Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kam až se dá dojít ze zverimexu!

Máte pravdu, ale jěště musím reagovat na toho, který nesnáší označení Česko.
Také se mně to Česko moc nelíbí, ale nikdo lepší náhradu po rozpadu Československa navymyslil.
Vzpomínám na ty diskuze o názvu jako by to bylo včera. Já jsem Čech, ikdyž jsem se narodil v Novém Městě na Moravě. Jistěže jsme jiní než snad se neurazí Pražáci. A ve Slezsku, kde jsem před šedesáti lety nějaký čas pobýval, jsou zase jiní lidé. Naprosto jiné nářečí, ale povahou se mně jevili jako srdečnější, vstřícnější než my uzavřenější z Českomoravské vysočiny..
Nevím jestli se to nezměnilo, dávno jsem tam nebyl.
Omlouvám se za další text nesouvisející s tématem, ale staří lidé zvláště já bývají ukecaní.

Myslím si, že budeme mít jiné starosti než jestli je v rybníku o jednu rybu nebo želvu víc.

Aby si někdo nemyslel, že podceňuji rozšiřování invazních druhů. Na př. alexandr malý, mníšek šedý atd. se domnívám, že nejsou takový problém jako třeba ve Španělsku, ale formou byrokratického nahlašování,evidování si akorát vyrábíme více úředníků placených z našich daní. Tudy cesta nevede.
Byly zrušeny chovy kožešinových zvířat a vypuštění norci zaplavili okolí přehrad, decimují ryby a mohl bych pokračovat. Invazních rostlin je kolem vodních toků v každé obci plno a vidím, že si jich příslušné orgány moc nevšímají. Letos pole plná hrabošů .Pro ochranu jed, ale jen do děr, aby to něco, co už z naší přírody skoro zmizelo, nesezobalo. Dotace 500 Kč na jeden hektar. Uvedli, že 500 - 1000 používaných děr na silně napadené ploše.Nevím jak dlouho bych to lopatičkou do těch děr sypal. Jistě to někdo v televizi včera viděl. To, že po sežrání více otrávených myší uhynou jejich predátoři asi nehrozí. Nebo hrozí? Pak zase budou pitvat mrtvého dravce a zkoumat, zda nějaký chovatel holubů nebo drůbeže tam nedal otrávenou návnadu. Normální člověk je z toho jelen. On národ musí být někdy klamán, pak jsme klidnější.
Že v zimě sypeme vagony soli do přírody nikomu nevadí. Na rozdíl od invazních jedinců tu sůl z půdy a vody nikdo neodstraní.
Trochu jsem se odchýlil od daného tématu, ale vždyť to nemusí nikdo číst.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To jsou ty automatické opravy. Ale těší mě, že nejsem jediná, která tady na ifauně prudí kvůli češtině. I mi to pár lidí vyčetlo.

Ano, nejste jediná. Máme složitý jazyk, ale měli bychom ho používat, jak nás to ve škole naučili. Jistěže obsah věty je důležitější než její forma, ale snad jsme ještě Češi.
Já bych napsal : I mně to pár lidí vyčetlo..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je to marné-je to marné,tohle nezachrání ani pořádný mazec.

Vtipná reakce na problém psaní žebříčky nebo zebřičky. Je vhodné tu diskuzi někdy odlehčit.

clok napsal(a):
Tak to je v haji...ja si poridil klece 60d..40v..31hl od vyrobce pro kanary...a doufal jak jsem neudelal dobre...druha rada byla ze vetsi klec neni dobra pry se kanari tzv..vyletaji a jsou slabi..tak a ted babo rad :)

Ty malé klece vám pro chov stačí. Po osamostatnění odchov pustit do velké proletovačkiy nebo ven v létě do voliéry. Tak jsme to dělali jak zde bylo uvedeno "za stara". Byly zdravé odchovy, žádní mrzáčci.
Samozřejmě odpovídající krmení a teplota, délka dne. Najděte si literaturu, vyšly od zkušených autorů už kdysi, stále platí.a vykašlete se na zde nekonečnou diskuzi, kde každý radíme a ono to co platí u jednoho u druhého zklame. A že větší klec není pro kanára, že budou vylétaní slabí, To je snad silvstovský fór..

fouly napsal(a):
Zdravím, začínám s chovem kanárků a chci se zeptat mám klec 140x100x50, kolik tam mužů dat kanárků popř. jaký je lepši počet samic a samců. Jestli můj dotaz přijde někomu hloupý tak nereagujte, začínám a jdu si pro radu. :)
Děkuji moc

Pro začátek doporučuji jeden pár. Klec by stačila 60 cm dlouhá 40, vysoká i hluboká.
Jistě ta veliká je výborná. Až odchováte a samička bude sedět na další snůšce, samec krmí vylétlé a voliéra bude hned zaplněnější.
Víc samců v době hnízdění nemít spolu. Mohl by tam být samec a dvě samice

HHH napsal(a):
Dobrý den, jak vypadá hnízdní kapsa na kmeni pro zvonky?

