
majdrous
Informace o uživateli:
Labradorský retrívr - Rik a flat coated retrívr - Maila (Abby Maila Maurehata).
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Naposledy přihlášen: 6. 5. 2010 23:00:28
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
roony
napsal(a):
Jaké máte zkušenosti, jak jste kdo učili a hlavně naučili psa přivolání metodou se stopovačkou? Potřebuju dneska nějaké povzbuzení, protože jsem úplně zoufalá z technických aspektů věci... stopovačka je skvělý systém, ale dneska jsem už vyřízená.
Zaprvé nezvládám zašlapávat nohou. I když jsem na ní udělala uzly, co je to platné, když pes změní směr a stopka vyklouzne přes špičku boty. Když stopku držím v ruce, strhávám si záda - mám retrívra, to už je trochu váha, když se opravdu rozhodně někam rozběhne a nabere tempo, nezvládám to - nejsem kulturista. (A to ani nemluvím o tom, že pes umí rozlišovat, kdy je šňůra v ruce a kdy je větší šance na "svobodu".) Nevím si už rady ani s délkou, 10 m je na velikost retrívra spíš vodítko, ale jak mám chodit s něčím delším po výběhu psů ve městě? Děláte to někdo? Mám strach, že zlámu nohy kolemjdoucím důchodcům, kolemběžícím psům a nakonec i sobě, pokud mi nerupnou ty záda... Kromě toho je to děsně težké - zkusila jsem táhnout, to je větší tah než na flexi vodítku, jak pak mám pejsana učit, že se nikdy na obojek netahá, když tady musí pořádně zabrat? (A pak se divím, že po takové prochajdě má sklon na vodítku zas táhnout, což už máme jinak odnaučené.)
Tak já dneska nevím. Stopka mi dneska vyklouzla, pejsan zdrhnul. Večer jsem přišla domů s kilogramy bláta a pocitem, že to stejně nikam nevede, protože pejsan už ví, kdy má šanci zdrhnout a kdy na to číhám se stopkou v ruce a připravenými zády vydržet ještě jeden otřes...
Povzbuďte mě někdo... Díky.
(pejska mám cca měsíc, jsou mu dva roky... a je skvělý, jen venku je to dřina...)
Zdravím, už jsem Vám kdysi v jednom fóru psala, pořídila jsem si taky staršího pejska - labíka.
Jak já Vás chápu, někdy jsem byla fakt zoufalá. Na stopině jsme taky ťapkali, ale pes poznal, když ji mám v ruce a když nee, no to samí jak u vás.
Ráda bych poradila, ale jak? Nevím. Já mám pejska už přes dva roky doma, chodíme všude na volno, ale přivolání na sto % nemáme, někdy musím volat i vícekrát, ale jsem ve fázi, že pes si to na konec rozmyslí a přijde, dřív by zdrhnul.
Je to opravdu na dlouho.
Co bych asi poradila, tak cvičák. Nám to hodně pomohlo, já jsem se naučila hodně věcí a pejskovi prospívá cvičení mezi pejskama.
Moc jsem Vás nepovzbudila, ale vyzkoušejte cvičák, určitě mu to prospěje.
Mája
danan
napsal(a):
Já s ním zkušenost nemám....teda jednou jsem se na něj obrátila s prosbou o radu, ale nic z toho nebylo. Takže ten pán je mi nesympatický.
Desenského osobně neznám, ale za náštěvu nic nedáš, zkusila bych to.
Péťo a napadá tvůj pes opravdu každýho psa? Mýho pesana kdysi napadl beauceron, kousl ho do nohy a do ucha a můj pes pak začal vyjíždět na velký černý psy, naštěstí se to ale sparavilo a už nenapadá, sic občas na nějakýho psa zavrčí, ale to je v normálu.
A zkusili jste vyrazit třeba na cvičák? Já bych do toho šla, ale jestli by byl ve stresu a napadal tam opravdu každýho psa, co zkusit školku pro štěňata, nebo vyjíždí i na ně? Pak že byste postupně přešli k větším pejskům.
No asi sem neporadila, ale snaha byla .
Jo a hlavně se psům nevyhýbejte.
Manča
majdrous
napsal(a):
Ahojte všichni, taky se musím přidat.
