problém i s tou nezávaznou návštěvou před rezervací nebo před odběrem (i kdyby to měla být návštěva u chovatele/dočaskáře/spolku). A neznamená to nutně, že by to nebyli vhodní adepti. Jsou lidi, kteří to opravdu chtějí tak, že si prostě pro psa dojedou, koupí si ho/adoptují, a tím to končí, všechno navíc už jim je nepříjemné nebo prostě nepochopitelné, ale přesto se u nich psi můžou mít jako v bavlnce.

No a nebo jsou pak lidi, kteří nemají problém se někde sejít, zajet tam, odpovědět na všechno, zasílat do budoucna fotky atd., ale prostě nechtějí toho člověka doma. A ačkoli mně by to nevadilo, tak chápu, že někomu jo.

Edit.: a když jsme u toho, tak mě by ještě zajímalo, co přesně jako ten spolek v domácnosti kontroluje? Fakt netuším. Velikost bytu/domu? Vybavení? Nějak si jako úplně nedokážu představit co by se tam mělo hodnotit .

DOPLNĚNÍ

Potvrzuji, že ve všech případech šlo o menší, rodinné azyly, ne o klasické útulky. Měla jsem totiž pocit, že právě pro tu velikost a rodinnou tam se psy víc pracují, víc mi o nich řeknou.... V jednom klasickém městském útulku mi totiž odpověděli na dotaz jak pejsek - byl u nich půl roku - vychází s ostatními psisky, že asi spíš dobrý, ale úplně nevědí, on na ně někdy štěká z kotce....

Rozhodně nemám problém s dalším udržováním kontaktu, posíláním fotek...To jsem tak dělala i s pejskem z chovné stanice a úplně v pohodě, jsme přátelé dodnes.

Jak tu někdo psal - ono je něco jiného dát si u mě přátelské kafe a přijít šmejdit. Z jednoho azylu.ani nechtěli přijet sami, prý "pošleme tam na kontrolu dobrovolnici" Se zbláznili? Cizího člověka? Kamarád od policie málem omdlel, když jsem mu to říkala. Poslala jsem je do pr....

Co chtějí doma kontrolovat? Těžko říct, asi velikost bytu? Možná jestli mám nachystaný pelech a misku na vodu? To jsou ale kraviny, vemkoncem tyhle rekvizity si můžu popůjčovat. Daleko víc se dozví z normálního popovídáme o tom, jak si život se psem představuji, co s ním budu dělat - takové povídání mi samozřejmě nevadí, i ve stanici mě takhle "grilovali".

Ale on jde taky o ten styl a tón. Arogantně se mnou nikdo mluvit nebude, často mi to přišlo, jako kdybych je obtěžovala.

Spoustu lidí může takové jednání, pokud se s ním setkají víckrát, od adopce pejska odradit. Nechtějí ze sebe nechat dělat blbce. A pokud si pak nechtějí nebo nemohou koupit drahé štěně z chovné stanice, mohou koupí nějakého pejska na inzerát třeba i nechtěně podporovat nevhodné a bezhlavé množení.

Často jsem na různé azyly přispívala. Akorát teď teda, nevím, jestli to bylo na žrádlo a veta pro psy, nebo na benzín určený pro dopravu na lustrovací návštěvy. Výslechů StB a prohlídek bytů tu snad už bylo dost, neopakovala bych to.

no vidíte. třeba ani jeden z lidí, co mají nějakého sourozence od Nory, u mě doma nebyl, kafe proběhlo na zahradě - koneckonců tam byla ta štěňata a nebylo třeba lézt někam dovnitř.

a já sama jsem u žádného na předkontrole nebo na kontrole nebyla a ani mě něco takového nenapadlo a ani mě to nechybí. Občas dostanu fotku a zprávu, jak se daří a to mi úplně stačí.

Já jsem taky na žádné předkontrole nebyla, taky mě to ani nenapadlo, a jak jsem psala - ani nevím, co bych tam měla kontrolovat .

Někteří byli u mně doma (ti, co přijeli když nebylo úplně hezky), někteří na zahradě, na terase, ale rezervace nebo smlouvy jsme podepisovali doma. Ale to nebyla žádná kontrola, neprovázela jsem je celým barákem , tam šlo hlavně o to podívat se štěnda, matku, posedět, pokecat, podepsat papíry....

Kdyby mi někdo, od koho chci štěně, napsal, jestli se může stavit na kafe to probrat, a i kdyby to bylo třeba v zimě a museli jsme sedět v obýváku, tak s tím problém nemám . Nicméně pokud by mi napsali, že posílají nějakého dobrovolníka na předkontrolu baráku - tak s tím už bych měla problém i já.

Atheira napsal(a):
Já to mám prostě tak, že rozhodně nemám problém čas od času poslat fotky nebo se ozvat, když vidím, že o to ten člověk má zájem. Nemám problém s tím se vidět tváří v tvář, promluvit si, nějak si to mezi sebou srovnat, dokázat, že nechci toho psa uvařit do guláše a že to s ním myslím vážně.
Ale velmi zásadní věc je to, že s pořízením psa si nechci pořizovat i jeho původní chovatele/pečovatele, nemám v plánu s nimi navazovat nějaké vztahy a tím pádem od nich neočekávám, že mi budou někde vařit kafe a zároveň beru jako své právo nechtít je u sebe doma. A vůbec to neznamená, že bych měla pocit, že pro psa nemám vhodné podmínky nebo že bych to s ním nemyslela dostatečně vážně, neznamená to ani to, že bych chtěla k těm lidem být neuctivá, neslušná nebo bych měla v plánu čapnout psa a už se jim nikdy neozvat. Jenom si ráda třídím lidi, které ve svém životě chci a pokud by to pro některé byl takový problém, půjdu hledat psa od někoho, kdo se mi do toho života takto násilně nebude cpát, protože já osobně takovéhle návštěvy vnímám trochu jako násilné vniknutí do mého prostoru a nerada se přetvařuju a na sílu překousávám něco, co dělat nechci, to je celé.

No, úplně v nejhorším případě byste musela dát Laře ten povel pro úkryt a dělaly byste obě, že nejste doma! Jako když k Vám jezdí ta příbuzná, co ji nemusíte...

Spoustu lidí může takové jednání, pokud se s ním setkají víckrát, od adopce pejska odradit. Nechtějí ze sebe nechat dělat blbce. A pokud si pak nechtějí nebo nemohou koupit drahé štěně z chovné stanice, mohou koupí nějakého pejska na inzerát třeba i nechtěně podporovat nevhodné a bezhlavé množení.

Tohle mě osobně vadí jakože docela dost. Spoustu lidí odradí i to, že musí jet na nezávaznou návštěvu, aby se s nimi pejsek poznal. Vadím jim, že mají podepsat nějakou smlouvu. Spoustě z nich vadí i to, že jim psa vůbec nedovezeme. A to ani nemluvím o tom, kolik lidí mi napíše, že co si dovolujeme žádat nějaký adopční poplatek, že bychom měli být rádi, že si vůbec psa někdo vezme.

Odmítám brát zodpovědnost za to, že si takovej člověk vezme psa z množírny. Ať si vezmou a pak brečej, že psovi něco je a nemůžou se dovolat spravedlnosti, protože telefon je vypnutej.

Na jednu stranu chápu, co tím chcete říct a s extrémními podmínkami též nesouhlasím. Ale současně nesouhlasím s tím, že bychom měli se svými vypiplanými svěřenci pořád někomu ustupovat jen proto, aby proboha hlavně nešel pro psa k nějaké množce.. Protože to bychom se museli zákonitě dostat do fáze, kdy budeme muset dát psa naprosto každýmu...

impact napsal(a):
Spoustu lidí může takové jednání, pokud se s ním setkají víckrát, od adopce pejska odradit. Nechtějí ze sebe nechat dělat blbce. A pokud si pak nechtějí nebo nemohou koupit drahé štěně z chovné stanice, mohou koupí nějakého pejska na inzerát třeba i nechtěně podporovat nevhodné a bezhlavé množení.

Tohle mě osobně vadí jakože docela dost. Spoustu lidí odradí i to, že musí jet na nezávaznou návštěvu, aby se s nimi pejsek poznal. Vadím jim, že mají podepsat nějakou smlouvu. Spoustě z nich vadí i to, že jim psa vůbec nedovezeme. A to ani nemluvím o tom, kolik lidí mi napíše, že co si dovolujeme žádat nějaký adopční poplatek, že bychom měli být rádi, že si vůbec psa někdo vezme.

Odmítám brát zodpovědnost za to, že si takovej člověk vezme psa z množírny. Ať si vezmou a pak brečej, že psovi něco je a nemůžou se dovolat spravedlnosti, protože telefon je vypnutej.

Na jednu stranu chápu, co tím chcete říct a s extrémními podmínkami též nesouhlasím. Ale současně nesouhlasím s tím, že bychom měli se svými vypiplanými svěřenci pořád někomu ustupovat jen proto, aby proboha hlavně nešel pro psa k nějaké množce.. Protože to bychom se museli zákonitě dostat do fáze, kdy budeme muset dát psa naprosto každýmu...

Třeba adopční poplatek - vůbec bych se nezdráhala zaplatit i víc. V mém případě tedy za kočky. Už si nepamatuji, co mě stál Fido, ale rozhodně to nebylo nic ruinujícího. Lidi, kteří se začnou podivovat, že mají za adopci platit, bych asi ze seznamu potenc. zájemců vyškrtla.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A jeje. Čtyři.

Tak to jsem ani nevěděla, super! A Nora na ně zřejmě evidentně nemá chuť - jako že by je považovala za barf nebo tak něco!

fikovnice napsal(a):
No, úplně v nejhorším případě byste musela dát Laře ten povel pro úkryt a dělaly byste obě, že nejste doma! Jako když k Vám jezdí ta příbuzná, co ji nemusíte...

Kdyby na to došlo, tak by tu důru od nějakýho štěněte Lara přivítala jen proto, aby jí do tašky strčila kocoura, kterýho toleruje spíš tak proto, že je, pro ni BOHUŽEL, taky náš a pak by ji vyprovodila, že tady žádný štěně nechce, tak ať si ho nechá.

Návštěva od spolku a chovatele by mi vůbec nevadila a neměla bych s tím problém. Ani já bych si třeba nevzala štěně, když nemůžu vidět, jak žije maminka a v jakém prostředí jsou štěňata. Ne, že jim tam budu dělat inspekci, ale tak normální návštěva. :)
S chovatelem chci zůstat v kontaktu a mít někoho na koho se můžu obrátit, když budu potřebovat. :)

Ale teda návštěva od nějakého random člověka by mi vadila taky. Hlavně proto, že pokud je to fakt random člověk z ulice, tak bych se necítila bezpečně. Ani mě nenapadlo, že někdo návštěvou myslí to, že tam pošle nějakého člověka, kterého ani pořádně nezná. To je pravdu šílenost.

Atheira napsal(a):
Já to mám prostě tak, že rozhodně nemám problém čas od času poslat fotky nebo se ozvat, když vidím, že o to ten člověk má zájem. Nemám problém s tím se vidět tváří v tvář, promluvit si, nějak si to mezi sebou srovnat, dokázat, že nechci toho psa uvařit do guláše a že to s ním myslím vážně.
Ale velmi zásadní věc je to, že s pořízením psa si nechci pořizovat i jeho původní chovatele/pečovatele, nemám v plánu s nimi navazovat nějaké vztahy a tím pádem od nich neočekávám, že mi budou někde vařit kafe a zároveň beru jako své právo nechtít je u sebe doma. A vůbec to neznamená, že bych měla pocit, že pro psa nemám vhodné podmínky nebo že bych to s ním nemyslela dostatečně vážně, neznamená to ani to, že bych chtěla k těm lidem být neuctivá, neslušná nebo bych měla v plánu čapnout psa a už se jim nikdy neozvat. Jenom si ráda třídím lidi, které ve svém životě chci a pokud by to pro některé byl takový problém, půjdu hledat psa od někoho, kdo se mi do toho života takto násilně nebude cpát, protože já osobně takovéhle návštěvy vnímám trochu jako násilné vniknutí do mého prostoru a nerada se přetvařuju a na sílu překousávám něco, co dělat nechci, to je celé.

Já jsem v určiých ohledech divná a říadná návtěva není problém z pohledu toho, že bych někomu neudělala kafe, ale pro mě je to velkej stres. Jako úplně stačí, když mají přijít třeba na odečet vody a manžel není doma, o tom, když se jedná o nějakou opravu ani nemluvím.....ve své podstatě nemám problém komunikovat s cizíma lidma, ale mimo můj domov, jakmile zalezu a zamknu a fertig, tak to je moje hájemství.
Dokonce ani s kamarády se leta nenavštěvueme, ale "chodíme na kafe", už co naše děcka chodily do školy, tak jsme se ráno odvezli a měli sme podnik, že kdo měl čas a vyšlo mu to, tak přijel na ranní kávičku, než jsme šli do práce.
A co ovyrosli berbeři, tak o ž k nám pak nechodil nikdo, někdo proo, že se boí psů, někoho sem ani nezvala, protože když sem si představila kamarádku, co chodí normálně oblečená a bude odcházet chlupatá a oslintaná.......

Prostě nemám problém bý v konaktu, Ginině chovatelce sem celý rok pravidelně měsíčně psala romány, posílala fotky, videa, ak feňule roste a i teď í napíšu, sice už en 1-2x ročně, ale myslím, že normálního chovatele zprávička o eho odchovu vždycky potěší, ale návšštěva e pro mě přiznám se takový psychický problém, že bych si psa s takovou podmínkou nevzala.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já jsem v určiých ohledech divná a říadná návtěva není problém z pohledu toho, že bych někomu neudělala kafe, ale pro mě je to velkej stres. Jako úplně stačí, když mají přijít třeba na odečet vody a manžel není doma, o tom, když se jedná o nějakou opravu ani nemluvím.....ve své podstatě nemám problém komunikovat s cizíma lidma, ale mimo můj domov, jakmile zalezu a zamknu a fertig, tak to je moje hájemství.
Dokonce ani s kamarády se leta nenavštěvueme, ale "chodíme na kafe", už co naše děcka chodily do školy, tak jsme se ráno odvezli a měli sme podnik, že kdo měl čas a vyšlo mu to, tak přijel na ranní kávičku, než jsme šli do práce.
A co ovyrosli berbeři, tak o ž k nám pak nechodil nikdo, někdo proo, že se boí psů, někoho sem ani nezvala, protože když sem si představila kamarádku, co chodí normálně oblečená a bude odcházet chlupatá a oslintaná.......

Prostě nemám problém bý v konaktu, Ginině chovatelce sem celý rok pravidelně měsíčně psala romány, posílala fotky, videa, ak feňule roste a i teď í napíšu, sice už en 1-2x ročně, ale myslím, že normálního chovatele zprávička o eho odchovu vždycky potěší, ale návšštěva e pro mě přiznám se takový psychický problém, že bych si psa s takovou podmínkou nevzala.

Myslím, že asi chápete přesně, jak jsem to myslela, budeme to mít zřejmě v tomhle ohledu stejně.

fikovnice napsal(a):
Třeba adopční poplatek - vůbec bych se nezdráhala zaplatit i víc. V mém případě tedy za kočky. Už si nepamatuji, co mě stál Fido, ale rozhodně to nebylo nic ruinujícího. Lidi, kteří se začnou podivovat, že mají za adopci platit, bych asi ze seznamu potenc. zájemců vyškrtla.

Kdysi mi volal nějakej týpek na adopci štěněte, v té době jsme měli AP tisíc korun - naočkované, načipované štěně s petpasem, odčervené, odblešené, s krmením na první týden. Měl to k nám asi 60km cesty a normálně se mě zeptal, esi mu teda slevíme z poplatku, když si pro štěně pojede tak daleko. No podivila jsem se a na to konto mě sprdnul, ať si štěně narvu tam, kde slunce nesvítí a švihl mi s telefonem.

No tak když je de bil, ať si jde někam do množky.

Atheira napsal(a):
Já to mám prostě tak, že rozhodně nemám problém čas od času poslat fotky nebo se ozvat, když vidím, že o to ten člověk má zájem. Nemám problém s tím se vidět tváří v tvář, promluvit si, nějak si to mezi sebou srovnat, dokázat, že nechci toho psa uvařit do guláše a že to s ním myslím vážně.
Ale velmi zásadní věc je to, že s pořízením psa si nechci pořizovat i jeho původní chovatele/pečovatele, nemám v plánu s nimi navazovat nějaké vztahy a tím pádem od nich neočekávám, že mi budou někde vařit kafe a zároveň beru jako své právo nechtít je u sebe doma. A vůbec to neznamená, že bych měla pocit, že pro psa nemám vhodné podmínky nebo že bych to s ním nemyslela dostatečně vážně, neznamená to ani to, že bych chtěla k těm lidem být neuctivá, neslušná nebo bych měla v plánu čapnout psa a už se jim nikdy neozvat. Jenom si ráda třídím lidi, které ve svém životě chci a pokud by to pro některé byl takový problém, půjdu hledat psa od někoho, kdo se mi do toho života takto násilně nebude cpát, protože já osobně takovéhle návštěvy vnímám trochu jako násilné vniknutí do mého prostoru a nerada se přetvařuju a na sílu překousávám něco, co dělat nechci, to je celé.

Jo, já to chápu a respektuju, že to takhle prostě někdo cítí.
Jen že já to mám prostě nastavený jinak...a v žádným případě nechci říkat, co je dobře a co je špatně. Prostě každej to má jinak.

Já zůstala v přátelském kontaktu i s oběma chovatelkami mých kolií, z toho chovatelku toho mladšího považuji za jednu z nejbližších kamarádek, dávno už si nepíšeme jen o psech, ale o všem možném v životě...a tak 😉

Atheira napsal(a):
Myslím, že asi chápete přesně, jak jsem to myslela, budeme to mít zřejmě v tomhle ohledu stejně.

Já se též hlásím do spolku!

impact napsal(a):
Kdysi mi volal nějakej týpek na adopci štěněte, v té době jsme měli AP tisíc korun - naočkované, načipované štěně s petpasem, odčervené, odblešené, s krmením na první týden. Měl to k nám asi 60km cesty a normálně se mě zeptal, esi mu teda slevíme z poplatku, když si pro štěně pojede tak daleko. No podivila jsem se a na to konto mě sprdnul, ať si štěně narvu tam, kde slunce nesvítí a švihl mi s telefonem.

No tak když je de bil, ať si jde někam do množky.

Uff, nevím, zda bych já udržela nervy na uzdě - kdyby na mě někdo vyrukoval s tím, co na Vás to individuum.

fikovnice napsal(a):
Uff, nevím, zda bych já udržela nervy na uzdě - kdyby na mě někdo vyrukoval s tím, co na Vás to individuum.

Nemůžete, protože jinak Vás obratem všude pomluví, že jste arogantní kráva, která nechce dávat psy do adopce. Nikoho už nebude zajímat, jak to ve skutečnosti bylo. Prostě máte další negativní štempl a veze se to s vámi.

To je pro mě absolutní vrchol sebekontroly - už takovým lidem dál neodpovědět.

fikovnice napsal(a):

Tak to jsem ani nevěděla, super! A Nora na ně zřejmě evidentně nemá chuť - jako že by je považovala za barf nebo tak něco!

tak teda bála jsem se toho, když jsem přinesla koťata - jestli to nepochopí jako lepší morče. ale ne a hlavně ty kočky jsou držky co by se sežrat nenechaly, takže to tak nějak funguje.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já jsem v určiých ohledech divná a říadná návtěva není problém z pohledu toho, že bych někomu neudělala kafe, ale pro mě je to velkej stres. Jako úplně stačí, když mají přijít třeba na odečet vody a manžel není doma, o tom, když se jedná o nějakou opravu ani nemluvím.....ve své podstatě nemám problém komunikovat s cizíma lidma, ale mimo můj domov, jakmile zalezu a zamknu a fertig, tak to je moje hájemství.
Dokonce ani s kamarády se leta nenavštěvueme, ale "chodíme na kafe", už co naše děcka chodily do školy, tak jsme se ráno odvezli a měli sme podnik, že kdo měl čas a vyšlo mu to, tak přijel na ranní kávičku, než jsme šli do práce.
A co ovyrosli berbeři, tak o ž k nám pak nechodil nikdo, někdo proo, že se boí psů, někoho sem ani nezvala, protože když sem si představila kamarádku, co chodí normálně oblečená a bude odcházet chlupatá a oslintaná.......

Prostě nemám problém bý v konaktu, Ginině chovatelce sem celý rok pravidelně měsíčně psala romány, posílala fotky, videa, ak feňule roste a i teď í napíšu, sice už en 1-2x ročně, ale myslím, že normálního chovatele zprávička o eho odchovu vždycky potěší, ale návšštěva e pro mě přiznám se takový psychický problém, že bych si psa s takovou podmínkou nevzala.

Já to taky nemám tak, že bych si každého zvala domů a byla z toho odvařená, na návštěvy k nám jezdí fakt ti nejbližší. S některými kamarádkami se taky radši sejdu někde na kafču. Případně je pro mě příjemnější sedět v létě na terase, než doma. A někoho jako vyloženě cizího bych si sem taky nezvala, nebylo by mi to příjemné. Třeba úplně nesnáším neohlášené návštěvy, kdy tu zvoní někdo z rodiny, kdo k nám normálně ani nejezdí, že jel okolo a tak se stavil.... Nemám to ráda ani u těch nejbližších. A co mi třeba vadilo když jsme měli štěňata bylo to, kolik mi najednou psalo lidí, jestli se nemůžou stavit na kafe (podívat na štěňata) , to byli i lidi, se kterými jsem se roky nebavila, nebo spíš jsem se s nimi nebavila nikdy nějak výrazně, znali jsme se spíš od vidění, nikdy jsme se nenavštěvovali, nikdy tu nebyli a najednou chtěli všichni hrozně přijet, a nejlíp pár dní po narození štěňat, to jsem samozřejmě odmítala . No pak déle jsem návštěvy ke štěndům brala, ale měla jsem už domluvené "svoje" lidi. A tohle, jak se někteří zvali, mi fakt nebylo příjemné .

Takže já to určitě nemám tak, že bych všeobecně s návštěvami neměla problém a měla to doma jako průchoďák... Stejně jako píšete vy - je mi nepříjemná třeba i návštěva opraváře... Ale co se týče člověka, od kterého bych chtěla psa, tak tam bych ten problém neměla, prostě bych tu návštěvu zvládla. Tam to prostě beru nějak jinak. Stejně tak jako jsem chtěla vidět ty budoucí páníčky našich štěňat. Ale naprosto respektuju, že to má každý jinak, a že někdo by tu návštěvu nesnesl ani od chovatele/spolku . Jak říkám, já bych to snesla, ale vyloženě nějaký smysl v tom nevidím - jakože přijet na kafe ok, ale přijet na kontrolu, no tak pořád nevím, co by chtěli kontrolovat...

marcelaamax napsal(a):
Já to mám stejně jako Vy, taky bych s tím problém neměla.

Když to vezmu trochu z druhé strany - tak budoucí majitelé mých štěňat si taky zvu domu na to kafe, a vůbec mi to nevadí, naopak. Taky je chci poznat, chci aby i oni viděli jak se chovají štěňata doma, jak se chová matka atd... Ono asi taky záleží, jak je to podané - pokud by mi třeba nějaká dočaskářka řekla, jestli se může stavit na kafe, probrat to, tak to vyzní trochu jinak, než kdy se zeptá, jestli může přijet na kontrolu domu a bude tady chtít nějak šmejdit . Když jsem si pořizovala fenu, byla jsem u chovatelky celkem třikrát - ještě před potvrzením březosti, pak asi ve 4 týdnech štěňat a pak při odběru. Kdyby ještě někdy mezi tím chtěla přijet ona na kafe k nám, tak bych s tím vůbec neměla problém. Stejně jako jsem jí říkala, že když pojedou třeba okolo, nebo když budou chtít, můžou se stavit oni. To samé mně samy od sebe nabídli všichni majitelé štěňat, když jsem s nimi loučila (se štěňaty).