Jaksi to nemohu vyobrazené najít..Nevím, jak bude můj popis srozumitelný..

Svazek třeba smrkových větviček aspoň půl metru dlouhých přivážete za konce na silnělší kmen stromu, druhý konec svazku visící dolu ohnete obloukovitě nahoru a přivážete ke kmenu.
Vznikne jakási podložka kapsa pro hnízdo. Stačí 2 metry vysoko. Možno použít i březové pružné větvičky a zastrkat vnějškem smrčí a úkryt je hotový. Než jehličí opadá je vyhnízděno. I kos si tam udělal hnízdo.
Takové hnízdiště není žádná ozdoba zahrady , ale někde za humny to vadit nebude.

pavlos napsal(a):
Zdravim všechny milovníky ptactva, jsem sice chovatel papoušků, ale volně žijící ptactvo také mám hodně rád. Každý rok od února vyhlížím kdy přílétnou špačcí, drozdí ,hřívnáči aj. píšu si to do kalendáře abych měl přehled.
Miluju jejich zpěv, hlavně na jaře, úplně mě to nabíjí.Loni jsem u nás pozoroval dudka i krutihlava .Bydlím u lesa, celou zimu ptáky přikrmuji a pozoruji je na krmítku.Létá sem celá rodinka mlynaříků a jiných druhů . Mám v lese vyvěšených přes 30 budek a chodím to pozorovat jestli jsou obsazené. Po sezoně vyčistím a natřu.
Na závěr bych chtěl poděkovat všem stejně zapáleným ptáčníkům a budu rád za každý příspěvek na toto téma.
S pozdravem Pavel Hrůza
Dolní Březinka u Světlé n, S,

Po přečtení jsem zavzpomínal. Také jsem byl takový blázen. Desítky budek malých i velkých pro sovy a poštolky, hnízdní kapsy na kmenech stromů. Ty měli v oblibě hlavně zvonci. ale už je to víc jak 60 let.
Dnes budky jen na vlastní zahradě a okolí ikdyž na strom ještě vylezu.
Posledních 6 let jsem se zbláznil do rorýsů. Na domě vyhnízdily loni už 4 páry a dalších 5 budek na ně čeká.
Špačci se i kdysi objevovali už v únoru. Vinaři by nás za budky nepochválili.
Ale pro mě je to typický posel jara. Jeho skřípavý zpěv před budkou s přimícháním zvuků jiných pěvců je to pravé jaro. Choval jsem ho ve voliéře i kleci doma a prozpěvoval celou zimu.
Přeji Vám výdrž vašeho nadšení pro mizející přírodu.

loskutakruda napsal(a):
Zdravím , choval jsem kardinála červeného více jak 10 let a měl jsem v chovu více párů a docílil odchovů. Co se týče chovu: kardináli červené nemužete během chovné sezony mít ani vedle sebe ve voliérách pokud nemáte pevné stěny aby na sebe neviděli a nebyli v kontaktu protože ptáci na sebe neustále utočí a už vůbec ne ve společné voliéře. Společná voliéra je možná pouze mimo chovnou sezonu a ještě samostatně samce a samice ve voliéře. Jednou jsem prodával pár červených kardinálů chovateli a ten se mě ptal jestli je může pustit do voliery kde již jeden pár má. Řekl jsem ať neriskuje a dá je samostatně po páru a bude mít klid. Odpověď byla že voliéra je cca 4metry široká 10 metru dlouhá a 3 ,5 vysoká a hustě zarostlá a je tam více ptáků i přesto jsem mu to nedoporučil protože někdy i samec v samostatné voliéře v toku je schopný samici zabít. Rozloučili jsme se podali ruku a rozjeli se do svých domovů. Cca za 4 dny mi pán volal že mě měl poslechnout protože kardináli pustil k sobě a za 2 dny bylo hotovo , našel na zemi pár kardinálu z rozklovanými hlavami.

