lades22 napsal(a):
Můžu se zeptat na váš email samice korely bělohlavé bych vzal díky levý.

Herolticak@seznam.cz.

Povezu korely bělohlavé samice albino kr11, dále samice skořice kr.14 a samce šedej a straka kr14.

No mezi lidi chodi a mezi pse taky ale jak s kterym se snese mame doma jeste krizenecka a tomu neda pokoj za cele den problem je ze krizenecek ma uz 14let a tezko to snasi ale jak jede nekdo kolem na kole tak de po nem a nemam sancu ho odvolat.

Dobrý den, měl bych dotaz co dělat s mim psem. Je to jezevčík kříženej krátkosrstej s dlouhosrstým (asi). Je agresivní na auta a na lidi jak ho to mám odnaučit. Mám strach když mi totiž uteče tak že skočí pod auto, nebo spíš je to jistota jak uteče tak tam určitě skočí uplně po nich vyjíždí jak je vidí a na lidi to samy. Dá se s tím něco dělat. Je mu asi 8 měsíců.

mastalirsky napsal(a):
Zdravím
Tento článek nejni ode mne, ale mám uložený článek od pana Miloše Kaplana, ve kterém moc hezky popisuje pěstování Senegalského prosa. Doufám, že se pan Kaplan nebude zlobit, když sem jeho článek zkopíruju.


Autor Miloš Kaplan


"....Senegalské proso je teplomilná rostlina, která vyžaduje umístění na dobře vyhnojeném záhoně ( poli), vyžaduje dobrou závlahu, prosluněné stanoviště. Vyžaduje teploty nad nulou, mráz ji přímo nezničí, ale velmi zpomalí její vegetaci. Proso vysévám v polovině dubna na připravený záhon. Je dobré provést zkoušku klíčivosti, zpravidla vyklíčí téměř 100 % semen. Jednotlivá semínka se snažím vyset do vzdálenosti asi 4 cm od sebe a vzdálenost mezi řádky je 25 cm.Výsev je poměrně obtížný, protože semínka jsou opravdu malá a je to velmi náročné na trpělivost, ale trpělivost se opravdu vyplatí. Je možno využít i hustější výsev, ale ten je pak potřeba vyjednotit. Je – li výsev hustý, klásky jsou menší, ale i ty ptáci přijímají velmi ochotně, někteří jim dávají dokonce přednost. Po výsevu je možno pozemek uválcovat, popřípadě přikrýt netkanou textilií, ale není to nutné. Na jižní Moravě a třeba v Polabí je možno vysévat dříve, ale i proso zaseté v půlce května v pohodě dozraje.
Asi po třech týdnech, v závislosti na počasí a srážkách, senegalské proso začne růst. Velmi dlouho to vypadá, že na záhoně nic není a pěstitel může propadat beznaději, že špatně zasel, ale téměř všechna semínka vždy vzejdou. Je zapotřebí pravidelně zalévat, jednotit, popřípadě dosévat prázdná nevzešlá místa. Do jednoho měsíce lze také „ přesazovat“, což dělám tak, že při jednocení silnou rostlinku nevytrhnu, ale vydloubnu i s kořenovým balem a pokusím se přesadit na volnější místo. Přesazená rostlinka se zpravidla dobře ujme.
Jak byl růst zpočátku pomalý, v druhé polovině vegetačního období je poměrně dynamický. Dospělá rostlina i s vymeteným klasem dosahuje výšky okolo 150 cm, zdaleka tak převyšuje výšku prosa setého, které málokdy přesáhne na výšku 1 metr. Zpravidla koncem července a začátkem srpna začíná proso vymetat a vytvářet klas. V této době je záhon se senegalským prosem též velmi dekorativní, klasy se pohybují ve větru a záhon doslova šumí. Koncem srpna a začátkem září začíná proso dozrávat, nejprve na straně obrácené ke slunci.
Dozrávání je bohužel nejtěžším obdobím v péči o naši úrodu. Musíme totiž odolávat náporu vrabců a ostatních drobných pěvců, pro které je proso velkou pochoutkou. U nás na Pardubicku je vrabců zatím dost, vždy na konci léta jsou u nás velká hejna a pravidelně vždy napadají a pustoší moji úrodu. Vyzkoušel jsem téměř všechno, strašáky, zavěšená CD, částečně pomáhá pouze zasíťování záhonu pomocí instalatérských trubek z plastu a starých záclon, popřípadě netkané textilie. Velmi však tím utrpí estetický vzhled záhonu. Vrabci brzy přijdou na to, že síť se dá podletět, takže i tak jsou ztráty velké. Chovatelé drobotě doporučují, že senegalské proso se dá zkrmovat i zamražené ve stádiu mléčné zralosti. Zkusil jsem letos dát několik svazků do mrazícího boxu. Asi po měsíci jsem zkusmo nakrmil. Droboť brala proso ihned bez problémů, větší papoušci se zamraženého prosa téměř nedotkli.
Samotná sklizeň pak probíhá přibližně 5 měsíců od vysetí, tedy u nás okolo 20. září. Sklízet můžeme tehdy, jsou – li již zralá zrna i na odvrácené straně od slunce. Klásky stříhám s delším stéblem a vážu je do kytic po asi 10 až 25 kláscích podle jejich velikosti. Snažím se sklízet za suchého počasí, ale to není na konci léta problém. Vždy udělám z prosa dvě kytice a pověsím ji pak spolu s ostatními na dlouhou tyč někam do stínu ( většinou na půdu našeho rodinného domku ), kde proso takzvaně „ dojde“. Dostatečně vyschlé proso pak dám do proutěného koše. Je důležité, aby proso takzvaně dýchalo. Za naprosto nevhodné považuji jeho umístění do igelitových pytlů, což vidíme občas na burzách i v ZOO obchodech.................."

