Informace o uživateli:
-
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Registrace od: 29. 1. 2015 07:38:08
Naposledy přihlášen: 13. 11. 2021 21:54:08
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
assil
napsal(a):
Takže když najde nové majitele jen půlce, tak tu půlku přiveze a ten zbytek vyhodí tam na ulici? To teda pochybuju. Mě je to jedno co sem kdo vozí, ale prostě srovnávat tohle s importem je úplně mimo mísu. Každopádně píše o šesti, tak by měla udat ještě jednoho tam, protože jinak se nevejde do limitu na neobchodní přesun.
Ano, Chingis v Mexiku bydlí a některého "svého" psa může vzít sem při cestě na návštěvu, ale pouze majiteli, který chce psa trvale adoptovat. Proto to srovnání s importem. Ten také jede vždy přímo k novému majiteli.
V rodině mého manžela měli foxteriéra 19 let, za celý život nebyl nemocný, nezkazil žádnou legraci, vždy byl připraven ochotně vyrazit do jakékoliv akce. S fenkami se snesl bez problémů, psy si vybíral, přičemž na velké si prý prakticky bez výjimky a s chutí dovoloval. Náročný byl ale jeho neutuchající temperament. Sice ho zvládli, ale dalšího foxe by si již určitě nepořídili. Je pravda, že tento byl nar. v roce 1970 a pocházel z aktivně využívané myslivecké linie, možná, že dnešní foxíci jsou již trošku civilizovanější a ovladatelnější. .
Prostě špatně a z pohledu těch zvířat k ničemu. (?)
Moji známí mají fenku adoptovanou z Bosny, byla jako 3 měsíční štěně odchycena někde na ulici. Dnes žije zde v ČR v domě se zahradou s trvalým přístupem ven, panička pracuje z domova, takže ji má k dispozici 24 hodin denně, plná miska a adekvátní veterinární péče je samozřejmostí. Takhle dobře se měla i její předchůdkyně z českého útulku a stejně dobře se má i další pes v domácnosti - ten pochází pro změnu z nechtěného dědictví. A stejně dobře se bude mít i štěně, které mají již zamluvené v nějakém depozitu a brzy přibyde do rodiny. Je hezké se dívat na spokojené psy, na to jak si umí užívat života, který by jim dle jiných měl být odepřen.
Opuštěných psů jsou mraky napříč celým světem a je jen na osobním vkusu, možnostech a svobodné vůli člověka, kterého z nich a odkud si zodpovědně adoptuje. Já chingis naprosto chápu, pro ní jsou to psi s tělem a duší a ne jen podřadné psí zboží z druhého konce světa.
Ve vedlejším vlákně se někdo radí o importu NO z Texasu, to nikoho nepohoršuje. Já sama jen ve svém plemeni již znám desítky importovaných i exportovaných jedinců. Psi se prostě na zeměkouli běžně kupují, prodávají, darují a převážejí ať kvůli oživení chovu či pouze za účelem pořízení si psího parťáka. To tak prostě je. Výhoda psího pokolení je, že neřeší svůj původ ani vzhled a možná, že toto je i jeden z důvodů, proč ho máme všichni tak rádi.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
..před několika roky jsem začala chodit na PŽ tady na seznamu...časem se tam vytvořila dobrá parta, občas někdo sice zaprudil, ale bylo to osvěžením debat...pak jedna úžasná holčina odešla navždy v důsledku CA prsu - bojovala s tím statečně tuším že tři roky, ale pak se to vrátilo a ona chvilku po třicítce navždy opustila úžasného manžela a tři malé syny...jedna z přispěvovatelek, která s ní byla úzkém kontaktu dostala zprávu od jejího manžela, kterému vydechla doma v náručí a dala nám vědět...napsala tehdy něco ve smyslu, že Polibmilíc odešla navždy...byli jsme za to všichni moc vděčni, protože se pár týdnů neozvala a my tušili, že asi není nejlépe...i Ty kteří s ní nebyli zadobře, protože to byla velice inteligentní sečtělá osůbka a občas oprávněně na někoho zareagovala svým specifickým ne pro toho dotyčného zrovna příjemným humorem, se projevili nesmírně lidsky...projevili její rodině soustrast a zavzpomínali jaká byla i přes to jak s ní kolikrát bojovali skvělá...prostě vzpomínky úsměvné i smutné...strašně moc jsme za to byli vděčni a každý rok na výročí vzpomínáme a zapalujeme pomyslnou svíčku...no je strašná škoda, že zhruba před rokem PŽ skončily v té formě v jaké byly a všichni kdo chtěli komunikovat v této rubrice dál si museli založit fejs...pár lidí odešlo, několik zůstalo, ale vzpomínky na Polibmilíc přetrvávají...víte možná, že někdo odsoudí, že se to s Esterkou vyvěsilo ne pro každého přijatelnou formou sem, ale já jsem za to ráda a moc děkuji...a než se hádat měli bychom také za Esterku zapálit tu pomyslnou svíčku a zavzpomínat jak v sobě tak tady...