Konečně jedna´odpověď někoho kdo ví o čem mluví.
Já měl první pár kardinálů červených,( koupil jsem je jednotlivě od dvou chovatelů) v r. 1975 a v r. 1976 první odchov. Voliéra krychlová o staně 2 m.. Dvě stěny dřevěné. dvě a půl stropu pletivo.
kardinály šedé jsem odchoval doma v obýváku ve vitríně metr dlouhé 60 cm hluboké i vysoké.
Po vylíhnutí mláděte šel samec do toku a jak loskutakruda uvádí,útočil na sedící samici. Musel jsem ho oddělit a samice mládě sama odchovala.
Nyní kardiály už roky nechovám.
Tazateli přeji hodně štěstí při odchovu v samostatných voliérách.

midu napsal(a):
Može sa chovat v jednej voliere viac chovných párov kardinála červeného,

Podle čeho chov více párů kardinálů ve společné voliéře považujete za možný ?

Daryl napsal(a):
Zdravím mám knihu přímo od Veterinářky. Doporučuji koupit přeji hezký den všem papouškářům

Knihu mám hned jak vyšla. Autoři skvěoí chovatelé. On v zoo Praha.Ona veterinářka. Dopoučuji koupit i zkušeným chovatelům.
Daryl ukázal str se zázvorem. O cibuli tam nic není. PŘED PÁR LETY JSEM JI PODÁVAL V MENŠÍM MNOŽSTVÍ S OVOCEM A ZELENINOU. KOLIK JI BRALI NEBO VŮBEC MEBRALI (amazoňané, alexandři čínští, pár žaků,rozely ) NEVÍM. Vždy něco zbylo a ve směsi se strouhanou červenou řepou už bylo vše červené. Nikdy nic nemarodilo. Opravdu se uvádí, že cibule není vhodná.

Míška18 napsal(a):
Dobrý den, mám takový dotaz ohledně nutnosti mít v kleci s krotkým papouškem hračky, nemyslím dřevěné, ale ty které vydávají zvuky - zvoneček nebo zvonkohra nebo různé kuličky, které když se zavěsí vedle sebe, taky bouchají...
Máme senegálce a zdá se mi, že zvoneček ho rozčiluje a pak nás kouše. Jen s tím zvonkem mlátí o sto šest, provaz, lana, kruhy v pohodě. No a právě, když ho po tom vyvádění vezmeme ven, tak dokud se zklidní, tak je zlý!
Koukala jsem na YouTube a teda ti co mluví nebo se učí, tak v kleci toho moc nemají! A dokonce na jednom videu pán ze zvonku kleštěmi sundal to kyvadélko. A právě to mě přimělo napsat sem pro rady. Děkuji všem za normální odpovědi. Míša

Jasnou, stručnou a docela vtipnpu odpověď jste dostala od JT 106.
Jen doplním. Nejen papoušek senegalský,ale i jiní rádi okusují kůru z větviček a pod. Dokonce opracované dřevo hlodají s oblibou.Takže bych ještě dal do klece prkénko nebo laťku třeba ze smrkového měkého dřeva..
Naštípe z toho třísky.Rozvětvenou větvičkou zapňte klec. prostor si prokouše.
Ty nesmyslné mnohdy drahé hračky mohou být pro docela silný zobák senegalce i nebezpečné.
P. senegalské odchovávám .

Tigerman napsal(a):
Dobrý den, od podzimu tam mám pár Číňanů a pár Penantů.
Voliéra jde v půlce zavřít,pokud by v době hnízdění nastali problémy .
Máte někdo zkušenost s touto kombinací?

Nádhera. Jak výše píše. Al. čínští, i víc párů, p. patagonský Tak jsem je měl v krychlové čtyřmetrové voliéře. U čínských může být i víc samců. Když samice sedí,někdy se 2 samci i vzájemě krmili. Rozely samci jsou nesnášenliví.

kaseva napsal(a):
Čert nám byl ten Eurosojuz dlužen.
Zlatá éra RVHP, žrát bylo co, elektřina a voda naše, plyn se zaváděl a byl také za baňu.
Ještě po revoluci to bylo fajn, nakupovali jsme v celém světě, žádný pablb v EK nám do ničeho nekecal.
Silně pochybuji, že tu současnou smečku v EU slepice a vejce zajímají, dyť i tihle pindají o tom, že je lidí hodně.
Nebýt imigrace, bylo by nás daleko méně než za komárů, až na několik let (možná dva roky) se rodí méně dětí než umírá lidí.