Někdo je závislej na drogách, někdo na práci... a někdo ne psech. Já si to bez mýho chlupáče už neumím představit, minulej týden jsem byla pár dní v Praze a měla jsem strašnej absťák. Čím dýl jsme spolu, tím víc jsme na sobě závislí, nejraděj bych si ho brala do školy.
A ještě jeden, kdopak ho najde?
rude
napsal(a):
Hajzlík jeden kavkazskej...tak to je jasný, to je opatrnej na velký psy.
hlavně že je ok
Ahojte všichni, taky se musím přidat.
Někdo je závislej na drogách, někdo na práci... a někdo ne psech. Já si to bez mýho chlupáče už neumím představit, minulej týden jsem byla pár dní v Praze a měla jsem strašnej absťák. Čím dýl jsme spolu, tím víc jsme na sobě závislí, nejraděj bych si ho brala do školy.
astlolita
napsal(a):
Tak my máme povel "kam jdeš, frajere", který funguje kupodivu mnohem líp, než standartní přivolání. Pes se prostě otočí, přijde ke mě (nebo počká až ho dojdu) a chvilku se drží v mojí blízkosti. Jinak jsem měla pitbulku, která se na povel "klacíček" rozhlídla a přinesla nejbližší klacík. Na tom by nebylo nic zvláštního, ale klacíky rvala zásadně jen živé, takže s křoví, nebi pro nějaký vyskočila do větví stromu a pokud byl v dohledu malý stromek, měl smůlu, přinesla mi stromek i s kořeny (pokud je neomlátila cestou ke mě kolemjdocím o nohy). A oba pejsci umí povel "myšička", na který začnou zuřivě hrabat v zemi, ale i v tomhle povelu vedla pitbulka, která hrabala přesně tam ,kde jsem řekla, tzn. například na betonu, na dlaždičkách... a to tak dlouho dokud jsem neřekla dost
Tak, takových povelů máme....
Např "Nech se", to používám, když se začne třeba přehnaně drbat v uchu.
"pojď do vody", můj pes je vodomil a když uslyší tento povel, ihned začne hledat vodu a následně do ní šupne.
"kdo je tam?" To když jde mamka, tak jí běží naproti.
"kde máš kačenku" Kačenka je balónek a protože píská, říkáme mu kačenka (vymyslela naše teta), pes okamžitě začne lítat a hledá tu "kačenku".
"Áhój", to když se vítáme, pes na mě vyskočí a dá mě pusinku .
No a spoustu dalších povelů...
roony
napsal(a):
ještě jednu venkovní.
Dobrý den,
jsem moc ráda, že vám to spolu jde. Úplně jsem přehlídla, že už mu je rok a půl, nějak jsem si odvodila, že má půl roku....
S tím čucháním ho to snad brzo přejde, náš na pamlsky a na mě ze začátku taky moc nedal, než si zvyknul, ale teď by pro kus žvance udělal cokoliv, snad cokoliv. Ale balónky toho našeho nezajímají do dnes, když už si chce hrát, tak jen s něčím, oč se dá přetahovat a jde to dobře trhat.
Přeji mnoho radosti ze společného žití.
Mája
sydney
napsal(a):
Ahojky, jestli funguješ na svém mailu, tak budu ráda když se tam mrkneš - napsala jsem ti
Ahojte, tak doufám, že tentokrát fórum nezapadne. Mám labíse, ale bez PP. A asi tak v únoru budu mít fenečku flat coated retrívra, zatím musíme ještě chvilku čekat.
Děláte se svýma pejskama lovecký výcvik, já jsem v tomto směru naprostý amatér, ale mám to s fletí holkou v plánu, tak uvidíme....
Tak pište a vkládejte fotečky, snad se někdo ještě přidá.
PS. Můj Rikýnek.
tatianah
napsal(a):
tak stejná je barva vlasů a srsti
Můj o hodně let mladší bratr a můj pes.
roony
napsal(a):
Jinak, ono mi přišlo, že docela kllid má - když si hrajem a zkoušíme vlastně jen když si přijde a třeba sám přinese míček nebo šťouchne čumákem... Když si leží pro sebe, tak ho samo nechávám být (což každýho psa, když si leží...) Ale máte asi pravdu, že i tak toho na něj bylo moc - ještě zvolním, vlastně už jsem zvolnila myslím
Ono na něm nebylo znát vůbec žádný stres, nejistota, což taky může být klamavé a proběhlo to v něm jen vevnitř.
