olga visnákova napsal(a):
A nyní

Děkuji za objasnění. Myslela jsem, že se na Vašem úraze podílel kůň, proto jsem se raději zeptala, abych měla jasno. To víte, radši se zeptat, než si mylně domnívat, že to bylo tak či tak.

olga visnákova napsal(a):
Tak se přiznám, Simču jsem nepoznala, ovšem má skvělé vedení a je to znát i na jejím přístupu............v dnešní době se někdy podivuji, co nezodpovědných lidí si pořizuje koníka. Při své první kobče-Biance-jsem se musela dost otáčet a učit, jako mladá jsem šla do odstávčete-velká chyba, seč z práce u koní na ranchi, jezdečáků jako mladší a pobytu v USA, jsem si říkala, že na to mám a ejhle, bylo mi 19, Domča byl mrňousek a já si věřila. Přecenění sil a těžké. Bianka to nijak moc neodnesla, ovšem byl to spěšný kolotoč, dítě-koník-práce kolem-dítě-domů máknout-večer zase ke kobče a honem k dítku, nezodpovědné a seč Bib táhlo na druhý rok, krom procházek a blbnutí ve výběhu jsme spolu nic moc nedělaly. Časově mazec. A finančně o tom ani nemluvě. Nelze vrátit čas, ovšem chyby člověka poučí. Navíc, mít koně ve svém je super, kdybychom tenkrát již měli domeček, nestalo by se Bib, co se stalo. Nájemní stáj, seč bez práce, je nejenom drahá, ale člověk nemá koně pod kontrolou stále...............a nad to není, pořídit si koně až po určitých zkušenostech, s jistým příjmem a hlavně časem. Také mi to trvalo, než jsem si k tomu došla. A nyní, po tom mém úraze se to snažím vysvětlit holkám, není kam spěchat a hlavně-stále se je co učit a koník je náročný i časově i finančně....................
Takhle to vše může skončit................není nad vlastní ustájení

Olga: Promiňte mou zvědavost, ale o jakém úraze mluvíte? Úraz způsobený koněm?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
He he,jo studovala,jsem čistokrevný hnojař
Jiak,jsou tam určití lidé,ale nejsem si jista jestli ještě pořád.P.Novotný je taková kapitola sama o sobě...
Jinak koníci....mohlo by být i líp,hlavně podmínky pro ně,ale jinak jsou v celku v poho.

Takže lidé v klubu - nic moc?
Lepší podmínky pro koně?

shantal88 napsal(a):
Ahoj,je to sice chvilka co už jsem z Lanškrouna,ale zkusm poradit.
Koníci se dají ustájit na školím statku SZeŠ,ce to myslim cca 3tis,a nové boxíky jsou fak pěkné,ne jak stare ošklive štonty nebo plechárna(Lanškrounaco vědí)
Jinak co vím,kousek za Lanškrounem,směr na Usti,je pan Vítek,má tam dostiháky,kařdý rok tam vždycky pár lidiček chodilo.
Směr na Králíky,jsem zahlídla pár stavení s koníkama,ale to si šlověk musí obejít
Jinak je možnost chodit do JK při SZeŠ,takže si myslim že tam by to taky šlo,když člověk překousne pár věcí
Snad jsem trochu pomohla no...

shantal88: Ahoj, děkuji za informace. Jsem ráda, že se ozval i někdo další Ty jsi studovala na SZeŠ? S tím klubem při SZeŠ... co myslíš tím "překousne pár věcí"?

stieberova napsal(a):
Tyhle dva. Jinak v Lanškrouně má kancelář šéfová serveru equichannel - Helena Görnerová

Jejku, oba mají krásné zbarvení.
Tak to jsem tedy ani netušila. Spíše bych kancelář onoho serveru zařadila do větších měst.

skippka napsal(a):
Sakryš já nestíhám číst. Můžu jenom přitakat že znám náctky, který pro koně dělaj první poslední, ale taky dospělé, kteří vidí podlomy a řeknou to se samo uzdraví. Mají možná pravdu, ale jak to bude vypadat a jak dlouho se to bude hojit. To jsem uvedla jako příklad. Jinak k tomu járdu... Jiný kraj jiný mrav. Mě děda učil že každej kůň by měl dostat alespoň hrsku ovsa ( a občas skleničku piva do žrádla ale to jsou jen jejo zkušenosti). Tak se tím řídím, mlaďoch dostává šrocený ječmen a pivovarský květ. A jak si mlaská. Kamarádka co jezdí rekreačo taky nekrmí jádro. Opravdu je to názor od názoru...

