ptak666 napsal(a):
Zdravím Vás,



S přítelkyní jsme si zařídili byteček. A já začínám uvažovat o koupi kočky. Psa bych nechtěl, na něho bych neměl takový čas a proto si myslím, že kočka bude vhodnější. Strašně se mi líbí Mainská mývalí. Otázka zní, pouští hodně chlupy? Chápu, že péče o srst je samozřejmostí. Ale jde mi o to, že je hodně chlupatá, tak jestli se mám bát hodně nebo jestli se to dá nějak vydržet.

Jak postupovat když si kotě dovezu domů? Jde mi o to, jak naučit na "náš" záchod. Všude se píše, že je kočka naučená ale co když ten náš se ji nebude zrovna líbit? Jelikož jsem si už něco málo načetl, tak pro Mainskou mývalí je potřeba wc větší. Někteří lidé píšou, že je lepší s dvířkami. Bude do něj kočka chodit a jak ji naučit?

Kočku s PP nebo bez? Kočičku bych měl jen jako mazlíčka tak že nějaké soutěže nepřipadají v úvahu. Ale mám představu jak by měla vypadat.

Na inzerátech si píše, že je kočka s PP ale je vykastrovaná? Proč se to dělá když je s PP? Myslel jsem, že s PP se používá jen k dalšímu potomstvu.

Někde jsem se dočetl, že kočka škrábe nábytek i když má škrábadlo. Dá se tomu nějak zabránit? Máme vše nové a nechtěl bych to mít za měsíc zničené.

Jak se o kočku starat co týče zdraví? Většinou je samozřemností, že je kočka očkovaná a odčervené při koupi. To už se dále očkovat a odčervovat nemusí? Nebo po jaké době se tato činnost musí dělat? Jsou ještě i jiné záležitosti co se musí dělat?

Jak starou kočičku koupit? Koukal jsem po inzerátech a je možné koupit kotě i 7měsíců staré. Není to už moc?

Někde jsem se dočetl, že kočky nemají rády odstátou vodu, že je lepší kupovat nějakou fontánku aby voda stále cirkulovala. Má to význam? Na internetu jsem našel fotku jak někomu kočka pije vodu jen odstátou z konvice na kytky... Budu rád, když mě popřípadě trochu dostanete do obrazu. Nechtěl bych nic podcenit. Děkuji

Dobrý den,

tak já se také zkusím obecně vyjádřit ke všem vašim dotazům.

Jak již bylo zmíněno výše, kočky opravdu ideálně dvě. Budou mnohem spokojenější, i když na ně třeba zrovna nebudete mít moc času. Ale kočka rozhodně není zvíře, které by vaši pozornost a péči nepotřebovalo, obzvášť pokud je jen v bytě. Koťata nejlépe vzít ze stejného vrhu, nebo alespoň stejně stará, jinak je riziko, že si spolu nesednou. Pokud chcete, aby kočka vypadala a měla povahu nějakého konkrétního plemene, určitě zvíře s PP, doporučuji nastudovat dědičná onemocnění (ta se v chovu s PP většinou vyšetřují) a jiné problémy vybrané rasy. Dlouhosrsté kočky je nutné pravidelně vyčesávat, také je třeba to kočku postupně naučit, což někdy bývá problematické.

Co se týče učení na záchod, kočky mají přirozeně tendenci zahrabávat, opravdu se to tedy učí velmi dobře. Pokud z toho máte obavy, nebo ohledně dvířek či nedvířek, může být dobré si pořídit WC stejného typu jako u chovatele a i třeba stejný písek, nicméně obě svoje kočky jsem to "naučila" tak, že jsem jim záchod prostě ukázala (postavila jsem je tam), aby věděly, kde ho mají. Některé kočky můžou vyhodnotit záchod jako "fuj", i když je v něm jednou načůráno, a pak chodí do kytek nebo do peřin, takže je dobré počítat i s variantou opravdu častého dělání uklízečky.. Je dobré mít tolik záchodů, kolik máte koček.

