zoha napsal(a):
pěnkava obecná

Zdravím, já mám zkušenosti také dobré. Na životním prostředí proběhlo vše hladce a řekli mi, že se dá povolení získat i zpětně až po pořízení ptáků (registrovaných). Podle mě životní prostředí tady nedělá zbytečně problémy, jen se dost zájemců o chov těchto ptáků bojí, že by byly strarosti s vyběháváním, kontroly atd. je rozhodně lepší si povolení vyřídit a pak mít klid, než doma mít odchovy divočiny, které je možné udat jen načerno.Stačí si kvalitně napsat žádost o povolení k chovu konkrétního ptactva, konkrétní počty kusů, důvod zájmu o chov a přidat jakou máte praxi. R.M.

dado napsal(a):
a ještě jedna fotečka až dorostou a přepeří tak to budou krasavice co říkáte přátelé

Nádhera, jaká je snáška těchto slípek za běžných podmínek, ne jen při směsi a žárovce? Jsou fakt krásné. R.M.

pasekar napsal(a):
I mi to tak vychází.

Nevim, nevim. Každá slepice jako jedinec má v sobě geneticky zakódovaný tvar, jaký mají její vejce celý život. Ten tvar i velikost se může nepatrně během života měnit vlivem krmení, věku, prodělaných nemocí atd., ale jen nepatrně. Pohlaví zárodků je ve vejcích u jedné slepice přibližně 50% 1,0-0,1 a to při stejném tvaru vajec. To, že jsou některá vejce kulatější a šišatější je tím, že je víc slepic v hejnu a každá nese jiný tvar.
Já už jsem tohle slyšel párkrát, ale takovou hloupost, že z vylíhlých kulatých vajec byli pouze slepičky, to teda ještě ne. Pokud se tak stalo, byla to jen náhoda, ale ani se mi tomu nechce věřit. Proč by toho dávno nevyužívaly velkochovy pro produkci nosnic a nebo i brojlerů na maso, kde jsou kohoutci větší? Navíc existují druhy ptáků, které mají výrazně kulatá vejce a mláďata mají pohlaví půl na půl, jinak by museli vyhynout.
Berte to s rezervou, jako tak, že to říkávaly staré babičky. Já mám zkušenost takovou, že při nasazení vajec libovolného tvaru bylo ze dvaceti vajec 15 slepiček a další takovou, že po vybrání jen nejkulatějších bylo ze dvaceti 12 kohoutů. Souvislost mezi tvarem vejce a pohlaví není prokázaná.

tretina napsal(a):
a jak to dopadlo z breznackou mohl by jste mi to sem napsat a ten bazant to je krizenec zlaty a obecna nebo zlata a obecny

Já si myslím, že ti bažanti už zůstanou takoví a na jaře se jejich zbarvení rozjasní a trochu zpestří, ale záleží jak jsou staří. Pokud by byli líhnutí později koncem léta, byla by ještě možnost, že se ještě samci dobarví, ale bude to asi jako u obecných divokých bažantů, kteří jsou koncem prvního roku už v dospělém opeření. R.M.

remi napsal(a):
Zajímalo by mne, s kým je plodný při křížení stehlík ? Pokud se kříží s kanárem, proč se to vůbec dělá? K vůli zpěvu, nebo pro barvu? Děkuji.

Občas odněkud přichází informace o míšencích po kříženci stehlíka s kanárem, ale asi nebyl nikde vystaven a ani fotku jsem já neviděl, ale věřím, že určité minimální procento kříženců by plodných mohlo být.
Mám dotaz na p. Brázdila nebo p. Veselého - mohl by tento výše uvedený kříženec p. Domase být po matce dominantně bílé? R.M.

datl napsal(a):
Mozaikoví kanáři jsou potomci čížků ohnivých. Žlutá nebo červená barva má lipochromový základ. Černá barva opeření je založena na úplně odlišném barvivu (melaninu) a je řízena jinými geny. Opravdu mi to hlava nebere. Není to vtípek z Fotoshopu? Nebo to je hodně zvláštní straka. Ale kresba přesně odpovídá mozaice. Nebo kobalt není mutace melaninu ale lipochromu.... Já asi sázím na úpravu barev v počítači

Divím se, že se tady nechytil ještě někdo další. Já sám, čím víc o černomozaikovém kanárovi přemýšlím, tím víc si myslím, že jde snad o počítačově změněnou červenou barvu na černou, protože ani na žádných www stránkách se neobjevuje a kdyby to byl skutečně opravdový kanár, myslím taky, že by šlo spíš o straku než o CII. Prosím moc nějaké zkušené o vyjádření. Dík R.M.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
myslíte že by se nestalo nic jiného než menší robustnost, mladý jsou pěkně stavění, nebude to míti vliv na líhnutí , či oplozenost vajec jako takovou, DÍKY

