Pikitka napsal(a):
Zdravím,

cca před měsícem až dvěma začal můj pes po spánku nebo odpočinku kulhat. Jedná se většinou o stejnou nohu, nejdříve vůbec nedošlapuje a do minuty to rozchodí a v pohodě. Jindy problémy nemá, normálně chodí, běhá skáče. Je to jen po tom ležení. Nejdřív jsem neřešila, že si nohu prostě přeležel, táhne mu na sedmý rok a mně už se taky nevstává stejně dobře jako ve 20 :). Po tom měsíci je to teď ale v podstatě na denní bázi a už mi to vrtá hlavou. Je to střední plemeno - 15 kg, je štíhlý a aktivní. Chystám se v příštím týdnu konzultovat na veterině, ale zajímá mě, jestli jste se s tím někdo osobně nesetkal a čím to případně bylo. Doteď nad tím moje okolí mávalo rukou, že prostě je přeležený, ale přijde mi, že by to nebylo každý den, když nikdy předtím takové problémy neměl. Děkuju všem za odpovědi.

Nám to taky začal dělat pes, nejprve si takto přelehával nohu a pak mu začalo lupat v zadních nohách. Od té doby dáváme každý den Artivit (já vím, je v něm hodně cukru, ale zatím jsme fungující lepší alternativu nenašli). Od té doby klid.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A ako často kúpete psa? Pokiaľ viem nemali by sa kúpať často - no asi je to individuálne. No najviac smradľavého psa mala kamoška čo ho kúpala hádam každý týždeň. A ono aj tá kozmetika asi musí sadnúť ....

Záleží na plemenu. My máme maltézáka a koupeme tak 1x za 10-14 dní. Plus při špatném počasí nohy a podvozek po každé procházce.

Ňufinka66 napsal(a):
Dneska budu koupat naší holčičku a nevím jestli jí můžu namydlit lidským šampónem. Můžu jí tím namydlit nebo radši koupit šampón pro psi? Vždycky jí koupeme u holičky ale ta je nemocná tak nemáme přístup. Děkuji.

Určitě kupte psí šampon. Lidským NE.

AničkaA napsal(a):
Zdravím,

když pořídím psa na Slovensku, tak má Slovenský čip a Slovenského veterináře a původního Slovenského majitele. Zdržujeme se v České Republice, takže bychom pak potřebovali přepsat majitele psa v čipu na nás v ČR. Jde to udělat u veterináře v ČR, nebo kvůli tomu musíme za původním veterinářem na Slovensko nebo můžeme jet k jakémukoliv veterináři na Slovensku? :)

Díky moc,

A.

Brali jsme si pejska ze záchranné stanice na Slovensku a čip nám tam přeregistrovala přímo jeho veterinářka.
Ale přeregistovat si to můžete i sama. Ale je potřeba vědět číslo čipu. To by vám měl dát majitel psa zároveň s očkovacím průkazem atd.

My máme dva postroje. Pod obleček dát nejde a když obleček má, musí mít větší velikost postroje. Takže máme jeden postroj na volno, jeden postroj na obleček. Aspoň to nemusíme často přenastavovat.

Ano, taky máme našeho bělouše moc rádi. I když jsem na nákupu, tak myslím na to, že mu musím něco koupit, aby měl radost. A přitom má největší radost z toho, když se vrátím domů. Sáčkuju mu maso se zeleninou a ovocem, aby měl vyváženou a relativně kvalitní stravu a s přítelem si pak namažeme rohlík. Paradoxy. A tu lásku umí neskutečně vracet, je to vděčný adopťáček.

Artivit je samý cukr. Spíš bych volila něco jineho.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To se mi nezdá. Stres = adrenalin a ten tvorbu slin zastavuje.

Píšu z vlastní zkušenosti, náš pes to tak má. 🤷🏻‍♀️ Když má zůstat sám doma, v autě, když mu dělám něco, co se mu moc nelíbí (třeba ze začátku koupání, otírání očí).