Pokud se na kočce nechová, tak se kastrují ze zdravotních důvodů (zvířata s PP i bez PP), při mrouskání je kočka i dost hlasitá, nekastrovaní kocouři často značkují. Když zvíře chodí ven, je kastrace nutná z důvodu zabránění nechtěného množení, přenosu nemocí, kocouři se rvou atd. I v PP chovu se můžou pochopitelně vyskytnout jedinci do chovu nevhodní, ti se někdy prodávají už kastrovaní nebo s podmínkou kastrace v dospělosti.

Očkovat je pro funkčnost vakcíny třeba 1x ročně, pokud byste chtěli s kočkou do zahraničí, je nutné očkovat i vzteklinu. Odčervovat je rovněž třeba opakovaně, po celý život zvířete. Četnost závisí na tom, jestli je jen doma (pak stačí méně často), nebo chodí i ven, jestli jsou v domácnosti děti apod. Pokud chodí kočka ven, určitě bych očkovala, u bytové kočky si nejsem jistá, například vzhledem k riziku postvakcinačního sarkomu. Tohle jistě případně proberete s veterinářem, je ale dobré si načíst nějakou odbornou literaturu o preventivní péči, výživě a tak, abyste měli nějaké ponětí i vy sami a byli si pak třeba schopni toho dobrého veterináře vybrat. :-)

To, jestli bude kočka ničit, jakou bude pít vodu, jak moc bude vybíravá v jídle, jak moc bude akční, to vám nikdo nepoví. Mám dvě kočky, obyčejné mouraté krátkosrsté nalezence. Starší jsem našla jako dvouměsíční (nyní 11 let), malou asi jako sedmiměsíční (nyní necelé 3 roky). Jsou doma, chodí i ven, jezdí na chalupu do hor, starší byla jednu dobu i jen bytová (bydlela jsem v centru), ovšem měla na šikanování dva velké psy. Velká drápe jen některé typy potahů, malá drápe spíš dřevěný nábytek (měkké nelakované dřevo), můžou se vyřádit venku na stromech a dělají to, ale i tak drápou i doma. Škrábadla je absolutně nezajímají. Akční jsou obě, malá hlavně v noci, loví nohy, loví velkou když ta vleze ke mně pod peřinu a pak se perou, s oblibou spí lidem na hlavě, vytlačují z polštářů, pozornost vyžadují ode mě i od návštěvníků, které znají. Chlupy jsou všude a pořád (i přes každodenní úklid). Obě krmím granulemi i masem, velká je vybíravá a typově dost štíhlá, takže tam musím podstrojovat, je ale hodně dravá, malá je buřtik, takže zase potřebuje jiné granule, navíc nějak pořád neumí moc jíst maso, kromě drůbeže toho ani moc nechce, no ale aspoň zas nekomentuje a neloví když vařím. Velká pije jen naprosto čistou studenou vodu, malá pije cokoli a plácá do jakékoli tekutiny nohama, psovi do misky nosí oblíbené alobalové kuličky a jiné plovací předměty a tam si s nimi hraje. U kytek pri pořizování nové nikdy nevím, jestli přežije nebo zůstane nepovšimnuta, když si kočky hrají (ideálně ještě i se psem), jsou často na zemi nejen kytky.. :-) Nicméně mám poměrně bohaté zkušenosti s různým chováním různých koček z bývalé práce a ty svoje řadím mezi ty velice hodné a slušně vychované.

Pokud vás ale bude štvát podrápaný nábytek, ohlodané kytky, jestli vyhrajete šplhavce tak občas třeba i stržené garnýže, nutná neexistence jakýchkoli vystavených rozbitných drobností či zapomenutého jídla na lince nebo na stole, sem tam nablinkáno, nutnost každodenního úklidu a adaptace na chlupy, prostě to klasické "bydlím u své kočky", kočku si nepořizujte.

