Alisterus 23 napsal(a):
Mimo jiné například tady: https://www.birdlife.cz/co-delame/vyzkum-a-ochrana-ptaku/ochrana-druhu/o-rorysovi/
Prolezl jsem i veškeré knihy české i zahraniční, které mám v knihovně a uvádí se to i tam.
Jinak na tohle téma jsem to v minulosti rozebíral s několika ornitology.

Děkuji za rychlou reakci.

Alisterus 23 napsal(a):
Rorýs krom samotného hnízdění v podstatě vše zvládá ve vzduchu. Tedy i páření

Doplnění ke kopulaci ptáků.
Jak uvádí " Horák lutino " v převzatém textuzpůsob páření, tak dodám, že někteří papoušci třeba amazonek se páří jinak. Nenaskakuje na hřbetní stranu samice, ale páří se z boku, Na jedné noze sedí, druhá je na zádech samice. Proč tomu tak je u některých druhů papoušků nevím.

Páření v letu u rorýsů se desítky let uvádí a že si po opuštění hnízda už na zem nesednou.
Usadil jsem na domě rorýse v budkách. Po dvou letech zahnízdil jeden pár. Nyní po šesti letech pozorování a skoro každodením nahlížení do budek v době hnízdění byla loni vyvedena mláďata ze ze šesti budek. Mám o tom článek na iFAUNĚ.
Ještě před snůškou ptáci jeden nebo i celý pár přespávali v budkách. Za nevlídného počasí tam někdy byli i ve dne. Hnízdo mladí opouštěli postupně po jednom během 3 - 5 dnů.
Nevím jestli je nějaký doklad páření za letu. Dnes jsou v hnízdištích kamery, technika může dělat záběry i vysoko ve vzduchu. Rád bych si o tom něco přečetl. Zatím desítky let to literatura stále opisuje. Internet to převzal.
Alisterus 23, můžete napsat důvěryhodný zdroj informace o páření ve vzduchu ?

witwi napsal(a):
Dobrý den přátele,

předem se omlouvám za hodně obecný dotaz, ale snad mi dokážete nějak poradit nebo mě navést. Se snoubenkou přemýšlíme, že si pořídíme papouška.

Chtěli bychom určitě velkého papoucha, druhu Ara, Žako, Papouška nádherného, královského, Alexandry Atd…

Máme skoro dvouletá dvojčátka, máme poměrně velký obývací pokoj 4x5m, voliéru bych vyrobil sám, kdy mám prostor až 150x80x200.

-Jaký druh by byl k dětem nejlepší? Jaký druh bude nejvíce přátelský a učenlivý?
-Vhodný k začátečníkům, byť učenlivým s časem na chov.
-Je nutná takto velká voliera? Nebo stačí nějaká menší dostupná v obchodě?
-Je možné papouška chovat pouze v bytě, nebo je výhodnější na léto postavit i venkovní voliéru?
-Jaký druh papouška je čistotnejší a nedělá velký nepořádek?
-Je nějaký druh papouška, který se méně hlasitě projevuje?

Předem mockrát děkuji za nějaké doporučení či rady.

S pozdravem,

Ondra V.

Pane Ondro,
přejděte z diskuze a klikněte vpravo na atlas. U každého papouška najdete všechny základní informace a odpovědi na váš dotaz.
Chovám vše možné 55 let, tak vím o čem mluvím. Na profilu mám fotky.
Tak moje rada:
K dětem dvouletým ani starším žádného většího papouška. Každý opeřenec dělá nepořádek, Peří, slupky ze semen, tzv pudr - jemný bílý prach z opeření.Větší papoušci někdy nesnesitelně řvou. Někoho ruší i andulka. A co dovolená ? Kde bude papoušek?
Ale jestli toužíte mít něco živého v bytě, a vaše partnerka snese i trochu nepořádku, pořiďte si papouška, který se vám líbí. Snaživý začátečník může úspěšně chovat i něco náročnějšího. Malé děti se na papouška budou jen dívat bez přístupu ke kleci. I malý zobák prokousne prst.

lupus4 napsal(a):
Minule v ohnisku vybíjeli i chovy holubů. A dnes je nechávají být. Asi to je dnes jiná chřipka.
Máte málo informací ...
Není to jiná chřipka, jen SVS vzala na vědomí urgence holubářů (moje ¨).
Jak prokázaly mnohé studie holubi jsou rezistentní, neonemocněli ani když jim byl virus vpraven přímo do krve...
Mohou jedině přenést virus na povrchu opeření, nohách - zrovna tak jako vy na šatech či botách.