Ale tohle je fakt hrozně individuální, znám lidi, kteří by měli problém i s tou nezávaznou návštěvou před rezervací nebo před odběrem (i kdyby to měla být návštěva u chovatele/dočaskáře/spolku). A neznamená to nutně, že by to nebyli vhodní adepti. Jsou lidi, kteří to opravdu chtějí tak, že si prostě pro psa dojedou, koupí si ho/adoptují, a tím to končí, všechno navíc už jim je nepříjemné nebo prostě nepochopitelné, ale přesto se u nich psi můžou mít jako v bavlnce.

No a nebo jsou pak lidi, kteří nemají problém se někde sejít, zajet tam, odpovědět na všechno, zasílat do budoucna fotky atd., ale prostě nechtějí toho člověka doma. A ačkoli mně by to nevadilo, tak chápu, že někomu jo.

Edit.: a když jsme u toho, tak mě by ještě zajímalo, co přesně jako ten spolek v domácnosti kontroluje? Fakt netuším. Velikost bytu/domu? Vybavení? Nějak si jako úplně nedokážu představit co by se tam mělo hodnotit .

Nemyslím si, že by chtěli ze spolku kontrolovat něčí úroveň bydlení, předpokládám, že když už tedy dojde k návštěvě, že je to právě tak, jak to bylo v našem případě, a to, že jsme u nás s dočaskářkou podepsaly u kafe smlouvu, popovídali si i s mužským o běloušovi a nějakých těch smluvních podmínkách, seděli jsme jen v obyvču a pozorovali všichni bělouše, jak se zabydluje, očuchává, zda se mu u nás líbí a jestli nebude chtít třeba zase s dočaskářkou odejít...a tohle bylo pro mne osobně nejdůležitější- jestli bude i bělouš u nás rád...proto jsme ho prý dostali my, jako jediná jsem totiž měla obavy, jestli se běloušovi bude líbit u nás. A pak to naše první setkání v Praze, to byla láska na první pohled, hned k nám běžel čumák jeden...
Každý prý jen mluvil o tom, jak se líbí bělouš jemu a nikdo neměl pohled z druhé strany...pro tohle jeho dobro jsem to předání u nás doma uvítala, abych viděla, že fakt chce zůstat... a dočaskářka říkala, že další kontrola, po určitém čase, prý je zbytečná, protože prý jsme dokonalá adopce, prý sen všech dočaskářek 😃 to nám ta naše řekla....myslím, že se bělouš má u nás dobře 🙂 viď ty kluku jeden....no teda, on tady po dlouhé procházce zase chrápe na gauči no jo no 🐶🐾

A tak zase zkontrolovat během hodiny u kafe, jestli se psovi bude v novém domově líbit - to mi přijde trochu sci-fi . A jestli chce zůstat, tím se asi taky úplně nedá řídit, ne? Pes žije třeba x měsíců s dočaskářkou, pak je s ní na návštěvě v nové rodině, u cizích lidí, a dokážu si úplně v pohodě představit, že pak chce odejít zase s dočaskářkou, protože tu prostě zná. A nemyslím, že by to mělo vypovídat cokoli o tom, jestli jsou to vhodní zájemci nebo ne, nebo jestli se tam zabydlí a bude mu tam za nějaký čas dobře. Já bych se tímhle teda neřídila . Při odběru štěněte se nám taky stalo, že ho noví majitele dali ještě u vrat na trávu vyčůrat, a štěně se rozeběhlo zpátky ke mně a rvalo se mi do náruče. Ale teda fakt jsem to nebrala tak, že si vybralo, že nechce odjet, a že bych jim ho teda neměla dát .

marcelaamax napsal(a):
A tak zase zkontrolovat během hodiny u kafe, jestli se psovi bude v novém domově líbit - to mi přijde trochu sci-fi . A jestli chce zůstat, tím se asi taky úplně nedá řídit, ne? Pes žije třeba x měsíců s dočaskářkou, pak je s ní na návštěvě v nové rodině, u cizích lidí, a dokážu si úplně v pohodě představit, že pak chce odejít zase s dočaskářkou, protože tu prostě zná. A nemyslím, že by to mělo vypovídat cokoli o tom, jestli jsou to vhodní zájemci nebo ne, nebo jestli se tam zabydlí a bude mu tam za nějaký čas dobře. Já bych se tímhle teda neřídila . Při odběru štěněte se nám taky stalo, že ho noví majitele dali ještě u vrat na trávu vyčůrat, a štěně se rozeběhlo zpátky ke mně a rvalo se mi do náruče. Ale teda fakt jsem to nebrala tak, že si vybralo, že nechce odjet, a že bych jim ho teda neměla dát .

Srovnávat adopci dospělého chlupáče s často nehezkou neznámou minulostí se štěňátkem vyrůstajíím v ideálním domově u Vás, to bych si netroufla. Psala jsem příspěvek hlavně kvůli té návštěvěe-předání...
A nebylo to sci-fi...u dočasky byl bělouš 3 týdny, dělal jí během té doby doma občas loužičky... u nás si to všechno sedlo hned a odejít s ní nechtěl, rozloučil se a zůstal stát u nás...loužičku neudělal ani první dny ani doteď za ty 3 roky žádnou. 🤷‍♀️

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Srovnávat adopci dospělého chlupáče s často nehezkou neznámou minulostí se štěňátkem vyrůstajíím v ideálním domově u Vás, to bych si netroufla. Psala jsem příspěvek hlavně kvůli té návštěvěe-předání...
A nebylo to sci-fi...u dočasky byl bělouš 3 týdny, dělal jí během té doby doma občas loužičky... u nás si to všechno sedlo hned a odejít s ní nechtěl, rozloučil se a zůstal stát u nás...loužičku neudělal ani první dny ani doteď za ty 3 roky žádnou. 🤷‍♀️

Ale tak hlavní myšlenkou nebylo srovnání dospělého chlupáče s nehezkou minulostí a štěňat , tak jsem to vůbec nemyslela ... Nechtěla jsem se Vás nějak dotknout....

I když budu brát v potaz jen ty dospěláky s neznámou minulostí...Tak každej pes to bude mít jinak, myslím, že některý zůstane a některý bude chtít odejít s dočaskářkou....ale prostě mi to nepřijde nijak vypovídající o tom, jestli je zájemce vhodný adept a jestli se tam pes bude mít dobře.

A to vůbec nic proti Vám, ani běloušovi, je super, že si to takhle sedlo

A jen tak pro zajímavost - kdyby teda s dočaskářkou odejít chtěl, tak vám ho nedá? Nebo vy si ho nevezmete? Já si prostě nedokážu představit, že by se podle tohohle mělo rozhodovat právě u dospělého psa s neznámou minulostí.... To si myslím, že "díky" tomu by se neumístilo spousta psů, kteří se jinak umístili a zvykali si třeba delší dobu ...

impact napsal(a):
Nemůžete, protože jinak Vás obratem všude pomluví, že jste arogantní kráva, která nechce dávat psy do adopce. Nikoho už nebude zajímat, jak to ve skutečnosti bylo. Prostě máte další negativní štempl a veze se to s vámi.

To je pro mě absolutní vrchol sebekontroly - už takovým lidem dál neodpovědět.

Takže je to vlastně takový mentální výcvik, učení pevné vůle a sebekontroly. Obávám se, že bych selhala...

marcelaamax napsal(a):
Ale tak hlavní myšlenkou nebylo srovnání dospělého chlupáče s nehezkou minulostí a štěňat , tak jsem to vůbec nemyslela ... Nechtěla jsem se Vás nějak dotknout....

I když budu brát v potaz jen ty dospěláky s neznámou minulostí...Tak každej pes to bude mít jinak, myslím, že některý zůstane a některý bude chtít odejít s dočaskářkou....ale prostě mi to nepřijde nijak vypovídající o tom, jestli je zájemce vhodný adept a jestli se tam pes bude mít dobře.

A to vůbec nic proti Vám, ani běloušovi, je super, že si to takhle sedlo

A jen tak pro zajímavost - kdyby teda s dočaskářkou odejít chtěl, tak vám ho nedá? Nebo vy si ho nevezmete? Já si prostě nedokážu představit, že by se podle tohohle mělo rozhodovat právě u dospělého psa s neznámou minulostí.... To si myslím, že "díky" tomu by se neumístilo spousta psů, kteří se jinak umístili a zvykali si třeba delší dobu ...

Ne v pohodě🙂, jen jsem psala, že bych si netroufla srovnávat, protože to už je na akademickou debatu a do toho bych se nerada pouštěla....omlouvám se, že odpovídám až teď- byl úřední cvrkot.
Takhle. Ještě před běloušem jsem se jela podívat na mladého černého střeďáka, moc se mi líbil ve spolku Senioři v nouzi, no byl to krásnej čipera, byli jsme v lese na procházce, ale moc se se mnou nechtěl "bavit". Byla jsem trochu zaskočená a dohodla jsem se s paní, že teda přijedu za pár dní ještě jednou a že to teda asi nebude ono to pravé ořechové🤷‍♀️vyřešilo se to samo-paní mi dala vědět, že přijel někdo jiný a tam to bylo to ONO a psa pak dostali.
No a bělouš k nám běžel od vchodu jen co vyšli, jako kdyby nás už někdy viděl a furt nás očuchával, prostě se k nám měl a po procházce říkala dočaska, že by nám ho dala klidně hned, že to teda ještě nikdy neudělala a bylo by to prvně, ale s náma prý klidně a že ale ještě nemá připravené papíry a že nám ho tedy za dva dny doveze. A to bylo pak to kafe a podpis smlouvy.
Nevím, kdyby s ní chtěl od nás odejít, co by na to ona, ale já bych ho tam na sílu držet nechtěla...asi bych ho nechala jít. Je to má první adopce a proběhla naštěstí podle mých představ, a to tak, že to bylo fajn na obou stranách. Ještě diplním,že dočaska měla doma už na 30 psů, dělá to dlouho...

U nás to probíhá tak, že přijedu do útulku, ukážou mi, co je "na prodej", vyberu si, domluvíme se, dokdy připraví papíry a já si přijedu s poplatkem, psa lapnu pod křídlo a jdu. Nikdo neřeší, nikdo nepátrá (jasně, při tom vybírání proběhne nějaký rozhovor na téma, že mi nedají psa na guláš a jestli tuším, že to má (zpravidla) 4 nohy a co to žere). Útulek s velkou spádovou oblastí, no. Já byla s máti na té první návštěvě, kde jsme vybíraly čubu, na té předávací jsem už nebyla, tak nemám tucha, jestli k ní máti dostala cos do začátku, mám pocit, že obojek a vodítko byly, protože na to vodítko nadávala...

A co tedy ty předadopční kontroly vlastně kontrolují?

Předpokládám, že hlavně to, zda zájemce nekecá - o místu bydliště, o existenci zahrady, boudy, kotce, schodů. No a dále zda nedávají fenu do množky třeba. Nebo do osady méně přizpůsobivých spoluobčanů, kde by byl pes bezprizorní. Nebo do rodiny s dětmi, když k nim není vhodný. Jako důvodů mě napadá moc, jen si úplně neumím představit tu praxi. Ale asi někdo to takhle důkladně prověřuje.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Předpokládám, že hlavně to, zda zájemce nekecá - o místu bydliště, o existenci zahrady, boudy, kotce, schodů. No a dále zda nedávají fenu do množky třeba. Nebo do osady méně přizpůsobivých spoluobčanů, kde by byl pes bezprizorní. Nebo do rodiny s dětmi, když k nim není vhodný. Jako důvodů mě napadá moc, jen si úplně neumím představit tu praxi. Ale asi někdo to takhle důkladně prověřuje.

Ono i tou normální návštěvou na kafe zjistí člověk většinu z těch věcí. Množka bývá hlučná, schody člověk vidí hned, zahradu či velikost bytu taky a existence dítěte se taky blbě tají, i když asi se dá, ale kdo by si s tím chtěl dávat tu práci.

Takže člověk zjistí hodně a zároveň ani nemusí dělat prohlídku alá prostřeno.

Já jsem pořád mimo z toho, že tu někdo psal, že spolek napíše na FB, že někoho hledá tam a tam a na kontrolu dojede kdo ví kdo.

Lily to jsem psala já. Omlouvám se za prozření.. Ale mě se to prostě ekluje a lidi by si na to měli dávat pozor.

Samozřejmě překontrola dočasky, viz přístup Ouško, se dá pochopit.

Ale ten zbytek úplně ne....

evra napsal(a):
A co tedy ty předadopční kontroly vlastně kontrolují?

Víte co, ono je to těžký.
Jednou kolegyně Peťa vezla štěňátko až kamsi k Českým Budějovicím, lidi se zdáli po mailu super, po telefonu super, i návštěva dobrý, byli milí, sympatický, nikdo by zrovna tady u nich problém nepředpokládal...domluvili se, že jim štěňátko doveze až si to doma připraví, dojela na smluvenou adresu, k té bytovce...a říkala si, tohle bude cajk, tam asi ani nemusím chodit.
Zazvonila na zvonek, otevřely se dveře...že dveří se vyvanul odér cigaretového kouře že prý regulérně nebylo vidět ...v chodbě jakýsi ožrala jen v trenkách, všude cinkaly prázdné flašky.
Normálně se otočila a i se štěnětem ujela, že tam ho prostě nenechá.
A přitom do těch lidí byste to absolutně neřekli. Někdy to člověk holt neodhadne.

My si naši jedinou útulkačku odvezli druhý den, ale asi bychom mohli hned.
Před 10ti lety jsme byli na psím táboru a v rámci dobrého skutku někoho napadlo, že pojedeme do nebližšího útulku vyvenčit psy, pár jich ostříháme, vykoupeme a uděláme fotky, aby je mohl dát útulek na stránky. A tak se stalo.
Ten první den jsme v útulku objevili štěně, které zůstalo samo (5 sourozenců a máma byli adoptovaní), celou noc jsem o něm přemýšlela a druhý den s námi jelo domů. Podepsali jsme smlouvu, zaplatili poplatek a štěně bylo naše.
Možná nebyla doba jako teď, možná hrálo roli, že jsme tam přijeli banda pejskařů venčit nebo to, že když máme psy, s kterými jezdíme na psí tábor, tak se i štěně v bytě Praze bude mít dobře, ale nikdo žádnou předkontrolu, kontrolu a pokontrolu dělat nechtěl.

Když čtu podmínky některých spolků, nechápu že na to někdo přistoupí. Nechá si někoho cizího vlézt do bytu/domu, napráší na sebe, kdy chodí kdo a na jak dlouho do práce, kdy se kdo vrací, jestli mají jako rodina nějaké koníčky, kolik jich doma bydlí, kolik mají našetřeno, upíše se, že bude pravidelně posílat raport ..... Možná jsem paranoidní, ale kdyby nás po takové adopci vykradli, byla bych přesvědčená, že vím, kdo za to může.

Takže kdybych 100x o psa z takového spolku stála, tohle bych neabsolvovala.

Dávám to sem, kdybyste někdo chtěl přispět, mají na veterinách dluhy přes 150 tis., nebo si vzít pejska.

https://www.facebook.com/Moravskoslezsk%C3%BD-spolek-na-ochranu-zv%C3%AD%C5%99at-163112893724270

Pro ty, kteří nemají FCB, kopíruju:

Moravskoslezský spolek na ochranu zvířat

Přátelé, potřebujeme pomoc. Jsme na dně, finančním i zvířecím dně. Jen za posledních pár dnů jsme řešili následující a taky se na scéně objevilo znovu "Vražné":
1. na žádost KVS, kdy jsme museli zareagovat doslova okamžitě (aby si to ženská nerozmyslela a mohli jsme to tak vyřešit hned) jsme odvezli od jedné madam psa Marleyho. Je to mladý cca roční pes, má vážit tak 35kg, váží 18kg!!! Samozřejmě to bude mít další úřední dohru. KVS dostala vet. zprávu a posouvají to další instanci v řadě. Marley samozřejmě hledá nový domov. Je to psí božan! Obrovský, ale zlatíčko největší, mazel.
2. dostala se k nám tři třitýdenní koťátka. Ano, miminečka malinká ještě. Maminku už neměli, zaživa je žraly muší larvy a červi. Měly je v očích, u zadečku a z penisků všem kocourkům taky lezli ven živí červi. Srst plná muších vajíček.
3. Hubertek - starý vyhozený pejsek. Maličký. Věk cca 12 let, váha necelých 5kg. Museli jsme mu nechat vytrhnout 16 zubů, měl je úplně shnilé. Zadní nožky tahal za sebou, ale týden kloubní výživy mu zázračně pomohlo a už zase krásně běhá, zvládá i delší procházky. Je úplně hluchý, v uších má zánět. Je moc moc hodný, čistotný, ale snědl by všechno, co vidí. Je pořád takový nedojezený, hubeňoučký. Hledá domov. Je to buď malý knírač nebo jorkširek. Vousky kníračí, srst jorkšíří.
4. pak taková klasika jako starší fenka Rita s nádorem. Vyoperován během kastrace.
5. a tu největší jobovku si necháváme na konec. Vražné. Ano, ten děsivý bolehlav, peklo na zemi ... Vražné. Volal nám pan doktor z KVS, že starý tatík zemřel a matka se synem se rozhodli, že už nechtějí mít tolik psů, a že si je můžeme laskavě odvézt. Nejlépe ihned. Dneska jsme tam jeli, abychom obhlédli situaci, zjistili počty, velikost, věk, stav, ....
Ačkoliv jsme nic zatím nechtěli odvážet (nemáme peníze, nemáme místo, na veterině jsme jim totálně zaplnili všechny kotce, máme tam sedm psů, prostě hodně), tak jsme nakonec odvézt museli:
- maličkou ani ne 4kg fenečku Růženku se štěňátky, ta mají dva týdny. Když nám ji donesl, donesl jen jedno štěně. Ptali jsme se, kde je druhé, tak prý někde tam je, že ho nemůže najít, že ho asi ostatní psi sežrali. Donutili jsme ho, aby ho šel najít a opravdu donesl i druhé štěňátko. Ale nevidíme to vůbec dobře. Jsou apatická, masivně, ale fakt masivně začervená, mají toho plné plíce. Po všech třech skáčou blechy, všude blechy. Drápky měli vytrhané jakoby se snažili odněkud vyhrabat. Jedno má bolavý zadeček. Všem jsme jim pacičky a drápky vyčistili, vydenzinfikovali, odčervili, maminku odblešili a děj se vůle boží teď. Takoví malí drobečci to jsou a už tolik trápení si zažili.
- když jsme viděli i zbytek smečky, tak ačkoliv si to opravdu nemůžeme finančně dovolit a místo už taky není, museli jsme ještě vzít dva nejmenší a nejvychrtlejší pejsky. Dali jsme jim jména Jasmínek a Rozmarýnek. Jasmínek váží s bídou 2,5kg a Rozmarýnek 3kg. Blechy, blechy, blechy kam se podíváš, začervení a těžce podvyživení. Jsou to jen malinké kostřičky potažené vysušenou "papírovou" kůží. Jasmínek má ještě absces v tlamičce, zřejmě ze zoubků, ale zatím nelze řešit operativně, musí nejprve přibrat a trochu se vykrmit. Takže zatím ATB. Teď už jen potřebují kvalitní krmení a hodně štěstí, aby to všichni tři zvládli. Plus štěňátka, ale tam to je s velkým otazníkem. Taky jsme všechny odčervili a odblešili.
Zůstává tam ještě asi dalších 13 pejsků, musíme řešit postupně, jak nám dovolí místo na veterině, ale hlavně musíme umořit naše dluhy.
Stav našich nezaplacených faktur. Potřebujeme vaši pomoc, bez vaší pomoci je v životě nezaplatíme a nebudeme moci pokračovat dál. Nemůžeme donekonečna navyšovat dluhy.
Vet. klinika MVDr. Hynara v Opavě (využíváme absolutně nejvíc včetně víkendů), vždy nám vyjdou maximálně vstříc tak, aby nám co nejvíce ulevili. I tak jim dlužíme:
23 926,-
19 573,-
25 166,-
28 728,-
Celkem: 97 393,-
Veterina Výškovice v Ostravě (naprosto famózní přístup a služby):
11 261,-
15 563,-
19 626,-
18 023,-
12 182,-
Celkem: 76 655,-
Moc prosíme o finanční příspěvek (a pokud by se někdo chtěl nabídnout s nabídkou dočasky, budeme moc rádi, máme spoustu malých pejsků, kteří klidně mohou čekat na nové domovy u pěstounů, jen jich máme málo a jsou plní).
2100486924/2010 - český účet Fio banka
2100486924 / 8330 - slovenský účet Fio banka
2601019371 / 2010 - transparentní účet Fio banka
informace pro platby ze zahraničí - IBAN - CZ7320100000002100486924, BIC kód - FIOBCZPPXXX
PS: ještě jsme od začátku roku 6x kontaktovali OSPOD - Orgán sociálně-právní ochrany dětí. Jeli jsme tam kvůli zvířecímu případu. Ten jsme vyřešili, ale nelíbilo se nám v jakých podmínkách tam žijí děti. Vesměs malé děti. Hladové, otrhané, rodiče kdovíkde nebo kteří nebyli ve stavu, aby se starali vůbec o někoho. Tak jsme nahlásili i je, aby se to mohlo vůbec řešit.
Všem moc děkujeme, budeme moc vděční za jakýkoliv příspěvek, ale prostě těch skoro 160 tisíc musíme zaplatit a další faktury ještě čekáme.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Sarah to je čirá hrůza ty pejsci.....posílám něco na ten transparentní účet a zkusím doma zmínku o Hubertíkovi, ale asi manžela nezlomím na 2.psa 😪

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dávám to sem, kdybyste někdo chtěl přispět, mají na veterinách dluhy přes 150 tis., nebo si vzít pejska.

https://www.facebook.com/Moravskoslezsk%C3%BD-spolek-na-ochranu-zv%C3%AD%C5%99at-163112893724270

Pro ty, kteří nemají FCB, kopíruju:

Moravskoslezský spolek na ochranu zvířat

Přátelé, potřebujeme pomoc. Jsme na dně, finančním i zvířecím dně. Jen za posledních pár dnů jsme řešili následující a taky se na scéně objevilo znovu "Vražné":
1. na žádost KVS, kdy jsme museli zareagovat doslova okamžitě (aby si to ženská nerozmyslela a mohli jsme to tak vyřešit hned) jsme odvezli od jedné madam psa Marleyho. Je to mladý cca roční pes, má vážit tak 35kg, váží 18kg!!! Samozřejmě to bude mít další úřední dohru. KVS dostala vet. zprávu a posouvají to další instanci v řadě. Marley samozřejmě hledá nový domov. Je to psí božan! Obrovský, ale zlatíčko největší, mazel.
2. dostala se k nám tři třitýdenní koťátka. Ano, miminečka malinká ještě. Maminku už neměli, zaživa je žraly muší larvy a červi. Měly je v očích, u zadečku a z penisků všem kocourkům taky lezli ven živí červi. Srst plná muších vajíček.
3. Hubertek - starý vyhozený pejsek. Maličký. Věk cca 12 let, váha necelých 5kg. Museli jsme mu nechat vytrhnout 16 zubů, měl je úplně shnilé. Zadní nožky tahal za sebou, ale týden kloubní výživy mu zázračně pomohlo a už zase krásně běhá, zvládá i delší procházky. Je úplně hluchý, v uších má zánět. Je moc moc hodný, čistotný, ale snědl by všechno, co vidí. Je pořád takový nedojezený, hubeňoučký. Hledá domov. Je to buď malý knírač nebo jorkširek. Vousky kníračí, srst jorkšíří.
4. pak taková klasika jako starší fenka Rita s nádorem. Vyoperován během kastrace.
5. a tu největší jobovku si necháváme na konec. Vražné. Ano, ten děsivý bolehlav, peklo na zemi ... Vražné. Volal nám pan doktor z KVS, že starý tatík zemřel a matka se synem se rozhodli, že už nechtějí mít tolik psů, a že si je můžeme laskavě odvézt. Nejlépe ihned. Dneska jsme tam jeli, abychom obhlédli situaci, zjistili počty, velikost, věk, stav, ....
Ačkoliv jsme nic zatím nechtěli odvážet (nemáme peníze, nemáme místo, na veterině jsme jim totálně zaplnili všechny kotce, máme tam sedm psů, prostě hodně), tak jsme nakonec odvézt museli:
- maličkou ani ne 4kg fenečku Růženku se štěňátky, ta mají dva týdny. Když nám ji donesl, donesl jen jedno štěně. Ptali jsme se, kde je druhé, tak prý někde tam je, že ho nemůže najít, že ho asi ostatní psi sežrali. Donutili jsme ho, aby ho šel najít a opravdu donesl i druhé štěňátko. Ale nevidíme to vůbec dobře. Jsou apatická, masivně, ale fakt masivně začervená, mají toho plné plíce. Po všech třech skáčou blechy, všude blechy. Drápky měli vytrhané jakoby se snažili odněkud vyhrabat. Jedno má bolavý zadeček. Všem jsme jim pacičky a drápky vyčistili, vydenzinfikovali, odčervili, maminku odblešili a děj se vůle boží teď. Takoví malí drobečci to jsou a už tolik trápení si zažili.
- když jsme viděli i zbytek smečky, tak ačkoliv si to opravdu nemůžeme finančně dovolit a místo už taky není, museli jsme ještě vzít dva nejmenší a nejvychrtlejší pejsky. Dali jsme jim jména Jasmínek a Rozmarýnek. Jasmínek váží s bídou 2,5kg a Rozmarýnek 3kg. Blechy, blechy, blechy kam se podíváš, začervení a těžce podvyživení. Jsou to jen malinké kostřičky potažené vysušenou "papírovou" kůží. Jasmínek má ještě absces v tlamičce, zřejmě ze zoubků, ale zatím nelze řešit operativně, musí nejprve přibrat a trochu se vykrmit. Takže zatím ATB. Teď už jen potřebují kvalitní krmení a hodně štěstí, aby to všichni tři zvládli. Plus štěňátka, ale tam to je s velkým otazníkem. Taky jsme všechny odčervili a odblešili.
Zůstává tam ještě asi dalších 13 pejsků, musíme řešit postupně, jak nám dovolí místo na veterině, ale hlavně musíme umořit naše dluhy.
Stav našich nezaplacených faktur. Potřebujeme vaši pomoc, bez vaší pomoci je v životě nezaplatíme a nebudeme moci pokračovat dál. Nemůžeme donekonečna navyšovat dluhy.
Vet. klinika MVDr. Hynara v Opavě (využíváme absolutně nejvíc včetně víkendů), vždy nám vyjdou maximálně vstříc tak, aby nám co nejvíce ulevili. I tak jim dlužíme:
23 926,-
19 573,-
25 166,-
28 728,-
Celkem: 97 393,-
Veterina Výškovice v Ostravě (naprosto famózní přístup a služby):
11 261,-
15 563,-
19 626,-
18 023,-
12 182,-
Celkem: 76 655,-
Moc prosíme o finanční příspěvek (a pokud by se někdo chtěl nabídnout s nabídkou dočasky, budeme moc rádi, máme spoustu malých pejsků, kteří klidně mohou čekat na nové domovy u pěstounů, jen jich máme málo a jsou plní).
2100486924/2010 - český účet Fio banka
2100486924 / 8330 - slovenský účet Fio banka
2601019371 / 2010 - transparentní účet Fio banka
informace pro platby ze zahraničí - IBAN - CZ7320100000002100486924, BIC kód - FIOBCZPPXXX
PS: ještě jsme od začátku roku 6x kontaktovali OSPOD - Orgán sociálně-právní ochrany dětí. Jeli jsme tam kvůli zvířecímu případu. Ten jsme vyřešili, ale nelíbilo se nám v jakých podmínkách tam žijí děti. Vesměs malé děti. Hladové, otrhané, rodiče kdovíkde nebo kteří nebyli ve stavu, aby se starali vůbec o někoho. Tak jsme nahlásili i je, aby se to mohlo vůbec řešit.
Všem moc děkujeme, budeme moc vděční za jakýkoliv příspěvek, ale prostě těch skoro 160 tisíc musíme zaplatit a další faktury ještě čekáme.

To je bohužel problém zejména toho, že nenutí obec, aby postupovala dle zákona a uhradila veškerou péči o odebrané psy. Kdyby už v první vlně nechali obec všechno zaplatit, tak by to do druhé vlny nenechali dojít.

impact napsal(a):
To je bohužel problém zejména toho, že nenutí obec, aby postupovala dle zákona a uhradila veškerou péči o odebrané psy. Kdyby už v první vlně nechali obec všechno zaplatit, tak by to do druhé vlny nenechali dojít.

Jo, mně to je jasný, že to zadrbala obec. A vykašlala se na to úplně, i na ty děti tam. Taková lhostejnost, strašný.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo, mně to je jasný, že to zadrbala obec. A vykašlala se na to úplně, i na ty děti tam. Taková lhostejnost, strašný.

V našem státě by se konečně měli naučit hnát k zodpovědnosti nejen tyrany, ale i ty, kteří nad tím zavřeli oči. Pár takových potrestaných zástupců obcí a hned by si dávali majzla. 🙄

Ke mě skrz hloupého Hanouska doletěla KVS hned, zkontrolovali každý chlup a pokuta za nenahlášení tří a více fen přiletěla snad do tejdne. A tady? Nic. Grrrrrrrr.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo, mně to je jasný, že to zadrbala obec. A vykašlala se na to úplně, i na ty děti tam. Taková lhostejnost, strašný.

Ano, máte pravdu..ještě i ty děti tam...to je fakt hrůza!!! 🤯
Držte mi palce, už škemrám u mužskýho o Hubertka🙏...zamilovala jsem se 🤷‍♀️🐾🌷 a bělouš by přesně takového bráchu potřeboval...mám to vymyšlený, tchán by mě tam autem s běloušem za Hubertkem vzal....jen ten můj chlap, aby vyměknul no...

Totiž lidi, kteří mají vše v pořádku, se kontrolují lépe a snáze, než individua, z kterých cokoli vymoci je nereálné. To správní úřady moc dobře vědí. Proto v takových případech postupují laxně, ale jak je možné se svézt po jinak slušném člověku, už se vezou.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ano, máte pravdu..ještě i ty děti tam...to je fakt hrůza!!! 🤯
Držte mi palce, už škemrám u mužskýho o Hubertka🙏...zamilovala jsem se 🤷‍♀️🐾🌷 a bělouš by přesně takového bráchu potřeboval...mám to vymyšlený, tchán by mě tam autem s běloušem za Hubertkem vzal....jen ten můj chlap, aby vyměknul no...

Držím vám moc palce, ať se podaří.

marcelaamax napsal(a):
Já to mám stejně jako Vy, taky bych s tím problém neměla.

Když to vezmu trochu z druhé strany - tak budoucí majitelé mých štěňat si taky zvu domu na to kafe, a vůbec mi to nevadí, naopak. Taky je chci poznat, chci aby i oni viděli jak se chovají štěňata doma, jak se chová matka atd... Ono asi taky záleží, jak je to podané - pokud by mi třeba nějaká dočaskářka řekla, jestli se může stavit na kafe, probrat to, tak to vyzní trochu jinak, než kdy se zeptá, jestli může přijet na kontrolu domu a bude tady chtít nějak šmejdit . Když jsem si pořizovala fenu, byla jsem u chovatelky celkem třikrát - ještě před potvrzením březosti, pak asi ve 4 týdnech štěňat a pak při odběru. Kdyby ještě někdy mezi tím chtěla přijet ona na kafe k nám, tak bych s tím vůbec neměla problém. Stejně jako jsem jí říkala, že když pojedou třeba okolo, nebo když budou chtít, můžou se stavit oni. To samé mně samy od sebe nabídli všichni majitelé štěňat, když jsem s nimi loučila (se štěňaty).

Ale tohle je fakt hrozně individuální, znám lidi, kteří by měli problém i s tou nezávaznou návštěvou před rezervací nebo před odběrem (i kdyby to měla být návštěva u chovatele/dočaskáře/spolku). A neznamená to nutně, že by to nebyli vhodní adepti. Jsou lidi, kteří to opravdu chtějí tak, že si prostě pro psa dojedou, koupí si ho/adoptují, a tím to končí, všechno navíc už jim je nepříjemné nebo prostě nepochopitelné, ale přesto se u nich psi můžou mít jako v bavlnce.

No a nebo jsou pak lidi, kteří nemají problém se někde sejít, zajet tam, odpovědět na všechno, zasílat do budoucna fotky atd., ale prostě nechtějí toho člověka doma. A ačkoli mně by to nevadilo, tak chápu, že někomu jo.

Edit.: a když jsme u toho, tak mě by ještě zajímalo, co přesně jako ten spolek v domácnosti kontroluje? Fakt netuším. Velikost bytu/domu? Vybavení? Nějak si jako úplně nedokážu představit co by se tam mělo hodnotit .

k nám paní přijela, daly jsme kafe, pelíšek a věci rovnou viděla-měla jsem nachystáno. rovnou jsem hlásila že do patra v domě pes nesmí, kvůli jeho kloubům-ale dole je furt někdo (kuchyně,obývák a teď už i moje ložnice kde spí se mnou). že nebude smět do postele jsem taky rovnou říkala, jediné co ji zajímalo jak zabezpečím psa prtže není hotový plot-takže ze začátku stopovačka, časem se uvidí,plot je v plánu dělat ale třeba minulá čubina tu fungovala 2roky bez plotu a nikdy nikam neodešla. jinak nijak po baráku "nešmějdila"

Fiona.Praha napsal(a):
My si naši jedinou útulkačku odvezli druhý den, ale asi bychom mohli hned.
Před 10ti lety jsme byli na psím táboru a v rámci dobrého skutku někoho napadlo, že pojedeme do nebližšího útulku vyvenčit psy, pár jich ostříháme, vykoupeme a uděláme fotky, aby je mohl dát útulek na stránky. A tak se stalo.
Ten první den jsme v útulku objevili štěně, které zůstalo samo (5 sourozenců a máma byli adoptovaní), celou noc jsem o něm přemýšlela a druhý den s námi jelo domů. Podepsali jsme smlouvu, zaplatili poplatek a štěně bylo naše.
Možná nebyla doba jako teď, možná hrálo roli, že jsme tam přijeli banda pejskařů venčit nebo to, že když máme psy, s kterými jezdíme na psí tábor, tak se i štěně v bytě Praze bude mít dobře, ale nikdo žádnou předkontrolu, kontrolu a pokontrolu dělat nechtěl.

Když čtu podmínky některých spolků, nechápu že na to někdo přistoupí. Nechá si někoho cizího vlézt do bytu/domu, napráší na sebe, kdy chodí kdo a na jak dlouho do práce, kdy se kdo vrací, jestli mají jako rodina nějaké koníčky, kolik jich doma bydlí, kolik mají našetřeno, upíše se, že bude pravidelně posílat raport ..... Možná jsem paranoidní, ale kdyby nás po takové adopci vykradli, byla bych přesvědčená, že vím, kdo za to může.

Takže kdybych 100x o psa z takového spolku stála, tohle bych neabsolvovala.

Jen k těm podmínkám - naprostý souhlas.

Plus navíc mne vždy zajímalo, jaké vzdělání v oboru tyto "auditorky na všechno okolo držení psa" mimo VŠŽ (Vysoká škola života - VŠ s největším počtem absolventů nejen v ČR) mají.
On je to nakonec obvykle jen ekvivalent "30 let u koní, takže vím vše nejlépe", v reálu ale často týrání zvířat ve jménu celoživotních zkušeností. Skutečnost, že vidím (protože jsem si tuto činnost vybrala) v životě víc zanedbaných psů než průměrný vzorek běžné populace, ze mne "auditora na všechno okolo držení psa" opravdu nedělá.

No jo,no, ale pořád jsou lidé, kteří ve jménu toho "Když ale oni mají toho pejska, kterého tak strašně chci" snesou leccos, včetně brutálního zásahu do soukromí i domova.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ano, máte pravdu..ještě i ty děti tam...to je fakt hrůza!!! 🤯
Držte mi palce, už škemrám u mužskýho o Hubertka🙏...zamilovala jsem se 🤷‍♀️🐾🌷 a bělouš by přesně takového bráchu potřeboval...mám to vymyšlený, tchán by mě tam autem s běloušem za Hubertkem vzal....jen ten můj chlap, aby vyměknul no...

Ani neviete,ako veľmi Vám držím palce a modlím sa,aby to vyšlo...Hubert by sa mal u Vás doslovne ako v raji

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dávám to sem, kdybyste někdo chtěl přispět, mají na veterinách dluhy přes 150 tis., nebo si vzít pejska.

https://www.facebook.com/Moravskoslezsk%C3%BD-spolek-na-ochranu-zv%C3%AD%C5%99at-163112893724270

Pro ty, kteří nemají FCB, kopíruju:

Moravskoslezský spolek na ochranu zvířat

Přátelé, potřebujeme pomoc. Jsme na dně, finančním i zvířecím dně. Jen za posledních pár dnů jsme řešili následující a taky se na scéně objevilo znovu "Vražné":
1. na žádost KVS, kdy jsme museli zareagovat doslova okamžitě (aby si to ženská nerozmyslela a mohli jsme to tak vyřešit hned) jsme odvezli od jedné madam psa Marleyho. Je to mladý cca roční pes, má vážit tak 35kg, váží 18kg!!! Samozřejmě to bude mít další úřední dohru. KVS dostala vet. zprávu a posouvají to další instanci v řadě. Marley samozřejmě hledá nový domov. Je to psí božan! Obrovský, ale zlatíčko největší, mazel.
2. dostala se k nám tři třitýdenní koťátka. Ano, miminečka malinká ještě. Maminku už neměli, zaživa je žraly muší larvy a červi. Měly je v očích, u zadečku a z penisků všem kocourkům taky lezli ven živí červi. Srst plná muších vajíček.
3. Hubertek - starý vyhozený pejsek. Maličký. Věk cca 12 let, váha necelých 5kg. Museli jsme mu nechat vytrhnout 16 zubů, měl je úplně shnilé. Zadní nožky tahal za sebou, ale týden kloubní výživy mu zázračně pomohlo a už zase krásně běhá, zvládá i delší procházky. Je úplně hluchý, v uších má zánět. Je moc moc hodný, čistotný, ale snědl by všechno, co vidí. Je pořád takový nedojezený, hubeňoučký. Hledá domov. Je to buď malý knírač nebo jorkširek. Vousky kníračí, srst jorkšíří.
4. pak taková klasika jako starší fenka Rita s nádorem. Vyoperován během kastrace.
5. a tu největší jobovku si necháváme na konec. Vražné. Ano, ten děsivý bolehlav, peklo na zemi ... Vražné. Volal nám pan doktor z KVS, že starý tatík zemřel a matka se synem se rozhodli, že už nechtějí mít tolik psů, a že si je můžeme laskavě odvézt. Nejlépe ihned. Dneska jsme tam jeli, abychom obhlédli situaci, zjistili počty, velikost, věk, stav, ....
Ačkoliv jsme nic zatím nechtěli odvážet (nemáme peníze, nemáme místo, na veterině jsme jim totálně zaplnili všechny kotce, máme tam sedm psů, prostě hodně), tak jsme nakonec odvézt museli:
- maličkou ani ne 4kg fenečku Růženku se štěňátky, ta mají dva týdny. Když nám ji donesl, donesl jen jedno štěně. Ptali jsme se, kde je druhé, tak prý někde tam je, že ho nemůže najít, že ho asi ostatní psi sežrali. Donutili jsme ho, aby ho šel najít a opravdu donesl i druhé štěňátko. Ale nevidíme to vůbec dobře. Jsou apatická, masivně, ale fakt masivně začervená, mají toho plné plíce. Po všech třech skáčou blechy, všude blechy. Drápky měli vytrhané jakoby se snažili odněkud vyhrabat. Jedno má bolavý zadeček. Všem jsme jim pacičky a drápky vyčistili, vydenzinfikovali, odčervili, maminku odblešili a děj se vůle boží teď. Takoví malí drobečci to jsou a už tolik trápení si zažili.
- když jsme viděli i zbytek smečky, tak ačkoliv si to opravdu nemůžeme finančně dovolit a místo už taky není, museli jsme ještě vzít dva nejmenší a nejvychrtlejší pejsky. Dali jsme jim jména Jasmínek a Rozmarýnek. Jasmínek váží s bídou 2,5kg a Rozmarýnek 3kg. Blechy, blechy, blechy kam se podíváš, začervení a těžce podvyživení. Jsou to jen malinké kostřičky potažené vysušenou "papírovou" kůží. Jasmínek má ještě absces v tlamičce, zřejmě ze zoubků, ale zatím nelze řešit operativně, musí nejprve přibrat a trochu se vykrmit. Takže zatím ATB. Teď už jen potřebují kvalitní krmení a hodně štěstí, aby to všichni tři zvládli. Plus štěňátka, ale tam to je s velkým otazníkem. Taky jsme všechny odčervili a odblešili.
Zůstává tam ještě asi dalších 13 pejsků, musíme řešit postupně, jak nám dovolí místo na veterině, ale hlavně musíme umořit naše dluhy.
Stav našich nezaplacených faktur. Potřebujeme vaši pomoc, bez vaší pomoci je v životě nezaplatíme a nebudeme moci pokračovat dál. Nemůžeme donekonečna navyšovat dluhy.
Vet. klinika MVDr. Hynara v Opavě (využíváme absolutně nejvíc včetně víkendů), vždy nám vyjdou maximálně vstříc tak, aby nám co nejvíce ulevili. I tak jim dlužíme:
23 926,-
19 573,-
25 166,-
28 728,-
Celkem: 97 393,-
Veterina Výškovice v Ostravě (naprosto famózní přístup a služby):
11 261,-
15 563,-
19 626,-
18 023,-
12 182,-
Celkem: 76 655,-
Moc prosíme o finanční příspěvek (a pokud by se někdo chtěl nabídnout s nabídkou dočasky, budeme moc rádi, máme spoustu malých pejsků, kteří klidně mohou čekat na nové domovy u pěstounů, jen jich máme málo a jsou plní).
2100486924/2010 - český účet Fio banka
2100486924 / 8330 - slovenský účet Fio banka
2601019371 / 2010 - transparentní účet Fio banka
informace pro platby ze zahraničí - IBAN - CZ7320100000002100486924, BIC kód - FIOBCZPPXXX
PS: ještě jsme od začátku roku 6x kontaktovali OSPOD - Orgán sociálně-právní ochrany dětí. Jeli jsme tam kvůli zvířecímu případu. Ten jsme vyřešili, ale nelíbilo se nám v jakých podmínkách tam žijí děti. Vesměs malé děti. Hladové, otrhané, rodiče kdovíkde nebo kteří nebyli ve stavu, aby se starali vůbec o někoho. Tak jsme nahlásili i je, aby se to mohlo vůbec řešit.
Všem moc děkujeme, budeme moc vděční za jakýkoliv příspěvek, ale prostě těch skoro 160 tisíc musíme zaplatit a další faktury ještě čekáme.

Tohle jsme včera večer řešili, je to tak strašný že jsem z toho nemohla usnout.

Peťa tam v sobotu jede a nějaké pejsky zkusí dovézt, všechny dočaskářky jsme řekly, že pomůžeme co bude v našich silách.
Tak uvidíme. 😢

fikovnice napsal(a):
Pro zajímavost:
- jaké divné body v té adopční smlouvě máte?

Asi bych zmínil, že je rozdíl, jestli se mám smlouvou řídit následující půl rok, nebo do konce života psa. Chápu, že některá opatření jsou v začátku užitečná a jsou psaná na základě zkušeností spolku/útulku, ale po pár letech už jsou dost divná. Tak treba je uvedeno, jak mít psa zabezpečeného v prvních týdnech. U bodu "nepouštět volně" už žádný časový údaj není. Dle smlouvy mám tedy zakázáno pouštět svého psa v neoploceném prostoru.

Dál je zakázaný trvalý chov venku. Asi bych měl tedy jít psa poctivě vrátit do útulku, kde byl předtím rok zavřený ve venkovním kotci.

Pes nesmí být nikde uvazován (u obchodu a tak). Chápu, ale pokud člověk hodně cestuje sám se psem, tak to dost dobře nejde. Plus odložení na úvazu považuju za jednu ze základních dovedností psa.

Na psa nesmí být použit EO. Chápu, že EO se dá používat blbě a kruté, ale na psy typu alaskan, evropák... ho jako jištění používá hromada lidí.


Asi největší perlička je výpis toho, kolik by pes měl mít činností a práce. Jenže on je rozdíl tohle řešit v režimu útulku, kdy je pes zavřený 23 hodin v kotci a na hodinu jde ven (když má štěstí) nebo to řešit v domácím režimu, kdy jde ven třeba čtyřikrát a některé dny má víc aktivit, jiné dny míň a někdy žádné (jen nějaké základní venčení). Pokud tím chtěli říct, že je to aktivní pes, tak beru a chápu. Pokud bych se tím měl řídit striktně, tak by mi asi hráblo a psovi by se asi moc nechtělo. Nakonec naučit psa lenošit je super věc.

Nedokážu si představit, že mi chovka, která má zkušenosti s aktivními/tažnými psy, dává takovéhle instrukce. Buď mi věří, že jsem vhodný majitel a psa mi prodá, nebo ne a neprodá. Abych s nimi řešil, co bude v následujících 14 letech je fakt trochu ujeté.

Ouško4 napsal(a):
Tohle jsme včera večer řešili, je to tak strašný že jsem z toho nemohla usnout.

Peťa tam v sobotu jede a nějaké pejsky zkusí dovézt, všechny dočaskářky jsme řekly, že pomůžeme co bude v našich silách.
Tak uvidíme. 😢

Věřím tomu, že v sobotu zmizí všichni.

Uvidíme co tam vůbec bude.
Peťa má nachystané 4 karanténní kotce, protože tohle bude chtít určitě zezačátku karanténu.
A pak se uvidí.
Vždycky když si říkám, že by teď mohla být chvíle klidu, tak přijde něco takovýho.

Aneb slova chlapa: "Přijde jednou den, abych se ráno mohl aspoň v klidu vysrat, aniž by na mě z deseti centimetrů koukal nějakej zachráněnej pes?" 😂😂😂

Když nebudou tito, budou jiní.
Občas mám pocit, že je to nekončící příběh. Pomůžeš jednomu, a čtyři další se někde zjeví.
Ale to znáš ❤️

U nás se říká - furt z konca dokola. Trefné..

