Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nechci vás nějak strašit, nebo odrazovat od dalšího pokusu o zařazení strýčka do psova potravního řetězce, ale obávám se že pes už ho nikdy nebude respektovat a brát jako sobě nadřazeného jedince - v jeho očích je to ustrašený labil, který se ho pokusil napadnout (pokus o povalení na záda), a kterého přepere už v 11 měsících. Sao není ovčák, nebude uctívat nebo poslouchat někoho, kdo je v hierarchii pod ním - maximálně ho bude tolerovat jako neškodnýho troubu, ale víc nic.
Proto bych se raději vyhnula konfliktním situacím, pokud už bude muset krmit strýček, tak ať psa zavře, nachystá jídlo, položí ho na zem, a pak ať do místnosti pustí psa. Až bude chtít odebrat misku, tak ať psa zavolá, odvede do jiné místnosti, a uklidí ji. Jak tu někdo radí, že co když bude muset někdy krmit strýček sám, bla bla.... Tím spíš bych se snažila vyhnout konfliktní situaci, protože když bude strýček krmit sám, a pes ho při tom osolí, tak mu nikdo nepomůže, pes ho sežere, a pak se můžete těšit na palcový titulky v novinách, i na spot v hlavním zpravodajství na Nově!

Obávám se, že ve většině budete mít pravdu a mám na to podobný názor (když situaci vidím v reálu). Strejdovi někdo tenhle "super" trik poradil nějaký známý - že si tak lehce udělá se psem pořádek. Vyšlo mu to jednou někdy v 5ti měsících a teď to bohužel zopakoval i když mu to stále vymlouvám. No jenže teď už to nevyšlo...
Já se psem vycházím bez nejmenšího problému, možná proto, že by mě ani ve snu nenapadlo se ho bát a beru ho jako parťáka, ne jako šelmu, která mě určitě bude chtít sežrat. I když něco provede, všechno řeším v klidu, dá se s ním velmi dobře komunikovat bez jakéhokoli nátlaku.

Navíc strýc ho ani krmit nemusí, to jsem mu naordinoval pro "zlepšení vztahů" Jsou už delší dobu jakási opatření, aby se konfliktům předcházelo, tj.: pes žere jen venku, není u přípravy jídla, nikdo cizí k němu nechodí, když žere atd. Bohužel se párkrát stala nehoda typu nezavřené dveře nebo volně položená miska s masem.. A průšvih je na světě.

Přesně takto se snažím přistupovat a pes je opravdu vyrovnané povahy, venku si nevšímá cizích lidí, pohladit se sice nenechá, ale neprojevuje se agresivně. Ani na psy není agresivní, má i psího kámoše, se kterým si v pohodě hraje.
Stejně tak se strýcem nemá jiný problém než kvůli žrádlu. Normálně se k němu přijde pomazlit, lehne na záda, nechá se drbat atd.

Přikláním se k názoru, že největší problém je v tom třeba i podvědomém strachu. On se ho prostě bojí a nedokáže to tak lehce potlačit, navíc do té míry, aby to pes nepoznal. Nedělejme ze sao šelmu, je to pes, pravda s trochu odlišným chováním, ale pořád pes.

Jinak jak se pes chová když strejda chystá jídlo pro psa a vy tam jste taky?
Tehdy je v pohodě, dívá se, co bude mít dobrého a je v klidu. Mám ale pocit, že pokud by od jídla odešel, zpátky ho nepustí.

...tak mu to v tu chvíli zatrhněte a vysvětlete že se to nedělá.
Ano, už když se ožene, dostane vynadáno, třeba i pohlavek a odkážu ho ven nebo na místo. Tzv. Sklopí uši a jde. Strýc by tohle udělat nemohl, tam by pohlavky neprošly.

rapotacka11 napsal(a):
Co Vás to napadlo, řídit si sao ?

A co je na tom, že jsem si pořídil sao? Nechápu ten palec dolů... Vy jste nikdy neměla problém se psem? Problém je od toho, aby se řešil, ne aby si nikdo nepořizoval takového psa. Pes je absolutně super, kromě této záležitosti, bohužel.

Dobrý den, rád bych se zeptal na váš názor ohledně chování mého psa. Mám sao, je mu 11 měsíců a mám s ním problém, kterého se nedokážu několik měsíců zbavit.
V domě žijeme dva (já a můj strýc) + pes. V běžném provozu je vše o.k., pes žije volně, má přístup do domu kdykoliv, venku na dvoře hlídá (to ho baví nejvíc), denně je min. 2h na procházce po lese apod. (jsme v horách), je pořád se mnou, žádný kotec nebo řetěz. Je velmi vyrovnané povahy, opravdu pohodový pes. Ale jenom do chvíle, než jde o žrádlo. Krmím masem + přílohy, doplňky a když mu dávám misku, dokonce se k ní ani nijak nežene, klidně si i lehne a čeká (nevím na co) a začne žrát až za chvilku nebo když se objeví kočka.

Hlavní problém je v tom, že strýc se k jakémukoli jeho žrádlu nesmí přiblížit. To by šlo ještě celkem uhlídat, ale došlo to už tak daleko, že je dost problém i při přípravě žrádla nebo přitom, když se nedejbože někde vyskytne maso (zvlášť syrové). Zvláštní až neskutečné je to, jak pes přesně rozezná, kdy se připravuje maso pro něho. Tzn. Vaří se klobásky, peče se kuře - nic se neděje. Ale když stojí na sporáku jeho hrnec, strýce tam nepustí. Jeho reakce vypadá takto (několikrát ověřeno): Posadí se před to své žrádlo a neuhne, když se přiblíží, tak buď zavrčí nebo cvakne do vzduchu, no a pokud jde dál, kousne doopravdy. Je to nepříjemné, protože těch incidentů už bylo docela dost a vždy jen kvůli žrádlu. Někdo mu poradil, že pokud to pes takhle udělá, tak nejlepší řešení je povalit, přitisknot k zemi atd. Tak to teď naposledy udělal a skončilo to pochopitelně tak, že ho neudržel a ruka byla na šití.
Přitom může strýc psa kdykoli hladit, nosí mu rohlík nebo mu dává jiný pamlsek, vše je o.k., pes ho vítá, přijde za ním se nechat hladit. Jediný problém je s jeho žrádlem. Já mu sahám do misky bez problémů, mě nic takového nedělá.

Budu rád za konstruktivní rady, jak tento problém odstranit. Strýc ho (pro zlepšení situace) krmí z ruky, hladí, nic zlého mu nikdy neudělal. Jediné, co mě napadá, že by mohlo být původcem, je to, že strýc se psa bojí. Otevřeně přiznává, že mu nevěří, dá se říct, že má ze psa respekt.