Moji větu : " Asi to je dnes jiná chřipka " jsem myslel ironicky jako kritiku orgánů zodpovědných za ty chovatelské tragedie. Děkuji za připomínku.
Měl jsem se vyjádřt srozumitelně pro všechny čtenáře mé reakce.

Zajímavé čtení. Co lidí to názorů.
Domnívám se, že pokud se bude stupňovat gigantománie velkochovů, budou uvedené tragédie častější Tisíce jedinců v halách.Je jedno jestli je to drůbež nebo hospodářská zvířata.
Někde jsem četl, že v Americe při chovu papoušků v uzavřených halách byly úhyny. Proto se začalo chovat venku na vzduchu. bylo po problému. Lumíci když se přemnoží začnou putovat. Nezastaví je ani řeky, často skončí až v moři. Pak je na čas pokoj. Saranče stěhová. Skáčou po stepi a rostou. Až je jich moc, zvednou se a letí. Kam padnou vše zelené zmizí. To ptačí chřipka je procházka růžovým sadem.
Vzpomeňme na králičí mor. Myxomatoza, už si nevzpomínám v kterých letech vyhubila v přírodě králíky. Pak to odeznělo a občas to zase vyskočí.
Domnívám se, že opatření ve velkochovech se musí dělat, ale hubit drobnochovateli pár desítek nebo dokonce několik slepic je diskutabilní alibistické opatření. Minule v ohnisku vybíjeli i chovy holubů. A dnes je nechávají být. Asi to je dnes jiná chřipka.
Podívejme se na obrovské lány s neuvěřitelnými výnosy. Ale za jakou cenu ?
Chemická ochrana vše zajistila a z polí zmizel život Těžká mechanizace stlačuje půdní podloží, to podporuje větší vzlínavost vody a odpar z půdy. To nehovořím o ničení půdy a spodních vod neustálým solením. Že nikdo nepíše, kam ta sůl ze silnic a měst mizí.
Myslím. že nastává konec blahobytu, ale nikdo, tomu nevěří. Bude hůř, ale ne všem.
Před čtyřiceti lety jsem byl na přednášce o dopadech civilizace na životní prostředí. Přednášející ji zakončil větou"
Co je lepší ? Zemřít hladový nebo s plným žaludkem.
Poněkud pesimistická, ale reálná perspektiva.

Pane Adam 12,
Fatu Vám ve 4 řádcích napsal vše podstatné.

Kupte to, co se Vám a dcerce líbí a i nezkušený, který umí číst, promluví s pár chovateli může být úspěšný.
Já jsem v r. 1969 postavil malou voliérku na léto. V r. 1975 šest blokových voliér s dřevěným domkem a tam se objevili první penanti, tehdy vzácnost. Pár ročních mě stál 3 měsíční platy.
Pak jsem pořád přistavoval, vylepšoval staré voliéry pro drobné exoty, přes plodožravé, hmyzožravé až k amazoňanům a pod. Na větší papoušky byly voliéry malé. I ve věku 78 let mě to stále baví. Ptákům se daří, ale ta estetika zařízení už vypadá starožitně..
Tento postup Vám nedoporučuji.
Udělejte něco perspektivního, ikdyž tam zpočátku budou jen obyčenější druhy, abyste se vyhnul tomu co jsem výše uvedl.
Doporučuji vyhledat v článcích IFAUNY text o vámi vybraném druhu
JSOU TAM HODNOTNÉ ZKUŠENOSTI SOUČASNÝCH CHOVATELŮ A NE NĚJAKÉ DESÍTKY LET OPISOVANÉ TEXTY.
Jen dodám, že úspěšný chov chce peníze, zkušenosti a štěstí.
Ono méně je někdy více.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Rozlišení pohlaví
U dospělých ptáků zpravidla není těžké pohlaví rozlišit. Obecně řečeno, samec je zbarven daleko výrazněji než samice. Odstín zelené barvy je daleko výraznější, zářivější. Ohbí křídel je kobaltově modré, stejně tak i modrá barva na čele je výrazná. Červené znaky na hlavě a kolem zobáku jsou jasně sytě červené, nezřídka červená zasahuje i na hrdlo, u některých samců je i na hrudi. Důležitým rozlišovacím znakem je červená barva zespodu na ocase – zatímco u samců je ocas jasně červený, u samiček je barva zespodu na ocase buď bělavá, nebo světle zelená, nikdy však červená. Podle mého názoru je možné pohlaví odhadnout i podle barvy duhovky – zatímco samec má jasně žlutou světlou duhovku, kde je zřetelně odlišená černá zornička, u samic je duhovka tmavě hnědá a zornička není odlišena – toto jsem však zaznamenala pouze u několika párů, které jsem mohla pozorovat ať už u sebe, nebo u svých přátel, nemám to nijak podložené a ověřené u většího počtu jedinců.