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dávám to sem, kdybyste někdo chtěl přispět, mají na veterinách dluhy přes 150 tis., nebo si vzít pejska.

https://www.facebook.com/Moravskoslezsk%C3%BD-spolek-na-ochranu-zv%C3%AD%C5%99at-163112893724270

Pro ty, kteří nemají FCB, kopíruju:

Moravskoslezský spolek na ochranu zvířat

Přátelé, potřebujeme pomoc. Jsme na dně, finančním i zvířecím dně. Jen za posledních pár dnů jsme řešili následující a taky se na scéně objevilo znovu "Vražné":
1. na žádost KVS, kdy jsme museli zareagovat doslova okamžitě (aby si to ženská nerozmyslela a mohli jsme to tak vyřešit hned) jsme odvezli od jedné madam psa Marleyho. Je to mladý cca roční pes, má vážit tak 35kg, váží 18kg!!! Samozřejmě to bude mít další úřední dohru. KVS dostala vet. zprávu a posouvají to další instanci v řadě. Marley samozřejmě hledá nový domov. Je to psí božan! Obrovský, ale zlatíčko největší, mazel.
2. dostala se k nám tři třitýdenní koťátka. Ano, miminečka malinká ještě. Maminku už neměli, zaživa je žraly muší larvy a červi. Měly je v očích, u zadečku a z penisků všem kocourkům taky lezli ven živí červi. Srst plná muších vajíček.
3. Hubertek - starý vyhozený pejsek. Maličký. Věk cca 12 let, váha necelých 5kg. Museli jsme mu nechat vytrhnout 16 zubů, měl je úplně shnilé. Zadní nožky tahal za sebou, ale týden kloubní výživy mu zázračně pomohlo a už zase krásně běhá, zvládá i delší procházky. Je úplně hluchý, v uších má zánět. Je moc moc hodný, čistotný, ale snědl by všechno, co vidí. Je pořád takový nedojezený, hubeňoučký. Hledá domov. Je to buď malý knírač nebo jorkširek. Vousky kníračí, srst jorkšíří.
4. pak taková klasika jako starší fenka Rita s nádorem. Vyoperován během kastrace.
5. a tu největší jobovku si necháváme na konec. Vražné. Ano, ten děsivý bolehlav, peklo na zemi ... Vražné. Volal nám pan doktor z KVS, že starý tatík zemřel a matka se synem se rozhodli, že už nechtějí mít tolik psů, a že si je můžeme laskavě odvézt. Nejlépe ihned. Dneska jsme tam jeli, abychom obhlédli situaci, zjistili počty, velikost, věk, stav, ....
Ačkoliv jsme nic zatím nechtěli odvážet (nemáme peníze, nemáme místo, na veterině jsme jim totálně zaplnili všechny kotce, máme tam sedm psů, prostě hodně), tak jsme nakonec odvézt museli:
- maličkou ani ne 4kg fenečku Růženku se štěňátky, ta mají dva týdny. Když nám ji donesl, donesl jen jedno štěně. Ptali jsme se, kde je druhé, tak prý někde tam je, že ho nemůže najít, že ho asi ostatní psi sežrali. Donutili jsme ho, aby ho šel najít a opravdu donesl i druhé štěňátko. Ale nevidíme to vůbec dobře. Jsou apatická, masivně, ale fakt masivně začervená, mají toho plné plíce. Po všech třech skáčou blechy, všude blechy. Drápky měli vytrhané jakoby se snažili odněkud vyhrabat. Jedno má bolavý zadeček. Všem jsme jim pacičky a drápky vyčistili, vydenzinfikovali, odčervili, maminku odblešili a děj se vůle boží teď. Takoví malí drobečci to jsou a už tolik trápení si zažili.
- když jsme viděli i zbytek smečky, tak ačkoliv si to opravdu nemůžeme finančně dovolit a místo už taky není, museli jsme ještě vzít dva nejmenší a nejvychrtlejší pejsky. Dali jsme jim jména Jasmínek a Rozmarýnek. Jasmínek váží s bídou 2,5kg a Rozmarýnek 3kg. Blechy, blechy, blechy kam se podíváš, začervení a těžce podvyživení. Jsou to jen malinké kostřičky potažené vysušenou "papírovou" kůží. Jasmínek má ještě absces v tlamičce, zřejmě ze zoubků, ale zatím nelze řešit operativně, musí nejprve přibrat a trochu se vykrmit. Takže zatím ATB. Teď už jen potřebují kvalitní krmení a hodně štěstí, aby to všichni tři zvládli. Plus štěňátka, ale tam to je s velkým otazníkem. Taky jsme všechny odčervili a odblešili.
Zůstává tam ještě asi dalších 13 pejsků, musíme řešit postupně, jak nám dovolí místo na veterině, ale hlavně musíme umořit naše dluhy.
Stav našich nezaplacených faktur. Potřebujeme vaši pomoc, bez vaší pomoci je v životě nezaplatíme a nebudeme moci pokračovat dál. Nemůžeme donekonečna navyšovat dluhy.
Vet. klinika MVDr. Hynara v Opavě (využíváme absolutně nejvíc včetně víkendů), vždy nám vyjdou maximálně vstříc tak, aby nám co nejvíce ulevili. I tak jim dlužíme:
23 926,-
19 573,-
25 166,-
28 728,-
Celkem: 97 393,-
Veterina Výškovice v Ostravě (naprosto famózní přístup a služby):
11 261,-
15 563,-
19 626,-
18 023,-
12 182,-
Celkem: 76 655,-
Moc prosíme o finanční příspěvek (a pokud by se někdo chtěl nabídnout s nabídkou dočasky, budeme moc rádi, máme spoustu malých pejsků, kteří klidně mohou čekat na nové domovy u pěstounů, jen jich máme málo a jsou plní).
2100486924/2010 - český účet Fio banka
2100486924 / 8330 - slovenský účet Fio banka
2601019371 / 2010 - transparentní účet Fio banka
informace pro platby ze zahraničí - IBAN - CZ7320100000002100486924, BIC kód - FIOBCZPPXXX
PS: ještě jsme od začátku roku 6x kontaktovali OSPOD - Orgán sociálně-právní ochrany dětí. Jeli jsme tam kvůli zvířecímu případu. Ten jsme vyřešili, ale nelíbilo se nám v jakých podmínkách tam žijí děti. Vesměs malé děti. Hladové, otrhané, rodiče kdovíkde nebo kteří nebyli ve stavu, aby se starali vůbec o někoho. Tak jsme nahlásili i je, aby se to mohlo vůbec řešit.
Všem moc děkujeme, budeme moc vděční za jakýkoliv příspěvek, ale prostě těch skoro 160 tisíc musíme zaplatit a další faktury ještě čekáme.

Ach jo. Největší bezmoc když by člověk chtěl strašně pomoc, ale nemá vůbec jak. Ani místem, ani momentálně finančně
Tak aspoň na fb sdílím

Ouško4 napsal(a):
Uvidíme co tam vůbec bude.
Peťa má nachystané 4 karanténní kotce, protože tohle bude chtít určitě zezačátku karanténu.
A pak se uvidí.
Vždycky když si říkám, že by teď mohla být chvíle klidu, tak přijde něco takovýho.

Aneb slova chlapa: "Přijde jednou den, abych se ráno mohl aspoň v klidu vysrat, aniž by na mě z deseti centimetrů koukal nějakej zachráněnej pes?" 😂😂😂

Když nebudou tito, budou jiní.
Občas mám pocit, že je to nekončící příběh. Pomůžeš jednomu, a čtyři další se někde zjeví.
Ale to znáš ❤️

Je a bude to nekonečný příběh, protože status quo v podstatě všem zúčastněným stranám vyhovuje.

Obec nekoná, divné "spolky" žebrají o peníze na netu - k tomu jsou ta týraná zvířata z množek či osad zvlášť potřeba, protože na spokojené a dobře živené, byť bezprizorní psy by toho tolik nekáplo, útlocitná veřejnost se slituje a přišupajdí s penízky a KVS se občas mediálně zviditelní u těch nejkřiklavějších případů množek a týrání.

Vystoupit ze zaběhlého kruhu by šlo jen jedním způsobem - ztýrané psy milosrdně utratit bez mediálního cirkusu okolo a jejich majitele o to výrazněji exemplárně potrestat (tam už naopak s mediální prezentací celé causy).
Plus mluvit o problému týrání zvířat, medializovat problém týrání zvířat, vzdělávat, vzdělávat, vzdělávat, aby to dolezlo i k Mařeně ze samoty u lesa.

Na to není ale vůle ani mezi odborníky, natož mezi emocemi zmítanou veřejností, která se ráda slituje, zvlášť když je popis v médiích obzvlášť šťavnatý a na prvních stranách.

Tak se jede dál.

Jen ti chudáci psi, no...

Ouško4 napsal(a):
Tohle jsme včera večer řešili, je to tak strašný že jsem z toho nemohla usnout.

Peťa tam v sobotu jede a nějaké pejsky zkusí dovézt, všechny dočaskářky jsme řekly, že pomůžeme co bude v našich silách.
Tak uvidíme. 😢

Jestli to není tajné - pro koho dočaskujete?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Je a bude to nekonečný příběh, protože status quo v podstatě všem zúčastněným stranám vyhovuje.

Obec nekoná, divné "spolky" žebrají o peníze na netu - k tomu jsou ta týraná zvířata z množek či osad zvlášť potřeba, protože na spokojené a dobře živené, byť bezprizorní psy by toho tolik nekáplo, útlocitná veřejnost se slituje a přišupajdí s penízky a KVS se občas mediálně zviditelní u těch nejkřiklavějších případů množek a týrání.

Vystoupit ze zaběhlého kruhu by šlo jen jedním způsobem - ztýrané psy milosrdně utratit bez mediálního cirkusu okolo a jejich majitele o to výrazněji exemplárně potrestat (tam už naopak s mediální prezentací celé causy).
Plus mluvit o problému týrání zvířat, medializovat problém týrání zvířat, vzdělávat, vzdělávat, vzdělávat, aby to dolezlo i k Mařeně ze samoty u lesa.

Na to není ale vůle ani mezi odborníky, natož mezi emocemi zmítanou veřejností, která se ráda slituje, zvlášť když je popis v médiích obzvlášť šťavnatý a na prvních stranách.

Tak se jede dál.

Jen ti chudáci psi, no...

Vím, že to není v principu správné. Jenže těch, co sedí doma se založenýma rukama, a přesně vědí, jak by se to mělo teoreticky udělat, ale nic proto neudělají, takových je hodně. Nekritizuji. Vím, že to řešení není v silách nikoho.

Já to začala dělat proto, že jsem měla potřebu pomoct. Jakkoli. Možná úplně blbě, ale pořád mi to přijde, že dělám aspoň něco.
Byť ta situace je na hovno, vždycky bude. A bude se to pořád dokola opakovat a pravděpodobně se to nezmění.
Ale... z mého pohledu je to lepší jak nic.

Fiona.Praha napsal(a):
Jestli to není tajné - pro koho dočaskujete?

Pro třebíčský spolek Kapka pro Tlapky, což je malá nezisková organizace, ke které jsem se přidala loni na podzim.
Vedou to úžasný holky, před jejichž odhodláním smekám, a snažím se jim jako externí dočaskář pomáhat co je v mých silách, protože jsou to fakt úžasný, silný a obdivuhodný ženský.

Občas je to teda emocionálně strašně těžký, protože jsem náturou bohužel ten typ, co se nedokáže odprostit od citu k těm psům... Peťa (zakladatelka) mi říkala, že časem člověk otupí, a až přijde desátej...už si to nebudu tak brát.
No, nevím, kde udělali soudruzi chybu, protože číslo devět jsme si nechali 😂😂

Já si teď nechala asi pět set patnáctýho, takže v klidu. 🤣 To je taková trošku větší výhoda, no. Že si můžeme vybrat. 🙈

Ouško4 napsal(a):
Vím, že to není v principu správné. Jenže těch, co sedí doma se založenýma rukama, a přesně vědí, jak by se to mělo teoreticky udělat, ale nic proto neudělají, takových je hodně. Nekritizuji. Vím, že to řešení není v silách nikoho.

Já to začala dělat proto, že jsem měla potřebu pomoct. Jakkoli. Možná úplně blbě, ale pořád mi to přijde, že dělám aspoň něco.
Byť ta situace je na hovno, vždycky bude. A bude se to pořád dokola opakovat a pravděpodobně se to nezmění.
Ale... z mého pohledu je to lepší jak nic.

Jenže týrání zvířat je systémový problém, který musí řešit v prvé řadě stát.
Následky nevyřeší žádná neziskovka, spolek apod.

Má smysl, co dělají dámy vedle ve vlákně - mají podmínky a zdroje, vezmou si zvíře na dožití a zajistí mu důstojnou péči. Nevykřikují to do světa, dělají to, co považují za správné. To je v pořádku a záslužné a hodné úcty.

Ale proč se skládat na spolek, který si vyrobil nezodpovědně dluh přes 160 000 Kč, vůbec nijak se z toho nepoučil a pokračuje dál stejným stylem? Nemá podmínky, nemá finance, ale chce mocí mermo "zachraňovat" další psy.
Žádná ekonomická rozvaha, žádné finanční rezervy, jen natažená pracička a "Slitujte se, protože my zachraňujeme pejsky, peníze ale nemáme".

Snad s tím, jak bude ekonomicky hůř (ceny potravin, krmiv, energií, pohonných hmot apod.), se paradoxně trochu vyčistí prostor od takovýchle subjektů.

Ouško4 napsal(a):
Pro třebíčský spolek Kapka pro Tlapky, což je malá nezisková organizace, ke které jsem se přidala loni na podzim.
Vedou to úžasný holky, před jejichž odhodláním smekám, a snažím se jim jako externí dočaskář pomáhat co je v mých silách, protože jsou to fakt úžasný, silný a obdivuhodný ženský.

Občas je to teda emocionálně strašně těžký, protože jsem náturou bohužel ten typ, co se nedokáže odprostit od citu k těm psům... Peťa (zakladatelka) mi říkala, že časem člověk otupí, a až přijde desátej...už si to nebudu tak brát.
No, nevím, kde udělali soudruzi chybu, protože číslo devět jsme si nechali 😂😂

Děkuji.
Kapka pro tlapky bohužel není v mém okruhu sledovaných, nikde jsem na ně nenarazila.

Číslo 9 zůstalo doma a třeba už se to u čísla 10 zlomí a nebude tak bolestivé nechat ho jít za svým štěstím.

Vím, že se to nedá srovnávat, ale když jsme měli štěňata, bylo jich 5, obrečela jsem odchod každého z nich, ale na druhou stranu jsem byla ráda, že jdou...za lepším. Že bude mít každé štěně jen samo pro sebe svou rodinu, lásku, postel, hračky a také výchovu a výcvik, což všechna štěnda potřebovala, aby z nich vyrostli prima psi a povedlo se. U nás to byla smečka malých piraň a záškodníků

Ouško4 napsal(a):
Pro třebíčský spolek Kapka pro Tlapky, což je malá nezisková organizace, ke které jsem se přidala loni na podzim.
Vedou to úžasný holky, před jejichž odhodláním smekám, a snažím se jim jako externí dočaskář pomáhat co je v mých silách, protože jsou to fakt úžasný, silný a obdivuhodný ženský.

Občas je to teda emocionálně strašně těžký, protože jsem náturou bohužel ten typ, co se nedokáže odprostit od citu k těm psům... Peťa (zakladatelka) mi říkala, že časem člověk otupí, a až přijde desátej...už si to nebudu tak brát.
No, nevím, kde udělali soudruzi chybu, protože číslo devět jsme si nechali 😂😂

Jejda, tak vy jste zrovna dočasářka spolku, co nám prvního pejska nedali. Bylo to loni na podzim. My to nesli hrozně těžko, protože podle popisu povahy se nám hrozně líbil a asi jsem si nepřipouštěli, že bychom nemuseli projít výběrem. Hlavně, jak už jsem psala výše, kdyby nám bylo řečeno hned, že pejsek nepůjde k dětem. Nicméně ty podmínky tam u vás patří k těm rozumnějším.
No a i pro nás to dopadlo nakonec hodně dobře, máme Malinu z jiného spolku a ta děti přímo miluje. Jen s chlapama má problém, ale jen s cizími. Nakonec měla pravdu tchýně, když jsme z toho byli špatný, tak nám říkala, tak to prostě nebyl pejsek pro vás, ten váš na vás někde čeká a čekal.

Trickyvoo napsal(a):
Jejda, tak vy jste zrovna dočasářka spolku, co nám prvního pejska nedali. Bylo to loni na podzim. My to nesli hrozně těžko, protože podle popisu povahy se nám hrozně líbil a asi jsem si nepřipouštěli, že bychom nemuseli projít výběrem. Hlavně, jak už jsem psala výše, kdyby nám bylo řečeno hned, že pejsek nepůjde k dětem. Nicméně ty podmínky tam u vás patří k těm rozumnějším.
No a i pro nás to dopadlo nakonec hodně dobře, máme Malinu z jiného spolku a ta děti přímo miluje. Jen s chlapama má problém, ale jen s cizími. Nakonec měla pravdu tchýně, když jsme z toho byli špatný, tak nám říkala, tak to prostě nebyl pejsek pro vás, ten váš na vás někde čeká a čekal.

A o jakého pejska šlo?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jenže týrání zvířat je systémový problém, který musí řešit v prvé řadě stát.
Následky nevyřeší žádná neziskovka, spolek apod.

Má smysl, co dělají dámy vedle ve vlákně - mají podmínky a zdroje, vezmou si zvíře na dožití a zajistí mu důstojnou péči. Nevykřikují to do světa, dělají to, co považují za správné. To je v pořádku a záslužné a hodné úcty.

Ale proč se skládat na spolek, který si vyrobil nezodpovědně dluh přes 160 000 Kč, vůbec nijak se z toho nepoučil a pokračuje dál stejným stylem? Nemá podmínky, nemá finance, ale chce mocí mermo "zachraňovat" další psy.
Žádná ekonomická rozvaha, žádné finanční rezervy, jen natažená pracička a "Slitujte se, protože my zachraňujeme pejsky, peníze ale nemáme".

Snad s tím, jak bude ekonomicky hůř (ceny potravin, krmiv, energií, pohonných hmot apod.), se paradoxně trochu vyčistí prostor od takovýchle subjektů.

Jenže stát to nikdy řešit nebude, nevěřím tomu.

Jinak MS spolek znám už delší dobu, hodně dělávají před Vánoci i během roku aukce, ale teď už holky asi fakt nestíhají. Možná je to nezodpovědný, na druhé straně zase věřím, že je těžký někoho odmítnout, když je někdo požádá o pomoc nebo jim prostě toho psa přiveze a dělejte si to, jak chcete. Proto já třeba radši na podobný příspěvky s fotkama moc nekoukám, protože dalšího psa si vzít nemůžu, spíš bych potřebovala o jednoho míň.
No, a kdyby každej poslal jen ty 4 eura, jak tady v jiným vlákně někdo chce jen za to, že budete koukat na to, jak jejich pes roste, tak by myslím měli vystaráno.

domi.t napsal(a):
Ani neviete,ako veľmi Vám držím palce a modlím sa,aby to vyšlo...Hubert by sa mal u Vás doslovne ako v raji

Tak bohužel to doma neprošlo. 😒 On už mi bělouš neprocházel úplně lehce, ale to muž viděl, že bych se bez psa utrápila, měla jsem po uspání předchozího rodinného pejska a nelehké situaci v rodině černé myšlenky, tak svolil a dnes bělouše miluje a on jeho, ale 2.psa bohužel teď nedá. No a mne čeká operace nohy, tak jestli mne už konečně na jaře vezmou, bude venčení nějakou dobu jen na něm....tak snad až budu v tom brzkým důchodu, jak si to maluju, tak pak bude 2.pejsek....ale bez psa už nebudu nikdy, přes to rozhodně nejede vlak 🌷a vždycky to bude pejsek útulkáč, to už vím taky...

jj, taky si myslím, že spolek by měl fungovat víc na principu válečné medicíny

a prostě ta zvířata mnohem víc zachraňovat utracením. protože prostě miminečka malinká sežraná červy zachraňovat všechna nelze.

ne v situaci, kdy je rozpočet i počet lidí, co si je vezmou, omezený.

Ouško4 napsal(a):
A o jakého pejska šlo?

Borůvku. Ona ho pak ještě měsíc měla ta dočasářka u sebe. Chtěla jsem se jí pak zeptat jak to s ní dopadlo, jestli si jí nakonec nenechala. Byl to suprový pejsek, ale holt neměl taky jednoduchý začátek, nějaké dítě jí týralo než jste jí zachránili.

Anežka1109 napsal(a):
Dobrý den,

zajímala by mě vaše zkušenost s adopcí pejsků z útulků. Buď dělám něco špatně, nebo je to jen náhoda...
Je mi dvaatřicet a v životě jsem měla postupně tři pesany. Nalezeného voříška a dva dobrmany, z toho jednoho problémového na spravení. Pracuji z domu, všechno pohodička a po dvou letech cestováni jsem se rozhodla, že mi zase v životě chybí usazení se, čtyři packy a čumák. Rozhodla jsem se adoptovat nějakého útulkáčka, na plemeni nebo vzhledu nezáleží, povahou spíš nějakého na pohodu. A začalo to...
Je vhodnější spíš do rodiny. A co až budete mít děti, to na něj nebudete mít čas. Jo vy nemáte zahrádku. Měla jste samé velké psy, tenhle malý potřebuje jiné vedení. Nemáte zkušenosti s bull plemeny.
Telefonní výslechy jak u gestapa, mnohdy poněkud nepříjemným tónem. Někde jsem v prvním "telefonním" kole uspěla.
Osobní návštěva? Nadšená jsem nebyla, ale budiž, chápu. Začalo to nanovo....
Není ten byt moc malý? N9 jo, vlastně jste říkala, že nemáte zahradu... (Jasně, on je totiž každý pes šťastnější sám na zahradě, než při pořádných procházkách). Velký pes by mohl mít časem problém se schody, když se rozbije výtah. Není tu vidět, že byste měla psy (omlouvám se, že všude nemám padesát fotek a archivované hovínko).
Následovaly případné další požadavky: Doložte vlastnictví předchozích psů. Písemně doložte, kdo se o psa postará v době vaší nepřítomnosti (když holt žijete sama). Tak velkého psa vám nedáme, v případě nouze ho sama nezvednete. Doložte své příjmy....
Ani FBI by mě snad takto neprověřovalo a nebuzerovalo. Nevím, kde byla chyba. Kamarádce před pár lety umřel pejsek a z jednoho azylu si druhý den přinesla nového.
Chápu, že se lidé mají trochu prověřit, ale toto?
A jak to dopadlo? Neměla jsem na to nervy. Poslední kontrolu jsem poslala dál než k šípku a nyní mám doma staffbulla, z chovné stanice. Chtěla jsem adoptovat, ale bohužel. Jeden náš známý má podobnou zkušenost - v pětašedesáti byl pro většinu útulků moc starý. Co na tom, že sportovec, činorodý, zkušený pejskař. Nakonec si koupil kamaráda přes bazoš....
Prosím, jaké máte zkušenosti vy? Plno lidí přeci má pejska z útulku, nevěřím, že by všichni měli takovéto potíže. Nebo to vadí jediné mně? Děkuji za názory.

A to jsou přesně důvody, proč si NIKDY, NIKDY a rozhodně NIKDY nevezmu psa z útulku, ale raději si vždy vyberu plemeno, pohlaví, povahu....... a nenechám se nutit do kastrace zdravého zvířete, protože si někdo plete dojmy s průjmy.

Je mi jedno, že při pořízení psa z chs dám X tisíc navíc, ale vyberu si i chovatele. Když mi není sympatický člověk, od kterého bych měla psa získat, nebo si dá do smlouvy nesmyslné požadavky, tak se holt rozloučíme a půjdu jinam.

Pro svoje psy bych dýchala a pokud si někdo, kdo mne vidí prvně v životě, myslí, že by se u mne mohli mít špatně, tak je to čistě jeho problém, do kterého se odmítám nechat zatahovat.

Trickyvoo napsal(a):
Borůvku. Ona ho pak ještě měsíc měla ta dočasářka u sebe. Chtěla jsem se jí pak zeptat jak to s ní dopadlo, jestli si jí nakonec nenechala. Byl to suprový pejsek, ale holt neměl taky jednoduchý začátek, nějaké dítě jí týralo než jste jí zachránili.