Miloš Kaplan

je to dobrý článek a co takhle čirok ten se sází jak daleko od sebe ta¨k jako kukuřice?

lukaszm napsal(a):
uz som vide aj upravene fotografie a aj original a pocul som ze v nemecku sa uz predavaju,podotykam tato diskusia uz bola preberana niekolko mesiacov dozadu a boli aj fotografie.

teda tak tohle vidím a slyším poprvé v životě existuje ani červené nebo modrá korela?

byly k vidění i nějaké pyrury v mutacích i různách drůzích a jak se pohybovaly ceny?

papouch napsal(a):
Až vám sedne na dvůr padesát vrabců a sežerou vám krmení pro slepice a ještě vám pak serou do voliér tak je taky nebudete mít rád. Krmení jsem dával na kurník ale tam vlezou taky. Jastli je tak milujete tak si je přijďte pochytat rá vám je přenechám je to chamraď která jenom všude sere. Nemůžeme ani věšet prádlo na zahradě všechno zaneřádí.Do krmítka ani už nic nesypu protože vyženou ostatní ptáky.

na to zabírá jedině vzduchovka a nebo ho zežrat protože jinak tam budo furt ale šmakuje jim ani namořeny obilí ale to vám roztahají po celým dovoře to nedoporučuji a je to dost sadistický já to nedělám ale známej jo protože nic nechová ještě zabírá vykácet všechny tuje a husty křoviska na zahradě a v okolí a nebo poslední možnost pořídit si dravce. Největším kamenem úrazu jsou slepice za těma se slítavají radi protože je tam krmení. U nás jsem už neviděl v krmítku tak 5 let sykorku bud už u nás vymřeli nebo je sem ti vrabci nepusti nevím proč.

pokud mohu poradit tak samici albino a samce štěpitelného na albino. To znamená že musíte znát někoho kdo chová bělohlavé korely a dá se mu věřit, protože dneska Vám prodá každý to co chcete a ne to co to je. Hlanvě nedávejte samce albino na samici albino. Mohli by Vám vypadnout mlady z vadou budou mít lisinku za chocholkou a ptáci jsou menší.

fouly napsal(a):
Dobrý den, potřebuji poradit. Mohl bych dát páru pyrur k páru alexandrů rudohlavých? Mám klec š 90, d 150, v 180. Jestli by mi na jaro zahnízdili, když jim dám budku na protější strany.??? Děkuji za rady

nevím jak u koho ale mě se pyrury napadaly přes pletivo s korelama až to skončilo ušpinutím prstu u samce korely

Ondra.b napsal(a):
DObrý den,


můžu nabídnout poslení kus z jara. Šedá po šedých rodičích 0,1. Je možno dovést ke slavkovu nebo Přerov.


Bartošek

mohl bych na vás dosta e-mail popřípadně telefon

Zháním chovatele korel bělohlavých v okolí vyškovska a nebo přerovska měl bych zájem o mladé ptáky možná i starší 606 190 459

Pyrury zelenolící

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

1.6.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Zachvilu to vypukne

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

hubas.lukas napsal(a):
Taky se pochlubím, sice to nejsou tak pěkné jak má papy ale mě to stačí. Jsou to dvě straky
1,0 straka

moc pěkny

Odkud jste? možná bych měl zájem o Váš pozdější odchov

calta napsal(a):
Dobrý den.Prosím o určení mutace korely.Je to ta úplně vpravo na pletivu.Je to 1,5 roční
samička.Děkuji.

Nádhera

já jsem to udělal jednoduše svařil sem si rám z vinklu přesně na podtavec budky k tomu navařil kulatinu která je zahnutá a to zavěsím na pletivo

mildaaa napsal(a):
Moje mlady foceno 6.9.

zapoměl jsem dodat jsem z Vyškovska pro případné zájemce