Oproti výše uvedenému, samičky jsou zbarvené matně zeleně, jejich barva není tak výrazná a „tvrdá“. Modré znaky na hlavě a na křídlech jsou minimální nebo někdy úplně chybí, rovněž červené znaky nejsou tak rozsáhlé jako u samců. Drobný poznatek – červená pod zobákem je u samce opravdu jasně sytě červená, kdežto u samic je spíše růžová až bělavá.

U mláďat je pochopitelně rozlišení pohlaví složitější. Mladí jsou zbarveni nevýrazně stejně jako samice, oproti nim však mají oranžový zobák, černé oko (bez světlé duhovky) a celkově matné nevýrazné zbarvení téměř bez červených a modrých znaků. Dospělí ptáci mají zobák barvy rohoviny.

Myslím si, že solidní odpověď a je jedno z jakých zdrojů. Mám dojem, že samičky jsou poněkud
drobnější a možné se podívat i na bílý pásek pod křídly Ten jen jako doprovodný znakaž později.

Když už jsem se rozkecal, tak se uvádí, že se mohou v noci vyplašit, světlem, narazí do pletiva atd. Moji latamové jsou krotcí a když otevírám voliéru, sedí na pletivu a musím je odehnat, aby nevylétli naproti ruce s krmivem. A víte, co je nejvíc láká ? Rozmočený tvrdý rohlík. A když se z něj udělá řídká patlanice s trochou šťávy, medu, a vaječiny, je to nejoblíbenější krmivo.
Dřív jsem dělal kašičky z granulí pro plodožravé a dnes, když dám dvě misky, dají přednost jen mokrému rohlíku. Ví někdo proč ?

Vážení, jen slovo starce.
Psi štěkají, ovce bečí, prasata smrdí, ale na talíři už ne. Kohouti kokrhají, husy kejhají atd. Je to na nervy.
Je třeba se trochu respektovat, nedělat si schválnosti. V sobotu a neděli vypustím křiklouny z vnitřních voliér v 8. 30 nebo v 9 hod. A stížnost, že si dotyčný chce pospat do jedenácti je trochu zvláštní. Na kostele zvoní brzo ráno a taky si nikdo nestěžuje.
Zašíná nám vše vadit. Lupení listnáčů, posyp silnice - vždyť to zjara práší. sůl nevadí a kam ta sůl v půdě zmizí nikoho nezajímá.
Jak říkal můj děda po válce. Bída na Vás. Možná to nebude trvat dlouho.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Za hluk podle věty první se nepovažuje zvuk působený hlasovým projevem fyzické osoby, nejde-li o součást veřejné produkce hudby v budově, hlasovým projevem zvířete, zvuk z produkce hudby provozované ve venkovním prostoru, zvuk z akustického výstražného nebo varovného signálu souvisejícího s bezpečnostním opatřením76), zvuk působený přelivem povrchové vody přes vodní dílo sloužící k nakládání s vodami, zvuk působený v přímé souvislosti s činností související se záchranou lidského života, zdraví nebo majetku, řešením mimořádné události, přípravou jejího řešení nebo prováděním bezpečnostní akce nebo mimořádné vojenské akce76).

to je zákon o veřejném zdraví.

Vážená paní,
odpověď odborná, pro laiaka nic moc. Rušení nočního klidu od 6 do 22 hod je u papoušlků asi půl roku nenapadnutelné. V létě ary, amazoňani a dakší ráno řvou a kdo chová bažanty, tak ví o čem v době toku mluvím. Kolem poledne papoušci spí a po 16 hodimě se zase ozvou. A co sekačky, pily a pod,. Buďme trochu tolrentní. On třeba v létě i malý kohout dobede ráno zvednout ze židle i kliďase.
V našem desetitísovém městě jsme chtěli řešit klid v sobotu a neděli. |Ale žije zde spousta chalupářů. Kdy mají posekat trávu, nařezat dřevo ? Vyhláška by to neřešila Kdo by to kontroloval a postihoval ? Byl jsem proti takovéto restrikci a dobře, že neprošla.
Měli bychom být vzájemně tolerantní. Umíme to dnes ? .