Vím kterou. Měla jsem doma tři její brášky, Balů, Brumíka a Budulínka. A tři teriéří štěňata bez hygienických návyků v 1+1 zaráz, to byl masakr. Měla jsem dva měsíce krvavý ruce a všechno pochcaný.

Borůvka nakonec skončila u bezdětného páru, co měli ještě jednoho vizuálně úplně stejného voříška.
To mě mrzí, že to neklaplo, a důvod byl nakonec jaký? Já si totiž matně pamatuju, že ona jediná zůstala nevypočitatelná vůči dětem (schopná se ohradit), takže tam tuším holky trvaly na tom, aby v nové rodině fakt nebylo dítě.

Ouško4 napsal(a):
Vím kterou. Měla jsem doma tři její brášky, Balů, Brumíka a Budulínka. A tři teriéří štěňata bez hygienických návyků v 1+1 zaráz, to byl masakr. Měla jsem dva měsíce krvavý ruce a všechno pochcaný.

Borůvka nakonec skončila u bezdětného páru, co měli ještě jednoho vizuálně úplně stejného voříška.
To mě mrzí, že to neklaplo, a důvod byl nakonec jaký? Já si totiž matně pamatuju, že ona jediná zůstala nevypočitatelná vůči dětem (schopná se ohradit), takže tam tuším holky trvaly na tom, aby v nové rodině fakt nebylo dítě.

Měla jsem doma tři její brášky, Balů, Brumíka a Budulínka. A tři teriéří štěňata bez hygienických návyků v 1+1 zaráz, to byl masakr. Měla jsem dva měsíce krvavý ruce a všechno pochcaný.

Tomu se říká masochismus, ne?

Řekli nám, že právě kvůli tomu, že máme dítě, což chápu vzhledem k minulosti, jen mě mrzelo, že mě z toho důvodu neodmítli rovnou. Tak to jsem ráda, že si Borůvka svou rodinu taky našla. Nám se líbil i právě Budulínek, ale přece jen né tolik jako ta Borůvka. Budulínek byl ten, co měnil i skupenství ne? Takové malé třeštiprdlo.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Měla jsem doma tři její brášky, Balů, Brumíka a Budulínka. A tři teriéří štěňata bez hygienických návyků v 1+1 zaráz, to byl masakr. Měla jsem dva měsíce krvavý ruce a všechno pochcaný.

Tomu se říká masochismus, ne?

Ne. Tomu se říká jít v pomoci, (o které jseš přesvědčenej, že má obrovskej smysl), za hranice svojí komfortní zóny.

To, že to má smysl, nikomu necpu, důležitý je, že to tak mám nastavený já uvnitř sebe a naplňuje mě to dobrým pocitem. Že to někdo nechápete, je v pořádku.

Někdo jede na dovolenou. Někdo jede do wellnessu. Já si do baráku (za tu stejnou částku) vzala tři malý štěňata, že kterých jsem se snažila udělat něco, co se dá předat dál, aniž bych se za to musela stydět.
Jasně, nemusíte to chápat každej, nemusíte s tím souhlasit.

Ze škůdníků, kriminálníků a zámotků (jak jsem jim důvěrně říkala), vyrostli úžasní psi. Všem třem se našly úžasný rodiny, se všema jejich lidma jsem dodneška v kontaktu, který mě těší a každá fotka, kterou mi pošlou, mě to vždycky úplně pohladí na srdci.

😁

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ouško4 napsal(a):
😁

Tak škoda, že jsme té punkové radosti byli ušetření . No my si nakonec vzali nejhodnější štěně od dočasářky...Sice jsem se jí snažila všemožně utahat, ale i tak během chvíle ukousla kabel od vysavače, vodítko. Jinak je dost pořádná, co jí máme, tak se dítě snaží uklízet hračky, protože, co neuklídí, tak za to jí Malina potrestá rozžužláním hračky na mikroatomy . Taky nás učí nenechávat jídlo jen tak ladem, snažíme se vše hned sníst, páč pak taky Malina hned "jo vám, nechutná, tak já si to vezmu"

Ouško4 napsal(a):
Ne. Tomu se říká jít v pomoci, (o které jseš přesvědčenej, že má obrovskej smysl), za hranice svojí komfortní zóny.

To, že to má smysl, nikomu necpu, důležitý je, že to tak mám nastavený já uvnitř sebe a naplňuje mě to dobrým pocitem. Že to někdo nechápete, je v pořádku.

Někdo jede na dovolenou. Někdo jede do wellnessu. Já si do baráku (za tu stejnou částku) vzala tři malý štěňata, že kterých jsem se snažila udělat něco, co se dá předat dál, aniž bych se za to musela stydět.
Jasně, nemusíte to chápat každej, nemusíte s tím souhlasit.

Ze škůdníků, kriminálníků a zámotků (jak jsem jim důvěrně říkala), vyrostli úžasní psi. Všem třem se našly úžasný rodiny, se všema jejich lidma jsem dodneška v kontaktu, který mě těší a každá fotka, kterou mi pošlou, mě to vždycky úplně pohladí na srdci.

V pohodě, chápu, že to máte tak nastavené, že vás to naplňuje, jinak byste to nedělala. Každý žijeme stylem života, který nám vyhovuje...

Já bych to nedokázala....jednou jsem si vzala psa do takové soukromé dočasky, dala jsem ho dohromady, vycvičila a našla nový domov a dodnes ...už je to 28 let to chápu jako zradu,,,,,,dále jsem se takhle postarala o 3 nalezená koťata, no a jak mě semlelo, když jsem musela najít nový domov Jessince, to už raději nebudu rozebírat.....vlastně jsem z toho semletá pořád.

Co se teda trochu obávám, že tím jak se všechno strašně zdražuje resp. myslím, že to nejhorší nás teprve čeká, tak se lidi třeba začnou pejsků zbavovat....třeba ani ne proto, že by chtěli, ale že nebudou mít na to živit psa a plus další náklady s držením psa spojené a na druhou stranu, že nebude takový zájem o to si pejsky pořizovat,

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já bych to nedokázala....jednou jsem si vzala psa do takové soukromé dočasky, dala jsem ho dohromady, vycvičila a našla nový domov a dodnes ...už je to 28 let to chápu jako zradu,,,,,,dále jsem se takhle postarala o 3 nalezená koťata, no a jak mě semlelo, když jsem musela najít nový domov Jessince, to už raději nebudu rozebírat.....vlastně jsem z toho semletá pořád.

Co se teda trochu obávám, že tím jak se všechno strašně zdražuje resp. myslím, že to nejhorší nás teprve čeká, tak se lidi třeba začnou pejsků zbavovat....třeba ani ne proto, že by chtěli, ale že nebudou mít na to živit psa a plus další náklady s držením psa spojené a na druhou stranu, že nebude takový zájem o to si pejsky pořizovat,

Taky bych to asi nedokázala najít domov nějakému malému psímu vypiplánkovi, když bych ho měla nejprve doma, jako dočaska a Ouško4 i Impact za to, co dělají, obdivuji a smekám!🌷🐾 ...rozumím Vám a souhlasím i s tím, co píšete, tedy o tom, že se někteří lidé budou v téhle době psů asi i zbavovat, protože to bude finančně náročnější...už teď je v útulcích plno 😔

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Taky bych to asi nedokázala najít domov nějakému malému psímu vypiplánkovi, když bych ho měla nejprve doma, jako dočaska a Ouško4 i Impact za to, co dělají, obdivuji a smekám!🌷🐾 ...rozumím Vám a souhlasím i s tím, co píšete, tedy o tom, že se někteří lidé budou v téhle době psů asi i zbavovat, protože to bude finančně náročnější...už teď je v útulcích plno 😔

No já ořvala vždycky i mladý od morčat. Měli jsme odchovance celkem 3x, z toho byly celkem 2 holky z toho hsem si jednu nechala a jednu jsme dali spolužačce mojí dcery....a teda musím říct, že kdyby se zadařilo a byly to všechno holky,, tak si je nechám všecky....to bychom už asi měli motčecí farmu a to jsou "blbý motčata",

Proto teda taky klobouček všem dočaskářům a dočaskářkám, prostě všem, co si pejska vezmou k sobě, dají ho dohromady a pak mu najdou ho předají novým majitelům, aby se uvolnilo místo pro dalšího pejska, kterému nebyl osud nakloněn.

Ahoj, přidávám se, chtěly jsme s přítelkyní adoptovat štěně bull plemena z útulku. Přítelkyně už měla psa x boxer a já měla dva malé pejsky.. no to bylo.. od výslechu přes všechny možné zkušenosti, až po otázky "a máte doma urnu?" (první pejsek mi doma umřel), až po ponižování typu "a víte aspoň jedna z vás, co je to stopovačka?".. no katastrofa..
Nakonec to dopadlo tak, že doma máme staffbullíka (ne z útulku), chodíme na cvičák + na obrany, a má se u nás krásně :)

Ale tohle mě od útulku strašně odradilo..

M_Mockova napsal(a):
Ahoj, přidávám se, chtěly jsme s přítelkyní adoptovat štěně bull plemena z útulku. Přítelkyně už měla psa x boxer a já měla dva malé pejsky.. no to bylo.. od výslechu přes všechny možné zkušenosti, až po otázky "a máte doma urnu?" (první pejsek mi doma umřel), až po ponižování typu "a víte aspoň jedna z vás, co je to stopovačka?".. no katastrofa..
Nakonec to dopadlo tak, že doma máme staffbullíka (ne z útulku), chodíme na cvičák + na obrany, a má se u nás krásně :)

Ale tohle mě od útulku strašně odradilo..

Tak u pejsků typu bull...nebo jiných specifických plemen bych teda očekávala, že dotazy na nějaké zkušenosti budou. Že prostě plemeno typu bull, pastevec, ale taky např. husky, popř. jejich křížence apod. nedají úplně každému. Ono jasně i úplný začátečník může být tím nejlepším páníčkem na světě, ale je důležité, aby si uvědomoval, co za pejska si domů bere a tak.

Jinak mě by asi test znalostí typu "víte co je to stopovačka" nevadil...doufám, že bych nepropadla

Dotaz na urnu...pokud by to byla nějaká účastná zvědavost, fajn, pokud by to mělo být kritérium toho, jestli mi pejska dají, tak je to mimo mísu.

M_Mockova napsal(a):
Ahoj, přidávám se, chtěly jsme s přítelkyní adoptovat štěně bull plemena z útulku. Přítelkyně už měla psa x boxer a já měla dva malé pejsky.. no to bylo.. od výslechu přes všechny možné zkušenosti, až po otázky "a máte doma urnu?" (první pejsek mi doma umřel), až po ponižování typu "a víte aspoň jedna z vás, co je to stopovačka?".. no katastrofa..
Nakonec to dopadlo tak, že doma máme staffbullíka (ne z útulku), chodíme na cvičák + na obrany, a má se u nás krásně :)

Ale tohle mě od útulku strašně odradilo..

Já před pár lety volala na štěně bull za ségru, nechtěla to absolvovat, ale už měli zkušenosti s bulíkem jako prvním psem a tak k bullům tíhnou.
Už při představování jsem podle přízvuku zjistila, že volám kamsi hodně na východ republiky, nevím jestli druhá strana identifikovala pražštinu hned.
Pak začal výslech a reakce na mé odpovědi.
Praha? Byt? Chodíte do práce? 2 skoro dospělé děti, chodící do školy?
Tón neumím popsat, ale úplně jsem viděla ten natažený xicht.
Nepomohlo, že mají zkušenosti s bulíkem, že je v podstatě furt někdo doma, hledají barák a pak by byl pes v baráku a chodil na procházky do lesa, na cvičák a byl by to rodinný parťák jako ten bulík před tím.
Slečna mi začala vykládat, jak pes v bytě trpí, natož v bytě v Praze a ještě když chodí majitelé do práce, jak si představovala, že bude někde poblíž, jak moooooc mají zájemců (tomu věřím), jak.......že jsem nakonec hovor slušně ukončila, že se holt poohlédneme jinde. Slečně se evidentně ulevilo, že se nemusí vykrucovat dál.

No ja som psa z útulku tiež zvažovala... A rozmyslela som si to, pretože podľa nimi nastavených podmienok nie sme vhodný Rozumiem, že určite chcú pre psíkov len to dobré, no nič sa nemá preháňať. A môj názor - nedá sa vždy napriek neviem akým "previerkam" zistiť kto je "vhodný". rozprávky dokáže narozprávať ktokoľvek. Niečo sa odhadnúť dá, ale 90 percent nie. Keby preverovali nás tak pred 35 rokmi - orech do bytovky - v žiadnom prípade to je pes k búde na dvore... Potom dalmatínec - do bytovky a nemáte žiadne skúsenosti so "značkovými" psami - nie nie taký pes potrebuje dvor. Potom prišiel labrador (v tom čase ešte nie tak známy) - znova do bytovky a k tomu dve deti (po 6 rokoch ešte jedno dieťa pribudlo) manžel na týždňovkách - no proste to je priam nepredstaviteľné. A verili by mi, keby som rozprávala, že my sme denne vonku min.3 - 4 hodiny, chodíme na turistiku, do lesa, plávať atď ? Som rada, že to nepreverovali a moje psiská prežili super životy - iste lepšie ako niekde na dvore, boli stále s nami, či doma či vonku. Teraz sme v dome a chcela som psa "na dvor" strážneho - lebo chováme aj hydinu aj zajace a tri roky po sebe sme stále nakŕmili divú zver. Tak prvá myšlienka - veď dáme domov psíkovi z útulku. Aj som začala zisťovať ... A aj išla pozrieť a odišla doslovne nasr... Znova som bola nevhodná - lebo som nechcela psa vyslovene na gauč - hľadala som niečo väčšie - takých je vraj problém umiestniť. No aj keď by mohli tak ho nedajú lebo ... Kúpili sme teda moskováčku - má voľný pohyb po 2000 m2 pozemku, chodí do domu kedy chce (uspáva nás v obývačke - potom ide von). Denne chodí s nami na prechádzky, v lete pláva s nami v rybníku. A má aj koterec na záhrade rozmerov 4x3 m - tam ale spáva gazda ona spí na rohožke alebo na tráve Chovateľku som vlastne spovedala ja - priznávam sa že som sa bála toho plemena - Niekoľkokrát som sa jej ja pýtala, či si fakt myslí, že sme schopní to zvládnuť. Dnes ozaj neľutujem, že ona do mňa vložila taký obrovský kus dôvery. Je to veľký pes s vlastným rozumom - ale vychovaný- stráži územie sám prirodzene a pre nás je to neskutočný maznáčik Presne taký ako má byť - cudzí sa ho boja Líšky odniesli sliepky susedom poniže - tentokrát náš dvor obišli. No pri previerke v útulku sme neprešli

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No ja som psa z útulku tiež zvažovala... A rozmyslela som si to, pretože podľa nimi nastavených podmienok nie sme vhodný Rozumiem, že určite chcú pre psíkov len to dobré, no nič sa nemá preháňať. A môj názor - nedá sa vždy napriek neviem akým "previerkam" zistiť kto je "vhodný". rozprávky dokáže narozprávať ktokoľvek. Niečo sa odhadnúť dá, ale 90 percent nie. Keby preverovali nás tak pred 35 rokmi - orech do bytovky - v žiadnom prípade to je pes k búde na dvore... Potom dalmatínec - do bytovky a nemáte žiadne skúsenosti so "značkovými" psami - nie nie taký pes potrebuje dvor. Potom prišiel labrador (v tom čase ešte nie tak známy) - znova do bytovky a k tomu dve deti (po 6 rokoch ešte jedno dieťa pribudlo) manžel na týždňovkách - no proste to je priam nepredstaviteľné. A verili by mi, keby som rozprávala, že my sme denne vonku min.3 - 4 hodiny, chodíme na turistiku, do lesa, plávať atď ? Som rada, že to nepreverovali a moje psiská prežili super životy - iste lepšie ako niekde na dvore, boli stále s nami, či doma či vonku. Teraz sme v dome a chcela som psa "na dvor" strážneho - lebo chováme aj hydinu aj zajace a tri roky po sebe sme stále nakŕmili divú zver. Tak prvá myšlienka - veď dáme domov psíkovi z útulku. Aj som začala zisťovať ... A aj išla pozrieť a odišla doslovne nasr... Znova som bola nevhodná - lebo som nechcela psa vyslovene na gauč - hľadala som niečo väčšie - takých je vraj problém umiestniť. No aj keď by mohli tak ho nedajú lebo ... Kúpili sme teda moskováčku - má voľný pohyb po 2000 m2 pozemku, chodí do domu kedy chce (uspáva nás v obývačke - potom ide von). Denne chodí s nami na prechádzky, v lete pláva s nami v rybníku. A má aj koterec na záhrade rozmerov 4x3 m - tam ale spáva gazda ona spí na rohožke alebo na tráve Chovateľku som vlastne spovedala ja - priznávam sa že som sa bála toho plemena - Niekoľkokrát som sa jej ja pýtala, či si fakt myslí, že sme schopní to zvládnuť. Dnes ozaj neľutujem, že ona do mňa vložila taký obrovský kus dôvery. Je to veľký pes s vlastným rozumom - ale vychovaný- stráži územie sám prirodzene a pre nás je to neskutočný maznáčik Presne taký ako má byť - cudzí sa ho boja Líšky odniesli sliepky susedom poniže - tentokrát náš dvor obišli. No pri previerke v útulku sme neprešli

Já se omlouvám, já nevím, co je gazda
Jinak máte ve všem pravdu. To co vypadá ideálně, tak vůbec být nemusí a obráceně.

Trickyvoo napsal(a):
Já se omlouvám, já nevím, co je gazda
Jinak máte ve všem pravdu. To co vypadá ideálně, tak vůbec být nemusí a obráceně.

Gazda = hospodár, majiteľ "gazdovstva", sedliak

Inak super, že ste napísala, vôbec by mi nenapadlo, že je to tak "iné" slovo. Čeština a Slovenčina mi vždy pripadali rovnaké, no moja sestra a dcéra bývajúce v ČR ma už párkrát zaskočili, že toto sa po česky povie ale úplne inak Prípadne to čo znie rovnako, znamená niečo úplne iné.. Posledne: v čechách "Horká čokoláda" - na slovensku "horúca čokoláda" - moje slovenské dieťa si myslelo, že mu ponúkajú hořkou čokoládu a ono má radšj mliečnu

Celkem nešťastné vlákno mi přijde.
Odrazujici se vůbec do adopce pustit. Což je myslím škoda.

My do utulkoveho pejska za čas rozhodně zkusíme jít, tak pak písnu naší zkušenost.
Ale nevidím důvod proč bych nedostala pro nás vhodného pejska, když jsou útulky plné a stále se vybírá na nějakého pejska finanční pomoc.
Věřím, že pokud člověk ví na co má, co může poskytnout a shoduje se to s potřebami vybraného pejska dojde vše do šťastného konce

Blbec se najde všude , ale pevně věřím, že to tak není všude.

Snad nejsem opět moc naivní... jako častokrát

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ano, máte pravdu..ještě i ty děti tam...to je fakt hrůza!!! 🤯
Držte mi palce, už škemrám u mužskýho o Hubertka🙏...zamilovala jsem se 🤷‍♀️🐾🌷 a bělouš by přesně takového bráchu potřeboval...mám to vymyšlený, tchán by mě tam autem s běloušem za Hubertkem vzal....jen ten můj chlap, aby vyměknul no...

Tak sice mně Hubertek doma neprošel a nemohla jsem ho tedy adoptovat, ale dle peswebu už svůj sladký domov našel 🍀🐾👍sledovala jsem a přeju mu to!

https://www.pesweb.cz/cz/psi-k-adopci-detail-iframe?objid=74927

RozaTonda-mopsi napsal(a):
Celkem nešťastné vlákno mi přijde.
Odrazujici se vůbec do adopce pustit. Což je myslím škoda.

My do utulkoveho pejska za čas rozhodně zkusíme jít, tak pak písnu naší zkušenost.
Ale nevidím důvod proč bych nedostala pro nás vhodného pejska, když jsou útulky plné a stále se vybírá na nějakého pejska finanční pomoc.
Věřím, že pokud člověk ví na co má, co může poskytnout a shoduje se to s potřebami vybraného pejska dojde vše do šťastného konce

Blbec se najde všude , ale pevně věřím, že to tak není všude.

Snad nejsem opět moc naivní... jako častokrát

Doufám, že vlákno není až tak odrazující...podpořím vlastní pozitivní zkušeností-adoptovala jsem prvně a s úsměvem a spokojeností vnímám, jak u nás náš běloušek rozkvetl. Sice ještě stále to čekání doma není úplně v klidu, někdy si ze zlozvyku a nervozity či vzrušení okusuje packy-tlumím Relaxem od Dromy, ale je i spousta jiných potíží s ušima, srstí a alergií, které držíme na uzdě a je to dobré. Už mu nevadí děti s míčem driblující s ním o chodník, jenom se v tu chvíli na mne podívá a jde slušně dál...no a jaká je to přílepka vážení, na slovo poslechne...dva pejsky mít nemůžu, ale příště to bude zase chloupek z útulku, to je jasný.
Budou dvě šťastný duše- ta moje a ta toho pejska, kterého si vezmeme 🌷

a o tom to celé je, je to prostě fajn... nebojte se adopce pejska🍀

RozaTonda-mopsi napsal(a):
Celkem nešťastné vlákno mi přijde.
Odrazujici se vůbec do adopce pustit. Což je myslím škoda.

My do utulkoveho pejska za čas rozhodně zkusíme jít, tak pak písnu naší zkušenost.
Ale nevidím důvod proč bych nedostala pro nás vhodného pejska, když jsou útulky plné a stále se vybírá na nějakého pejska finanční pomoc.
Věřím, že pokud člověk ví na co má, co může poskytnout a shoduje se to s potřebami vybraného pejska dojde vše do šťastného konce

Blbec se najde všude , ale pevně věřím, že to tak není všude.

Snad nejsem opět moc naivní... jako častokrát

O lidech je to právě na obou dvou stranách..

Stejně, jako jich je spousta na straně útulků, tak jich je i na straně zájemců. Mohla bych o tom napsat několik knih.

O tom, jaký hnůj pak dokážou veřejně napsat zájemci, kteří byli právem odmítnuti, ani nemluvě. 😝

Nicméně i já si stojím za tím, že při troše snahy na obou dvou stranách je možné adopci vyladit tak, aby byli spokojení a šťastní všichni, včetně psa. 🍀

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Gazda = hospodár, majiteľ "gazdovstva", sedliak

Inak super, že ste napísala, vôbec by mi nenapadlo, že je to tak "iné" slovo. Čeština a Slovenčina mi vždy pripadali rovnaké, no moja sestra a dcéra bývajúce v ČR ma už párkrát zaskočili, že toto sa po česky povie ale úplne inak Prípadne to čo znie rovnako, znamená niečo úplne iné.. Posledne: v čechách "Horká čokoláda" - na slovensku "horúca čokoláda" - moje slovenské dieťa si myslelo, že mu ponúkajú hořkou čokoládu a ono má radšj mliečnu

Tak já běžně užívané slovo "gazda" znám. Jen mi přišlo zvlaštní, že spává v koterci.
Tak jsem přemýšlela o jiném významu :-))

impact napsal(a):
O lidech je to právě na obou dvou stranách..

Stejně, jako jich je spousta na straně útulků, tak jich je i na straně zájemců. Mohla bych o tom napsat několik knih.

O tom, jaký hnůj pak dokážou veřejně napsat zájemci, kteří byli právem odmítnuti, ani nemluvě. 😝

Nicméně i já si stojím za tím, že při troše snahy na obou dvou stranách je možné adopci vyladit tak, aby byli spokojení a šťastní všichni, včetně psa. 🍀

Věřím Vám ... pracuji s lidmi v jiném oboru.