Strašně ráda jsem si diskuzi a předávání receptů na PŽ četla. Moc mi chybí, byla tam skvělá parta a "normy" mi ráno u kávy opravdu chybí. Esterce vzdávám poklonu, to co ona dokázala se psy je úctyhodné.
R.I.P Shavoid
Zkuste mu pořídit něco takového, u nás stačí po jídle ještě do tohoto hlavolámku rozhodit menší hrstičku granulí, psi to milují, chvíli jim trvá, než je vyzobají a evidentně mají pocit, že něco opravdu "ulovili".
A tabulky jsou jen orientační, pes může mít opravdu hlad.
http://www.zoohit.cz/shop/psi/hracky_sportovni_potreby/interaktivni/plysove_plastove/609637.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Měla jsem hovawartku a při pohledu na agiliťácký překážky byla schopná to kvůli mě přeskočit jednou dvakrát a pak normálně odcházela z placu, že s tím nebude mít nic společnýho. A nějaký tahání při jízdě na koloběžce, lol, ne.
A přesto to byl jedenáct let výbornej kámoš, se kterým jsem prováděla kde co, pěšky jsme spolu nachodily tisíce kilometrů.
Takže moje první rada je vytáhnout hlavu z řitě a zapomenout na kecy, jakože pes na nic. Vy jste na nic vůdce.
Teda Bodlinko,
lépe to snad ani napsat nejde !
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
...není vůbec zač...chtěla jsem také AEG bohužel futra mi to neumožnila, tak jsem moc vděčná za tu co mám, je to úleva s těmi chlupy veliká...
AEG máme pračku a nemůžu si stěžovat. Nikdy jsem po sušičce moc netoužila, v zimě suším prádlo na sušáku v pokoji pro hosty a v létě venku. Ale chlupů se takto nezbavím. A že jich máme .
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
...mám tři dlouhosrsté kočky...vysávám denně, vyčesávám pravidelně, nicméně jsem byla donucena kupovat si prádlo v barvě svých koček a černé se vzdát úplně, respektive oblékat jí na venkovní chodbě...nakonec jsem se dokopala k sušičce...a ono to opravdu funguje...není to sice100%, ale zmizí jednotlivé chlupy a sem tam je na prádle jenom takový žmolek, který se v pohodě sundat při skládání prádla...když jsem viděla mnoho svých černých věcí zbavených chlupů tak mi radostí zvlhly oči...pravdou je, že mám sušičku nic moc - je to Candy, ale byla to jediná, která je úzká a prošla mi futry a mohla jsem jí dát do komory...věřím, že lepší značky jako AEG zbaví prádlo i těch žmolků...na druhou stranu jsem vyprala prádlo s papírovými kapesníky a ty z prádla sundala dokonale...takže z mně sušičku určitě a udělala jsem chybu, že jsem tak dlouho otálela...
Kvůli chlupům přemýšlím o sušičce více a více . Jdou do ní dávat sušit také psí pelechy plněné dutým vláknem ?
Zvažte pořádně, zda máte i možnost plnohodnotného hlídání pro psa. Tzn. člověka, který ho dokáže nejen vyvenčit, ale i unavit, kterého bude pes dobře znát a bude ho respektovat. A člověka, který bude ochoten i schopen hlídat psa i delší dobu.Jste v letech, která jsou v lidském životě přelomová, během příštích 10 let doděláte školu, nastoupíte do nového zaměstnání, kde od vás jako od svobodného mladého člověka mohou požadovat časovou flexibilitu. Obojí vás může opravdu dost hodně omezit ve volném čase. Můžete cestovat a také založit rodinu. To, co se dnes zdá jako vzdálená budoucnost vás může potkat už se psem ve středním věku. Pokud si pořídíte temperamentní plemeno, skloubit toto vše s potřebami takového psa není jednoduché, ale netvrdím, že to nejde. Jako holky - kamarádky jsme si kolem 18 let pořídily různé ohaře, pár let to bylo super, ale venčit je později s kočárky a courajími se dětmi nebylo úplně jednoduché. Při pohledu zpět bych dnes v těchto letech volila nějaké jiné o trošku méně pohybově náročné plemeno. A způsob života, jaký jste popsala bude těmto psům i vám vyhovovat.
pan Brouček
napsal(a):
https://www.ifauna.cz/zvirata-z-utulku/inzerce/r/detail/3168942/sara-krizenka-akita-bull
Tohle přece nemůžou nikomu dát.