Na ostatní nedejte, mladej je fešák. Já zas v některých stájích poslouchala posměšky, jak je to trapný, že můj kůň nedělá bordel (= je milý, ochotný a klidný pod sedlem i na ruce), že je to líná a kničemná nudná herka. Bývalo mi to dost líto, ale co, teď jsem si na to po letech vzpomněla o víkendu na Hubertu, když se o pozici za tím "milým hodným hnědým koníčkem, co tak pěkně jde na ty bubákatý skoky" tahalo několik dalších účastníků. :-) Co se týče růstu, zkušenost měřenou metrem a ne jen okem mám se svým, první odpocka 135 ve 3,5 letech, aktuální velikost deky 145 - 150. A ještě k velikosti posedlí, máme asi celkem podobnou postavu, mám sice cca 62 kilo, ale podle fotek si myslím, že mám větší zadek, takovou tu "kachní p*delku". :-) Léta jsem jezdila v 17,5", posledních 5 let mám 17" a je to mnohem lepší, jen mě prostě nějak nikdy nenapadlo si vyzkoušet kratší posedlí..

Nekupovala bych sedlo v Decathlonu. Asi stejně, jako si třeba v sekáči nebudu kupovat pohorky, nebo v Tescu granule pro psa. Třeba s ním někdo má dobrou zkušenost, nicméně já jsem například svůj Kieffer Garmisch sehnala z druhé ruky za 8000,-, což je o pouhé dva tisíce víc za opravdu velmi kvalitní sedlo..

vet. napsal(a):
A není to proto, že umí být vojtěška docela tvrdá, až dřevnatá a pak může dráždit mechanicky (rozuměj píchat do sliznice žaludku)?

Snažila jsem se najít ten konkrétní článek, ale nedaří se mi, nicméně tohle byl přesně ten uváděný důvod, proč řezanku ne-e.

Dobrý den, nám skvěle funguje bylinkový Phytovet Mobility, mám xBOM,8 let, spondylartroza. Letošní zimu se hrozně zhoršil, po NSAID (Rimadyl apod.) zlepšení nic moc, pak jsme dostali kortikoidy, taky žádná sláva. Tohle jsem vygůglila při hledání alternativ, moc jsem tomu nevěřila, ale říkala jsem si, že to minimálně neuškodí. Ani to není nějak brutálně drahé a byla jsem fakt překvapená, neříkám, že to musí fungovat každému, ale nám teda jo.

Po čtrnácti dnech výrazné zlepšení, po měsíci pes zcela ok. Zátěž jsme samozřejmě zvedali postupně, teď zvládá skoro vše co dřív, občas je druhý den po delší vyjížďce s koněm trochu ztuhlý, ale to já taky a spondylku nemám. Výlety a čundry pohoda. Má ortopedický velepelech, na výlety nafukovačku, aby se neválel na tvrdém. Záda "masíruju" (spíš teda taknějak hladím okolí páteře, pées si to hrozně užívá a protahuje se u toho), hlídám prochladnutí, promoknutí. Od šesti let nosí v hnusnu a chladnu na ven termodeku (Bucas Freedom, do této zimy spolu s Aptoflexem stačilo), letos už jsem ji tedy brala s sebou i na jarní čundry, kdy my už spali pod širákem, na noc jsem ho holt radši oblíkla.

Jediné co - jak jsou to bylinky, tak třeba na naši váhu se dávají dvě odměrky cca jako vrchovatá lžička, je tedy určitě třeba to do něčeho zamíchat. Netuším co krmíte, jen pochybuju, že by to šlo do granclí, možná vlastně do namočených.

