Dobrý den,
čtu vaši diskuzi a výběr kvalitních konzerv na dobu dovolené a cestování jsem řešila také. Nakonec jsem místo konzerv pejskům nasušila maso v sušičce na ovoce a v době, kdy jsme mimo domov krmím tímto a granulkami. Psům sušené maso velmi chutná, nemusím ho nijak konzervovat, nekazí se, je lehké, snadno se podává - nic není umaštěné, i v úplně polních podmínkách se psi dají nakrmit doslova z ruky. Suším kuřecí, krůtí, hovězí a vepřovou svalovinu, kuřecí játra a vepřové uši a srdce. Nekupuji psům již žádné průmyslově vyráběné pamlsky, takto doma nasušené maso jim úplně jako odměny (a něco na chuť ) stačí a vyhovuje.

A nemá zvýšenou aktivitu právě večer, v době, kdy jste všichni doma z práce a ze školy a hrajete si s ním? Pejsek, který řádí má zvýšenou potřebu pití. Anebo nezvyšujete teplotu v bytě na večer a noc - někdy i rozdíl pouhých 2 °C jsou pro psa znatelný rozdíl.

Sissiaspol. napsal(a):
Jsem zadavatelka a mrzí mě, kam se tahle diskuze vyvinula a i forma, jak byla vedena. Myslím, že většině chovatelů je jasné, jaký je rozdíl mezi UZ a RTG a že každý má jinou zobrazovací schopnost a jiné využití v různém stádiu březosti..se škodlivostí obého při jednorázovém použití není třeba polemizovat...díky za pochopení.
Jinak dál uvítám jakoukoli zkušenost s málopočetnou březostí (nebo jedním štěňetem) u velkého plemene, jak z hlediska průběhu konce březosti tak porodu.
My jsme nakonec objednaní na UZ - ne že bychom to už nemohli vydržet, ale stav je takový, že se nic zásadně nemění (celkově fena zůstává mohutnější než před krytím a oproti minulým týdnům nechutenství a nevolností velmi žravá) ale potřebovali bychom vědět, jak to tedy je mj. z čistě pragmatických důvodů - zda si brát dovolenou či ne.

Tak dejte pak vědět, jestli jsou štěníci na cestě . Držíme vám palce !

Amer. kolii má moje kamarádka žijící v Německu. Celkově je pes silnější, vyšší, má přilehlejší srst (ne tak chundelatou jako klasické kolie). Největší rozdíl je ale v povaze - docela hlídá (ale nekouše ), je hodně pohyblivý, myslím, že se asi více podobá původnímu, pracovnímu typu skotského ovčáka. Jinak všechny ostatní kolií vlastnosti - něžný vztah k pánovi, dětem a výbornou ovladatelnost má zachovány. Je to opravdu milující člen rodiny se vším všudy. Klasických kolií znám několik a u 2 z nich je i přes výbornou a poctivou socializaci velkou slabinou bázlivost a lekavost a i ty ostatní jsou povahově takové umírněnější. Vzhledově jsou tyto 2 typy dost odlišné, klasické kolie (výstavní) jsou často opravdu hodně nasrstěné, takže vedle američanky by vypadaly jako chemlonová koule. Někdy mi je líto, když je vidím na výstavách se staženými ocasy, kam toto nádherné pracovní odolné plemeno dospělo. U nás se ale ještě stále dá sehnat starší typ kolie - některé chs ho stále ještě chovají, nevyhrávají sice na výstavách, ale psi jsou vizuelně něco mezi američankou a novým výstavním typem kolie (obrazně řečeno).

To co je uvedeno výše, je pravda. My jsme koupili mamce fenku cotona k 65 narozeninám. Maminka ji pečlivě vychovala a vzorně se o ní starala (jen srst vyžadovala dennodenní péči). Fenka se dožila 15 let a poslední cca 3 roky jejího života už maminka nebyla schopná fenku obsloužit, jak bylo třeba. Zhoršil se jí zrak, ztratila jistotu, nedokázala chodit na delší procházky, nebyla schopná fenku udržet v čisté a hlavně rozčesané srsti (museli jsme ji začít stříhat) a návštěvy veteriny musely být již také s naším doprovodem. Dnes je mamka sama, psí společnost jí velmi chybí, ale pejska byť starého na dožití by už nechtěla. Staří lidé mají problémy sami se sebou a závazek ve formě zvířete jim přináší víc starostí než radostí.
Nicméně je pravda, že psí senioři v útulcích by dožívat neměli a tak např. Já jsem rozhodnutá, že až mi ti moji mladí pošuci trochu zestárnou a zklidní se, nějakého opuštěného psího důchodce si k sobě určitě vezmeme.