lufie
Informace o uživateli:
-
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Registrace od: 17. 12. 2019 14:48:56
Naposledy přihlášen: 17. 12. 2019 14:49:29
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
Dobrý večer,
děkuji vřele za těch aspoň málo konstruktivních rad... Chtěla jsem příspěvek nechat už bez komentáře, protože mi spousta reakcí ublížila, ale nebylo by to fér vůči těm, co mě hned neukamenovali.
Není v mých silách a ani nechci reagovat na všechny příspěvky. Slušně jsem poprosila o radu, jak postupovat v této těžké a bolavé situaci. Jestli je pro některé z vás středobod vesmíru váš pejsek, je to naprosto v pořádku. Pro mě je to v současnosti moje maminka, které diagnostikovali leukémii, a jestli se nám vůbec vrátí domů, bude potřeba připravit doma téměř sterilní prostředí, což s pejsky, kteří nezvládají základní věci jako je venčení, není možné.
Dlouho mi trvalo a moc to bolelo, přesvědčit maminku, že její život je teď to nejdůležitější. Pejsci jsou pro ni všechno, ale po konzultacích s lékaři a dalšími pacienty, kteří s nemocí stále bojují, pochopila, že to je jediná možnost. I malé kousnutí, či jen škrábanec pro ni totiž bude po chemoterapii smrtelně nebezpečný, stejně jako bakterie a viry z případných výkalů. Poprosila mě, jestli bych nepozjišťovala, jaké jsou možnosti, což jsem se snažila udělat tady, protože jsem nic podobného nikdy řešit nemusela a nevím si rady.
Neznám nikoho z okolí, kdo by měl o pejsky zájem, což je pochopitelné a je mi jasné, že je to chyba (ne mojí) výchovy. Očekávám, že při popisu jejich charakteru a chování to bude podobné při jejich inzerci. Řešit to ale nějak musím. Sama mám tři malé děti, o které bych měla v přítomnosti pejsků strach. Platit 10 a víc tis. Kč měsíčně za psí hotel je nereálné - je to předražený bysnys, který nemá nic společného s láskou ke zvířatům.
Jak to dopadne, zatím nevím, ale pořád doufám, že se pro ně nějaká naděje najde. Ještě jednou děkuji všem, kdo mi dali šanci. Ostatní se snad příště trochu zamyslí nad okamžitým obviněním a odsouzením neznámého člověka bez znalosti dalších podrobností. Je mi jasné, že tu stále ještě budou tací, které jsem nepřesvědčila o tom, že to je jediná možnost, ale dohadovat se o tom nechci.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Jsou to psi vaší maminky - vy jste k ní nechodila? Psi na vás nejsou zvyklí?
Budete pro ně za těchto okolností velice těžko hledat umístění...
Ona chodila k nám. Od té doby, co mě jeden z nich kousl jsem odmítla tam dál chodit. Teď je tam chodím krmit a uklízet po nich. Jejich umístění u kohokoli si vůbec nedovedu představit. Nevím, co si počít :-(
Terapeutka
napsal(a):
A nemá maminka nějaké kamarádky (bývalé spolužačky, kolegyně z práce, sousedky...), které by se jich mohly ujmout? Případně někoho z širší rodiny (vzdálenější bratranci, sestřenice, tetičky) - prostě někdo, kdo by se dal občas zkontaktovat, aby maminka věděla, že se pejsci mají dobře.
Pokud chodila do nějakého klubu seniorů (netuším věk) , tak se zkusit zeptat třeba i tam, spousta starších lidí nemá energii na štěně, ale dospělé pejsky by si vzali.
Jak jsem psala v původním příspěvku, pejsci jsou nevychovaní a často vykonávají své potřeby přímo v bytě :-( Navíc jsou velmi temperamentní, což se projevuje neustálým štěkáním. Jeden z nich umí i pěkně kousnout. Po umístění maminky do nemocnice se mi nepodařilo je dostat ani na vodítko. Těžko se proto bude hledat někdo, kdo by s nimi dokázal vyjít :-( Hledám řešení této nezvladatelné situace a jsem naprosto bezradná...
Inspektor Pišišvor
napsal(a):
... co se psy nevíte, ale jak naložíte s bytem po mamince už máte určitě spočítaný přesně...
No.. Velmi jsem váhala, jestli se do nějakého dotazu vůbec pouštět právě kvůli lidem jako jste Vy... Vůbec neznáte naši situaci a soudíte druhé lidi.... Žijte si svůj život a pokud mi nechcete konstrutivně poradit, tak už s dovolením naši vzájemnou komunikaci ukončím. Hezký den.
Dobrý den,
chtěla bych moc poprosit o radu, kam s dvěma pražskými krysaříky, o které už se maminka kvůli závažné nemoci nemůže postarat, ačkoli je to pro ni představa rozloučení velmi těžká. Jsme z Olomouckého kraje, pejsci jsou očkovaní, čipovaní, ale bohužel ne zrovna vychovaní. Prosím pouze o věcné rady, na koho se obrátit. Děkuji za pomoc a pochopení.