hzp napsal(a):
Taky bych to viděl na akvárko, když jsou chůvky pro pána hlučné. Vzápětí někdo napíše kanár, zebřičky. Tedy ptáci co nezavřou zobáky po celý den. A holub v toku je daleko hlučnější než chůva. Určité řešení je pořídit si samice některých druhů, zrovna ty chůvky by šly, pak třeba diamantky, panenky. Může být ale problém, že se objeví snůška, zadržené vejce, atd., no nevím, asi bych opravdu choval ryby.

Chválím vaši odpověď pánovi, který chce nevím proč ptáčky, když nechce slyšet jejich hlas, což je jeden z nejzákladnějších projevů ptáků.Ty ryby by byly nellepší i hadi a obojživelníci, většinou jsou "němí". Nyní vážně. Amadina Gouldové je překrásný exot, samcův zpěv je téměř neslyšný i 1m od klece. Příliš nepoletují, jsou-li v osvětlené zasklené vitríně, jsou zvláště večer pastvou pro oči. Může být i několik samců, bez samiček. Chovám velké papoušky, ale 3 - 4 páry Gould mám od r.1978. ON.

rastislavmpavelka napsal(a):
Z princípu zlomyseľnosti.

Rostislavmpavelka, když jste se ozval, tak dodám, že jsem chtěl doporučit i Chov kanárikov od Ondreje Pavliše, a ta je dokonce z r.1968. Dodnes si v ní rád počtu, ikdyž kanáry a křížence už nechovám. Dnešním mladým Čechům by mohlo vadit při čtení, že je ve slovenském jazyku.

Chovatel2 napsal(a):
Http://www.antikvariat-levneknihy.cz/katalog/chovatelstvi/produkt/cizokrajni-ptaci-v-klecich-kanari-a-jejich-krizenci Je to ta co myslíte ? :).

Je to ona. Až přečtete, posoudíte, že není zas tak zastaralá. Nevím proč tam dal někdo červený hlas, snad nám to zdůvodní.

quaker napsal(a):
Aestiva má červené temenno a xanthopteryx žluté.

Snad rameno ne temeno.

Chovatel2 napsal(a):
Dobry den, chtěl bych začít s chovem kanárů ale bohužél nemám žadné skušenosti.Mohly by jste mi poradit ? Třeba jak má být klec veliká (aby mohly mít mladé) jaké hnízdo asi košík a nebo malá budka jaké krmivo a nějaké další rady... A kdyby jste byly tak hodní a daly foto :) Předem moc děkuji

Pokud byste sehnal, tak doporučuji knihu Cizokrajní ptáci v klecích - kanáři a jejich kříženci Walter Wiener SZN 1981, máte tam vše. Ani za třicet let nic neztratila ze svého významu. Autor patří mezi naše přední odborníky v chovu drobných exotů.

mivi napsal(a):
Dobrý den.
Jenom několik poznámek k okyselování vody. Jak zde již bylo řečeno, okyselování patří k úpravám pitné vody ptáků (ale i jiných živočichů) z důvodu omezení množení bakteriální flóry v nápoji. To samo o sobě není nic proti ničemu, protože ptáci v přírodě pijí vodu, která je většinou mírně kyselá.
Zde propagovaný preparát ACIDOMIT je jednou z možností, jak pitnou vodu ošetřit. Na druhou stranu by si měl každý chovatel uvědomit, co ptákům podává. V případě ACIDOMITU se jedná o směs minerálních látek (?) a dalšího obsahu - elektrolyty( elektrolytem ale rozumím minerálie, které mají význam pro udržení osmotického tlaku v buňkách - pak by preparát obsahoval již dva typy minerálů), organické kyseliny - mravenčí, propionová, mléčná, octová, citronová a další (tedy konzervanty označované jako E-čka, jejich čísla si může každý dohledat), vitamín C, extrakty přírodního původu ( jaké extrakty ?), upravená pitná voda. To je složení uvedené na příbalovém letáku. Velice zajímavá je informace o obsahu vápníku v uvedeném preparátu. Vápník neutralizuje kyseliny a naopak je sám při tomto procesu napojován do sloučenin, z nichž většina není organismem vstřebatelná. I když si dovedu představit způsob, jak Ca "vmontovat" do kyselého prostředí, je pak otázkou, zda může být ve střevech vyvázán.
Ale zkráceně - kdysi jsem si nechal ACIDOMIT odzkoušet laboratorně. Výsledkem jsem byl nadšen tak, že jsem od jeho podávání ihned odešel. Je možné, že se stav změnil nebo jsem měl prostě smůlu. Na druhou stranu, zkusil některý chovatel ochutnat nápoj, obsahující doporučenou dávku Acidomitu ? Já ano.
Pokud jde o úpravu vody koloidním stříbrem, již jsem se zde, jednou, na toto téma vyjádřil. Koloidní stříbro je dobrým, ale neselektivním antibakteriálním prostředkem. Pokud jej budu používat u např. Pěvců, kteří tráví převážně enzymaticky (střevní mikroflóra je velmi chudá), je to asi jedno z možných řešení. U druhů, které mají vyšší osazení střevní mikroflóry je ale logické, že bude hubena i tato.
Závěrem považuji za nejrozumnější cestu používání jablečného octa nebo jiných antibakteriálních preparátů do pitné vody (AVICLENS-Bird Care ap.).
Ve finále je ale věcí každého chovatele, jak ve svém chovu postupuje a který preparát má odzkoušený.
Přeji hezký den. Michal Vít.