Olčo děkuji za pochvalu, tady jedna vychechtaná

Prostě a jednoduše, každý máme své názory, své zkušenosti. Je jen tedy na nás, jak si vše ostatní přebereme. Zda se nad názory druhých budeme zastavovat a popřemýšlíme o nich, či je zkrátka a jednoduše přejdeme. Co člověk, to originál a to samé platí i o koních

Už pomalu samou únavou nevidím na písmenka, proto se s Vámi pro dnešek loučím a přeji dobrou noc.

radule napsal(a):
...to byl taky jenom vtipto patri k zivotu, a k tomu konici patri

Chápu, je mi jasné, že šlo o vtipné zpestření
K mému životu též patří koně. Bohužel nechodím nikde takříkajíc ke koním, již tři roky jsem bez osobního kontaktu s nimi. Leč s jistotou mohu říci, že koně mají své místo v mém srdci - a to na pořád.

radule napsal(a):
...je to tak, dnes uz bez penez nemuzes ani k doktorovi

S poplatky mi doslova vyrazili dech. Ale to ke koním nepatří

pedruna napsal(a):
jinak ještě abych se vyjádřila k nadpisu mít koně=mít peníze,dle mého názoru ano,buď je člověk má sám,nebo mu je poskytuje někdo blízký.Úpřímně těžko někdo s životním minimem bydlícím v garsonce v podnájmu,který si nemůže dovolit ani jednou za rok nové boty(trochu přeháním) bude asi těžko vlastnit koně.A pokud ano,tak bude ten kůň s největší pravděpodobností chudák.Několikrát se tu řešilo kolik koho měsíčně vyjde kůň a to myslím mluvilo za vše.Kůň doma se vší vlastním vyjde na pár stovek,kůň ustájený v profi sportovní stáji na několik i desítek tisíc....Peníze jsou potřeba tak i tak

Příjde mi, že dnes je snad vše o penězích :-(

bonita napsal(a):
maldex, nikomu nevnucujes nazor, len hovoris ten svoj, ktory je podla mna totalne pravdivy

bonita: Děkuji.

skippka napsal(a):
Ahoj, moc se omlouvám nechtěla jsem rozpoutat takovouto až hádku.

Já mám koníka ustájeného v nájemní stáji. Už není malá je zde 22 koní... Je 8km od našeho města. Poslední půl rok jsem měla zdravotní problémy a věděla jsem že se o koníka má kdo postarat, když jsem jeden čas jezdila bohužel minimálně.
Kdybych věděla, že ty peníze nebudu mít tak koně nemám. Na brigádě dostávám 60Kč za hodinu. Na druhé 50Kč za hodinu a za trénování dětí taky nějakou korunu. Kdyby se koníkovy nedejbože něco stalo, tak jsem dostala k 18ctinám úspory, nějaká malá koruna po tátovi... které si mohu kdykoli vybrat a použít. Z brigád co nedám do koníka, tak dávám na stranu. Něco vždycky zbyde. Pokud bych potřebovala vím, že by mi mamka či její přítel půjčili s tím, že bych to potom vrátila. Zkušeností si myslím že mám dost, i když se mám pořád co učit.