Mám osmiletého xBOM se spondylartrozou páteře, uplynulou zimu byl hodně špatný, normálně hyperaktivní pes byl schopen maximálně pětiminutových procházek.. Po absolvování klasické léčby (NSAID, kortikoidy) téměř bez efektu jsem v rámci hledání alternativ vyzkoušela bylinky od Phytovetu (Phytovet Mobility) s tím, že se v nejhorším případě nestane nic. Nicméně pes během tří týdnů téměř bez problémů, momentálně normálně aktivní, opět zvládá několikadenní pěší čundry i kratší vyjížďky s koněm, jen je třeba hlídat prochladnutí, tahám s sebou vždycky nafukovací karimatku, aby neležel na tvrdém když se třeba stavíme na jídlo v hospodě, když jsme u vody, pouštím ho plavat jen přes den, aby stihl uschnout, a podobně. Neveřila jsem, ale nám to pomohlo, tak třeba by mohlo i vám.

Saurusek napsal(a):
Řeším bohužel taky blechy, ale dotáhla nám je sem toulavá kočka, která ještě na naší půdě porodila koťata, kočka i koťata jsou divoká, nenechají se chytit a tudíž ani odblešit, přesto se neustále zdržují u nás, chodí našim kočkám na granule atd. Naše kočky dostaly tablety comfortis, takže ty teď mají relativní klid, celej barák jsem vydrhla parním čističem, kotelnu a další místnosti, kam kočky chodí, jsem vystříkala biokillem, ale je to marný boj, dokud tady ty divoké kočky jsou. Nevím co s nimi, za chvíli se nám tady rozmnoží a bech se nezbavíme nadosmrti. A jelikož žily nějakou dobu na půdě, je blechama zamořená taky celá půda (jenom tam vstoupím, už jsem blechama obalená), a ta už tak snadno odblešit nepůjde... Šíleně moc věcí, sláma, bordel (jak už to na půdách bývá), různá zákoutí, škvíry atd., jako dnes jsem se pokoušela to trochu vyklidit a vystříkat biokillem kam jsem se dostala, ale už teď vidím že to nebude v mých silách. Obávám se, že budeme muset spíš počkat do zimy a doufat, že je zabije mráz (půdu máme dost otevřenou, žádné zateplení, tak by to mohlo klapnout). Naše kočky dostanou obojky foresto a pokud se osvědčí, budou je nosit pořád. Ale co s těmi divokými koťaty, co nám sem ty blechy pořád tahají, fakt nevím... Chytit se prostě nedají, zkoušíme různé pasti, ale jsou chytrá a příliš rychlá. Pokud bychom se nějakým způsobem zbavili těch divokých koťat, věřím ve vítězství nad blechami. Na obojek foresto jsem četla jen ty nejlepší recenze. Ale pro koťata bohužel asi nebude, a co jsem se ptala veterináře, tak obecně odblešit koťata není vůbec snadné, většina přípravků pro koťata není...

Pokud se vám je podaří nějak ochočit či odchytit, tak koťatům jsme dávali vždycky pipety Stronghold, ty kotěco/štěněcí jsou pro zvířata od šesti týdnů, kromě blech řeší i ušní svrab a odčervení (oblí červi). Pak je pro kočky taky Bravecto - pipeta na tři měsíce, ale to je až od šesti měsíců stáří, tuším. Jinak na Biokill pozor, je pro kočky toxický, ale to asi víte..

Nevnucovala bych se, mazlila bych ji, jen když přijde sama, případně přes to jídlo, pokud se nechce nechat chytat a zvedat a vy to nepotřebujete, nedělejte to. Starší kočku jsem našla vyhozenou příkopě jako dvouměsíční kotě, než se nechala chovat, trvalo to skoro tři měsíce, mazlit se chodila, ale jen když chtěla ona, chytit ne-e. Mladší kočka je taky nalezenec, mám ji rok a půl, doma ok i pro návštěvy, ale venku na sebe nenechá sáhnout ani ode mě. Jinak tedy obě kočky jsou hrozné vtěrky, když jsem doma a ony taky, neustále se vnucují

polárka.15 napsal(a):
Choulostivější? Hůře krmitelní? Rychle opadají ze svalů? Kde jste na tom proboha byla? Horší krmitelnost je u plňasů podmíněna jejich psychikou a vředy, kterými dost často trpí, jakmile vyloučíme možnost vředů, hodíme koně do klidu, zachováme welfare, jsou to normálně krmitelní koně jako každý jiný. Svaly jsou přímo úměrné kondici a zdravotní stránce koně a o choulostivosti bych se taky mohla bavit... jak moc dobré podmínky koni dáte, takového ho budete mít... U plňasů jde vždy o psychiku a o zdravotní stav, nic jiného v tom není.