M.zedlitzere a Michale Víte. Jsem rád, že si mohu přečíst v dikuzi také pár rozumných vět od lidí, kteří něco ví, na rozdíl od vtipálků jako ten se slivovicí. Ty bych prosil, aby si příspěvky nechali na Sivestra. Patřím věkem též ke starým chovatelům. Dřív jsme kanárům dávali špek, rozelám v zimě též, někdy máslo. Místo D, rybí tuk a jablečný ocet, jen když byl problém, ale všeho s mírou. Nelze se vracet zpět, ale pozor na zdravotnický byznys a to nejen u exotů. Dnešní mléko, máslo i ten špek není to, co my podávali. Myslím, že skutečný chovatel má dnes možnost si tato témata vyhledat v literatuře, mimo jiné M.Víte i ve Vaší knize Astrildovití ptáci vyšlé 2008. Ve třech našich periodikách, nebudu je uvádět, abych jim nedělal reklamu, je dost příspěvků veterinářů-specialistů skutečných odborníků na exoty.
Pravidený odběr všeho příjde ročně na pěkný peníz, a i když celá desetiletí provozuji chov jen zájmově, toto se mně vyplatí. Kdo na to má, ať kupuje drahé preparáty, kdo nemá, musí si poradit jinak. Pokud ví jak, a to je o té literatuře, bude to ku prospěchu jeho chovu. ON.

parrot napsal(a):
Já jsem někde zaslechl, že by se u X. Neměla objevovat červená pírka na ramínkách.

Asi máte pravdu. Jde o to, že červená pírka zespodu jsou, na svrchní straně by neměla být. Důležité je hodně žlutě na křídle, ale žlutí ptáci tzv. Holandské typu jsou asi produktem selektivního křížení, jak někteří chovatelé uvádějí. Zrovna tak červená ramínka u aestiv, prohlašovaných za bahia nejsou rozhodující. Toto už bylo publikováno předním chovatelem amazoňanů. Odkazuji na jeho text v PAPOUŠCI.

parrot napsal(a):
Jaký je prosím rozdíl mezi aestivou a xanthopteryxem kromě velikosti? Děkuji.

Rozdíl ve velikosti není tak velký. X. Je delší a štíhlejší než A. Žluť u X. Na ramínkách by měla být výrazná a větší a u některých se i tam objevují červená pírka. I v literatuře jsou odlišnosti různě uváděné. Někteří autoři uvádějí délku stejnou. Existuje mnoho kříženců a to jak jedinec vypadá, mnohdy neříká nic o dědičném založení. Sám bych uvítal odpověď zkušených chovatelů. Nemohu je jmenovat, ale je jich skutečných specialistů v ČR několik.

kele napsal(a):
niekedy je tiež riešením odobrať kvalifikovane stery kože a perie z okolia a centra postihnutej oblasti a na základe výsledkov mikroskopie, kultivácie a stanovenia citlivosti na lieky určiť ďalší postup.....
Psychika žakov je zvláštna, ak reaguje automutiláciou na Vašu neprítomnosť, nemali ste si ho zadovážiť alebo seďte doma a venujte sa mu.
Ja tiež, keď sa snažím o jedinečný odchov alebo mám doma vzácne vtáky, nejazdím na dovolenky alebo na víkendy. Všetko predsa nemôže trvať viac ako jeden deň. Ak áno - neviete si to zorganizovať.
Mať a chovať živé zviera je v prvom rade zodpovednosť a až potom vlastné povinnosti a pôžitky.
Ak to živým tvorom nevie človek zabezpečiť - nesmie si ich zadovážiť!!!
MVDr. M.Kelecsényi.