Nejčastěji právě ti, kteří by měli s omluvou sklapnout kufřík a tiše se vytratit mají největší potřebu špinit ostatní.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Doufám, že vlákno není až tak odrazující...podpořím vlastní pozitivní zkušeností-adoptovala jsem prvně a s úsměvem a spokojeností vnímám, jak u nás náš běloušek rozkvetl. Sice ještě stále to čekání doma není úplně v klidu, někdy si ze zlozvyku a nervozity či vzrušení okusuje packy-tlumím Relaxem od Dromy, ale je i spousta jiných potíží s ušima, srstí a alergií, které držíme na uzdě a je to dobré. Už mu nevadí děti s míčem driblující s ním o chodník, jenom se v tu chvíli na mne podívá a jde slušně dál...no a jaká je to přílepka vážení, na slovo poslechne...dva pejsky mít nemůžu, ale příště to bude zase chloupek z útulku, to je jasný.
Budou dvě šťastný duše- ta moje a ta toho pejska, kterého si vezmeme 🌷

a o tom to celé je, je to prostě fajn... nebojte se adopce pejska🍀

Já se nebojím.
Ale na některé lidi to může působit jako, že radši podpoří množku, jelikož psa s PP nechtějí a s adopcí je spojeno mnoho, mnoho komplikaci

Vím, že já do toho půjdu. Jen ještě trochu času potřebujeme. Ale porozhlížím se už opatrně.

RozaTonda-mopsi napsal(a):
Věřím Vám ... pracuji s lidmi v jiném oboru.

Nejčastěji právě ti, kteří by měli s omluvou sklapnout kufřík a tiše se vytratit mají největší potřebu špinit ostatní.

Právě na našich stránkách přistála u jednoho štěňátka v komentářích žádost o adopci. 😵

Tak jen tak na okraj, s čím musíme pracovat. 😆

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

impact napsal(a):
Právě na našich stránkách přistála u jednoho štěňátka v komentářích žádost o adopci. 😵

Tak jen tak na okraj, s čím musíme pracovat. 😆

To je materiál!!!
To Vás "Impact" lituji. Ale předpokládám, že na takovéto žádosti ani nereagujete...?

fikovnice napsal(a):
To je materiál!!!
To Vás "Impact" lituji. Ale předpokládám, že na takovéto žádosti ani nereagujete...?

Nemám kapacitu na to, abych reagovala, protože mám strašnej záchvat smíchu. 🤣🤣🤣

impact napsal(a):
Nemám kapacitu na to, abych reagovala, protože mám strašnej záchvat smíchu. 🤣🤣🤣

impact napsal(a):
Právě na našich stránkách přistála u jednoho štěňátka v komentářích žádost o adopci. 😵

Tak jen tak na okraj, s čím musíme pracovat. 😆

Tak tady se zcela určitě jedná o cizince. Trošku umí mluvený projev a snaží se ho přepsat do písma.
Kdybyste slyšely mě, když do telefonu musím louskat anglický skoro odborný text, tak byste se taky umlátily smíchy a což teprve ten na druhé straně, který to musí přetrpět, abychom rozmotali problém a odstranili závadu.

RozaTonda-mopsi napsal(a):
Já se nebojím.
Ale na některé lidi to může působit jako, že radši podpoří množku, jelikož psa s PP nechtějí a s adopcí je spojeno mnoho, mnoho komplikaci

Vím, že já do toho půjdu. Jen ještě trochu času potřebujeme. Ale porozhlížím se už opatrně.

Jé já to " nebojte se adopce pejska" myslela obecně, ne přímo na Vás. O Vás, zkušenou pejskařku, se nebojím 🌷...ale napsala jsem to blbě 🙈

impact napsal(a):
Právě na našich stránkách přistála u jednoho štěňátka v komentářích žádost o adopci. 😵

Tak jen tak na okraj, s čím musíme pracovat. 😆

Já právě nevím, co jsou ty husí slepice zač .

S tím cizincem si ale zas tak jistá nejsem. Nicméně pokud je, omluvím se, že jsem cizinec a můj písemný projev je mizerný, to o sobě člověk obvykle ví. Může to napsat i anglicky. Před časem mi psala příbuzná z Německa, napsala dopis německy a dala ho do translátoru a poslala i tu českou verzi a rozhodně to bylo v pohodě. Takže výmluvu, že je to cizinec moc neberu. Navíc mu o něco jde v cizí zemi, tak se musí snažit. Nepíše zprávu kámošovi z piva.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak tady se zcela určitě jedná o cizince. Trošku umí mluvený projev a snaží se ho přepsat do písma.
Kdybyste slyšely mě, když do telefonu musím louskat anglický skoro odborný text, tak byste se taky umlátily smíchy a což teprve ten na druhé straně, který to musí přetrpět, abychom rozmotali problém a odstranili závadu.

Je to úplně normální českej 🧑🏿, co má v přátelích sobě rovné.

impact napsal(a):
Právě na našich stránkách přistála u jednoho štěňátka v komentářích žádost o adopci. 😵

Tak jen tak na okraj, s čím musíme pracovat. 😆

bože, bože... ale tak máte k té náročné praci i komediální vsuvku

impact napsal(a):
Je to úplně normální českej 🧑🏿, co má v přátelích sobě rovné.

Jj, v nicku PetrZuzka ... oslavování paní, paní to mají rádi

Trickyvoo napsal(a):
Já právě nevím, co jsou ty husí slepice zač .

S tím cizincem si ale zas tak jistá nejsem. Nicméně pokud je, omluvím se, že jsem cizinec a můj písemný projev je mizerný, to o sobě člověk obvykle ví. Může to napsat i anglicky. Před časem mi psala příbuzná z Německa, napsala dopis německy a dala ho do translátoru a poslala i tu českou verzi a rozhodně to bylo v pohodě. Takže výmluvu, že je to cizinec moc neberu. Navíc mu o něco jde v cizí zemi, tak se musí snažit. Nepíše zprávu kámošovi z piva.

Ja myslím, že bude mít klasické husy a slepice a k tomu kocki

RozaTonda-mopsi napsal(a):
Ja myslím, že bude mít klasické husy a slepice a k tomu kocki

A bisexuální manželku...

RozaTonda-mopsi napsal(a):
Ja myslím, že bude mít klasické husy a slepice a k tomu kocki

Na fejsu někdo psal, jestli jsou ikocki nějaká novinka od Applu.

impact napsal(a):
Na fejsu někdo psal, jestli jsou ikocki nějaká novinka od Applu.

Taky mám ikocki, to je takový to, jak to zapnete a už to nejde vypnout.

impact napsal(a):
Na fejsu někdo psal, jestli jsou ikocki nějaká novinka od Applu.

No to jsou novoty, to člověk ani nestíhá ty trendy ani sledovat. Nezmínil někdo, co jsou ty pensky? Jestli jsou potřeba k tomu ty ikocki nebo to může mít člověk jednotlivě?

Trickyvoo napsal(a):
No to jsou novoty, to člověk ani nestíhá ty trendy ani sledovat. Nezmínil někdo, co jsou ty pensky? Jestli jsou potřeba k tomu ty ikocki nebo to může mít člověk jednotlivě?

Podle mě je to - má hodně ráda pejsky.

impact napsal(a):
Podle mě je to - má hodně ráda pejsky.

Bůh ví co má Bi mandelka ráda...

Pejsky, penízky, penisky nebo tenisky

A to je dnes den gramotnosti

RozaTonda-mopsi napsal(a):
Bůh ví co má Bi mandelka ráda...

Pejsky, penízky, penisky nebo tenisky

A to je dnes den gramotnosti

Fakt?

RozaTonda-mopsi napsal(a):
Jj, v nicku PetrZuzka ... oslavování paní, paní to mají rádi

Spíš "pani, pani..." - krátce.

Také jsem zvažovala pořízení druhého psa. První pes byl přímo z útulku, druhý štěně od útulkové feny, již nyní desetiletý. Chtěla jsem k němu opět štěně z útulku.

Všude podmínka - kastrace do jednoho roku.

Tím pro mne bylo vše v tomto směru vyřešené. Kastraci v raném věku nezastávám, tudíž koukám po štěněti "náhodně vzniklém", nabízeném třeba přes bazoš.

JanaJanaJanaJana napsal(a):
Také jsem zvažovala pořízení druhého psa. První pes byl přímo z útulku, druhý štěně od útulkové feny, již nyní desetiletý. Chtěla jsem k němu opět štěně z útulku.

Všude podmínka - kastrace do jednoho roku.

Tím pro mne bylo vše v tomto směru vyřešené. Kastraci v raném věku nezastávám, tudíž koukám po štěněti "náhodně vzniklém", nabízeném třeba přes bazoš.

A opět nová Jana! A hned 4x!!!

fikovnice napsal(a):
A opět nová Jana! A hned 4x!!!

Já řádim hlavně na koních:D Ale tohle téma mne zaujalo.

JanaJanaJanaJana napsal(a):
Já řádim hlavně na koních:D Ale tohle téma mne zaujalo.

Aha. Tady je to totiž samá Jana, já také!
Tak jsem si říkala, že v jednom příspěvku hned 4 nové Jany...

Dobrý den,
přiznávám, že jsem celé vlákno nepročetla úplně podrobně. I přesto mi dovolte reagovat na tu část, kde se mluvilo o jednání "obce" - byť neznám podrobnosti. Tak to berte jako obecný pohled z druhé strany:

Jsem mnoha-mnohaletou zastupitelkou malé obce a ráda bych tady podala názor „z druhé strany“: vesnice nemají vlastní odbor pro přestupková řízení, ani lokální policii. Na to vše má smlouvu se svou nadřízenou obcí – tam jsou mj. zahrnuté poplatky za vyřizování agendy, za měšťáky atd... jinými slovy, každé přestupkové řízení je placeno danou obcí z jejího rozpočtu.
Pokud se jedná o tak komplikované případy, jako je týrání zvířat, tak bohužel nastavené je to tak, že ve finále obec (starosta) nemá žádné zákonné páky, aby věc operativně "po sousedsku" řešil (max. může problém předat dál), ale závěrečný účet – a že řešení většinou trvá! – přistane na stůl jemu.

Abych to převedla do reálu: asi před 13 lety na katastru naší obce někdo vyhodil krabici se štěňátky. Nebyl to nikdo místní, jenom prostě jel někdo kolem. Ale protože to bylo na našem katastru, břemeno padlo na nás. Tehdejší starosta ihned volal do nejbližšího městského útulku. Do města, pod který legislativně spadáme. Z částky, kterou se tam dozvěděl (vstupní prohlídka i časově neomezené každodenní poplatky na žrádlo) ho málem trefil šlak. Pokud si pamatuju, už tehdy to bylo více než 1.500.denně. I při krátkodobém pobytu štěňat v útulku by to byl opravdu zásek do našeho rozpočtu. (Rozpočet je peněženka, kde jsou peníze pro všechny obecní aktivity, a slouží výhradně občanům obce. V rozpočtu malé obce jsou i desetitisíce „hodně peněz“).
Kdyby tu krabici se štěňaty ten dotyčný odvezl o 5 km dál, za vrata útulku, byli bychom v pohodě.
Tehdy jsme udělali hurá akci a ty tři štěňata jsme během hektického odpoledne rozdali po vsi (bez dotazníku). Dva z těch pejsků ještě žijí – dle předpokladu z toho vyrostly takové malé „ponožky“- prostě aliasjezeffffčíci.
(Mmch. prožerou setinu tehdejšího rozpočtu toho městského útulku.)

O další mé zkušenosti ze sousední vesnice, kdy jsem řešila opuštění 6 koní a 15 psů bláznivým (zahraničním) majitelem, tady ani nebudu psát.
Protože tehdy jsem dala přednost welfare zvířat před zákonným postupem.

Prosím Vás Šarino, nevím, jestli to úplně chápete. Ale kde má vzít peníze ten útulek? Oni si je neuvaří v hrnci na polívku. Starosta obce holt má ze zákona povinnost se postarat, tak ať se o nalezenou věc postará. A ne, že vezme nalezeného psa a odveze ho na katastr jiné obce, jak rádi dělají.

A druhá věc je, že právě starostové malých obcí často moc dobře ví, co se u nich děje. Třeba právě v případě kauzy Vražné. A pokud na to dlouhodobě kašlou a nechají problém vygradovat do stavu desítek zvířat, tím tuplem bych tu péči nechala obec zaplatit.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Gazda = hospodár, majiteľ "gazdovstva", sedliak

Inak super, že ste napísala, vôbec by mi nenapadlo, že je to tak "iné" slovo. Čeština a Slovenčina mi vždy pripadali rovnaké, no moja sestra a dcéra bývajúce v ČR ma už párkrát zaskočili, že toto sa po česky povie ale úplne inak Prípadne to čo znie rovnako, znamená niečo úplne iné.. Posledne: v čechách "Horká čokoláda" - na slovensku "horúca čokoláda" - moje slovenské dieťa si myslelo, že mu ponúkajú hořkou čokoládu a ono má radšj mliečnu

No já myslím, že generace, která vyrostla ještě v Československu, tak bere slovenčinu tak nějak automaticky. Jako upřímně mě taky kolikrát zaskočí když třeba v televizi v nějakém kvízu řeknou, jak se to a tamto řekne slovensky...takhle z hlavy nevím, ale když to pak řeknou, tak to slovo znám.....myslím, že pro nás je slovenčina taková druhá mateřtina, o které nepřemýšléme, prostě jenom rozumíme a naopak odpovídáme česky a slováci rozumějí nám.

U mladších lidí už to tak automatické není....můj syn třeba říká, že nerozumí skoro vůbec a já na to "prosim tě, vždyť je slovečina skoro stejná"...no a pak koukáme u nás v telce na A-Z kvíz a otázka "jak se slovensky řekne stovensky lokomotiva" a já automaticky "rušeň" a syn říká "no jasně...slovenčina je skoro stejná...lokomotiva..rušeň...no to zní opravdu stejně"...a situace se opakuje u profláklých slov např. velbloud= ťava a nebo želva = korytnačka, borůvka = čučoriedka (snad to píšu dobře) a to všechno završujeme tím, že stejná slova znamenají něco jiného...viz kapusta...u nás kapusta u Slováků zelí a nebo slova co vypadají podobně, ale mají přeházená písmenka.....mlha = hmla

Ale když se zeptáte většiny Čechů, jak se řekne slovensky veverka, tak bez zaváhání řeknou drevokocúr

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No já myslím, že generace, která vyrostla ještě v Československu, tak bere slovenčinu tak nějak automaticky. Jako upřímně mě taky kolikrát zaskočí když třeba v televizi v nějakém kvízu řeknou, jak se to a tamto řekne slovensky...takhle z hlavy nevím, ale když to pak řeknou, tak to slovo znám.....myslím, že pro nás je slovenčina taková druhá mateřtina, o které nepřemýšléme, prostě jenom rozumíme a naopak odpovídáme česky a slováci rozumějí nám.

U mladších lidí už to tak automatické není....můj syn třeba říká, že nerozumí skoro vůbec a já na to "prosim tě, vždyť je slovečina skoro stejná"...no a pak koukáme u nás v telce na A-Z kvíz a otázka "jak se slovensky řekne stovensky lokomotiva" a já automaticky "rušeň" a syn říká "no jasně...slovenčina je skoro stejná...lokomotiva..rušeň...no to zní opravdu stejně"...a situace se opakuje u profláklých slov např. velbloud= ťava a nebo želva = korytnačka, borůvka = čučoriedka (snad to píšu dobře) a to všechno završujeme tím, že stejná slova znamenají něco jiného...viz kapusta...u nás kapusta u Slováků zelí a nebo slova co vypadají podobně, ale mají přeházená písmenka.....mlha = hmla

Ale když se zeptáte většiny Čechů, jak se řekne slovensky veverka, tak bez zaváhání řeknou drevokocúr

Před 13 lety jsem byla na Slovensku na jezdeckým kurzu Karola Hollého - a mladší účastnice třeba nevěděly, co je lopta, maškrta apod.
A mě kdysi dostala moje slovenská kolegyně v práci, protože jsem nevěděla, co je mrvenička a ovčie kiahne a to jsem si myslela, že mám slovenštinu v malíku

tak některý věci člověk uhodne z kontextu

ale dodnes si pamatuju, měli jsme k jednomu předmětu slovenská skripta, jak jsem nemohla zaboha přijít na to, cože je těm zvířatům, když mají smad.

ne, není to stejné.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No já myslím, že generace, která vyrostla ještě v Československu, tak bere slovenčinu tak nějak automaticky. Jako upřímně mě taky kolikrát zaskočí když třeba v televizi v nějakém kvízu řeknou, jak se to a tamto řekne slovensky...takhle z hlavy nevím, ale když to pak řeknou, tak to slovo znám.....myslím, že pro nás je slovenčina taková druhá mateřtina, o které nepřemýšléme, prostě jenom rozumíme a naopak odpovídáme česky a slováci rozumějí nám.

U mladších lidí už to tak automatické není....můj syn třeba říká, že nerozumí skoro vůbec a já na to "prosim tě, vždyť je slovečina skoro stejná"...no a pak koukáme u nás v telce na A-Z kvíz a otázka "jak se slovensky řekne stovensky lokomotiva" a já automaticky "rušeň" a syn říká "no jasně...slovenčina je skoro stejná...lokomotiva..rušeň...no to zní opravdu stejně"...a situace se opakuje u profláklých slov např. velbloud= ťava a nebo želva = korytnačka, borůvka = čučoriedka (snad to píšu dobře) a to všechno završujeme tím, že stejná slova znamenají něco jiného...viz kapusta...u nás kapusta u Slováků zelí a nebo slova co vypadají podobně, ale mají přeházená písmenka.....mlha = hmla

Ale když se zeptáte většiny Čechů, jak se řekne slovensky veverka, tak bez zaváhání řeknou drevokocúr

Mám dokonce příbuzné na Slovensku, ale jsou od Bratislavy a mně přijde, že jejich slovenština je snadno srozumitelná, ale pak mám pocit, že někteří Slováci píšou a mluví pro mě hůře srozumitelnou sloveštinou, většinu výrazů pak odvodím z mluveného textu a jsou slova, která už mám prostě úplně zapomenutá a myslím, že bych v AZ kvízu při pojmenování jednotlivých slov už pohořela a je to škoda. Dřív jsem rozumněla slovenštině bez potíží, jenže dřív jsme se s ní taky setkávali dennodenně, ale tím jak předabovávají slovenské filmy a mizí z našeho okolí, už se musím jak u mluvené tak u psané více soustředit, abych pochopila dobře, co je napsáno či řečeno.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
tak některý věci člověk uhodne z kontextu

ale dodnes si pamatuju, měli jsme k jednomu předmětu slovenská skripta, jak jsem nemohla zaboha přijít na to, cože je těm zvířatům, když mají smad.

ne, není to stejné.

Ne stejný to není....je možný, že kdyby mě někdo zkoušel ze slovenských slovíček, tak bych propadla, ale jak píšete...člověk toho hodně pochopí z kontextu.

Terven napsal(a):
Před 13 lety jsem byla na Slovensku na jezdeckým kurzu Karola Hollého - a mladší účastnice třeba nevěděly, co je lopta, maškrta apod.
A mě kdysi dostala moje slovenská kolegyně v práci, protože jsem nevěděla, co je mrvenička a ovčie kiahne a to jsem si myslela, že mám slovenštinu v malíku

Lopta, maškrta, kiahne znám. Ale co je mrvenička?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
tak některý věci člověk uhodne z kontextu

ale dodnes si pamatuju, měli jsme k jednomu předmětu slovenská skripta, jak jsem nemohla zaboha přijít na to, cože je těm zvířatům, když mají smad.

ne, není to stejné.

Vy jste taky od Beskyd, ne? Mně slovenština na škole problém nedělala.

Terven napsal(a):
Před 13 lety jsem byla na Slovensku na jezdeckým kurzu Karola Hollého - a mladší účastnice třeba nevěděly, co je lopta, maškrta apod.
A mě kdysi dostala moje slovenská kolegyně v práci, protože jsem nevěděla, co je mrvenička a ovčie kiahne a to jsem si myslela, že mám slovenštinu v malíku

Takhle mě zaskočila moje kolegyně v práci, chtěla po mě ceruzku. Vůbec jsem netušila, co to je. Jiná kolegyně věděla, ale byla zvědavá, jestli se ta slovenská kolegyně přemůže a použije český výraz, když tu už 20 let žije...no nepoužila, nakonec jsem se já dovtípila, co myslí, vyřazovací metodou.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Lopta, maškrta, kiahne znám. Ale co je mrvenička?

Drobenka, zavářka...

impact napsal(a):
Prosím Vás Šarino, nevím, jestli to úplně chápete. Ale kde má vzít peníze ten útulek? Oni si je neuvaří v hrnci na polívku. Starosta obce holt má ze zákona povinnost se postarat, tak ať se o nalezenou věc postará. A ne, že vezme nalezeného psa a odveze ho na katastr jiné obce, jak rádi dělají.

A druhá věc je, že právě starostové malých obcí často moc dobře ví, co se u nich děje. Třeba právě v případě kauzy Vražné. A pokud na to dlouhodobě kašlou a nechají problém vygradovat do stavu desítek zvířat, tím tuplem bych tu péči nechala obec zaplatit.

Já myslím, že to chápu. Však jsem nepsala k tomu konkrétnímu případu! Snažila jsem se o přiblížení problémů z druhé strany, na základě několika zjednodušených příspěvků tady.
Jak chápu já váš postoj, tak zkuste pochopit ten z druhé strany. Opakuju, že jsem nepsala o zde diskutovaném případě.

Malá obec nemá pravomoce, aby přestupkové věci řešila sama! Jediné, co může udělat, je věc nahlásit (za poplatek) na obci s rozšířenou působností, případně zavolat policii či informovat veterinární správu, ale to je vše. Pak je to zase jen na příslušných úřadech mimo obec. Každé správní řízení, který provádí pověřený úřad, se platí z obecního rozpočtu. Myslím, že my v současné době za každou stížnost, která doputuje do sousedního města, platíme 2.500, bez ohledu o jakou záležitost jde, a jaký je výsledek šetření. Jak jsme rádi, že u nás žádný takový problémový jedinec není!

Tehdy v tom našem případě se nejednalo o opuštěná štěňata našich občanů. Někdo je prostě u silnice na kraji lesa pohodil v krabici. Byla to naštěstí jen tři pidištěňata, která jsme normálně během pár hodin rozdali po sousedech. Ale ten městský (městský, nikoliv soukromý) útulek by nám denně účtoval doslova nehoráznou sumu. A to přesto, že zaměstnanci útulku jsou zaměstnanci města a jsou městem placeni. A navzdory tomu, že naše obec pod to město spadá a na ten útulek každý rok přispíváme. A kde by bylo zaručeno, že by se útulek aktivně staral o udání těchto štěňat, když by je k tomu venkoncem nic nenutilo a naopak by z nás měl poměrně slušný pravidelný příjem?

Já jenom píšu o tom, že spousta věcí je legislativně nedořešených. To, co se ve velkém městě "přehlídne", malé vsi zatraceně komplikuje život.
A starosta? To je na malé vesnici jenom občan jako každý jiný, jen zvolený - bez týmu poradců, bez různých odborů se školenými úředníky, bez právní poradny v kanceláři přes chodbu. A je neustále jednou nohou v kriminále, protože osobně ručí za milion věcí.
To je taky důvod, proč je tolik malých obcí, kde starostu (a mnohde ani zastupitele) prostě nenajdou...
Tímto bych za mě toto téma uzavřela a nadále to tady budu jenom číst.

Přidám svůj pohled na slovenštinu, jsem ročník 89, původ vysočina, žatecko a jižní čechy.
Moc jsem se se slovenštinou nepotkala, až na Strahově (vš koleje) jsem měla chvíli slovenku jako spolubydlu. Co jsem neroumněla jsem se doptala a domluvily jsme se. V TV něco ve slovenštině snesu a něco radši přepnu na něco, kde mluví česky. Obecně mi větši problém dělá psaná, než mluvená. Mluvenou většinu pochytim a zbytek si domyslím. U psaný musím moc přemýšlet a pokud tu informaci nutně nepotřebuju, tak to nečtu.
Poslední asi 3 roky máme v týmu slováka s kterým si celkem rozumím, ale ten se snaží mluvit "počesky", takže s tím problém nemám, i když z něj občas vypadnou dost legrační výrazy...