Může to být i ze stresu. Starší byla zvyklá na svůj klid a teď ji nonstop "otravuje" štěně. Stejně tak to může být i nějaký zdravotní problém.

Mimi12 napsal(a):
Dobrý den, ahoj,

mám dotaz ohledně kamer do bytu, chci jet do Olomouce a chtěla bych hlídat pejska, máte někdo tip na dobrou kameru? Jestli vůbec existuje nějaká, která dosáhne až do Olomouce (ale nechci kameru jenom na Olomouc, i obecně, kdybych se někde zdržela, v práci například).

Děkuji a hezký den.

Máme tuhle https://ip-kamery.heureka.cz/xiaomi-mi-360-home-security-camera-2k/?gclid=Cj0KCQiAsoycBhC6ARIsAPPbeLtJL8OrU_PAU8p7tCxiTtOLPE6MqaajlKaIwEQwZgoK6Eb7gFWDcxwaAi-hEALw_wcB#prehled/ a stačí to.
Stáhnete si aplikaci a můžete s ní otáčet po místnosti.
A jak jako dosáhne až do Olomouce? Prostě doma kamera připojená ma wifi, telefon třeba na mobilních datech. 😄

lenocka napsal(a):
Ahoj,
tak se nám letos úspěšně podařilo zbavit se alergických projevů, bílá byla konečně bílá a já měla radost…dokud jsme si nepořídili šarpláně. “Prcek” je úplně boží a s bílou si pořád krásně hrajou, všechno je super. ❤️
Až na to, že bílá je hlavně na krku už spíš oranžová od toho, jak na ní malej pořád visí a slintá. Momentálně to až tak nevadí, ale napřesrok bych ráda ještě nějakou výstavu a tak a ono to z těch chlupů samo fakt nepustí. Obyč šampon je na to krátkej.
Nemáte někdo nějaký tip? Do žádných psích salonů nechodím a hledat přes net se trochu bojím, abych nesáhla vedle a mi nedali bůh ví co..

Bělící šampon. My používáme od Yuup. Ale bělící šampon může vysušovat, takže ještě balzám nebo používat jednou za čas.
Používá ho i naše psí kadeřnice a je pak krásně bílý i kolem huby a očí, kde to mívá zbarvené.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Máte štěňátko a pro štěňátko a tak psí kámoše na seznámení vybíráte vy...vy jste od toho, abyste se předem s páníčkem druhého psa domluvila, zda je možné..vhodné se seznámit, pozdravit, pohrát si. Ne každý pes je z nevycválaného štěněte nadšen a klidně vám řeknu, že některé nerudnější psí dámy neváhají a klidně štěněti uštědří lekci slušného chování a to přeci nechceme. V rámci socializace štěňátka se snažíme, aby štěně nemělo nepříjemný zážitek, híedáme psy bezpečné a zároveň malému rozjívenému štucovi nedovolíme, aby obtěžoval psy, kteří o to nemají zájem.

Na sídlišti potkáme denně desítky psů. Samozřejmě štěně je na vodítku, takže ho nenechám obtěžovat psy. Někteří psi za ním chtějí jít, očmuchají se a když zjistí, že náš začíná divočit, jdou pryč. Jde o to, že za nimi chce utíkat, hrabe ve vzduchu, kňučí a chce za nimi. Neslyší, nevidí, nereaguje. I když si stoupneme stranou, stejně za nimi chce táhnout.
Chci s ním na tomto pracovat, proto pokládám dotaz. Nevím, jak se k této situaci stavět a jak psa správně nasměrovat, aby ee takto nechoval.
Je to pes zachráněný z množírny, půl roku byl zavřený jen se svými sourozenci a řádili spolu. Proto potřebujeme zapracovat.

Zdravím, máme problém se štěnětem maltézáčka (11 m) při venčení. Je velmi natěšený ven na procházku a když vidí psa, tak si chce jít hrát, často po očichání na psa i skočí.
Přijde mi, že ani nechápe signály jiných psů, kteří nemají zájem.
Nemáte někdo tip na nějakou knihu nebo web, kde bych mohla čerpat rady ohledně zvládání takovýchto situací?

