Zdravím, dnes jsem přivezl 7 starých párů benešáků, přidal do holubníku k jedinému co mě zůstal z minulých... plán je měsíc arestu a střihnutí 4 letek, holubník je nad chlívkem -dříve starý kurník pod převisem, z kterého podle zkušenosti dřívější holubi létali jen na králíkárny téže pod převisem kde měli krmení a na střeše se zdržovali minimálně spíš jen když se lekli a hned zas byli zpět... je ještě nějaký chyták na to aby si lépe usadili ? Nechce se mi je tam nechávat do zahnízdění, i když pohybu na relativně menší prostor tam asi mají víc než třeba v komorách v klasickém holubníku na kůlu... díky za tipy.

Lze brojlerovou krůtu použít do chovu když se dá k lehkému/obyč krocanovi ?

Přes zimu stelu starým senem, přes rok nepodestýlám a obden škrabu podlahu abych měl čistý slepičák do sudu.

Měl jsem kohouta co odehnal ovci od šrotu - oni se uměj někdy bránit :D na druhou stranu si myslel že odežene i mě od kurníku :D.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Designově zajímavé, ale nechtěla bych to.

Proč? Protože místo okeniček a počítače bych se soustředila na jiné věci. Například mně osobně strašně vadí ty hřady nad sebou. Stejně se pak slípky škorpí o tu nejvyšší řadu a nejvyšší řada taky může pokálet řadu spodní. Milionkrát lepší jsou hřady ve stejné výšce. Taky je luxusní věci trusná deska. To je luxus, ne tohle. Navíc. Jak tohle chcete čistit? Vevnitř je to členité, tam když zalezou čmelíci, tak to budete muset i s počítačem spálit. A těmi malými dvířky se bude blbě vyndavat i špinavá podestýlka, o nějakém vymetení celého prostoru nebo vymalování vápnem s ekosipem nemůže být ani řeč. Prostě je to na jedno použití, tenhle kurník. Není mi také jasné využití vnitřního prostoru, co je vevnitř vedle té verandy? Prázdno, kam slepice stejně nebudou chodit? A kde to bude nečistitelné?

V praxi taky nevím, jak dlouho vydrží ty nožičky, jsou dost tenké.

Abych to shrnula, luxusní kurník v mých očích je takový, který je dostatečně vysoký na to, aby mohl mít hřady v jedné výšce s trusným stolem a pod ním ještě prostor k pohybu slepic, dostatečně velký na to, aby se slepice daly krmit i napájet v kurníku, dobře větraný, s oknem. Pokud je malý a nedá se do něho vstoupit, pak musí mít celou jednu stěnu otevíratelnou, aby se dal vyčistit. Pokud je velký, pak musí mít dveře kam se člověk vejde s kolečkem a kde se může narovnat, aby nečistil s ohnutými zády. Má-li nožky, pak je ideál když jsou dvě stěny pod kurníkem plné, aby tam slepice měly závětří při pohybu pod kurníkem. A bez terasy, to je absolutně nevyužitý prostor, akorát tam budou kálet a rozšlapané kuřince budou nosit do kurníku, takže budou špinavá vejce.

Musím oponovat těm hřadům, já mám zkušenost že na stejně vysokých zvlášť ty dominantní slepice se ohánějí ještě víc po těch podřízených které většinou schodí, ty co zalezou do kurníku první posedají na ty krajní hřadla a ty co jsou dál ke stěně jsou sice prázdné ale zbytek se už na hřady nedostane, takhle nejstarší zvířata co povětšinou chodí spát první, vyletí nejvýše a ty mladší co jsou déle venku když u krmítek není taková tlačenice se tam ani necpou protože z nich mají respekt, zkrátka pro hejno s jasnou hierarchii(a i pro opravdu velká hejna +50 ks je dost složité se na rovných urovnat pokud nemají šanci na každé vylétnout zvlášt, ale musí přeskákat) to je klidnější způsob nocování než stejně vysoká hřadla, ty "kasty" se nemíchaj a tím se to eliminuje... správný rozestup jistí i to pokálení, i když jsem to nikdy pořádně nezaznamenal...