Zdravím, moc a moc vám držím pěstičky, před dvouma rokama jsem byla v podobné situaci, ale měla jsem to stížený tím, že pes byl už asi roční. No prostě někdo ho vyhodil, je to labrador. Ujali jsme se ho a o jeho předešlé "výchově" nic nevíme, neuměl ale vůbec nic, zřejmě páníkům přerostl přes hlavu.
Z vlastní zkušenosti taky doporučuji stopovačku, já to dělala tak, že pes měl stopovačku, já ho zavolala a lákala na salámek, když sám přišel, následovala veliká pochvala, když nepřišel, škubla jsem s ním a přitáhla jsem si ho, netrestala jsem ho ale. Až psoun pochopil, co je povel "ke mně", nechala jsem stopovočku volně na zemi, jenže já sem s ním měla problém, že na stopovačce poslouchal, ale na volno nee. Byl to běh opravdu na dlouhou trať, asi půl roku za sebou tahal stopovačku. Můj miláček většinou dal přednost jinýmu pejskovi nebo se rád rozběhl za zvěří.
Dnes už se hodně zklidnil a chodí převážně na volno, sice občas musím trochu víc křiknout, ale je to už něco jinýho.
Chůzi u nohy jsme dlouho nezvládali, jak zatáhl, řekla jsem nesmíš, když táhl dál, škubla jsem s vodítkem, zkoušela jsem ho prvně lákat na mlsky, ale na to nereagoval. Tak mě napadá co takhle ohlávka Halti, ale je to jen vícviková pomůcka.
Jo a rozhodně být vámi, vyrazím na cvičák, já jsem se dlouho bála jít, ale moc nám to prospělo za půl rok na cvičáku, jsme se naučil mnohem víc než za rok a půl sami. Opravdu se zkuste zajet alespoň podívat.
Abych nezapoměla, moc a moc se s ním mazlete a dávejte mu na jevo, že ho máte rádi, ale nezapomeňte, že vy jste šéfem smečky!
Snad jsem to napsala srozumitelně, moc na Vás myslíme a držíme pěstičky.
A někdy napište, jak Vám to spolu jde.
Manča
m arky
napsal(a):
no tak muj tricolorní hafan dl. kolie je podle lidí kříženec, nem.ovčak, přerostlá šeltie, nebo křízenec kolie - a je to urcite tím ze moc lidí nezna černou koilii ale zlatou tak jim to prijde divné
Mám světlýho labíse, pro laiky je to většinou zlatý retrívr . Vždy se lidem snažím vysvětlit, rozdíl mezi těmito plemeny.
A kamarádky bearded kolie je prý štěně bobtaila.
ema
napsal(a):
Krátkosrstá kolie, nevnucuju...středně velký pes, větší než strakáč , ale menší než retrívr, chlupy kratší, ale delší než strakáček, velmi sportovně založení psi, ale neštěkaví, neloví, pracovití jako retrívři nebo labroušci., můžeš s nimi dělat prakticky všechno
¨. Fenky jsou nesmírně mazlivé. Já mám kluka a jestli chceš koukni se na stránky
http://www.jimi.estranky.cz/
možná, že tohle plemeno může být ten zlatý střed
Ahoj, já mám doma labrouše a musím říct, že ten náš je na pohyb velmi náročný, není hyperaktivní, jako třeba borderka, ale má potřebu něco dělat a hodinová vycházka mu nestačí. Jo a je taky pěkně uštěkanej, ač jsou to prý neštěkaví psi.
Taky bych dodala, že výchova retrívra je snadná, ale jen když je DŮSLEDNÁ, jinak se z toho může stát nezřízenec a takových psů se lidé zbavují (náš taky asi svému původnímu pánovi přerostl přes hlavu, tak ho vyhodil).
Českého strakatého znám jednoho a je hodně uštěkanej, ale docela poslušnej. A za sebe bych kokra doporučila (teda fenku), kamarádka má kokry (fenky) a jsou to velký závislačky, nehoní zvěř a jsou skvěle ovladatelný.