Vážený pane, již mnohokrát jsem si od Vás v různých tiskovinách za mnoho let zpět přečetl Vaše texty. Dnešní " chovatelé" - držitelé nejen papoušků, jsou mnozí až příliš sebevědomí. Diskutující o problému svého žaka by si Vaši odpověď měl každý den číst, pak, pokud má soudnost, by ji pochopil. O. Německý.

kele napsal(a):
návod na zistenie príčiny - aspoň čiastočný - máte v mojej prvej vete...
Neviem, či mi uveríte, ale klienti Vášho typu sú pohromou pre veterinárov - aj špecialstov, pretože Váš žako má všetko, akurát sme ho nechali na starosť na víkend niekomu druhému a ináč sme sa na všetko opýtali skúsených chovateľov a vieme na spamäť všetko o nich z google...
To je moja skúsenosť z 20 ročnej praxe veterinára.

ps . a nie len pre Vás - ješitnosť je prvým klincom do rakvy živých tvorov, ktorí nám nevedia povedať čo im vlastne je alebo chýba.

Kele, napsal jste to velice výstižně a reakce na Vaši odpověď jen potvrdila pravdivost Vašich slov. Kdybych mohl, dal bych Vám 100 bodů. Ptáky chovám od r. 1969.

fantik napsal(a):
Myslím, že sa jedná o mňa s tou slepou eklektuškou.Stále žije bez problémov s nami v obyvačke.Má tam klietku a v nej je a púšťame ju aj 3x denne von, vychádza, všetko pozná, celý priestor má zmapovaný.Chodí len pešo, keď sa chce preletieť, tak sa chytí koberca alebo kábla
čo ide k počítaču a z celej sily máva krídlami, pridrža sa aby neodletela.Do klietky ju musíme dať.lebo ju má vyššie na stojane a nevráti sa sama.Znáša mi aj vajcia, neoplodnené, lebo je bez samca, aj teraz sedí poctivo.Dva týždne jej ich nechám nech sa poteší, a potom ich zoberiem, aby zbytočne nesedela na nich, lebo vtedy je velmi málo aktívna.Má už 8 rokov a je od 3 rokov slepá.
Prekonala nejakú chorobu a potom keď som ju vyliečil najprv oslepla na jedno oko a potom na druhé, nevidí ani svetlo a preto ju aj na celú noc púšťam von v obyvačke, lebo nevie kedy je deň a kedy noc a keď by bola v noci v kletke hrkoce a píská a nevieme spať.Keď je vonku je ticho.Samca som jej nehľadal lebo niekedy keď sa nenazdá strašne pohryzie, ak by takto chytila samca za nohu odhryzla by mu ju.Ináč keď ju upozorníme je milá a nechá sa hladkať bez problémov.Vyliečiť ju neviem, má zelený zákal očí.Nie je ani vyšklbaná, ale na očiach už vidieť, že sa zakalili, čo predtým nemala.Takto v našej opatere dožije, stravuje sa dobre a je aj veselá, už si zvykla a nemám problém ju púšťať, lebo keď je von z klietky aj celú noc nikde sa nevyšpiní, až keď ju vrátime do klietky a tam má dole štiepky.Asi toľko o mojej slepej Katke.

Moc děkuji za odpověď na můj dotaz a za Vaši zkušenost. Až budu mít po návštěvě veterináře víc jasno, alespoň doufám a měl byste zájem, informoval bych Vás na váš e-mail nebo mobil.
Kontakt :732 670 470.

lupus4 napsal(a):
Nevím, ale jak by po vylétnutí hledal potravu + vodu ? Nebo byl ručně dokrmován ? Krmení a napájení řešíte jak ?