Takových výkřiků Vždyť píšu v podstatě to samé co vy, jen jinými slovy. Slečna v původním dotaze opravdu nepůsobila tak, že by plnokrevníka někdy viděla, což samozřejmě nemusí být pravda, ale spíš mi přišlo, že chce plňase prostě proto, že se dá sehnat za levno. Ano, všechno je u nich hlavně o psychice, ale prostě to JSOU citlivější koně, jak píšete taky. Jistě, když jsou v pohodě, tak je všechno ostatní taky v pohodě. Ale do nepohody se dle mých zkušeností dostanou prostě mnohem rychleji a z mnohem drobnějších důvodů, než 'klidnější' typy koní. A ne, nemám zkušenost omezenou na péči o jednoho konkrétního jedince. Btw. o psychickou pohodu a zdravotní stav v první řadě jde přece u všech koní, ne?

Nebudu se až tak vyjadřovat k tomu, zda je plnokrevník vhodný na parkur, na to už odpověděli myslím jiní - je to kůň od koně, důležitý je pohodový a jemný jezdec, znám plňásků dost v parkurech i military.

Ale, pokud jde o finance, ano, pořizovací cena plnokrevníka může být nižší (ale nemusí), ovšem co se týče nákladů na provoz, ty u nich bývají obecně spíš vyšší. Jsou citlivější, choulostivější, hůře krmitelní, rychleji opadají ze svalů, hůř reagují na stres. Ne že by se to nedalo zvládnout, ale rozhodně to většinou nejsou bezúdržboví koně, ani třeba v období jezdecké pauzy. Víc než pár jich znám a 12 let jednoho mám, tak jen taky tohle ke zvážení.

Pokud je to reakce na moji kočku, tak to určitě není Stejně jako mi nepřijde normální, že by se kočka dobývala do krabičky pro tabletu. Ne kotě, osmiletá kočka, nakrmená, s dostatkem pohybu i podnětů, kterou nikdy nic takového nenapadlo. Někdy se dějou zvláštní věci, no. V tomhle případě naštěstí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"za 4 roky na veterině jsem se s reakcí na Bravecto nepotkala."
no, a možná že potkala, jenom si to nikdo s bravectem nedal dohromady...

Jistě, to je možné. Ale mezi pravidelnými pacienty, kde se toto samozřejmě zanese do karty, prostě žádná reakce nebyla. Minimálně ne taková, že by s ní majitelé šli na veterinu, nebo že by nám ji považovali za nutné sdělit. Nikomu jsme Bravecto nenutili, pouze uváděli jako jednu z možností, včetně uvedení rizik (například toho zde často zmiňovaného, že obojek se dá sundat a pipeta vymýt). Většinou se k tomu lidi další sezónu vraceli, je to prostě holt nejpohodlnější a většinou to drží i déle než ty tři měsíce. Samozřejmě je na každém, co svému zvířeti dá. Jen píšu, že z vlastní zkušenosti znám několik desítek psů, kteří Bravecto opakovaně dostali a žádnou negativní reakci neměli. Jestli je to "zatím" nebo "prostě ne", to netuším, nejsem věštec. U některých z nich se dělaly i krve a vše ok.