Odpovím úvahou... Holubáři říkají že mají větší ztráty u holubů občas pouštěných než u trvale volně chovaných protože jsou bystřejší, na tom je něco i u slepic... kohouti často "vyšilujou"(dávají signál že je něco na obloze) jen že prolítne vrabec a slepice to ignorujou, ale jak jednou přiletí něco co jednu sebere už to budou brát vážně, musí mít jen dost míst kde se schovat... ovšem nic není stoprocetní, voliéra je jistota... i velkou zahradu dokážou zrajtovat tak že z ní nemaj nic, dřív ten holej dvorek a hnojiště před okny byla běžná věc a na úkor slepičinců na každym kroku byli relativně chráněný... hodně lidí má na pár metrech i 20 slepic, holejch ale nesoucích, pokud nepolevíte v nadšení a budete je pouštět a koukat po nich, nehrotil bych to ale vlaška je temperamentní plemeno, u nich bych se bál že z nudy by se škubali, to je zas tak jako se uvádí v zoo - týrání není malý prostor ale právě ta nuda, když jim tam dáte kompost kde budou moct hrabat, pověsíte salát aby na něj museli skákat prostě si s tím vyhrajete tak bych to nehrotil...

dad napsal(a):
My občas uděláme výrobu z mléka na požádání od sousedního chovu, ale výsledek je úplně jiný než z našeho. Mléko jako takové cítit není. Jen konzistence je jiná a zrání sýrů je nemyslitelné.
Doma s našima holkama je i kozel a ocásek v chuti podle nás cítit není. Sýr uzráváme podle druhu bez problémů i půl roku.
Spolupráce je možná jen v případě když se sejdou lidi co jedou na stejné vlně.

Já teda nevím, ale nám chutná nejvíc ten nejobyčejnější měký sejra, ideální k snídani nebo večeři... ty tvrdý sejry to je tak na strouhání a na to je to škoda si myslím...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Rozumim, jak to myslite. Mate v urcitem smeru pravdu. Jeden obrovsky rozdil je v tom, ze v tom ty deti vyrostly. Ze se peci o zvirata a souziti s nimi ucily od batoleciho veku. A pokud nekdo vyroste v panelaku a ma pojem maximalne o tom, ze krecek zije v akvarku, pak pro nej navrat k prirode a pece o zvire opravdu veda je.
A k tomu se bavime o tom, ze ta zvirata povetsinou jiz prosla sahodlouhym slechtenim, tedy uz to nejsou ta bytelna zvirata, jako byvala, ale casto precitlivele damicky, ktere proste svuj jisty komfort potrebuji...

Spíš slyším že jsou dneska celoročně venku za každýho počasí protože jsou prý "štastný" když žijou jak nějaký stádo muflonů a domestikovanému zvířeti se klade za přirozenost to jak žil jeho prapředek což trošku paradox když oboje jsou už něco jiného... dřív podle mě zvířata více chránili před újmou protože měli větší cenu pro lidi, dneska zvyk je porovnávat s vnímáním lidí... já vysledoval že koza co si může dělat co chce je právě to paličatý zvíře, ta která od mala má nastavený meze tak s ní nejsou problémy a je přispůsobivá..

Bekkky napsal(a):
Takhle nějak podobně to fungovalo na Slovensku, vím že i v cizině to funguje(Německo, Dánsko, Kanada, severské země). Družstevnictví není jen výdobytek socialistických systémů. Jenže u nás je asi problém, že my si tenhle způsob hospodaření právě s tím obdobím spojujeme a také to, že opakované změny vlastnictví půdy a změny vztahů mezi lidmi hodně rozoraly tradice a tak bohužel je často problém, že lidi prostě nedrží slovo, nebo po čase přestanou být spokojení s tím, že musí respektovat i cizí názory a nároky. My češi jsme dost individualisti...
Samozřejmě, že to má šanci fungovat, ale u mléka je třeba si uvědomit, že musí být opravdu v čistotě nadojené a zchlazené, aby mělo potřebnou kvalitu a ta nesmí kolísat. Všichni zúčastnění tedy v tomto směru musí dodržovat jednotný postup a neusnadňovat si to nějakými vylepšováky. V německu normálně kozí mléko do malých mlékáren vykupují.
Je také otázka, zda to chcete dělat oficiálně, nebo si prostě jen vypomoci s dalšími chovateli a např. vy jim uděláte seno a oni vám sýr. Určitě bych začala jen tou jednoduchou výpomocí a pak zvážila, zda třeba i prodávat. To je ale dost martirium a investice.
Myslím, že v tomhle případě se ani nejedná o to, zda je to technicky zvládnutelné, (to je), ale zda se pro to dlouhodobě najdou partneři, kteří si cení dobrých a fungujících vztahů více, než osobních ambicí.