Tehdy v tom našem případě se nejednalo o opuštěná štěňata našich občanů. Někdo je prostě u silnice na kraji lesa pohodil v krabici. Byla to naštěstí jen tři pidištěňata, která jsme normálně během pár hodin rozdali po sousedech. Ale ten městský (městský, nikoliv soukromý) útulek by nám denně účtoval doslova nehoráznou sumu. A to přesto, že zaměstnanci útulku jsou zaměstnanci města a jsou městem placeni. A navzdory tomu, že naše obec pod to město spadá a na ten útulek každý rok přispíváme. A kde by bylo zaručeno, že by se útulek aktivně staral o udání těchto štěňat, když by je k tomu venkoncem nic nenutilo a naopak by z nás měl poměrně slušný pravidelný příjem?

Šarino je moc dobře, že jste sem napsala i druhý pohled na věc. Celkem mě fascinuje ta část, že městský útulek účtuje za ta štěňata ještě další sumy. Skoro si říkám, jestli na to má vůbec právo. Pokud má, je to opravdu špatně.

Terven napsal(a):
Před 13 lety jsem byla na Slovensku na jezdeckým kurzu Karola Hollého - a mladší účastnice třeba nevěděly, co je lopta, maškrta apod.
A mě kdysi dostala moje slovenská kolegyně v práci, protože jsem nevěděla, co je mrvenička a ovčie kiahne a to jsem si myslela, že mám slovenštinu v malíku

Tak maškrtu neznám ani já.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
tak některý věci člověk uhodne z kontextu

ale dodnes si pamatuju, měli jsme k jednomu předmětu slovenská skripta, jak jsem nemohla zaboha přijít na to, cože je těm zvířatům, když mají smad.

ne, není to stejné.

Ale to "a" má být přehlasované, ne?

Šarina napsal(a):
Já myslím, že to chápu. Však jsem nepsala k tomu konkrétnímu případu! Snažila jsem se o přiblížení problémů z druhé strany, na základě několika zjednodušených příspěvků tady.
Jak chápu já váš postoj, tak zkuste pochopit ten z druhé strany. Opakuju, že jsem nepsala o zde diskutovaném případě.

Malá obec nemá pravomoce, aby přestupkové věci řešila sama! Jediné, co může udělat, je věc nahlásit (za poplatek) na obci s rozšířenou působností, případně zavolat policii či informovat veterinární správu, ale to je vše. Pak je to zase jen na příslušných úřadech mimo obec. Každé správní řízení, který provádí pověřený úřad, se platí z obecního rozpočtu. Myslím, že my v současné době za každou stížnost, která doputuje do sousedního města, platíme 2.500, bez ohledu o jakou záležitost jde, a jaký je výsledek šetření. Jak jsme rádi, že u nás žádný takový problémový jedinec není!

Tehdy v tom našem případě se nejednalo o opuštěná štěňata našich občanů. Někdo je prostě u silnice na kraji lesa pohodil v krabici. Byla to naštěstí jen tři pidištěňata, která jsme normálně během pár hodin rozdali po sousedech. Ale ten městský (městský, nikoliv soukromý) útulek by nám denně účtoval doslova nehoráznou sumu. A to přesto, že zaměstnanci útulku jsou zaměstnanci města a jsou městem placeni. A navzdory tomu, že naše obec pod to město spadá a na ten útulek každý rok přispíváme. A kde by bylo zaručeno, že by se útulek aktivně staral o udání těchto štěňat, když by je k tomu venkoncem nic nenutilo a naopak by z nás měl poměrně slušný pravidelný příjem?

Já jenom píšu o tom, že spousta věcí je legislativně nedořešených. To, co se ve velkém městě "přehlídne", malé vsi zatraceně komplikuje život.
A starosta? To je na malé vesnici jenom občan jako každý jiný, jen zvolený - bez týmu poradců, bez různých odborů se školenými úředníky, bez právní poradny v kanceláři přes chodbu. A je neustále jednou nohou v kriminále, protože osobně ručí za milion věcí.
To je taky důvod, proč je tolik malých obcí, kde starostu (a mnohde ani zastupitele) prostě nenajdou...
Tímto bych za mě toto téma uzavřela a nadále to tady budu jenom číst.

Pořád mi z toho vyznívá, že starostové malých obcí takové problémové občany (rozumněj tyrany) dlouhodobě ignoruje právě proto, aby za ně nemusel zaplatit nějaké peníze. Zákony fungují všude stejně, ať je to malá obec a nebo velkoměsto...

Vy jste svým úhlem pohledu jenom potvrdila to, co je o starostech obcí obecně známo a vůbec to nevyznělo dobře. 🤷🏻‍♀️

fikovnice napsal(a):
Tak maškrtu neznám ani já.

To je pamlsek. ;)

fikovnice napsal(a):
Tak maškrtu neznám ani já.

A co teprve lakocinka. 😋

Jó a co teprv, když spustí východniari tou svojí...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jó a co teprv, když spustí východniari tou svojí...

Tak to sa potom nedohodnú ani záhoráci a spišiaci (západ a východ Slovenska)

Som mala ešte s neterou (10 rokov) - žijúca v Prahe - pár zážitkov pri jazykových rozdieloch. Išli sme sa spolu hrať tak jej vravím "Prinesieš bábiku?" a ona že čo to má vlastne doniesť - musela som preložiť, že panenku. A minule riešila, že v ktorých mesiacoch sa kto z rodiny narodil - Ja postupne menujem, že ona v júli, oliver v októbri atď A ona mi potom vraví : nemôžeš mi to hovoriť po česky alebo pomalšie lebo si to musím prekladať cez angličtinu Dcéra - veterinárka v Čechách tiež začína "mluvit" pretože jej nerozumejú. Vrcholom vraj bolo keď povedala:" podržte si psíka" a dotyčný zírali že čo ako majú urobiť - musela preložiť, že "pejska".

No ale sme riadne odbočili od témy... Adopcie z útulku. A myslím, že je to zaujímavá téma. Teší ma že sa tu objavil aj názor z obce. Dáva to možnosť pozrieť sa na veci z rôznych uhlov pohľadu a mňa osobne to zas len utvrdilo v presvedčení, že každá minca má dve strany... (niekedy aj tri). No je to problém z každého uhla - a ako vždy za všetkým sú peniaze. Ja plne chápem aj citové hľadisko toho, no bez peňazí sa nepohne nič. A keďže útulky sú vo všeobecnosti preplnené, tak dávať záujemcom o adopciu veľakrát až nezmyselné podmienky je kontraproduktívne. Ľudí to odrádza a ako tu bolo spomínané mnohí potom podporia množiarne - s dobrým úmyslom (a takto sa dláždi cesta do pekla) A ruku na srdce - v tých útulkoch majú tie zvieratá aký život? A kto je ten pravý, aby posúdil vhodnosť alebo nevhodnosť toho ktorého záujemcu (samozrejme odhliadnuc od absolútnych " exotov" ). No keďže pri adopcii sa platí adopčný poplatok, tak už aj toto si myslím, že robí prvú selekciu nevhodných kandidátov. A ešte jeden môj osobný názor, ale nechcem paušalizovať, naozaj je vždy nutné všetko zachraňovať? Lietať z veteriny na veterinu so zrazeným psom, ktorý ak prežije ostane ochrnutý (reálny prípad) - zachránili ho nakoniec na klinike 300 km ďaleko, no pes je ochrnutý v útulku už niekoľko rokov... A zas sme pri peniazoch - všetko to sa musí zaplatiť... Som naozaj zvieratkomil - ale myslím, že napriek emóciám treba sa na veci pozrieť aj racionálne - zvážiť vždy konkrétnu situáciu. My sme napr. pred nedávnom zachraňovali zraneného sokola (mimochodom dosť vzácny ale to sme na začiatku vôbec netušili)- našli sme na poli - a vyzerá, že sa podarilo. A keď nám podriapala líška gunára (miláčika) tiež moja prvá reakcia bola - ja ho vyliečim, no keď som to racionálne zvážila fakt bolo lepšie nepredlžovať mu trápenie (oplakala som ho - napriek tomu že to bola len hus).

impact napsal(a):
Pořád mi z toho vyznívá, že starostové malých obcí takové problémové občany (rozumněj tyrany) dlouhodobě ignoruje právě proto, aby za ně nemusel zaplatit nějaké peníze. Zákony fungují všude stejně, ať je to malá obec a nebo velkoměsto...

Vy jste svým úhlem pohledu jenom potvrdila to, co je o starostech obcí obecně známo a vůbec to nevyznělo dobře. 🤷🏻‍♀️

Protože jsem taky z malý obce, tak vím jak je to těžký, když máte rozpočet 2 miliony, z toho musíte zaplatit provoz obecního úřadu, školy a vodovodu a i na blbej traktrůrek na sekání trávy šetříte pár let. Obce pak pořizujou max na co mají dotace a na nic dalšího nejsou peníze. Dát desetitisíce za psy v útulku, to by naše obec taky nedala.

assil napsal(a):
Protože jsem taky z malý obce, tak vím jak je to těžký, když máte rozpočet 2 miliony, z toho musíte zaplatit provoz obecního úřadu, školy a vodovodu a i na blbej traktrůrek na sekání trávy šetříte pár let. Obce pak pořizujou max na co mají dotace a na nic dalšího nejsou peníze. Dát desetitisíce za psy v útulku, to by naše obec taky nedala.

Hlavně si umím představit tu nevoli občanů - zdaleka ne všichni jsou milovníci zvířat a obzvlášť psů - že obec "vyhazuje" peníze za útulek. Že to je zákonná povinnost nepopírám, ale reál není ideál.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jó a co teprv, když spustí východniari tou svojí...

No za mých mladých let byl v televizi v zábavních pořadech i Ander z Košic a ten teda hutoril, navíc moje babča a prababička východní byly z východního slovenska. Babča, když já jsem se narodila, tak více méně mluvila česky, ale prababička spíš takovou hatmatilkou.....někdy se mi stávalo jako malinké holčičce, že jsem na něco používala slovesnká slova...a když se mě mamka zeptala, jak se to řekne česky, tak jsem nevěděla...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Hlavně si umím představit tu nevoli občanů - zdaleka ne všichni jsou milovníci zvířat a obzvlášť psů - že obec "vyhazuje" peníze za útulek. Že to je zákonná povinnost nepopírám, ale reál není ideál.

Ani milovníci psů by nebyli pro, že třeba nepoteče voda, protože prachy se daly útulku.
Zákony jsou dělaný pro města nebo větší obce, ale tyhle malý to fakt nedávaj a je to klasika, že realita je mnohde úplně jinde. Prostě kde nic není, ani zákon nebere, leda že by starosta obcházel s kasičkou.

Na jednu stranu nemají obce na to, aby vydržovaly v útulku psy, nalezené v jejich katastru (mnohdy i roky), na druhou stranu sem různé spolky pořád tahají další a další psy ze Slovenska a z balkánských zemí...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Na jednu stranu nemají obce na to, aby vydržovaly v útulku psy, nalezené v jejich katastru (mnohdy i roky), na druhou stranu sem různé spolky pořád tahají další a další psy ze Slovenska a z balkánských zemí...

Možná by to ty obce mohli dělat stejně - žebrat o peníze na chudášky pejsášky? Jen netuším, jak jsou u obcí legislativně ošetřeny případné příjmy z dobrovolných darů.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jó a co teprv, když spustí východniari tou svojí...

Tak hutoriť jsem kdysi uměla - ve smyslu, že jsem znala některé jejich zvláštní a specifické výrazy. Teď už je to jen pasívní znalost a sama ze sebe nevydoluji nic.

Slovenština mě bavila a baví (netvrdím, že rozumím všemu) Kdysi nás velmi bavilo, když za vojačkem ze Slovenska přijela dívka a on ji něžně oslovoval "chrobáčik".
Některé výrazy mi připadají výstižnější než české.
Tradičně "hore kopcom"
Škoda, že se nám slovenština odcizila.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Slovenština mě bavila a baví (netvrdím, že rozumím všemu) Kdysi nás velmi bavilo, když za vojačkem ze Slovenska přijela dívka a on ji něžně oslovoval "chrobáčik".
Některé výrazy mi připadají výstižnější než české.
Tradičně "hore kopcom"
Škoda, že se nám slovenština odcizila.

Mně naštěstí ne.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mně naštěstí ne.

Ale tak mně taky ne. Mnohým mladším ano. Pořád si ráda poslechnu Haberu nebo Žbirku.
Ale přijdou mladí Slováci a chtějí, abych s nimi spíkovala.

Čtete někdo z vás (s českou mateřštinou) cíleně i slovenské knihy?
Ve smyslu, že si titul koupíte klidně ve slovenštině, když není k dispozici české vydání?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Čtete někdo z vás (s českou mateřštinou) cíleně i slovenské knihy?
Ve smyslu, že si titul koupíte klidně ve slovenštině, když není k dispozici české vydání?

Ne. A pokud bych nemusela pracovně, tak bych slovenštinu vůbec nečetla a neposlouchala.

Vlastně kdysi jsem četla knihu slovensky. Byla to kniha Muži pod ochranou, sci-fi. Možná tehdy neexistoval český překlad, už nevím.

Díky za připomenutí Merleho...

Občas si koupím něco od nakladatelství Absynt - třeba zde:
https://www.martinus.cz/knihy/vydavatelstvo/Absynt?uOby=release_date+desc

Ne všechno mají v češtině...

Trochu odbočím ke knihám. Strašně dlouho jsem sháněla jednu sci-fi knihu. Znala hsem zhruba děj, protože jsem ji v mládí četla, ale už jsem si nepamatovala název ani autora. Šťastnou náhodou se mi jí podařilo identifikovat a díky synovi i získat. Je to Poslední den stvoření od Wolfganga Jeschke. Možná ji někdo znáte... Já sci-fi moc nečtu, ale tato kniha se mi líbí, stejně jako Malevil od Merleho...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Čtete někdo z vás (s českou mateřštinou) cíleně i slovenské knihy?
Ve smyslu, že si titul koupíte klidně ve slovenštině, když není k dispozici české vydání?

ne cíleně, ale prostě normálně
mám nejednu knihu ve slovenštině a vnímám to stejně, jako češtinu
neboli nevnímám, že nečtu v jazyce mateřském

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Čtete někdo z vás (s českou mateřštinou) cíleně i slovenské knihy?
Ve smyslu, že si titul koupíte klidně ve slovenštině, když není k dispozici české vydání?

Běžně si kupuji knížky v angličtině i ve slovenčtině. První slovenskou jsem si kupovala od svého oblíbence Pera Pettersona Odmietam. Ale mám jich (slovenských) víc. Zpětně si u některých knih (speciálně se mi to děje u e-knih, kde nemám tak zafixovanou podobu obalu) neuvědomuji, v jakém jazyce jsem je vlastně četla.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Slovenština mě bavila a baví (netvrdím, že rozumím všemu) Kdysi nás velmi bavilo, když za vojačkem ze Slovenska přijela dívka a on ji něžně oslovoval "chrobáčik".
Některé výrazy mi připadají výstižnější než české.
Tradičně "hore kopcom"
Škoda, že se nám slovenština odcizila.

Také mám slovenštinu velmi velmi ráda. Kdysi moje úplně nejbližší kamarádka byla Prešovčanka. A já když si dala nějaké pivko, plynule jsem přecházela s mluvou do slovenštiny a dokonce do té východniarské... K pobavení jejímu a ostatních Slováků, s nimiž jsem se přátelila...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Čtete někdo z vás (s českou mateřštinou) cíleně i slovenské knihy?
Ve smyslu, že si titul koupíte klidně ve slovenštině, když není k dispozici české vydání?

Já ne...ale u mě je všeobecně úpadek stran čtení. Mám poruchu koncentrace a nevím, co s tím... Nastoupilo to po úmrtí mámy a trvá to...roky. Dříve bylo čtení mým největším hobby. Četla jsem prakticky permanentně, tak ještě mám snad něco načteno z doby před smrtí mámy.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Čtete někdo z vás (s českou mateřštinou) cíleně i slovenské knihy?
Ve smyslu, že si titul koupíte klidně ve slovenštině, když není k dispozici české vydání?

No už dlouho jsem nic nečetla, ale třeba docela dlouho jsem doma měla Čachtickou paní ve slovečině, za komančů jsem v češtině nesehnala...někam se za ty léta zašantročila.....tu jsem četla několikrát. Pokud by to bylo nezbytně nutné, tak s tím nemám problém,

Pár knížek jsem ve slovenštině četla, přesně si pamatuju Jánošíka :-)).

Pokud je to téma ještě ve hře... značnou dobu jsem koukala na Pesweb na nabídku psů a... byla značně rozvrkočená z toho, co různé spolky předvádí. Hm... a nakonec jsem byla ráda, že fena, které jsem poskytla nový domov nebyla z žádného "pohrkaného" spolku - , kde je miliarda nesmyslných požadavků, které psu ztěžují najít nový domov - chápu snahu a odpovědnost najít vhodné majitele, ale odcama-pocama - ale byla prostě z útulku. Kde - světe div se - myšleno v nadsázce - jde lidem taky o ty psy. Fenka byla v Hodonínském útulku, s paní ošetřovatelkou jsme byly v kontaktu, vše proběhlo - myslím, že k oboustranné- shodě .
Když vznikly různé "adopční" spolky a sdružení, byla jsem za to moc ráda, protože jsem to viděla jako cestu, jak psům v útulcích, odkud si je měly brát, usnadnit - individuálním přístupem ke psům - vstup do nového života. A přišlo mi to lepší, než útulek, protože se psem je pracováno, pes je posouván směrem k normálnímu žití..... Dnes bohužel spolky psy nejspíš z útulků neberou a berou je - nevím, kde - a navíc mají tak nesmyslné požadavky, že bych já osobně na ně nepřistoupila. Když jsme si Bubrdli odváželi, nechali jsme útulku taky slušnou sumu, v tom problém nemám. Ale v nesmyslných požadavcích ano. Škoda, že se dnes pomoc psům stala tak.... řekněme podivuhodnou.

fikovnice napsal(a):
Já ne...ale u mě je všeobecně úpadek stran čtení. Mám poruchu koncentrace a nevím, co s tím... Nastoupilo to po úmrtí mámy a trvá to...roky. Dříve bylo čtení mým největším hobby. Četla jsem prakticky permanentně, tak ještě mám snad něco načteno z doby před smrtí mámy.

Zkuste audioknihy, dá se poslouchat třeba při úklidu nebo jiných monotónních pracích a na uložto je jich spousta. Já dneska už víc poslouchám než čtu.

Malinké OT: ... chápu snahu a odpovědnost najít vhodné majitele, ale odcama-pocama ...
Zaujal mě termín odcama - pocama - moc pěkný, u nás se zase říká ocamcaď pocamcaď

Já žasnu, jaká všechna zvířata některé útulky přijmou. Třeba prase. Normální by bylo prase "látnót", tedy porazit a sníst. Zde prý umře stářím...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já žasnu, jaká všechna zvířata některé útulky přijmou. Třeba prase. Normální by bylo prase "látnót", tedy porazit a sníst. Zde prý umře stářím...

Jo i morcata, slepice, křečky a potkany a když řeknu že ae na tyhle zvířata nemusi pletvat penezma a hodit je hadum a hospodarska naporcovat treb psum jsem svine ze oni cjtej zit a zebra se dal...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jo i morcata, slepice, křečky a potkany a když řeknu že ae na tyhle zvířata nemusi pletvat penezma a hodit je hadum a hospodarska naporcovat treb psum jsem svine ze oni cjtej zit a zebra se dal...

O prachy jde až na prvním místě.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No už dlouho jsem nic nečetla, ale třeba docela dlouho jsem doma měla Čachtickou paní ve slovečině, za komančů jsem v češtině nesehnala...někam se za ty léta zašantročila.....tu jsem četla několikrát. Pokud by to bylo nezbytně nutné, tak s tím nemám problém,

...tu jsme měli doma a také mnou přečteno opakovaně.....

Ještě k té slovenštině. Při těch spanilých jízdách na Slovensko za mých mladých let, to fakt bývaly zážitky... No, stydím se, v té době jsem byla kuřačka a vůbec asi všichni v tehdejší partě. No a probíhala dámská jízda, jely jsme vlakem na východ Slovenska a kamarádka měla přímo nikotinový absťák. Tak běhala po vlaku a rozčileně se ptala průvodčího (ten byl Slovák), kde že je ten kuriak!!! Sháněla kuřácký vagón. Pán se mírně pousmál a řekl:"Ako že fajčiar, myslíte?"

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já žasnu, jaká všechna zvířata některé útulky přijmou. Třeba prase. Normální by bylo prase "látnót", tedy porazit a sníst. Zde prý umře stářím...

Vegani třeba bojují za to, aby v útulcích skončila všechna zvířata původně určená na porážku a zjednodušeně řečeno k jídlu. Podle mě naprostej nesmysl.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já žasnu, jaká všechna zvířata některé útulky přijmou. Třeba prase. Normální by bylo prase "látnót", tedy porazit a sníst. Zde prý umře stářím...

Prase je tvor inteligentní, které má prostě smůlu a v našich končinách je to zvíře jateční........ale tak když už nějaké vyhraje v životní loterii a má šanci prožít si celý život, tak budiž mu přáno.

Jo i morcata, slepice, křečky a potkany a když řeknu že ae na tyhle zvířata nemusi pletvat penezma a hodit je hadum a hospodarska naporcovat treb psum jsem svine ze oni cjtej zit a zebra se dal...

Plýtvání penězi?? Jako aby zbylo víc na pejsky?? Vždyť i tomu morčeti se může najít nový domov.
Víte asi je to věc názoru, já mám hady ráda, ale na druhou stranu mi u "hadích" lidí vadí ta degradace myší, potkanů, morčat.....na žrádlo pro hady resp.chápu, že když mám hada, tak nemůžu být citlivka, protože toho hada nakrmit musím (proto taky hada nemám), ale vadí mi ta....nevím jak to popsat....no prostě více méně neuznávají, že takové zvíře někdo piplá jako domácího mazlíčka....nevím, dám takový příklad.....měla jsem morčecí samičku, která měla nemocné očičko a jasně je to můj domácí mazlíček, takže veterinář a léčba a když jsem to říkala před známým, co měl hada, tak ten řekl "no tak to bych určitě vyhazoval peníze za léčení morčete, jsi mi jí měla dát, já bych jí dal hadovi a měla bys to zadarmo" . Nechci říkat, že chovatelé hadů jsou obecně necitelní lidé, ale nějak jim chybí ten respekt, pochopení toho, že někdo má citový vztah ke svému morčeti, potkanovi, křečkovi.....nevím, jestli to takhle mají úplně všichni, ale ty, co jsem za svůj život poznala já, tak takoví byli všichni.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Prase je tvor inteligentní, které má prostě smůlu a v našich končinách je to zvíře jateční........ale tak když už nějaké vyhraje v životní loterii a má šanci prožít si celý život, tak budiž mu přáno.

Jo i morcata, slepice, křečky a potkany a když řeknu že ae na tyhle zvířata nemusi pletvat penezma a hodit je hadum a hospodarska naporcovat treb psum jsem svine ze oni cjtej zit a zebra se dal...