Ahoj,
když se na to vše dívám ze svého pohledu, zrekapituluji minulost a v paměti se vrátím do doby, kdy mi bylo dejme tomu 15 let, musím konstatovat, že já osobně bych koníka vlastnit nemohla. Jednak kvůli financím, které by nestačily ani na samotnou koupi koně, dále kvůli nevelkému množství zkušeností a dalším důvodem byla i zodpovědnost. Neříkám však, že jsem byla nezodpovědná, to ne, ale nevím, jak bych se zachovala, kdyby se mému koni něco stalo, něco vážného. Přeci jen jsem byla v patnácti letech ještě dítětem.
Jsem soudná, znám se a proto si s klidem dokáži říci, že ani nyní, kdy mi již není náct, nýbrž zapadám do kategorie cet, bych si nemohla koupit koně, starat se náležitě o něj, věnovat mu svůj čas, lásku. Mým snem je být opět s koňmi, ale rozhoduji se s rozumem. Jakmile vím, že na koně nemám (nemyslím jen finance), nejdu do toho. Prostě si počkám a kdo ví, třeba časem bude možnost, kdy si i já splním sen. Leč již teď vím, že to ještě pár let potrvá - pokud vůbec dojde ke splnění mého snu. Nejdříve holt finance putují na studia, pak na bydlení a později se ukáže, co dál.
Když si někdo z nezletilých pořídí koně, souhlasila bych s tím, aby o všem věděli rodiče, vše bylo se souhlasem rodičů, kteří jsou oporou. Moji rodiče mi pomáhají. Já pomáhám jim, je to vzájemné. Oni vědí, že tu jsem pro ně a já jsem si vědoma toho, že oni jsou tady pro mě.
Nebudu odsuzovat někoho, komu je třeba 14 let a vlastní koně, pokud ví, co dělá, pokud koník nestrádá. Nechci někomu vnucovat své názory, vždyť každý máme své. Jediné, co jest mým cílem, je interpretace vlastních názorů, přispění k nějakému tématu, problému.

thesis napsal(a):
Zakládám pokračování jelikož mě zajímají další názory, ale již se to neposouvá.

Osobně je mi jedno jak, kdo a kde má koně, ale nikdy bych si koně nepořizovala bez souhlasu rodičů. Mám už vlastní rodinu ale stále ještě ctím jisté zásady. Navíc když příjdu s pravdou a upřímností můžu se pak spolehnout že mi půjčí kdyby nestačily moje finanční rezervy. Já pro ně dělám co můžu, jsem k dispozici jako řidič když potřebujou (a to skoro denně, hlavně máma). Každého koně který ke mě přišel jsem s nimi probírala. Jednou byli naštvaní jelikož jsem si na sebe ušila boudu a ustájila dva poníky jistým slečnám, no a jak to bývá přišel podzim a zima a já se v prvním těhotenství starala sama o 5 koní. Jsem takový blb že každému se snažím vyjít vstříc ale u toho jsem se už naštvala a s naléháním rodičům slečny odsud vykázala. Mít koně je krásné ale starat se to už je druhá stránka. Byli u mě zadarmo. a tak jsem jim nakonec naúčtovala každé 3tis.což vycházelo asi 300kč za měsíc se vším luxusem. No a jak to dopadlo? Poníci u mě ztvrdli ještě měsíc s tím že se oba musí prodat. Prodali se, navíc jednoho z nich si vybrala parádní paní a tak jsem ji k němu dala i několik svých věcí jako uzdečka, dečka a ohlávka a vyřídila očkování, odčervení a krev pro převoz na vlastní náklady. Takže po sečtení zbylo slečně z jejího koníka 600kč a pár otrhaných věcí které mi bylo hanba dát k poníkovi tak jsem dala svoje. Druhý se prodal taky.