Myslím, že by to nebylo nic hrozného, ale nedoporučuju. Vždyť dnes je možné sehnat kdykoliv nepříbuzného ptáka téměř každé mutace a nemusíte ani nikam daleko jezdit. Jednalo by se o páření bratrance se sestřenicí a to je tuším možné i u lidí, ale nechci srovnávat ptáky s lidmi. Každopádně, když bereme tyto ptáky jako F1 a k jejich potomkům pak přijde zas úpně cizí krev, neděje se prakticky nic. Jde ale o příbuz. plemenitbu a ta by se měla použít jen ve zvláštním případě.

redpoll napsal(a):
C II:

Moc zajímavé. Jen by mě zajímalo, z jakých ptáků se podařilo vytáhnout černomozaikového kanára a jak by vypadal potomek černomozaikový x červenomozaikový (nebo i žluto).R.M.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ok pokuk je to tak pokusím se ptáky dopárovat cizí krví, nebudu riskovat sezonu, díky

V tomhle případě by se nic zvláštního nestalo, odchovy by byly v pořádku, ale docílil by ste u nich možná jemnějších postav, což je určitě nežádoucí.

on marek napsal(a):
ahojte chovatelia, chcel som sa romana a p.brazdila spytat ci neaka legislativa omedzuje chov krizencov kanar x stehlik a podobne, a ci su tieto krizence dalej plodne, v akych cenovych relaciach sa pohybuju glostre a york dakujem

Pro slovenského kolegu - tazatele: hlavně od svých známých ale i z literatury mám informace, že plodní kříženci samci jsou téměř všichni po zvonohlíkovi, část po konopce a údajně i po zvonkovi a výjmečně po čížkovi lesním. Někdo s tím nemusí souhlasit a namítne, že měl po kříženci čížka hned několik odchovů. Tady jde asi hlavně o štěstí vybrat do chovu toho správného samečka křížence. U křížence stehlíka je to nejspíš podle všech pramenů a mě podaných informací vzácnost, ale je to hlavně asi tím, že téměř nikdo nemá trpělivost držet doma třeba deset samečků kříženců stehlíka a odzkušovat jejich plodnost s kanářími samičkami a být si vědom toho, že nejspíš skoro nebo úplně všechny snůšky budou čisté. Navíc většina kříženců (samečků) je plodných až min. druhým rokem života, teda krom kříž. zvonohlíka - ten je plodný už i dřív než v roce. Samičky kříženky plodné nebývají, ale jsou ceněny jako chůvy (většina). Na i-fauně těch článků okolo kříženců najdete dost........
K ceně těch glosterů - ptáci průměrné slušné kvality se pohybují okolo 400 - 500 Kč, u špičkových ptáků jde cena do tisíců. Levné typově nedobré kusy nebrat, pokazí celý chov. Severní holanďany jsem koupil ve velmi dobré kvalitě asi za 1000 Kč, u ostatních postavových to bude asi podobné, ale přesně nevím. R.M.

mozaik napsal(a):
Vy píšete, že podle nomenklatury je to červenoachátový, nic víc. Podle mě je to víc než zajímavý kanár. Už jen tím, že je bělokosý (ten melanin je vidět ale i v těch světlých perech), i když to k tomu třeba patří a já to jen neznám. Já, co jsem měl možnost vidět na burzách červenoachátové kanáry, všichni byli dá se říct po celém těle matně červení se zeslabeným melaninem. Asi je to blbost, ale vidím v tom podobnost s typem kresby u london fancy, kde byly na žlutém základu kontrastní černé letky a ocas. Ale to jen plácám. Moc mě zajímá, jak zareaguje někdo zkušený, protože tady je asi nějaký háček. R.M.

Ještě dodávám - ten melanin, je natolik pozměněný, že to není jen achát, ale eumo - červenoachátový eumo intenzivní. R.M.

redpoll napsal(a):
Dobrý den,

nemyslím si že bych se mohl nazývat odborníkem, jak mě tu nedávno titulovali (byť to od některých byla ironie) a nemám ani takový chov kanárů, abych mohl dodat fotografie vlastních vzorků. Ale na zajímavosti si potrpím a mám tu obrázek kanára, který není sice červenočerný ale jen červenoachátový, což je možno říct dost podobné. Černý melanin je zesvětlený. Ještě jednou, podle nomenklatury kanár červený achát, zřejmý A. Nic víc. Souhlasíte anebo co si myslíte? Taky se pokuste někdo to zhodnotit dřív než Luboš, pokud vím, jsou u nás dva kluby chovatelů barevných kanárů. Mimochodem myslím, že mi dáte za pravdu že se s tím na burzách venku setkáte běžně. MB.

