Moc létaví nejsou. Moji první jsou z volného chovu a od naší střechy zalétli jen párkrát dál a do 20 minut se vrátili, jinak se drží doma. Ostatní už jsou od nás nebo z voliér a taky se nikam nevydávají. Takže bych problémy neočekával

Tak to si myslím, že by mu mohli dát pokoj, budou-li mít trávník blíže asi nebudou mít snahu škodit u souseda

No, obával bych se toho. Ale bude záležet i na tom, jak daleko jsou záhony od zamýšleného holubníku, či zamýšlené krmné dávce. Já mám pštrosy ve voliéře, ale přestože je pouštím denně, tak daleko nelétají. Pravdou je, že na zem jdou jen u nás na dvoře, ale sousedi jsou zase na zahrádce snad i v zimě

Oplozenost si zjistete dříve prosvícením vajec a uvidíte jak na tom jste. Držím pěsti, ať se zadaří.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To mě napadlo jako první - jestli je to vůbec kačer. Jinak nepřispěju, přes kachny nejsem.

Já jsem na tom stejně a jen čekám, co sem kdo napíše, abych se poučil

Žaneta Matysová napsal(a):
Dnes jsem znovu kontrolovala a mají i na břiše holá místa, u jedné bylo vidět začervenání v té lysině poblíž peří. Žádného parazita jsem vlastním okem nezaznamenala, ale u těch bílých to je hlavně na břiše, to peří jakoby slepené, špinavé. Pokusím se udělat lepší a více foto.
Přemýšlím, zad je do něčeho ponořit, vykoupat či postříkat proti parazitům, nejlépe něčím u čeho není ochraná lhůta na vejce????

Možná by bylo dobré popsat lépe zařízení, zoohygienu chovu a opravdu nafotit lepší fotky.

ančovička1 napsal(a):
Nebo se ozobávají navzájem..

To je také možné a oboje odhalí sledování, co slípky dělají. Pak se s tím dá něco dělat.

Žaneta Matysová napsal(a):
Co je to KKS? Krmím Energys pro nosnice, tam je obsažen také???

KKS = kompletní krmná směs, což Energys pro nosnice bude

Pokud máte v kurníku okno v úrovni hřadu, bude možná lepší zvolit jinou formu větrání, aby slepice na slepice v noci nešel chladný vzduch rovnou. Já mám ve stěně kurníku díru zakrytou mřížkou, aby se větral dobře. Pokud nemáte kohouta, zkuste vypozorovat, jestli slípky nestrkají hlavu někam, kam by neměly, můžou si temeno stále o něco dřít, třeba za plotem, nebo tak.

čendas napsal(a):
Zdenku, vždy jsem si vážil Tvých rad, zkušeností, ale po fotkách společného soužití holubů a slepic, na tak omezeném prostoru, nevím co si mám myslet, pro holuby to musí být permanentní stres, neumím si představit, že by se dál tak úspěšně množili a že holoubě , spadlé na zem, by mohlo přežít, ale asi tomu nerozumím

Já se společným chovem slepic a holubů nemám problém. Mám více krmných míst, holubi mají dostatek míst k odpočinku ve výšce, kde jim slepice dávají pokoj, jen mladé kuřice tam občas zavítají. Vyskákaných holoubat, z čehož jsem měl opravdu obavy, si slepice také nevšímají a nechávají je na pokoji. Pravdou je, že s krmením u slepic příliš nešetřím. Holubi mají samozřejmě, regulovanou, možnost proletu, kromě zimy, kdy je kvůli možnosti zavlečení ptačí chřipky držím raději zavřené, ale to jde vlastně hlavně o chovné.
Když mám malý dvorek, kam se toho moc nevejde, musí být kreativní

Už v ní líhnu několik let a pořád funguje skvěle

kouták napsal(a):
Ledňáčka vidět z 5-6 metrů je už štěstí.Já se na ně chodím dívat na pískovnu když vyvedou mladé,ale jejich rychlost je úžasná.Václave závidím.
Dnes po návratu od zubaře,kde jsem si trháním zubů nechal dobrovolně ubližovat a nemohl jsem ho ani praštit, jsem neschopen pohybu a tak ještě,že mám novou knihu.Už jí čtu asi 14 dnů,ale to je opravdu nejméně na měsíc.Potom napíši nějaké laické zhodnocení.
Tak ještě přidám pár posledních fotek. Kouťák

Koukám, že Vám též slepice obsasují místa pro holuby Jsem rád, že v tom nejsem sám

Vrků napsal(a):
Pokud kontaminované obilí uloupil zvláštní ruský agresivní druht,ak to by mě potěšilo.

To by bylo fajn, ale obávám se, že ho spíš zpeněžili

Březnové mrazíky mi taky zničí skoro vše. I když letošní úrodu meruněk jsem si zničil sám, bo jsem musel stromek sestříhat drsněji, kvůli loňskému zanedbání vinou úrazu

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No a vy krmíte ukrajinské obilí?
Já kupuji pšenku rovnou od zemědělce, tak vím, kde vyrostla.
Pravda, v těch granulích pro nosnice nevím, jaké je obilí, ale podle data výroby jsou vyrobené v polovině roku 22, to se ještě vyrábělo z předloňské sklizně (r. 21).