Plýtvání penězi?? Jako aby zbylo víc na pejsky?? Vždyť i tomu morčeti se může najít nový domov.
Víte asi je to věc názoru, já mám hady ráda, ale na druhou stranu mi u "hadích" lidí vadí ta degradace myší, potkanů, morčat.....na žrádlo pro hady resp.chápu, že když mám hada, tak nemůžu být citlivka, protože toho hada nakrmit musím (proto taky hada nemám), ale vadí mi ta....nevím jak to popsat....no prostě více méně neuznávají, že takové zvíře někdo piplá jako domácího mazlíčka....nevím, dám takový příklad.....měla jsem morčecí samičku, která měla nemocné očičko a jasně je to můj domácí mazlíček, takže veterinář a léčba a když jsem to říkala před známým, co měl hada, tak ten řekl "no tak to bych určitě vyhazoval peníze za léčení morčete, jsi mi jí měla dát, já bych jí dal hadovi a měla bys to zadarmo" . Nechci říkat, že chovatelé hadů jsou obecně necitelní lidé, ale nějak jim chybí ten respekt, pochopení toho, že někdo má citový vztah ke svému morčeti, potkanovi, křečkovi.....nevím, jestli to takhle mají úplně všichni, ale ty, co jsem za svůj život poznala já, tak takoví byli všichni.

Jenze to morče lze vyuzit a neplytvat penezi na zachranu. Pokud to někdo dělat chce ať to dělá ale nezebra. To samy slepice, prasata, atd. Budete se divit ale to ze mam hady neznamena ze nemáme i hlodavce na mazly.
U psů a koček tohle využití pro zkrm čemukoliv není. A jsem zachrancem nezachranovat stolety psy ktery pak zdechnou v utulku, psy a kocky trinohy, slepy ochrnuty a prolezly rakovinama atd. Nekde zachránit vse. A miato plejtvani penez na beznadejne pripady by se mely pouzivat tam kde budou mit smysl větší. A s tim jak se blíží krize jsem zvedava jak to ty tuny spolku chtej resit az lidi nebudou moct sypat z kapes.

Jakože morče, které nebylo zkrmeno a bylo z útulku umístěno někomu jako mazlíček, je morče nevyužité?

Jako fakt?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jenze to morče lze vyuzit a neplytvat penezi na zachranu. Pokud to někdo dělat chce ať to dělá ale nezebra. To samy slepice, prasata, atd. Budete se divit ale to ze mam hady neznamena ze nemáme i hlodavce na mazly.
U psů a koček tohle využití pro zkrm čemukoliv není. A jsem zachrancem nezachranovat stolety psy ktery pak zdechnou v utulku, psy a kocky trinohy, slepy ochrnuty a prolezly rakovinama atd. Nekde zachránit vse. A miato plejtvani penez na beznadejne pripady by se mely pouzivat tam kde budou mit smysl větší. A s tim jak se blíží krize jsem zvedava jak to ty tuny spolku chtej resit az lidi nebudou moct sypat z kapes.

Nejsem taky zastáncem zachraňovat každého hodně nemocného psa a nebo kočku. Někdy si říkám, že by toho pejska bylo lépe bezbolestně uspat.

Nicméně pokud někdo žebrá o peníze na zachráněné zvíře, tak prostě nevidím rozdíl mezi psem a potkanem. Možná tak v tom, že ten potkan asi není tak náročný...finančně.....a i tak by mi přišlo správnější takového potkana uspat, než ho dát hadovi, byť je to defakto plýtvání.
No a to žebrání o peníze?? No nikdo nikoho nenutí, aby přispěl a pokud ty peníze vyžebrají....

No nechci to tady nějak vířit, v tomhle ohledu se určitě neshodneme a to ani v případě, že shledávám vaše argumenty logickými.....prostě s mojí povahou můžu říct "máte sice pravdu, ale i ten blbej potkan..morče...křeček...si zaslouží druhou šanci a nebo pokud je nemocnej, tak humánní uspání".....prostě v tomhle ohledu jde u mě logika a krutá realita stranoi.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nejsem taky zastáncem zachraňovat každého hodně nemocného psa a nebo kočku. Někdy si říkám, že by toho pejska bylo lépe bezbolestně uspat.

Nicméně pokud někdo žebrá o peníze na zachráněné zvíře, tak prostě nevidím rozdíl mezi psem a potkanem. Možná tak v tom, že ten potkan asi není tak náročný...finančně.....a i tak by mi přišlo správnější takového potkana uspat, než ho dát hadovi, byť je to defakto plýtvání.
No a to žebrání o peníze?? No nikdo nikoho nenutí, aby přispěl a pokud ty peníze vyžebrají....

No nechci to tady nějak vířit, v tomhle ohledu se určitě neshodneme a to ani v případě, že shledávám vaše argumenty logickými.....prostě s mojí povahou můžu říct "máte sice pravdu, ale i ten blbej potkan..morče...křeček...si zaslouží druhou šanci a nebo pokud je nemocnej, tak humánní uspání".....prostě v tomhle ohledu jde u mě logika a krutá realita stranoi.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nejsem taky zastáncem zachraňovat každého hodně nemocného psa a nebo kočku. Někdy si říkám, že by toho pejska bylo lépe bezbolestně uspat.

Nicméně pokud někdo žebrá o peníze na zachráněné zvíře, tak prostě nevidím rozdíl mezi psem a potkanem. Možná tak v tom, že ten potkan asi není tak náročný...finančně.....a i tak by mi přišlo správnější takového potkana uspat, než ho dát hadovi, byť je to defakto plýtvání.
No a to žebrání o peníze?? No nikdo nikoho nenutí, aby přispěl a pokud ty peníze vyžebrají....

No nechci to tady nějak vířit, v tomhle ohledu se určitě neshodneme a to ani v případě, že shledávám vaše argumenty logickými.....prostě s mojí povahou můžu říct "máte sice pravdu, ale i ten blbej potkan..morče...křeček...si zaslouží druhou šanci a nebo pokud je nemocnej, tak humánní uspání".....prostě v tomhle ohledu jde u mě logika a krutá realita stranoi.

Nez toho křečka nebo potkana humánně utratíte had ho stihne zabít 5x. Kazdej si mysli ze ho dusí x minut i déle. Ne. 10 vteřin a zvíře je tuhý. (teda pokud je had dobrej lovec uznávám)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nejsem taky zastáncem zachraňovat každého hodně nemocného psa a nebo kočku. Někdy si říkám, že by toho pejska bylo lépe bezbolestně uspat.

Nicméně pokud někdo žebrá o peníze na zachráněné zvíře, tak prostě nevidím rozdíl mezi psem a potkanem. Možná tak v tom, že ten potkan asi není tak náročný...finančně.....a i tak by mi přišlo správnější takového potkana uspat, než ho dát hadovi, byť je to defakto plýtvání.
No a to žebrání o peníze?? No nikdo nikoho nenutí, aby přispěl a pokud ty peníze vyžebrají....

No nechci to tady nějak vířit, v tomhle ohledu se určitě neshodneme a to ani v případě, že shledávám vaše argumenty logickými.....prostě s mojí povahou můžu říct "máte sice pravdu, ale i ten blbej potkan..morče...křeček...si zaslouží druhou šanci a nebo pokud je nemocnej, tak humánní uspání".....prostě v tomhle ohledu jde u mě logika a krutá realita stranoi.

Jenze tahat polomrtvy zcire na veterinu uspat neni vzdy uplne top. Ten krecek z toho by mel vetsi trauma nez z tech 10 vterin nez ho zblajznul had. Utracim hozenim hadovi vsechny nase mazly hlodavce kterym nadejde čas. Posledne dcerin krecek. Hrbatej slepej s nadorem bolestma stezi chodil nezral. Vzit ho na veterinu pichat tomu pidatku dzungarakovi injekci. Sorry ne. Takhle jsme ho pomazlily polozily na hoblinky a nez se zkusil rozhlidnout bylo po nem. Bez stresu a temer bez bolesti.

Jinak ano pokud je nekdo adoptuje proc ne ale drzeni v utulku a zebrani oenez na provoz jako fakt?
Blbe je ze se blizi doba kdy na tyhle veci nebude a voala pak bude po lasce ke zviratkum... Proste nebude na to zachranovat. Jsem fakt zvedava jak se s tim spolky poperou. Už teď jich x brečí ba fb jaky maj dluhy a nula zasoby atd.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jenze tahat polomrtvy zcire na veterinu uspat neni vzdy uplne top. Ten krecek z toho by mel vetsi trauma nez z tech 10 vterin nez ho zblajznul had. Utracim hozenim hadovi vsechny nase mazly hlodavce kterym nadejde čas. Posledne dcerin krecek. Hrbatej slepej s nadorem bolestma stezi chodil nezral. Vzit ho na veterinu pichat tomu pidatku dzungarakovi injekci. Sorry ne. Takhle jsme ho pomazlily polozily na hoblinky a nez se zkusil rozhlidnout bylo po nem. Bez stresu a temer bez bolesti.

no dobře, tahat křečka na veterinu, had ho usmrtí humánně a rychleji. No ale dost pochybuju, že. Někdo, kdo zachrání hlodavce, má zároveň hada, takže by ho musel stejně k nějakému hadovi transportovat…..a zase pro mě, nehadí ženu, je přijatelnější ta veterina.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jenze tahat polomrtvy zcire na veterinu uspat neni vzdy uplne top. Ten krecek z toho by mel vetsi trauma nez z tech 10 vterin nez ho zblajznul had. Utracim hozenim hadovi vsechny nase mazly hlodavce kterym nadejde čas. Posledne dcerin krecek. Hrbatej slepej s nadorem bolestma stezi chodil nezral. Vzit ho na veterinu pichat tomu pidatku dzungarakovi injekci. Sorry ne. Takhle jsme ho pomazlily polozily na hoblinky a nez se zkusil rozhlidnout bylo po nem. Bez stresu a temer bez bolesti.

Jen tak na okraj - proč jste ten zdravotní stav chudáka křečka nechala dojít tak daleko?

Týrala jste zvíře neposkytnutím pomoci či milosrdného finálního utracení v rámci čekání, až had bude mít hlad?



Nic proti hadům, jsou to fajn zvířata, ale vy jste už příliš deformovaná úzkou specializací na to, abyste se dokázala k čemukoliv ohledně welfare zvířat vyjadřovat v širších souvislostech.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jenze to morče lze vyuzit a neplytvat penezi na zachranu. Pokud to někdo dělat chce ať to dělá ale nezebra. To samy slepice, prasata, atd. Budete se divit ale to ze mam hady neznamena ze nemáme i hlodavce na mazly.
U psů a koček tohle využití pro zkrm čemukoliv není. A jsem zachrancem nezachranovat stolety psy ktery pak zdechnou v utulku, psy a kocky trinohy, slepy ochrnuty a prolezly rakovinama atd. Nekde zachránit vse. A miato plejtvani penez na beznadejne pripady by se mely pouzivat tam kde budou mit smysl větší. A s tim jak se blíží krize jsem zvedava jak to ty tuny spolku chtej resit az lidi nebudou moct sypat z kapes.

Jenze to morče lze vyuzit a neplytvat penezi na zachranu.

To samé ale lze říct o psovi i kočce. To, že mně se to příčí, abych třeba jedla psí nebo kočičí maso, jsou lidi, kteří to i jedli. Někteří lidé ze starší generace rádi vypráví veselé historky o psím guláši. Já ty historky z duše nesnáším, ale to nic nemění na tom, že ještě poměrně nedávno, to pro některé lidi nebylo tak nemyslitelné, že by snědli psa. No a pak si dovedu představit, že když má někdo prase jako mazlíčka nebo potkana, jak by asi bylo jemu, kdyby toho potkana dal někdo hadovi. Já měla potkana, sice se nenaučil sedni, lehni, ale spával ve skládacím křesle, na záchod chodil jen do bedny, takže uměl být velmi čistotný, přiběhl na zavolání a běhal za mnou jako pejsek. Jednu paní zas prase doprovázelo cestou do obchodu a čekalo tam na ní a zas šli spolu domů, i tady si dovedu představit, jak by paní asi bylo, kdybysme jí to prase snědli. Jak to má jméno, tak to není k jídlu, psi ani kočky nedokážu sníst ani nepojmenované.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jen tak na okraj - proč jste ten zdravotní stav chudáka křečka nechala dojít tak daleko?

Týrala jste zvíře neposkytnutím pomoci či milosrdného finálního utracení v rámci čekání, až had bude mít hlad?



Nic proti hadům, jsou to fajn zvířata, ale vy jste už příliš deformovaná úzkou specializací na to, abyste se dokázala k čemukoliv ohledně welfare zvířat vyjadřovat v širších souvislostech.

Dokud krecek bezboleste žil a zral tak zil. Ve chvili kdy přestal šel hadovi. O welfare různých zvířat nejenom pejsanku a kosisek vim dost.

Jezis pointa byla ze pokud někdo chce ať zachraňuje klidně šneka. Proč ne. Vadí mi jen že zvířata která v nasich podmínkách lze "zužitkovat" neb pokud nezuzitkujeme je tak jiné zdrave kvuli tomu vyrobime se zachranuji stylem sejte mi dejte já zachránil. Kdyby se u nas mohli konzumovat i psi a kočky platilo by to i pro ně. Fakt si myslíte že zvíře chápe že teď rok musí trpět a pak bude fajn na půlrok než zdechne stářím?

Příklad. Tyrane morče. X tejdnu než se da dokupy, dost prachu na veterine, zebrani po lidech. Nakonec dostane novej domov kde aokojene dozije ten rok než zemře stářím. Mezitim se nekde jinde narodí zdrave pekne morcatko. Ktere ma ale tu smulu ze hadik potrebuje papat a ze misto stareho, postizeneho nemocneho ktere vsichni zachraňovali skonci v hadim žaludku ono. Chápu city ale logicky vzato tohle prostě nedává smysl. Stejne jako se zachranuje u koni kdejaka polochcipla herka a desitky mladejch zdravejch koni tahnou rovnou na jatka.... Ale hlavne ze maj lidi supr poxit jak neco zachranili. Kazde zachranene zvire ma na krku zivoty jinych. (vyjma ciste mazl zvirat jako pes a kocka)

A než me narknete. Meli sme doma desitky utulkovejch psu ktery sme zivili na svy triko. Dala sem dokupy par koni na svy triko a zlusila nebo dala dokupy desítky hadu. Ale zachranuju po těch letech jen tam kde to ma smysl.
Btw. Nechce někdo vodní želvičku i s výbavou? 😁 (dospělá samice klapavky, nejspíše obecné- dostala se ke mě jinak by ji sezrala kajmanla u které byla ubytovana)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jezis pointa byla ze pokud někdo chce ať zachraňuje klidně šneka. Proč ne. Vadí mi jen že zvířata která v nasich podmínkách lze "zužitkovat" neb pokud nezuzitkujeme je tak jiné zdrave kvuli tomu vyrobime se zachranuji stylem sejte mi dejte já zachránil. Kdyby se u nas mohli konzumovat i psi a kočky platilo by to i pro ně. Fakt si myslíte že zvíře chápe že teď rok musí trpět a pak bude fajn na půlrok než zdechne stářím?

Fakt si myslíte že zvíře chápe že teď rok musí trpět a pak bude fajn na půlrok než zdechne stářím?

Upřímně si nemyslím, že vím, co chápe a co ne a ani to, co by chtělo. Jsem přesvědčená o tom, že většina živých tvorů volí život, pokud má tu volbu. Pokud někoho těší zachraňovat a má nebo dostane na to od někoho peníze, tak je to jeho volba a volba těch lidí. Třeba třínohý pes nebo kočka nemá špatný život. Horší jsou samozřejmě rakoviny a jiné těžko vyléčitelné nemoci, kde jsou špatné prognózy, tam teda moc dobře nechápu, co k tomu lidi vede, pokud to není jejich pes, kočka.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jenze tahat polomrtvy zcire na veterinu uspat neni vzdy uplne top. Ten krecek z toho by mel vetsi trauma nez z tech 10 vterin nez ho zblajznul had. Utracim hozenim hadovi vsechny nase mazly hlodavce kterym nadejde čas. Posledne dcerin krecek. Hrbatej slepej s nadorem bolestma stezi chodil nezral. Vzit ho na veterinu pichat tomu pidatku dzungarakovi injekci. Sorry ne. Takhle jsme ho pomazlily polozily na hoblinky a nez se zkusil rozhlidnout bylo po nem. Bez stresu a temer bez bolesti.

"Hrbatej slepej s nadorem bolestma stezi chodil nezral."

Jani, to máš sice pravdu, že je humánnější takovéto zvíře sprovodit ze světa co nejrychleji...ale podle mě by se neměl TAKOVÉHOTO stavu ten křeček ani dožít. Zvíře, které má jen jednu ze 4 závažných obtíží, které uvádíš, mělo být eutanazováno. Natož všechny 4 problémy - hrb, neschopnost chůze, bolest, neschopnost žrát, slepota...nakonec je těch problémů ještě víc.

Opět ex post edituji: Podobně psala přede mnou již "Repta".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Čtete někdo z vás (s českou mateřštinou) cíleně i slovenské knihy?
Ve smyslu, že si titul koupíte klidně ve slovenštině, když není k dispozici české vydání?

Mám to takhle od dětství. Protože mé oblíbené detektivky vycházely často dříve ve slovenštině než v češtině. Jak už jsem psala, nemám s tím problém. Ani teď.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vegani třeba bojují za to, aby v útulcích skončila všechna zvířata původně určená na porážku a zjednodušeně řečeno k jídlu. Podle mě naprostej nesmysl.

Když je zafinancují, tak proč ne, že?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Když je zafinancují, tak proč ne, že?

Jak - proč ne? A co budeme jíst? Já se veganem ani vegetariánem stát nechci. A čím budeme krmit psy a další masožravá zvířata?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jak - proč ne? A co budeme jíst? Já se veganem ani vegetariánem stát nechci. A čím budeme krmit psy a další masožravá zvířata?

Psy a kočky veganskými granulemi, to je vyzkoušené. A lvy, tygry a tak, tak ty vybijeme. Zabij tygra - zachráníš gazelu. ✊

impact napsal(a):
Psy a kočky veganskými granulemi, to je vyzkoušené. A lvy, tygry a tak, tak ty vybijeme. Zabij tygra - zachráníš gazelu. ✊

Doufám, že se takových zvráceností nedožiji..

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jak - proč ne? A co budeme jíst? Já se veganem ani vegetariánem stát nechci. A čím budeme krmit psy a další masožravá zvířata?

Jejda, po ránu mi to nějak nemyslí. Jako, že bych přišla o svůj oblíbený tatarák? Tak to ne!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nez toho křečka nebo potkana humánně utratíte had ho stihne zabít 5x. Kazdej si mysli ze ho dusí x minut i déle. Ne. 10 vteřin a zvíře je tuhý. (teda pokud je had dobrej lovec uznávám)

Nechat zvíře umírat 10 vteřin (přinejlepším, protože ostatní hadi jsou lemry) je týrání.

Křečka nebo morče vám utratím za vteřinu a ne, injekční aplikace v tom nebude.

Ono to krize pěkně probere, protože prostě na zachraňování z peněz dárců nebudou ti dárci.

Tak i já malinko přispěju :
Nemyslete si, že normální hospodář nepečuje o (jateční) zvíře s láskou. S láskou byli opečováváni králíci i čuníci u známých ( museli být, jinak by neprosívali ) a pak se zavolal řezník, který je pohledil a humánně praštil palicí (i Nepil, Střevíce z lýčí - třeba )
I já jsem kozlíky s láskou opečovávala. Podle hesla : budete mít krásné dětství a pak nás nakrmíte. Každému jsem na vále, kde byl naporcován poděkovala. A byli nadmíru roztomilí.
A druhý je pohled mnohého pejskaře, jehož pes zakousne slepici : No bóže, jedna pitomá slepice a oni toho nadělaj. Ale i ta "pitomá" slepice byla něčí mazlíček. I když nakonec skončila v hrnci na polévku.
A ještě do třetice - a to rozhodně odsuzuji : sem tam pořád jetě někdo pořádá psí "zabijačku".
A hlavně pořád je gloriikováno psí sádlo. To pravé. A jen tak mimochodem - odsuzuji i tu mast Psí sádlo, i když nemá se psy nic společného. Jen ten název, který leckterého bl.bce může inspirovat.
A teď to asi schytám : Nějak ty hlodavce jako mazlíky nemusím. Přibližně od doby, kdy škodí v domě ( sem tam ) i zahradě a sem tam potkám kocoura, jak si je porcuje. Sice zatnu zuby, ale musím ho pochválit.

Já musím dát leithian za pravdu....ano kouká na věc realisticky, ale to nic nemění na tom, že se to neslučuje s mým outlocitným povědomím.

Opravdu když se nad tím zamyslíme, tak je to pravda. Na druhou stranu, by v útulcích mohli být psi omezenou dobu, třeba 1 rok...nikdo tě nechce, tak utratit nebo udělat psí jatka...možná i o maso ze psů by byl zájem, i když už to v našich končinách není zvykem, tak třeba by asijská komunita maso zužitkovala. Hrůza?? ...pro někoho asi ano a nepřijatelné, z pohledu jiného je to plýtvání peněz na čokly, když by se ty peníze třeba daly lépe využít např. na děti s rakovinou.
Mě třeba přijdou naprosto zbytečné cyklostezky, které se budují mimo jiné i z mých daní a ty peníze bych zase spíš nacpala do těch potřebných zvířat....protože život zvířete mi přijde smysluplnější, než že se jede někdo projet na kole.
A zase když to vztáhneme k těm hadům...chov hada, není to plýtvání energiemi a tudíž penězi, k čemu je takovej had dobrej??
K čemu záchranné stanice pro zraněná divoká zvířata, proč se s nima piplat a pak je vypouštět....pro někoho opět zbytečné peníze.
Proč se někdo stará o koňské staroušky, kteří už nejsou ani na sport, ani na práci, ani na rekreační ježdění...proč se neporazí na jatkách a maso se nezužitkuje. Proč někdo nechá utratit koně a odvézt kafilerkou...pokud by se dalo maso zužitkovat, tak by byla jatka jediné správné řešení.
Atd atd....


Prostě každý to máme nějak jinak.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já musím dát leithian za pravdu....ano kouká na věc realisticky, ale to nic nemění na tom, že se to neslučuje s mým outlocitným povědomím.

Opravdu když se nad tím zamyslíme, tak je to pravda. Na druhou stranu, by v útulcích mohli být psi omezenou dobu, třeba 1 rok...nikdo tě nechce, tak utratit nebo udělat psí jatka...možná i o maso ze psů by byl zájem, i když už to v našich končinách není zvykem, tak třeba by asijská komunita maso zužitkovala. Hrůza?? ...pro někoho asi ano a nepřijatelné, z pohledu jiného je to plýtvání peněz na čokly, když by se ty peníze třeba daly lépe využít např. na děti s rakovinou.
Mě třeba přijdou naprosto zbytečné cyklostezky, které se budují mimo jiné i z mých daní a ty peníze bych zase spíš nacpala do těch potřebných zvířat....protože život zvířete mi přijde smysluplnější, než že se jede někdo projet na kole.
A zase když to vztáhneme k těm hadům...chov hada, není to plýtvání energiemi a tudíž penězi, k čemu je takovej had dobrej??
K čemu záchranné stanice pro zraněná divoká zvířata, proč se s nima piplat a pak je vypouštět....pro někoho opět zbytečné peníze.
Proč se někdo stará o koňské staroušky, kteří už nejsou ani na sport, ani na práci, ani na rekreační ježdění...proč se neporazí na jatkách a maso se nezužitkuje. Proč někdo nechá utratit koně a odvézt kafilerkou...pokud by se dalo maso zužitkovat, tak by byla jatka jediné správné řešení.
Atd atd....


Prostě každý to máme nějak jinak.

tak pokud si to člověk platí ze svého, jako svého koníčka, který je z definice zbytečná zájmová činnost :), tak ať má doma úplně cokoliv v jakémkoliv počtu.

problém je v tom, když někdo na ten koníček vybírá peníze od ostatních lidí.