Určitě ne oficiálně, jen tak pro sebe a tu tu výpomoc... - to seno dělám kosou a hráběma po celý vesnici to bych nedal na dvou pozicích už jsme dostali jednou i sýr z kterýho jsem já cejtil prostě a jednoduše neustálé mazlení kozla při dojení jak jsem to na paní viděl, a já to v mlíku cejtím třeba když jedeme připustit a je na půl hodiny u capa... já zas mám kozy postaru jako krávy, jak je tráva tak celej den pasu na kolíkách protože pasu na pozemcích sousedů aby nic nezničily a pastva jim vystačila, a večer i přes zimu stojej u žlabu ve chlívě a mlíko nesmrdí - kozy se z vlastní vůle vracej že je jen u sousedů odvážu a ony naklušou na polňačku, do vrat, do chlíva a čekaj až se jim přiváže vazák každá na svojem místě, ovšem některý lidi vnímají dneska chov koz jako modní vlnu zdravý výživy z pastvin a zapomínají že koza byla dřív všude protože se snadno uživila ale musela žrát to kam se píchla nebo to co se jí poseklo na mezi od sedláků a nepřispůsobovalo se jí nic, zkrátka naše babičky se tím nesr... měli je na užitek on ten pohled na chov taky je pro lidi dneska takovej zdroj debat, jako by to byla věda najednou, dřív chov kozy byl v obecném povědomí a měli to na starosti děti :D.

Tak si nejdříve říkám zda nejsem moc naivní, spíš si to tímto potvrdím... koukám, dneska samá kozí farma, ale že by někdo držel dvě, tři kozy... ono totiž, mě baví to kolem toho, obstarat, poséct tomu po vsi, sena dělat, ale podojím, přecedím a končím... to mlíko zužitkujem v domácnosti akorád přes zimu do vaření, nebo jen tak si ho naliju ke snídani, v létě kdy je tak 7-8 litrů denně nechávám tvaroh ve sklenicích dělat že si ho "naočkuju" lžící kupovanýho ale na sejry nebo patlání v kuchyni nejsem, ono přece jen ženy na to mají větší cit, já jak něco v kuchyni dělám uklízí se to pak celej další den a jak mě něco nejde mohlo by to letět z okna mezi slepice přítelkyně je dlouho v práci a má toho dicky plné zuby ač ráda vaří když na to má čas... tak mě napadlo... myslíte že by dneska mohlo fungovat to když by třeba další dva lidi měli mlíka málo na sýry taky třeba jen dvou koz a jeden by dělal z těch přebytků sýr co by se rozdělil rovným dílem, tak hlavně pokud by to někoho bavilo a hlavně bylo by toho stejně málo tak pro chuť... slyšel jsem že něco podobného dělají v rumunsku, víc rodin společně teda pase a nějak se dělí o výdělek z mlíka o kterém se tady nedá mluvit, jen prostě taková sranda... má to nějakou šanci(které nevěřím) ? i kdyby mělo, málo lidi...

M.CH.T napsal(a):
Z mé vlastní zkušenosti bych doporučil PLYMUTKY BÍLÉ, jsou to velmi zmasilné slepice s vynikající snáškou! Je to nenáročné plemeno a dokonce i ozdoba dvorka! PLYMUTKY BÍLÉ- středně těžké plemeno a dokonce se poslední době se šlechtí taky jako mateřská větev pro produkci masných brojlerů! M.CH.T (foto net).