Jinak ještě přidám osobní historku - koupila jsem před dvěma lety psovi tu největší, že ji rozpůlím a tím pádem mám vyřešeno na půl roku. Zbylou půlku jsem dala zpátky do toho plata a do krabičky a nechala ji v ložnici na stole. Vůbec mě nenapadlo, že by se tím mohla zaobírat kočena, nikdy ji nic takového nenapadlo (snad leda kdyby v té krabičce byla hovězí panenka) a s předměty takové velikosti si ani nehraje, ale prostě to rozebrala a tabletu sežrala.3,5 kg kočka tabletu pro 30 kilo psa. Byla jsem samozřejmě strachy bez sebe, ale kočce se nestalo vůbec nic. Krve má v pořádku.

vet. napsal(a):
Honzek: A co se vám na tom komentáři nelíbí? To je zkušenost nejen moje, ale i mých kamarádů a známých z různých koutů republika. Zrovna teď sháním kompetentního člověka, který se postará o kopyta schvácené poničky na druhém konci republika, protože kovář majitelku seřval za to, že se ho ptala co je s kopyty špatně? A ona je z toho zoufalá, protože místo aby jí to vysvětlil je na ni hrubý. Přitom majitelka chce jen svému koni pomoct a chce vědět kde je problém a jak se bude řešit. Nemyslíte že má na to právo? A není to jediný takový případ se kterým jsem se setkala. Je to všude stejné, ve veterině, v rehabilitaci i kovářské praxi.

Je to smutný. Patřím k majitelům zvídavým a vyzvídavým, jednak proto, že mě zajíma co a proč, a taky proto, že jsem zčásti z oboru. Neptám se nijak rýpavě, nemyslím si, že bych svými dotazy zpochybňovala postupy, ale pozitivní reakce je málokdy. Alespoň mi ale přijde, že se množí ty neutrální . A teď jsem byla velmi potěšená svým novým kovářem, jeho pečlivým přístupem a ochotou k dlouhé diskuzi.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No, jako letos je klíšťat fakt hodně, my letos dali jednou pipetu, zatím, jenže malá se furt koupe a taky už to ztrácí tu účinnost nebo co. Takže statečně a vytrvale každý den stříkám před odchodem ven sprejem z DM a po návratu vyčesávám. Včera jen dvě lezoucí klíšťata na hlavě, ve čtvrtek jich bylo asi 10, přicucnutý jsem zatím od minulýho pondělka nenašla.
Uvidíme, jak dlouho to vydržíme. Obojek jsem zatím nedala nikdy, tabletu zatím nechci a pokud snad, tak asi Symparicu, kterou už vyzkoušela chovatelka na svých psech.
Ta Vectra 3D je něco nového? Koukám, volně prodejné to není...jaká je asi cena?

Ne, Vectra není nijak nová, ale je myslím k dostání jen na veterině, za kolik jsme ji měli už si nepamatuju, ale myslím, že o něco levněji než Advantix, Advocate. Brala jsem si vždycky tu největší pipetu a roztáhla si ji do dvou dávek (na 25 kg psa). Má repelentní účinky, je na měsíc, koupání by nemělo vadit. U nás loni klíště snad žádné, na celou sezónu mi stačily dvě aplikace, letos zatím jedno, poprvé do vody vletěl tak 2 hoďky po nakapání. Pes je plavací a koňodoprovodný, bez nečeho proti mrchám se neobejdem. Bravecto měl dvakrát, ale podruhé mu odpoledne (tbl ráno) bylo špatně, nevím ovšem, jestli to bylo vysloveně kvůli tabletě, mohl i někde pojíst jiného fujtajblu. Jinak k tématu - za 4 roky na veterině jsem se s reakcí na Bravecto nepotkala.

Mám plňáska, se zhruba stejně dlouhými spěnkami, přední možná o fous delší. Koupila jsem ho tříletého, z dráhy, kutého na všechny, čtyřletého zouvala, chtěla jsem zlepšit kvalitu rohoviny, klenutí chodila, tlumení nárazu při došlapu, opatrnost koně podle povrchu atd atd.. Kopyta neměl moc pěkná, rohovinu nekvalitní. Ano, asi rok po zutí byl v omezeném provozu (po tvrdém jen pěšky), ale stejně jsem toho ty první dva roky moc nenajezdila, spíš jsem chodila na dlouhý špacíry na ruce. Nakovaného jsem ho po koupi nechala vlastně jen kvůli tomu, že jsem tehdy na stáji ze všech stran poslouchala, že "se to musí". Zutí se vyplatilo, kůň má krásná kvalitní kopyta, zvládá veškerý povrch, je opatrnější, ale i obratnější, v zimě bez nášlapů, neklouže mu to... Ze štěrku apod. není nadšený, ale slézt a jít kus pěšky se případně dá přece vždycky To jen, že to jde, zout / nekovat citlivého plňáska.