Moudivláček napsal(a):
Tak já jrem tam pro stáří nebyl. Vždy jsem tam od první výstavy byl autem., Vlaky nejezdím.
Mám dojem, že se z této výstavy a i jiných původně pořádaných na chovatelském zájmu stává propagační jarmak a tržnice.
Srovnám první výstavu Hradci Králové, potom Exoty v Olomouci. Mini v "moštárně" v Nymburku.
Týniště bylo plné levných a dnes velice drahých vzácných dovozů. Naši chovatelé to vše na rozdíl od zemí západu dokázali i v primitivních podmínkách odchovat. Ochranářské zákony EU to vše zatrhly.
O to víc asi běží nelagální trh za větší peníze.

Protože mně text byl přerušen dalším příspěvkem, jen dodám.
Vážím si všech drobných i vekochovatelů v naší zemi. Dokazují, že něco umí. Bohužel dnes chov čehokoli ovládly peníze, což není chyba, ale nesmí to ohrožovat život chovaných druhů, což se děje.
Nerovnováha v přírodě, uplatňování lidských hledisek, to vše dopadne špatně. Dělám do ochrany přírody desítky let. Ale v dnešní civilizací změněné krajině je zavádění původních druhů utopie. Vlci, bobři, krahujci, atd. Černá zvěř je toho dokladem.
Jsem přesvědčen, žre zavádět původní druhy nešní civilizací změněné přírofy je krásná utopie.

Santi napsal(a):
Byl jsem poprvé a za mě dobře nachystané a upravené. Hlavně co se týče haly s exoty. Trochu jsem litoval ptactvo se kterým se bylo možné vyfotit, ale třeba jsou na to zvyklí.
Stánky s krmivem a příslušenstvím celkem předražené.
Rybičky mě moc nezajímají, tak jsme jen prolítli. Chyběly cedulky s názvy ryb a tuším, že i někde u ptactva nebyl uvedený druh.
Hodně se mi líbila výstava ptactva v patře. Vydržel bych tam i dýl, ale zbytek posádky byl jiného názoru
Přenosku jsem měl, ale nic nekoupil - asi by se dalo něco vybrat, ale radši si zajedu přímo k chovateli.

Tak já jrem tam pro stáří nebyl. Vždy jsem tam od první výstavy byl autem., Vlaky nejezdím.
Mám dojem, že se z této výstavy a i jiných původně pořádaných na chovatelském zájmu stává propagační jarmak a tržnice.
Srovnám první výstavu Hradci Králové, potom Exoty v Olomouci. Mini v "moštárně" v Nymburku.
Týniště bylo plné levných a dnes velice drahých vzácných dovozů. Naši chovatelé to vše na rozdíl od zemí západu dokázali i v primitivních podmínkách odchovat. Ochranářské zákony EU to vše zatrhly.
O to víc asi běží nelagální trh za větší peníze.

jana1150 napsal(a):
Dobrý den, prosím o radu, jak dávkovat ivomec? Bohužel jsem v časové tísni a na toto téma je zde mnoho diskusi, tak se ptám přímo, bez dlouhého hledání.
Potřebuji podat pro drobotinou. Tzn.
Zebřička, Holoubek diamantový, ryzovnik , kanár, největší kus-bourek. Zda je potřeba každý kus pod křídlo kapku, nebo zda máte osvědčené podáni do vody? Pro mne by bylo schudnejsi, neboť mám smyšlené voliéry. A také dávkování kolik na litr? Veterinářka mi podle toho natáhne do stříkačky dávku. Moc děkuji za odpovědi. Jana

Pane, berte moji radu jako někoho koho neznáte. Chovám ptáky 45 let.
Ivomec v koncentraci 1.: 3 nebo 1. 10 .Tzn ředění ivermectinu s s propylc. Kapka na kůži u drobných exotů. S většími papoušky až na vyjímky amazoňan atd nemám zkušenost.
1 .10 na tu vaší droboť kapka pod každé křídlo stačí opakovat 3 dny. Do pití jse nikdy nepodával, tak nemohu radit. Jistě se ozvou jiní.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslil jsem,že se rorýsům podle Vašich znalostí věnujete déle,to co jste zvládl za těch 7 let je obdivuhodné.Podle mých záznamů okr.KM jejich pobyt končil vždy max. do 10 srpna.Přeji do dalších let hodně poznatků.JT

Děkuji za Vaši reakci a velice si jí vážím.
Ono to s tou nejen ornitologií není tak jednoduché. Krátkodfobá zkušenost, něco napsat a hned činit závěry je mnohdy zavádějící. Snažím se abych tak nečinil.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Včera poslední tři podle letu trénovali-dnes prázdná obloha.