Vy píšete, že podle nomenklatury je to červenoachátový, nic víc. Podle mě je to víc než zajímavý kanár. Už jen tím, že je bělokosý (ten melanin je vidět ale i v těch světlých perech), i když to k tomu třeba patří a já to jen neznám. Já, co jsem měl možnost vidět na burzách červenoachátové kanáry, všichni byli dá se říct po celém těle matně červení se zeslabeným melaninem. Asi je to blbost, ale vidím v tom podobnost s typem kresby u london fancy, kde byly na žlutém základu kontrastní černé letky a ocas. Ale to jen plácám. Moc mě zajímá, jak zareaguje někdo zkušený, protože tady je asi nějaký háček. R.M.

lubos napsal(a):
Romane patrně se nebudete zlobit , že neodepišuje p. Brázdil ale já . K mutaci cobalt musím dodat , že je nezaměnitelná s žádnou dosut známou mutací kanára . Pokud jde o prošlechtění musím jen tlumočit zahraniční autory , protože u nás nejsou žádné zkušenosti s jeho chovem / viz předešlé více či méně zdařilé dotazy na obou diskusích / . Mutace je recesivní - patrně vůči všem ostatním mutacím . Tento spodní pohled na tmavé peří je typické pro všechny cobalty .
L.V.

Děkuji, vůbec nevadí, že odpověděl jiný odborník.

lubos napsal(a):
Na lévé straně B a na pravé A

Díky moc, zítra vyfotím svoje (teď už otcovy) a pokusím se je sem vložit.

saroun napsal(a):
Dobrý den, to kroucení hlavou není třeba zevšeobecňovat. Křížení australských papoušků ploskoocasých je zcela běžné a pokud zalistujete v literatuře u autorů, kteří se tím zabývají, u nás např. Milan Vašíček, tak zjistíte, že jsou zaznamenáni kříženci mezi spoustou druhů. U nás se tradují kříženci jako nežádoucí, ale pro účely pouze okrasného chovu jsou naprosto nenahraditelní, neboť to jsou mimořádně odolní jedinci, mnohdy velmi zajímaví barevně.Pokud chce doma někdo něco nevšedního, tak pro tento účel je lze jen doporučit. Mimochodem, křížení drobných pěvců s kanárem a mezi sebou má letitou tradici a nikdo se tím nepohoršuje.

Zdravím, křížení mezi kanárem a pěnkavovitými je účelové pro zpěv a transmutace, nevznikly by tak mozaiky a červení a nebyli by např. bílí a modří zvonohlíci, ale dávám Vám za pravdu, že je to svým způsobem to samé jako křížení mezi papoušky, protože kříženci mezi ostatními pěnkavovitými mezi sebou (stehlík x hýl) jsou taky pouze pro krásu a narozdíl od "nežádoucích" kříženců mezi papoušky, ať mezi ary nebo ploskoocasými, je to sport a má i svou výstavní třídu. Ale to si dirigují chovatelé. Kanárkáři jsou pro a většina papouškářů je proti. Já se tomu zas tak moc nedivím, protože v papoušcích všeobecně je víc peněz a je lepší udržovat čisté linie, i když zase u všech to není tak horké, protože i těch arů už je dneska dost, aspoň ve světě.

Zdravím a podobně jako cone prosím o vložení fotky kanára tentokrát červenočerného, pokud možno ideálního. Nedávno na jedné malé výstavě na vysočině byli vystaveni tito kanáři a podle mě to byli spíš červenohnědí. Soudím tak podle svých, kteří vypadají trošku jinak. Jejich fotku sem co nejdřív dodám. Děkuji. R. Motáček

jiribene napsal(a):
Můžete mi prosím také zaslat odkaz? děkuji

Zdravím, pane Brázdile a taky prosím o nějaký obrázek, přestože už jsem kobalta viděl, rád ho uvidím znova a zajímá mě, jak je tahle mutace ustálená nebo prošlechtěná, aby nějaký odstín nešel zaměnit s jinou mutací a jak se tato mutace dědí. Děkuji R. Motáček

zebricka napsal(a):
Foto je odtud:

http://www.grassparrakeet.co.uk/

Klikněte na photographs, je to až dole

Asi by to možné mohlo být, jako hříčka přírody, vždyť tady kdysi byla fotka křížence korela x kakadu růžový. Tento kříženec pochází z austrálie byl nechtěný, neplánovaný a jeho rodiče taky nebyli extra příbuzní. Někdy se prostě může zadařit to, na co tabulky nestačí a kroutíme nad tím hlavou.

lubos napsal(a):
ideální tvar corony

Děkuji, velmi pěkné fotky. Přesně ten typ krátké chocholky jsem myslel. R.M.