Jezdíme i na několikadenní vandry, občas něco skočíme. Koni teď bylo 15. Spěnky vypadají pořád stejně. Práce je myslím přiměřená kondici a stavu, preventivně neděláme na hlubokém povrchu, na malých kruzích, jinak se v terénu ničemu nevyhýbáme. Je venku většinu života 24/7, tuhle zimu poprvé vykazoval lehký diskomfort, tak šel na noc na box, teď to má jak si vybere.

Po kamaších jsem koukala hodně a všude, opakovaně, jestli už třeba něco nevymysleli, neobjevila jsem žádné, které by spěnku jakkoli podporovaly. Kůň se neokopává (od té doby, co je zutý), takže jen na nějaké ty skoky nosí šlachovky. Kloubní výživa je fajn jako kůra celkově, dlouhý spěnky ale nezkrátí, když je kůň dobře krmený a nemá problémy s pohybem, myslím, že je to stejně jen pro dobrý pocit majitele.

Na váhu jezdce jsem byla vždycky opatrná, ale ono najít spolehlivé "béčko" je zázrak...tak jsem usoudila, že na čundrech má stejně na sobě bagáž tak 15kg určitě, plus sedlo a mě...a od loňského podzimu mi spolujezdí kamarádka, co je určitě tak o dvacet kilo těžší, s tím, že kdyby cokoli, tak prostě nedá se svítit. Jezdí tak 1-2x týdně, kůň v pohodě. Klepu na dřevo. Pořád mě někde vzadu v hlavě trochu straší, že by to s těmi spěnkami mohl být problém až bude starší, ale zatím naštěstí fakt pohoda. A obzvlášť na ty dlouhý štreky je pro jezdce superpohodlný

novacek1 napsal(a):
To zase maly nedela, ze by na ulici hladil cizi psi. Ale je zvykly, ze v rodine maji ostatni psi, kteri se deti neboji a malej si je muze pohladit. Tak si mysli, ze si muze hladit o psa tchyne.

Bohuzel, psa si neumeli vychovat. Pes nevi co znamena kdyz se mu rekne kde ma misto, neumi chodit bez voditka. Kdyz na nej volaji zustan, nevi co to je a jde si dal. A takovych veci je vic. Proto se mi nedivte, ze nechci aby ni tchyne vozila k nam domu psa, ktery je takovy.

No ano, a ono opravdu cizí děcko či jakýkoli cizí člověk nemá na psa co sahat.. Ale to, že když pes patří někomu z rodiny, tak musí nutně mít rád děti, přece taky není pravidlo. Mám sice psa vychovaného, ale děti bych k němu nepustila, ani z rodiny, ani jiné. Není na ně zvyklý, je z nich nervní a já taky

Situace je b.lbá, ale když je na psu pokaždé vidět, že se bojí, tak k němu to dítě přece prostě nepouštějte! Pokud se pes dítěte bojí, tak to, že k němu dítě jde, už samo stačí jako že mu "něco dělá". Kdybyste situaci otočila, budete k dítěti, které se viditelně bojí, pouštět psa jen proto, že ten se na něj chce podívat? Celá ta situace mi přijde zbytečně hrocená. Pes prostě děti nerad. Tak mu je nenutím, ne? Tchýni převychováte asi těžko, pokud pes nemá ani základní povely a chodí k Vám jen na návštěvu, tak jeho už vůbec ne. Takže stejně můžete ovlivnit jen to, jak se bude chovat Vaše dítko... A nebo psa po dobu návštěvy zavřít do jiného pokoje / na zahradu? Aby ho tchýně nemusela nechávat doma, ale malý k němu nemohl?