Děkuji za pozorování.
Těm rorýsům se věnuji jenom 7 roků. Letos odlétli asi o 14 dní dřív, nevím, co to bude znamenat.Ten rorýs byl pták , kterého jsem vnímal jako každíého jiného. A nyní na sklonku života vidím tento druh jako něco naprosto neprozkoumaného

Tak 1. srpna opustili rorýsi Nové Město na Moravě. 600 m n m.
Ještě 31. 7. ve 22 hod. nocovalo v jedné budce poslední vzletné mládě. Vše okroužkováno. Zahnízdili i rodiče z minulého roku.
Letos odlétli velice brzy. Za 6 let se mně podařilo založit minikolonii v budkách - 4 hnízdící páry a houf 20 ks poletujících.
Ten brzký odlet, asi o 10 - 14 dní asi něco signalizuje, uvidíme.
Jen dodám, že předražené budky nabízené v inzerci nejsou ty nejvhodnější. Mnohdy jsou příliš velké, vlet musí být těsně u podlahy a ne uprostřed.
čelní stěny. 3 krát 7 cm obdelník je asi nejvhodnější.
Přátelé přírody, podělte se o zkušenosti.

exotchov napsal(a):
Udelat zavetri a nechat budky na nocovani,az pokrocite budete chovat i jako ja napr.amazonany bez nejakeho nesmyslneho pritapeni. Co se tyce svetelneho dne svitim rano od prosince od 4hod. material pouzivam ,osb desky a polikarbonat.

Zebřičky mohou být i v zimním mrazu. Zabezpečtěte jim alespoň 8 hod denního světla v zimě, aby nehladověly. Délka dne je důležitější než teplota. Můžete mně oponovat.Jen dodám. Nakrmení mladých, doba vytrávení, Vycházejte z podmínrek hnízdění v přírodě.

jarat napsal(a):
Právě jsem na obloze sledoval hejno rorýsů. Napočítal jsem jich 27kusů. Doteď jich bylo maximálně 12ks. Asi se už chystají na odlet. UH.

Tak po šesti letech mám tyto výsledky:
Ve čtyřech budkách 9 mláďat, z toho 6 okroužkováno. Kolem domu létá 10 - 20 rorýsů, před 5´roky 2 - 5.
Konečně se mně podařilo založit malou kolonii v budkách v zahradní čtvti rodinných domků.
Stále se učím, co a jak.
Ty mnohé drahé budky nabízené za tisíc korun, mnohdy s otvorem vysoko nad podlahou jsou k ničemu.
Mám budky z plastových truhlíků na květiny, vyložené sololitem. Je to zábava zadarmo. Mnohé informace uvádějící výšku hnízda nad třeba balkonem jsou mylné. 3 metry stačí.
Já se mýlil v jednom mém uveřejněném textu, že není problém se znečišťováním okolí trusem. Před vylétnutím mláďat se trus pod otvorem hromadí.
Mít rorýsy nad balkonem s prádlem, tak tam trus bude, ale lehce se to dá řešit.
Přátelé rorýsů, ozvěte se.

alex66 napsal(a):
Těžko dávat reakce na druh, který vám prosviští nad hlavou s typickým křikem že ho sotva zahlédnete. A na něco víc jako hledat kde hnízdí apod má asi málokdo čas. Ale jinak vždy když je nad hlavou uslyším tak se alespoň snažím pohledem zjistit kolik jich je. Letos jsem nejvíc viděl pohromadě 7 kusů. Spíš slyším než vidím je každý den.

Děkuji za neočekávanou reakci na můj zvláštní příspěvek.

Domnívám se, že v dnešní virtuální realitě předávání poznatků o skutečné přírodě se mnohdy vymyká realitě a využívám tohoto fóra chovatelů okrasdných ptáků i k tématu nemajícímu k chovu exotů nic společného.
Ale, kdo jiný by do této problematiky mohl zabloudit.
O rorýsech jsem psal asi před pěti lety, je tam článek Jak jsem se pokoušel usadit rorýse.a pak několik příspěvků v diskuzi
Dnes mám v budkách 4 hnízda rorýsů, 2 - 3 mláďata Bude se kroužkovat a i rodičovské páry Zstím zaregistreován jeden rodič loni hnízdící, další bez kroužku ho dostanou. Mladí zatím opeřují, je čas.
Uvítám reakce milovníků přírody. Ono to s těmi rorýdsy včetně umístěných kamer v několika hnízdech není tak jednoduché
Koho to téma oslovilo, pište na : oneme@centrum.cz

Bohužel již špatně vidím a tak berte můj názor s rezervou. To není muška . Mouchy jsou hmyz dvoukřídlý, to na fotce vypadá jinak. Pošlete foto na entomologické forum a budete mít jasno.
Při veškeré úctě k veterinárům si myslím, že to není jejich parketa.
Myslím si, že ten živočich vašim papouškům neuškodí.