j a y napsal(a):
já jsem to se štěndem taky zkoušel, "stop, sedni, čekej, jdeme", jenže to bylo stejně na prd, tak ji teď hlídam sám. To je spolehlivější :) přecejen to je blondýna :))

Zastavení u silnice je první povel, který se naše fenky naučily vždy jako první, současně s přivoláním.V místě kde bydlíme, je to pro ně životně důležité. Od úplně malého štěňátka, od 1. procházky, se vždy před každou silnicí na povel, a zadržení rukou, zastavily a posadily. Když už reagovaly na povel spolehlivě, nemusely si sedat, stačilo když zastavily. Po asi 3 - 4 měsících už zastavovaly bez povelu. Chodí zásadně bez vodítka (3 GR) a často právě na přechodech budíme obdiv kolemjdoucích. Marie

llena napsal(a):
Diky a co MVDr. Marek Svoboda, Jiricka, P9? Muzu se jeste zeptat co mate za psa? Predem diky.

MVDr. Svobodu neznám. Za MVDr. Svobodníkem jezdíme až z Dejvic přesto, že v našem okolí je veterinářů poměrně dost. Chovám goldeny.

llena napsal(a):
Chtela bych se zeptat, zda znate nekdo nejakeho dobreho veterinare v Praze. Nejlepe kolem Proseka. Za 14 dni si domu prinesu steno, tak delam pruzkum, abychom nepadli do rukou nekomu nepravemu

MVDr. Svobodník, Kobylisy, Náhorní 696/2, tel. 284687850. Mám s ním ty nejlepší zkušenosti.

eva nohelova napsal(a):
Já jsem přišla na několik měsíců do „výcvikového kontaktu“ jen s jedním CHBR. Musím potvrdit to, co psala Dita. Rozhodně na mě nepůsobí jako „typický“ retrívr. Tento rozhodně nebyl vítací, ani nějak komunikativní s lidmi, doma ale údajně bezproblémový. Působil na mě spíš trošku „chladně“ – k cizím myslím!, možná bych ho trochu přirovnala třeba k ohařům, případně i k hl.jezevčíkům. Majitel s ním dělal lovecký výcvik a vím, že co do pochopení mu dal pes dost zabrat (časově), ale byl schopný se naučit kde co. Každopádně je podle mě také tvrdší povahy, tím myslím, že je trochu výchovným oříškem, má-li být poslušným psem, ochotným spolupracovat. Pokud na tomto plemenu trváte, coby začátečníkovi bych spíš poradila koupit si fenu. Ale dlužno podotknout, že ten člověk, který měl CHBR, byl také kynologickým začátečníkem a psa nakonec zvládal dobře. Fakt ale je, že byl hodně cílevědomý, šel si za svým, byl přirozenou autoritou a věnoval tomu hodně času.

Jak už tady napsala Dita, doporučuji popovídat si s p. Čečrdlovou (603 960 924). Ta Vám ráda předá své bohaté zkušenosti.

reviest napsal(a):
Dobrý den. Chtěla bych se zeptat jak je to s kupírováním uší a ocasů u psů,jestli je to ještě dovoleno, nebo ne. Hlavně u dobrmanů a cane corsa.Předem díky.

Kupírování uší za účelem změny vzhledu je zakázáno od roku 1992 (zákon na ochranu zvířat proti týrání č. 246/1992 Sb., § 4 písm. g). Krácení ocásku u štěňat mladších 8 týdnů smí provádět osoba odborně způsobilá bez znecitlivění (§ 7 odst. 3, písm. c) tohoto zákona).

endy napsal(a):
To vaše štěňe moc dobře ví co vám vadí a vy máte před sebou boj .Teď bude hodně záležet,kdo vyhraje.Na tom se odrazí celé vaše další soužití.Nepovolte.Vyhrajte.Určitě si zde přečtete hodně rad a některé vyzkoušíte.Já bych vám poradila na sedačku pastičku na myši,ale to mě tu ostatní ukamenujou.

U nás doma je to tak, že na některá křesla psi smí (jsou přímo jejich) a na některá (naše) ne. Jak to má ale takovej pejsek chudák pochopit. Vyřešila jsem to jednoduše. Na křesla, kam psi nesmí, jsem asi 3 týdny dávala židle, aby se tam prostě nedostali. Jednoduché, účinné a bez boje. Ani je nenapadne tam lézt.