Nechci na ně nadávat, maso výborný...měl jsem je dva roky v namíchaným hejnu NH, RI, AM, a bílý plymuty mě na roce narozdíl od ostatních hrozně zatloustli a o snášce se druhý rok nedalo mluvit.Soused, co musím říct krmí kvalitně směsí taky řekl že se v nich taky zklamal že nesou jen někdy... Řeháček co má plemenný chov jak na bílý plymutky tak na hempšíry tak říká že hempšíry mu nesou líp... určitě na maso výborný ale nedoporučoval bych je jako elitní nosnice...

ančovička1 napsal(a):
Otupení drápů je určitě dobré, ale jedna krůtička stejně bude trpět...na jednoho krocana jsem mívala 3-4 krůty a všechno bylo v pohodě..vejce oplodněná, krůty v klidu..jedna bude chudinka orvaná i když bude mít obroušené drápky..máte pěkný pozemek, přikupte jí aspon´dvě kamarádky..

To je přední dvorek, tam jsou jen přes listopad, bílejch tu je málo tak to nechci prznit, Už jsem si našel střih na to "hřbetní chránidlo" tak se jí to ušije bude to jistý.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Zdravím, nemáte nějaký střih nebo návod na výrobu toho co se dává krůtám na záda aby je krocan moc nerasil ? Nebo stačí otupit drápy ? Mám prvně krůty - dvouletého krocana a letní krůtu tak se trošku bojím aby mě jí moc nezničil přece jen je drobná.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Jak dlouho nechat zavřené holubi v dosud neosazené voliéře před prvním vypuštěním aby to bylo jisté že si zvyknou ?

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Pokud se v souvislosti s plemenem hovoří o kvokavosti tak většinou v nadměrné míře což je nakonec otravnější v tom že máte v kuse obsazená hnízda... pár kuřátek odchováte stejně dobře jako kvočna a pokud je chcete na maso tak si pořidte brojlery..

Navíc říje u koz je individuální a může příjít jako třeba u nás až v listopadu ! to že pustíte kozla ke kozám na den nic neřeší, když se neprská tak jí neskočí a když se prská jedna, neprskaj se všecky !

Tohle připouštění ve stádě je kapitální békovina... u ovce to pozná většinou jen beran ale koza to dá znát a člověk pak ví termín, kozy mejvaj občas těžký porody a nevědět kdy to je třeba hlídat je dost nezodpovědný.Řije se dá přejít a vychytat aby porod byl později - na trávu do tepla apod. prskaj se ještě i v lednu. Kdo kozu zná ten to na ní vidí hned, jak se vezme ke kozlu tak ty tři skoky pro jistotu, když k němu hodně jezdí i jiní.Já byl včera u kozla co ho mají víceméně jen k jedné koze, dost nevyužitýho a 6 skoků za půl hodiny... když nezůstane koza po takový snaze tak je to cysta, na to je levná injekce co se kravám dává preventivně při inseminaci už běžně.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

ančovička1 napsal(a):
Já myslím, že stačí do hledáčku inzerce zadat "krůty" a naběhne vám nekonečná řada inzerátů s krůtami, můžete si vybrat, domluvit se, co vám vyhovuje do vzdálenosti, kam si pro vejce pojedete...krásné jsou krůty crolwitzké..chovala jsem krůty bronzové, bíle lemované, ale občas se mi tam nějaká ta bíločerná vyskytla, byla to nádhera..

Něco vyběhne, jako jedna bílá krůta mezi hejnem modrých na druhém konci republiky... takhle se hejno nedává dobře dohromady, ovšem kupovat každoročně brojlery pomalu za cenu dospělé klasické krůty mě příjde jako větší investice.. v tom je moje umanutost, leghorny, bílé pižmy, bílá housata... to by byla škoda tam cpát černý nebo černobílý morky.

mrkwis napsal(a):
A ta wyandotka?

S wyandotkama nemám moc zkušenosti... zdrobnělé kvokají určitě, u velkých ta šance je myslím taky velká ale nespoléhal bych na to.. ještě plymutky dost kvokají krom bílých.

Vždy se to vylučuje, já mám hejn leghorn a kříženku wyandotky se stříbrokrkou vlaškou(vlaška je teda antikvokna) co sedí 3x ročně a snáška nic moc, ovšem odvodí i kačata...