No, já jsem na tuhle byrokracii blbá jak pučtok (jinak tímto díky této diskuzi za připomenutí), měla bych taky platit myslím v březnu (Praha), běžně mi paní z úřadu volá nebo posílá mail, když mám zpoždění tak dva měsíce... Penalizace nebyla nikdy žádná.

A co westík? Víte někdo, jak na tom teď jsou? Já ho dostala jako prvního psa, bylo mi dvanáct, bráchovi osm, sestřičce čtyři. Perfektní rodinný pes, ani moc malý ani moc velký, zvládal kolo, běžky, výlety, dovolené, hlídání zahrady když bylo pěkně i gaučování když nebylo. S dalšími zvířaty i jinými psy pohoda, nelovil, kamarádil se tak nějak se vším. Výcvik byl na mně, v pohodě provozně poslouchal i ostatní členy rodiny, já snad (kromě mhd) za ty roky neměla vodítko v ruce, bezproblémový nebojácný pes, fakt poslušný, naprostý pohodář. Srst se trimuje, skoro nelíná, jen je bílý, tak holt občas potřeba umýt. Zdravotní problém jsme řešili asi jednou, nějaký zánět uší myslím.

lesnížínka napsal(a):
Myslím, že objektivní důvod je ten, že šelmy mají trávení uzpůsobeno na delší hladovění. Ulovím, nažeru se k prasknutí, dva dny trávím a jdu lovit. Právě teď, s nemocnou kočkou, se nad tím často zamýšlím. Všude se píše, že kočka nesmí hladovět víc dní po sobě, jelikož jí odejdou játra. Neleze mi to do hlavy neb to, co píšu výše a také: není málo příkladů, kdy lidi omylem zavřeli kočku třeba někde v kůlně či sklepě a našli ji po týdnu. Vyhladovělou, dehydrovanou, ale normálně to zvládla. Snad něco k tomu písne Bodlinka.

No právě..tak praví teórie, ale u domácích šelem tuhle zkušenost vůbec nemám, a to jich znám i mám hodně. Navíc si nemyslím, že by to u těch volně žijících fungovalo opravdu tak, že je to pro ně ideál, spíš že to zvládnou, když není co k snědku hned tak po ruce..? Mám ozkoušeno u spousty psů, že častější krmení jim prostě sedí víc, ten můj když by měl žrát jen jednou denně, tak kručí a zvrací. A u těch koček (malých, domácích, žijících v blízkosti zástavby) si myslím, že nějaké delší hladovění prostě nenastává, pokud je to zvíře pohybuschopné. Jakože jasně, vydrží to, kočka vydrží téměř všechno, ale že by to bylo pro ni dobrý...moji menší jsem našla ve stavu, kdy jsme se v práci všichni shodli, že měla být dávno mrtvá, byla ale neuvěřitelně radostná, tak jsme to zkusili. Je z ní krásná kočičí bonsaj, ale trávení a stravovací návyky se jakž takž rovnají až posledních pár měsíců (mám ji rok a půl).

inusanka napsal(a):
Ono je taky potřeba napsat, čím krmíte. Jestli granule, nebo barf či jakákoli forma "mokré" stravy. Ale nechápu radu od veterinářky o krmení jednu denně. I malého psa jsem krmila dvakrát, jedna dávka větší, druhá menší, u nás ta velká ráno po procházce masová a granule ta menší večer. Stane se, že granulí si třeba týden nevšimne.

Taky by mě zajímalo - existuje opravdu nějaký objektivní důvod, kromě toho, že "se to tak dělá", proč krmit psa jednou denně? Pes je velký, osmiletý, krmím dvakrát, při větší zátěži (třeba na čundru) i třikrát. Čas nijak extra pravidelně fixovaný nemáme. Většinou dostává ráno granule, večer barf. Bez problémů.