Byl zakoupen jako ručně dokrmený. Ve voliéře i zimní kleci jsou krmítka i misky s vodou na pletivu, od stropu zavěšené kmeny. Vše využívá. Při rosení rozprašovačem příjde k pletivu a nastavuje se. Otáčí hlavou, jako by viděl. Nikdy jsem se s tím nesetkal. Až po dlouhé době v zimní voliéře mně bylo zvláštní, že leze po zemi a zobákem se dotýká země jakoby něco hledal až příliš často. Teprve potom jsem začal zjišťovat, jestli vidí. Stačí závan vzduchu, šustění prsty, hned otočí hlavu a "kouká". Když se ruka přiblíží neslyšně a pomalu, nereaguje ani na pamlsek.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pod vodou

"Chovateli", pošli mně telefon. Ten dotaz nebyl blbý, blbá byla Tvoje ODPOVĚĎ. O Tvé fundované odpovědi pohovoříme, nebo zavolej, máš-li dost odvahy 732 670 470. Tykám Ti, Je mně 70 let. V mém mládí jsem nikdy takovou odpověď i na primitivní dotazy od zkušených chovatelů nikdy neslyšel.

amazoňan5 napsal(a):
Dobrý den, máte někdo - chovatelé amazoňanů - zkušenosti s chovem, kdy jste nuceni ptáky na zimu stěhovat z letních voliér do zimoviště? Můžete se podělit o zkušenosti? Např., jestli ptáci po přestěhování ven zahnízdí atd...? Chtěl bych si jeden pár větších papoušků pořídit, ale mám bohužel jen tuto možnost, čili stěhovat je...

Zkušenost z r. 2014: V srpnu sestavený pár modročelých ve venkovní voliéře. Samice tříletá, samec 12 let. Zimní voliera 2 kát 1krát 1m. Budka uvnitř. Koncem března 1. Vajíčko. Okamžité přenesení budky do letní voliéry. Za dva dny druhé vajíčko. Odchov ze 4 vajec 4 mladí. Snad je to vyjímka. Uvítám podobnou zkušenost. Další stěhovaný pár: 4 vajíčka měsíc po přestěhování - čistá. Mladý samec. Necelé 3 roky.

Penanty chovám 40 let. Na velikosti budky nezáleží. Otvor 10 - 15 cm. Prohlubeň - důlek je dobrý, když je málo pilin a pod. Jinak 6 cm hoblovaček na rovné dno stačí.

rusch napsal(a):
Já večer vodu vyleju nebo vyklepnu a ráno naleju novou odstátou, když je sníh tak dávám i ten.

Máte pravdu, dáváte dobrou radu, ale voda nemusí být odstátá. Voda nebo sníh. Záleží na možnostech chovatele. Chovám ptáky 40 let. Agapornise jsem měl venku celou zimu, dokonce dřív zahnízdili než když jsem je stěhoval na zimu domů.Ale přeto si myslím, že ptáci z nižších zeměpisných šířek by v naší zimě takto přezimování bý tneměli.

po231010 napsal(a):
Znám jeden případ, kdy takto postiženého papouška vyléčili podáváním koloidního stříbra, tak se zkuste poptat.

Děkuji za názor. Léčit ano, když znám příčinu slepoty, tu neznám a mám obavu, že jde o vrozenou vadu, která se nedá léčit. Deficit A vitaminu nepřipadá v úvahu, moji ptáci ho mají dost. Pokusím se o konzultaci s veterinářem.

Má někdo zkušenost s papouškem, který od vylíhnutí nevidí? Oči na pohled bez vady. V zimní kleci i letní voliéře se pohybuje lezením, v případě nutnosti přeletem na pletivo stěn a přesune se k bidlu, miskám i vodě. Má mimořádně vyvinutý sluch a hmat, které používá při orientaci. Se samicí normální kontakt. Stáří 2 roky.
Trvalo mně hodně dlouho, než mě napadlo, že nevidí. Nikoho z chovatellů, kteří ho ve voliéře viděli pohybovat to nenapadlo.

Přehlédl jsem, že STANDAT rozlišení pohlaví podle křídel dnes uveřejnil. Děkuji mu za fundovanou odpověď.

Na fotce to vypadá na pár. Jestliže jsou r. 2012, tak by samice měla mít na křídlech ze spodní strany po celé délce bílý pruh, jako každé mládě. Samec musí mít v tomto věku křídlo ze spodní strany černé, když ne celé, tak téměř celé. Divím se, že na tuto známou věc nikdo neupozornil.