Co vím, tak asi většina pojištění se nevztahuje na genetické či vrozené vady - což tuším je váš případ. :)

Kůže to není, je to vystřižené i s chlupy, protože pes je maltézák a měl to zamotané v chlupech na noze. Bylo to celkem slizké, takže to asi byl opravdu slimák. Ale nějaký malý.

Nemáte tušení, co si to pes donesl zamotané v kožichu? Kousal si to, tak to může být už trochu poškozené.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Zdravím, máte někdo zkušenost s operací cherry eye (vyhřeznutí slzné žlázy)? Jak dlouho trvala rekonvalescence, zda se třeba znovu vyhřezla? Máme jít na operaci s jedním okem a dnes se mu vyhřezla i na druhém oku. Nemá někdo zkušenost, zda se dají operovat obě najednou?
Náš veterinář neoperuje oční vady, proto musíme za odborníkem. Tak než budu volat, chci se zeptat tady na zkušenosti. Děkuji

Pejska jsme chtěli už dlouho. Bohužel jsem alergik, vadí mi podsada srsti. Možností byl bišonek nebo maltézák, tam jsem měla vyzkoušené, že alergii nemám. Tak jsem sledovala skupiny maltézáčků v nouzi, sledovala útulky. Narazila jsem na štěňátka v záchranné stanici, ale na Slovensku. To by znamenalo, že pro něj musíme jet 600km tam a 600km zpět. No jak to asi dopadlo?
V květnu jsme adoptovali maltézáčka, pejsek v té době 6 měsíců. Jako mimčo zachráněný z množky na Slovensku. Spolu s rodiči a 5 sourozenci čekali 5 měsíců v kotci, než skončí soud, aby mohli do adopce. Bylo zakázáno s nimi jakkoli manipulovat.
Samozřejmě i přes zákaz se zaměstnanci snažili je trochu socializovat, umýt je, ale třeba na procházku nemohli.
Vybrali jsme si toho, co se držel vzadu, byl bojácnější než ostatní. Nebyl zvyklý na hlazení, na vodítko, neslyšel na žádné jméno.
První dva dny nechtěl skoro papat, ani čůrat. Nevěděl, že když se jde ven, tak se tam čůrá. Byl pořád jen v kotci. Vůbec neznal pamlsky, nechtěl si je ani vzít. Ale nechal si všechno líbit - mytí, fénování, hlazení. Akorát byl pořád vystrašený. Z cizích lidí měl hrůzu, schovával se za nás, oči vytřeštěné, uši stažené. S pejsky problém neměl, se všemi si chtěl hrát.
Po pár dnech začal dělat obrovské pokroky. Do 14 dní jsme ho naučili sedni, lehni, dej pac, nesmíš, jdeme, fuj, pusinku, popros a pracovali jsme na ke mně. Strašně rychle chápe, učí se a miluje piškotky. Je to zlatíčko. Z lidí má pořád strach, když je na něj někdo cizí moc hrrr nebo když potkáme děti a ječí. Ale jinak se už nechá pohladit, dokonce má na sídlišti oblíbence, za kterými pro pohlazení běží.
První fotka Daxíka v záchranné stanici, druhá fotka po týdnu, třetí fotka dnes.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Také jsme chtěli adoptovat pejska a městské útulky nebyly problém. Normálně jsme si povídali a když viděli, že nejsme idioti, co o psech nic neví, tak by nám pejska dali.
Tohle velké prověřování bylo hlavně u soukromých organizací, záchranných stanic, azylů.
Nakonec jsme adoptovali pejska ze státní záchranné stanice na Slovensku a tam to byl zase opačný extrém. Vůbec nic je nezajímalo. Dejte iniciály, zaplaťte adopční poplatek a nazdar. Dokonce tam ani nemají podmínku kastrace, jen nemnožit. 🙃
Takže fakt záleží, na co zrovna narazíte.