A napadla mě šeltie nebo velšpringl. A loveckého psa bych se nebála, i ten se dá skvěle vychovat.
whisper
napsal(a):
Já vím taky jsem chvilku chodila do jednoho psího...no můžeme říci útulku, ale pravý útulek to nebyl... Brala jsem každodenně třeba až 3,4 psy za sebou. U táty bydlí ještě dědeček, který je v důchodu a rád by se klidně o pejska staral (nemusel by ho táta vůbec ani vidět), ale on proti němu nic nezmůže, jelikož to tu patří celé tátovi. Toho voříška mám docela ráda, ale štve mě, že je nevychovaný a člověk neví co od něj může čekat, takže ho musím mít pořád na vodítku a vůbec si s ním nemůžu hrát (už je na to moc starý a nikdy ho žádné hračky nelákaly). Zkusím si dát ještě inzerát jestli někdo nechce pomoci s venčením svého pejska, uvidíme (už jsem taky venčila jedné paní takovou suprovou čubinku - paní už byla dost stará a nemohla chodit a čubinka se ráda proběhla, tak jsme spolu chodili třeba na 2 hoďky na prochajdu, ale bohužel paní už zemřela a její rodina se rozhodla tu čubinku utratit )
Jinak chodím do 2. ročníku gymnázia, takže na VŠ určitě půjdu, ale snad do Plzně...
Prozatím děkuji moc za rady, možná bude opravdu nejlepší počkat a pak si vybrat pejska...Lucka P.
Ahoj Lucko, naprosto Tě chápu, já jsem přemlouvala rodiče, aby mi psa dovolili snad od školky, vždy se z toho jen vykroutili. Říkali, že až bude hotovej plot (není hotovej do dneška), pak zase říkali, že bych se o to nestarala, že bych ráno nevstávala...no, furt něco.
Nakonec nějakým zázrakem podlehli a v 15 mně pejska pořídili (bylo to tak trochu náhodou, jelikož zde někdo vyhodil labradora, ale už jsem měla zamluvené štěně, takže by pes byl tak i tak).
Ale musím Ti říct, že jsem to ze začátku neměla vůbec lehký, jelikož "oni psa nechtěli, tak ať se starám". Naši hned zavrhli papíráka, že prej jsou moc drazí, atd.
Taky jsem si celou výbavičku musela koupit za sví peníze, ze začátku pes nesměl ani do auta.
A dnes po dvouch letech je to úplně jinak. Psoun je náš miláček, jezdí s náma na dovolený (to by naši dřív nedovolili), může chodit domů, mamka mu tajně kupuje různý mlsky a brzo k nám přibyde ještě fenečka flat coated retrívra, která bude s papírama, jo a taky se mnou mamka jezdí po výstavách na čumendu.
Tak Ti přeju, ať Ti táta pejska povolí a moc na něj netlač, třeba s tím, že bude pejsek doma atak. ono malí štěndo stejnak musí být doma a pak už tam zůstane natrvalo .
Ráda bych Ti nějak pomohla, ale fakt nevím jak. Na naše asi nejvíc zabralo, když jsem chodila po domě a jako volala na psa , jsem ráda, že to přemlouvání mám za sebou.
klarazelenkova
napsal(a):
"Vysmátý pikard"
Kdyby mně to všecko patřilo.....
petruska
napsal(a):
A jedna aktuální od vody a ze cvičení
Tak u nás v noci byla příšerná bouřka a větr, je zde v okolí úplná spoušť. Stromy popadané a rozlámané, nikam se moc nedá jít, je to fakt děs!
Holkám z dumajzema to moc sluší, labíci jsou skvělí pracanti! A Irenka má rozkošnou tečku na jazýčku .
Pro Barču: Pozdravuj Jessíka, chudák holka, bude jí velký smutno a tobě asi taky, že? Já bych asi nemohla mít štěně, bych ho nikomu nedokázala dát. Tak se holky držte!!!
Posílám sice nepsí fotku, ale tak nějak to u nás všude vypadá ....
lucie x
napsal(a):
Sluší jim to spolu
Úspěšná?? Jak v čem, záleží, co považujete za úspěch.
Hlavní je, že je zdravá a milá
Tak jsem opět tady.
Horko je fakt úmorný, ale Rik to zvládá celkem dobře. Ráno jdem na vycházku a odpoledne trávíme u rybníka, večer padnem do postele a ráno je to nanovo.
Jessie to s taťkem moc sluší , opravdu dokonalý pár!!
Ta hnědá slečna je moc krásná, děláte s ní nějaký retrívří sporty?
A Tady Rik: "Chci do vody!!!"