Jelikož jsme ochranném pásmu a v pásmu dozoru, strčila jsem slepice do foliovníku. Je malý 2x3 m a že by se jim v něm líbilo se říci nedá. Musím je hlídat jinak okamžitý úprk. Větrání je otevřené, vrabci a kos je zatím nenašel.

Tak byla jiná doba, ono nelze mít všechno. Souhlasím, že po revoluci jak píšete to bylo fajn. Svoboda projevu , svobodné volby, zahraniční zboží,schopní mohli podnikat, jiní schopní mohli krást, Neschopní chudli a mohli jen nadávat, Ale dnes nadávají už i ti schopní.
Ale proč reaguji. Sledoval jsem TV Jílkovou: Ptačí chřipka, cena vajec Docela zajímavá diskuze.
Pro mě nové, že vodní ptáci vrubozobí chřipku přenášejí, ale jsou celkem odolní a málo hynou. Hrabavá drůbež po nakažení rychle hyne.
Pak známé poznatky. Megalomanie velkochovů ve statisících v halách, zrušení klecového chovu a chov na podestýlce v obrovském nakupení slepic jedna na druhé, mnohdy se nedostanou k pití ani krmení a hynu hladem v případě zavlečení viru i ventilací vzducem je trusem nákaza intenzivněji šířena a vše by rychle vyhybulu. Jedna hala menší náklady než 3 menší haly . cena vajec by byla ještě větší. Nikdo nechce u obce velkovepříny, velkodrůbežárny a pod,. protože to smrdí. Ale statisíce lidí sídlištních "mrakodrapů" chtějí jíst. Byli jsme soběstační a už to jde s kopce a nikdo neví co s tím, jak to trochu obaleně říkaly i kompetentní hlavy v uvedeném pořadu.
Ještě jsme dost bujní, ale už jsme všechno prodali, ale nezoufejme dovezeme zase všechno, ale za kolik ? Co s tím? Ubrat ze žlabu, ale všem. Epidemie byly a budou a nakupení jedinců nákazu jen podporuje. Hlavně, že platí zákaz chovu drůbeže pod volným nebem i u držitelů několika slepic. Člověk se nestečí divit.
_

Doron napsal(a):
Chocholouši...:)
Kometo, Vy jste ve mně vzbudila nostalgii a vzpomínky z dětství:)
Sedím na lavičce s pratetou a pozorujeme chocholouše jak vyzobávají oves z koňských koblih, tetu bolej kolena, a vlaštovky lítají nízko, protože bude pršet...:)

Tak i já si zavzpomínal. Jako chlapec přesně stejný obrázek v r. 1956. Naposledy jsem chocholouše viděl ve Žďáru nad Sázavou v r. 1981. Vrabců zde mám hejno,asi 2O. Chovám venku holuby, několik slepic a okrasné ptactvo, zbytky z voliér jsou pro ně hody, ale hlavně mám na zahradě křoví z listnáčů kolem plotu. To je předpoklad pro úkryt před dravci. Krahujci nejen vrabce, sýkory a jinou droboť jntenzivně likvidují.. Občas mě vezmou i holuba. Hrdličky přes zimu vyhubí, ale z jara zase nějaké se objeví. Hmyzožraví pěvci myzí, vždyť už není ani ten hmyz Zato myší je dost, jak i sdělovací prostředky uvedly povolení otrávených návnad. Tak zase ubyde pár prospěšných dravců co se těmi otrávenýma myšima živí.
Jednu kacířskou úvahu.
Hrdlička je jen pro oživení mizejícího života v přechemizované a přetechnizované krajině. Jaký užitek poskytuje? Snad jen potravu pro krahujce Abych se vrátil k založenému tématu Přemnožené hrdličky, tak se domnívám, že to je jen lokální, celkově ubývají, jak bylo v jednom příspěvku výše uvedeno.
Ovocné staré stromy jsou pryč, zbytek se ošetří postřiky, ovoce se doveze z jižních zemí a banán le levnější než jablko.
Doba našeho mládí je nenávratně pryč a žádné seznamy chráněných druhů to nenapraví. Za náš pohodlný život se platí. Ještě dvě generace a už tady dnešní zbytky původní přírody budou jen na fotkávch a v rezervacích.

Chová někdo německé racky ? Jaksi jsem nic nenašel.

Já mám na volno už jen pro potěšení staroněmecké. Velice pěkní, plodní, krotcí a skromní holoubci. Po vypuštění ráno se prolétnou a pak jsou celý den na střeše holubníku nebo chodí po zahradě.
Občas některého sebere krahujec, ale oni jsou už veliice ostražití a jak se mihne dravec, hned jsou v holubníku.