Ikdyž i já jsem případ že jsem měla koně v 15ti, nyní neuznávám aby koně měly osoby mladší 18ti let, pokud mladší tak pod dozorem rodičů, protože už nejde jen o to postarat se ale taky o to zda koník neuteče, nezpůsobí nehodu nebo nepoškodí cizí majetek, jednání s děckem pardón neplnoletým je pak k čemu? Kolik vidím nabídek k ježdění od mladých slečen co si chtějí trošku vypomoct s financemi u koní, myslí to jistě dobře ale ta zodpovědnost je obrovská a pokud se něco stane, bude za to pykat jen a jen zákonný zástupce. Když si zpětně uvědomím že i při mé opatrnosti se mohlo cokoliv stát a odnesli by to za mě naši tak opravdu nevím, rozhodně bych neskákala radostí. Člověk se musí naučit mít zodpovědnost sám za sebe a až to zvládne pak může zodpovídat za jiného člověka či zvíře. Bohužel a už to omílám tady po xté vím o spousty případech co nejen koně mají opravdu špatné podmínky k životu, nemluvě o tom jak se s nimi zachází. tyhle případy jsou pro mě velmi poučné, vidím jak mé koně nikdy žít nebudou. Nemám sice super luxusní stáj s boxy 5x5m, mám menší a proto mám i menší koně. Zvlástě u valacha není vhodné velký boxový prostor jelikož občas má náladu a je nebezpečný a chytat ho v takovém prostoru by bylo pro některé "o hubu" , já s ním už problém nemám ale možnost většího boxu zatím taky ne. Každopádně ani jeden tady nestrádají.

Fandím nezletilým co mají již svého koně, ale hlavně myslete na rizika.Nejste jen vy a kůň, ale taky široké okolí. Na nemoderce se probíralo video slečny a hřebce. Snad se z toho někteří poučili. Naštětsí to nedopadlo zraněním osob nebo koní ale stačilo málo a mohla z toho být katastrofa.

Ahoj,
když se na to vše dívám ze svého pohledu, zrekapituluji minulost a v paměti se vrátím do doby, kdy mi bylo dejme tomu 15 let, musím konstatovat, že já osobně bych koníka vlastnit nemohla. Jednak kvůli financím, které by nestačily ani na samotnou koupi koně, dále kvůli nevelkému množství zkušeností a dalším důvodem byla i zodpovědnost. Neříkám však, že jsem byla nezodpovědná, to ne, ale nevím, jak bych se zachovala, kdyby se mému koni něco stalo, něco vážného. Přeci jen jsem byla v patnácti letech ještě dítětem.
Jsem soudná, znám se a proto si s klidem dokáži říci, že ani nyní, kdy mi již není náct, nýbrž zapadám do kategorie cet, bych si nemohla koupit koně, starat se náležitě o něj, věnovat mu svůj čas, lásku. Mým snem je být opět s koňmi, ale rozhoduji se s rozumem. Jakmile vím, že na koně nemám (nemyslím jen finance), nejdu do toho. Prostě si počkám a kdo ví, třeba časem bude možnost, kdy si i já splním sen. Leč již teď vím, že to ještě pár let potrvá - pokud vůbec dojde ke splnění mého snu. Nejdříve holt finance putují na studia, pak na bydlení a později se ukáže, co dál.
Když si někdo z nezletilých pořídí koně, souhlasila bych s tím, aby o všem věděli rodiče, vše bylo se souhlasem rodičů, kteří jsou oporou. Moji rodiče mi pomáhají. Já pomáhám jim, je to vzájemné. Oni vědí, že tu jsem pro ně a já jsem si vědoma toho, že oni jsou tady pro mě.
Nebudu odsuzovat někoho, komu je třeba 14 let a vlastní koně, pokud ví, co dělá, pokud koník nestrádá. Nechci někomu vnucovat své názory, vždyť každý máme své. Jediné, co jest mým cílem, je interpretace vlastních názorů, přispění k nějakému tématu, problému.

maldex napsal(a):
Zajímám se o to, jak je na tom s koňmi Lanškroun a jeho okolí. Jaká je možnost ustájení koní, kolik lidiček vlastní koníka nebo kolik jich má koně někde ustájeného a platí měsíční poplatek. A též mě zajímá možnost docházet ke koním někoho jiného a zda tuto možnost využíváte - pokud tedy nějaká je Jak je to tedy s koňmi na lanškrounsku?