Pokud by bylo obilí něčím kontaminované tak, že by nesplňovalo normy EU, tak by nebylo vpuštěno na EU trh, případně poté, co by se zjistil problém, by bylo staženo... Tam bych se toho nebála.

O tom silně pochybuji, UA obilí míří mimo EU, do zemí třetího světa, jak se říká. Jinak máte pravdu, že potraviny, krmiva i suroviny dovážené do EU musí splňovat požadavky na kontaminaci nežádoucími látkami.

Začátek si tady jen tak trochu trolí

sharingan napsal(a):
Celkově se nedá nesouhlasit, problém je však bývá opravdu to dávkování ADE. Je snadné předávkovat a následky jsou velmi závažné, až smrtelné. U terarijních plazů je to k vidění běžně. Místo dvou kapek rozmíchaných do litru, a co vypije, to vypije (max. pár ml), dá chovatel ty dvě kapičky přímo do tlamky, no a je průšvih jako Brno.

U drůbeže to bude asi lepší, ale i zde nutno striktně dodržet dávkování.

K vitamínu C, na to mě svého času přivedl, kolega, ornitolog. Předloni jsme takto dostali hrobníkovi z lopaty v přírodě nalezeného divokého doupňáka, co se asi už několik dní motal s komplikovanou zlomeninou křídla u řeky. A pomohlo to pak u mé chovné husy, když jí něco silně podrápalo krk, a začalo to s ní jít z kopce.

Vitamín C má pro ptáky stejné celkově protizánětlivé učinky jako na lidi, efekt však bývá ještě silnější. Je nepředávkovatelný, prakticky bez vedlejších účinků, a snadno veřejnosti přístupný ve formě různých tabletek jako doplněk stravy. Nadrtím, udělám silný roztok, napojím zvíře (několik mililitrů). Nechám zapít čistou vodou hned, je to jinak samozřejmě velmi kyselé, aby nebylo hrdlo příliš drážděno. Dle reakce podávám po několik dní, jednou či dvakrát denně. Výsledky proti různým nespecifickým zánětům jsou často velmi překvapivé. Snadno a relativně levně sehnatelný, netřeba objíždět veterináře. A hlavně, když se zvíře stejně nelepší či padne, v mase nezůstanou žádná závadná rezidua (na rozdíl od farmaceutických antibiotik a odčervovadel).

Já nic z toho nerozporuju, jen jsem napsal, že při správném dávkování a krátkodobém využití ADE zvířeti určitě neublíží. Pokud je to na doporučení vet. lékaře, předpokládám, že byl chovatel o dávkování poučen a není třeba ho strašit, jak bude zvíře zmírat, že by na něj Kubiška vlítla.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jestli jsem správně pochopila, tak ADE jsou vitamíny. Rozpustné v tucích. A těmi se dá předávkovat (konkrétně A a D). S příslušnými důsledky.
.

To je sice pravda, ale při správném dávkování a krátkodobém použití neuškodí, ale naopak zvířeti prospějí.

Zdá se, že kačer strká hlavu někam, kam nemá. V jakých podmínkách kachny máte? Nemůže ho lákat něco za plotem, či jinou překážkou?

sharingan napsal(a):
S tou terminologií je to složitější:D Ale ano, jsem momentálně ovlivněn i nedávnou četbou starší literatury ze 40. let, kde autor na 140 stranách, pojednávajících o chovu české husy, se o samci zmiňuje pouze a výhradně jako o "husákovi" a termín "houser" se tam nevyskytuje vůbec.

V komunitě chovatelů hus, rovněž se dospělí samci dosud běžně v mluvené řeči častují jinými výrazy než "houser". Zvukově to dost splývá s "house", i to jde hůř ze rtů. Husák, houserák, houseráček jsou běžní. Máte však pravdu, v písemném projevu se budu dále už držet housera.

Složitější to možná je, zvláště pokud zabloumáte do historie. Ale tady nikdy nevíte, kdo je tazatel a co zná, proto je dobré přejmout jeho terminologii, pokud není úplně chybná. Pokud chybná je, pokusit se ho opravit a terminologii neměnit. Tady to není prostor pro historické pojmy, pokud nejste v tématu historických, nebo regionálních pojmů pro... a pokud někdo vznese dotaz máte možnost mu poradit, ne zamachrovat

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A všímáte si toho, že takovéto dotazy, které už na první dojem budí "kontroverze" a tváří se velmi naléhavě, zůstanou většinou ze strany tazatele bez odezvy? Činí to často dojem trollení.....

Naprosto souhlasím, pokud by chovatel hledal řešení, odpověděl by na vznesené otázky, ale on se neozve, dokud jej někdo neoznačí za trola. Pak zase mlčí.

jaroslav69pokorny napsal(a):
Žijeme si, proti některým jiným státům ve světě, jako prasata v žitě a vy jedete protestovat proti bídě. Tak se pokuste něco udělat s bídou mravní, která je největším problémem současnosti.

Krásně napsáno. Děkuji