Já bych tomu co amazonka nezvládá doporučil trpělivost.
Koupeného mít v kleci samotného v hlasovém dosahu, později i vizuálním kontaktu. Časem vypozoruje, jak kteří jedinci k sobě tíhnou.
Možná bude za pár měsíců mile překvapen. Hlavně, že je amazonek zdravý. Zavlečení nějakého patogenu do chovu se může stát.
Je li to samička, může být v kleci s jinou samičkou a obě třeba i s jedním samcem. Dva samci se nesnesou. Dvojité pletivo mezi klecemi nutné. .
Neplýtval bych penězi za testy a upustil od snahy vrátit.
To se budete v případě nedohody soudit ? Příjdete o peníze i o nervy. Má to smysl ?

Tomas Barnoky napsal(a):
My zmíněného amazonka koupili jako dokrmeného od chovatele bez vady už ani nevím jestli za 12 nebo více tisíc to bych teď kecal. Vše u nás probíhalo víceméně bez problémů, s většinou našich papoušků byl v pohodě krom amazoňanů ti naši jsou takový, že prostě ostatní papoušky moc nemusí. Postupně se ale ukázalo, že opak je pravdou a třeba naše Nobiliska se kvůli němu začala škubat, amazoňanům když byl puštěný létal naschvál na klec a snažil se je klovat a obráceně. A to nemluvím o aře zelenokřídlé ta ho vyloženě nesnášela. Ale nějaký čas se to všechno dalo snášet. Nakonec jsme se ale rozhodli, že ho dáme pryč. Dotyčný kupující už několik amazonků má a problém nastal když po pár dnech je dal spolu do klece kde údajně byli v pořádku, ale když je potom pustil jeden z amazonků měl nějakým způsobem dotírat na amazonka kterého má od nás. Jelikož je už si ale netroufne je dát k sobě a amazonek od nás údajně "celý dny" křičí jelikož chce opět do klece k ostatním amazonkům. A to má být tak nějak celý problém, když nepočítám tedy to, že se nenechá pohladit po zádech což se nenechal nikdy a jestli si dobře pamatuji ani by se na zádech hladit neměli.

Děkuji za rychlou reakci.
Jen zírám. Proč? Protože po vaší ůvodní otázce jsem vůbec nepředpokládal, že chováte více papoušků, dokonce aru zelenokřídlou.
Přesně tak se amazonek chová jak píšete.
Kupující jestli má několik amazonků pohromadě, tak se mu po roce servou a ani k nim toho vašeho nemusí pouštět.Po pár dnech pustit k hejnu cizího jedince je hazard.
. Amazonci nejen křičí, někteří doslova pronikavě řvou. Někdy pomůže, když na sebe nevidí, jen se slyší. Skupina mladých může být pohromadě, ale tak do příštího jara.
Ale to si snad každý, kdo je kupuje jednoduše zjistí i v článcích na iFAUNĚ.

Tomas Barnoky napsal(a):
Dobrý den všem,
Chtěl jsem se touto cestou zeptat jak je to ohledně vrácení peněz za papouška. Přítelkyně nedávno prodávala papouška a kupující ho chce vrátit jelikož si s ním neví rady. Žádná smlouva či něco podobného se nesepisovalo. Každopádně domu si papouška už vzít nemůžeme, přesto se nám ho kupující snaží vrátit.

Tak konečně JT 106 se zeptal o jakéjo papouška jde.
Pár let amazonky černotemenné odchovávám, mnoho jsem o nich přečetl, takže nepíšu nějaké akademické úvahy.

Jistě to byla koupě ne za pár stovek, ale za pár tisíc. DOSTAL KUPUJÍCÍ PRAVDIVÉ INFORMACE ?

Byl amazonek bez vady, dokrmený nebo pod rodiči ? Byl kupující upozorněn i na to, co může od amazonka očekávat- hlavně v problematickém chování ? V tom případě ať zapomene na vrácení.
.Že si s ním neví rady, není důvod.
Videa i texty líčí amazonka jako klauna a samé plus Domnívám se, že TO JE TEN PROBLÉM NEZNALOSTI KUPUJÍCÍHO, že si s ním neví rady.
Nebo se mýlím ?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Asi to sem moc nepatří,ale tohle jsem ještě nezažil.Dnes odpoledne SLEPÝŠ obecný, příroda začíná bláznit-do svatého JIŘÍ je ještě daleko, předaleko.

Napište prosím lokalitu nebo aspoň nadmořskou výšku.
Děkuji.