Kolik psů asi "Sárinku" v tomto azylu již nepřežilo ?
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tak jsme se doma rozhodli že nakonec vezmeme nějaké dvě z útulku. Jinak co ae týče rad, že mám psa odnaučit chytat kočky...co na to mám napsat Tohle jsem řešila už se třemi výcvikáři, naposledy s policejním psovodem a prostě bez výsledku, jsou to pitbulli bůh ví s čím a prostě se v nich odráží pitbullí zápal, jet na 1000% teriéří loveckost a nějaká buldočí tvrdohlavost. Obě bulllky vyrůstali s kočkou, ta pak umřela, začali k nám chodit kočky od sousedů a najednou je začali zakusovat, ale byly to takové ty mazlivé kočky, furt se nám cpali do baráku. To chytání koček je nikdo neučil. Prostě to začali dělat, nevím co je k tomu vedlo..
Attilo, nezlobte se na mě, ale musím reagovat. Měla jsem psa - ohaře z druhé ruky, brala jsem si jej jako dospělého. V mysliveckém žargonu by měl přívlastek "ostrý na škodnou". Za našich společných 11 let zakousl dvě kočky, jednu, která byla schovaná v trávě v příkopu u silnice a já o ní neměla tušení a druhou, kterou sundal z plotu, když před ním utíkala. Pak jsem již byla velmi obezřetná a žádnou další kočku se mu již nikdy zranit ani zabít nepodařilo.
Nicméně - absolutně si nedokážu představit umístění byť sebeplašší kočky do jeho rajónu, vždyť je opravdu jen otázka času, kdy takový pes kočku dostane.
Píšete, že vaši psi jsou zkušení zabíječi koček, mají na kontě již pár zářezů a ty nové číči, co si chcete pořídit dopadnou stejně. Z pohledu vašich psů nepořizujete nové členy smečky, ale vetřelce na jejich území. Ačkoliv vaše psy neznám, myslím si podle popisu, že se je tolerovat nenaučí. A kočky, které by obrazně řečeno doživotně neměly ve dne vystrčit nos z půdy či ze stodoly je také utopie. Pokud vezmou nové území za své, budou pravidelně krmeny, časem ztratí na obezřetnosti a bude hotovo.
Je to čistě věc vašeho svědomí, ale já být na vašem místě, tak si je opravdu nepořizuji. Bylo by mě líto úmyslně a zbytečně zmařeného kočičího života.
Nedá mi to a musím se zastat Janinky Bosorky. Měli jsme fenu hovawarta, ročník nar.2001, v dospělosti měla 42 - 44kg a 64 cm v kohoutku. Byla to mohutná fena v kostře a přesto s typickým fenčím výrazem. Odbonitovaná byla výborně jak co se týče vzhledu, tak i povahy. Od mala jsme ji důsledně socializovali a vedli jako rodinného psa, naším domem procházelo dost lidí, fena si je velmi dobře i po delší době pamatovala a skutečně zbytečně nezaštěkala. Na oko tedy působila jako nehlídací. Realita byla jiná, to jsme poznali, když k nám jednou přišel nezvaný host.
Tak a teď má Teissy o jeden příspěvek totálně mimo téma navíc
Objednávali jsme odsud, komunikace ok, granule přišly obratem. U nás granule slouží spíše jako doplněk stravy, tak tu cenu skousneme, ale beru je spíše jako dobrou alternativu domácí stravy při cestování nebo nemožnosti její přípravy.
https://www.carna4europe.eu/cs/uvod.
Zkuste dát dotaz na níže uvedený odkaz a jestli odpovědí, napište nám sem prosím co vymysleli
http://www.zuusti.cz/sluzby/klinicke-laboratore/parazitologie-mykologie-mykobakteriologie/?utm_source=sklik&utm_medium=cpc&utm_campaign=ZÚ+Ús.