S počasím to bývá někdy na draka a hlavně, začne-li sněžit v květnu, brrr. Copak máš za koně?
Ještě tak tři roky zpět jsem pečovala o koně, jezdila, ale nyní již ne. Snad někdy v budoucnu se ke koním dostanu. Kdo ví, ale každopádně spousta koní zůstane v mém srdci.

stieberova napsal(a):
Jo, spolužačka tam učí na škole, tak jsem přespala tam. Jinak v okolí nikoho neznám:-( Ale přes kopec to není až tak daleko, myslím, že to bylo možná jen málo přes 30km.

A co na to koník? Taková dlouhá vyjížďka
Neučí tvá spolužačka na SZeŠ?

stieberova napsal(a):
Napsala bych ráda, ale zase až tak blízké okolí nejsem. Bydlím nedaleko Králík, takže docela z ruky. Ale jednou jsem jela po kopytě do Lanškrouna a druhý den zpátky.

Ahoj, jsem ráda, že alespoň někdo reaguje Tedy popravdě řečeno, smekám klobouk, taková dálka. To jsi jela do Lanškrouna ke známým?

memmory napsal(a):
Já mám koníky taky 24/7 a jesenicko - hory . Línají jako ....... no prostě moc . Buď ví , že bude jaro , nebo teprve příjde ta pravá zima , ale dneska už vyletěli ze zimovišť i netopýři tak už bude to jaro ............ DOUFÁM

Jaro bych už uvítala. Hlavně hezky se sluníčkem

santosek napsal(a):
No když jsem si ho pořídíla, byla to taková remonta- mladý nevychovanec no.. bývalý majitel ho měl sice moc rád, ale v jeho neprospěch..příklad: ,,nechceš jít přes kaluž? tak nechoď"..takže si umíš představit naše začátky a hodiny strávené nad kaluží nebo kanálem:) ale dnes už v poho, nedaří se mi ho odnaučit kousat-nepomáhá nic. Ani plácnutí, ani odvedení pozornosti, nic. Povahově je to zůlatý kůň, učenlivý, vše pochopí napoprvé, jen má trochu strach...to je z jeho minulosti no.. ale podařilo se mi obnovit v něm důvěru alespoň ve mě, když už né v jíné. Rád skouší lidi co vydrží:) nesmí se mu porostě ustoupit:) a strašně rád se učí nové věci..

Po mně jeden koník také chňapal zubama, ale když jsem mu to oplácela - tedy ne svými zuby, ale štípnutím a ne nějak šetrným, už si tolik nedovoloval. Každý kůň je jiný, takže netuším, zda to zabere i na Santoska.
Chápu, že je těžké získat důvěru koníka se špatnou minulostí, ale ze svých zkušeností vím, že to lze, jen musí člověk mít velikou trpělivost a pochopení.
Říkáš, že je učenlivý? To je dobře. A co s ním vše zkoušíš, tedy kromě Horsemanshipu?

santosek napsal(a):
děkujíí jo byl nádherný, i když jako hříbátko trochu hubený:) a taky bohužel týrnáný.. ale teď už je můj a má se skvěle!

Už jako hříbě si prošel špatným zacházením ze strany člověka? To je jako by někdo bil dítě. Prostě hnus. Ale celkově týrání zvířat, nejen koní, se mi hnusí a takové lidi, kteří něco takového dělají, hodnotím jako ubožáky, kteří si musejí vybíjet vztek na němých tvářích. No nic, raději od týrání nebo se naštvu.

Jaký je Santosek povahově?

santosek napsal(a):
jo je zlatý:)

Mrkla jsem na Santoskovy stránky. Pěkné fotografie. Tedy jako hříbátko byl doslova k uňuchňání - soudím dle fotečky Santoska jako drobečka

rocky napsal(a):
asi tak no Ve 14 letech jsem byla ještě členem v Jk a sbírala zkušenosti
Ale všude je to jinak a každej má jiné možnosti

S přehledem mohu říci, že dostanu-li se ještě někde ke koním, budu zkušenosti sbírat i nadále. Několik let jsem se koním sice věnovala, prožila s nimi zlé a samozřejmě i to dobré, leč nepohrdnu novými zkušenostmi.