PetrPB napsal(a):
No, tak první várku jsem vzal asi od stejného jako Vy berete násadová vejce. Mě zase nesly lépe od jiného.
Netvrdím, že tam Energys nutně dává antikokcidika. To je v článku fakt blbě napsané. Nicnémě mi přijde dost divné, že by se tak dobrých výsledků ve snášce dosahovalo pouze standardním složením krmiva. Ti co jedou na Energysu mají také dost často enormě velká vejce. To může souviset i s malými klecemi které používají

Ale:
projel jsem si všechna Éčka v mém krmivu, a všechny mohou být použity v potravinách.
E310, E320 a E321.

Oproti tomu Energys používá E562 Sepiolite a E160f, což jsou látky v potravinářství zakázané. To už mi naznačuje přístup firmy...

Ano, nosnice + krůty a plus skořápky. Nepozoruji žádné problémy. Vyjma toho, že některá je víc dominatní než jiná. Problémy jsem měl při přechodu na toto krmivo a to poměrně značné, než jsem pochopil, že to je nespíše přechodem na nové krmivo. Je to moje hypotéza, ale nevím co jiného by to způsobovalo.

Jak jsem psal. Některé mi nesou furt. Jiné méně a některé skoro vůbec. Taková Gausova křivka Ze začátku jsem okolo nich dost skákal a tak jsem měl představu, jak které nesou. Dá se to poznat i podle vajec.

Chci si postupem času udělat chov z těch nejlepších kusů a hlavně je nechci pářit příbuzensky...

A tu smes nosnice+ kruta davate uz od vylihnuti?

PetrPB napsal(a):
A od kuď berete Vaše násadová vejce?
Předpokládám, že mou reakci na Energys jste si přečetl. Jak to s Vámi "rezonuje"?

násadová vejce beru od chovatele z Plzně, když se mi podaří najít jeho web tak dám odkaz. Zatím max.spokojenost, dobrá líhnivost, slepice parádní a nesou .
Co se týká krmiva je to složité. Samozřejmě, že by se mi líbilo je krmit zcela nezávisle na granulích ale......
Míchat si zcela vlastní směs a dodržet všechny poměry vitamínů,minerálů atd je pro mě nereálné.
Obecně mi trochu vadí přístup mnoha lidí typu "víš co všechno do těch granulí dávají " apod. Jsou to často domněnky bez důkazu.
Proto jsem pečlivě vybíral jaké granule pořídit a skončil u Energysu. Nemyslím si,že si výrobce dovolí do granulí dát antikokcidika a do složení napsat, že tam nejsou.
Tím ale neříkám, že nemůžete mít pravdu a nebudu se tu bít za Energys když vím prd :) Jen v tuto chvíli nemám důvod nevěřit složení, které výrobce udává.
Jinak souhlas - rodinná malá firma mi také bude vždy sympatičtější.
Ještě uvažuji o experimentu a krmit místo granulí směsí malých semen pro holubi, je to směska asi 20 druhů semen, tak si říkám, že by z toho mohli načerpat vše potřebné a k tomu dodávat jen grit a zelené. No ještě uvidím.
Zatím to mám tak, že jedu na granulích + jako doplněk ty semena pro holubi, grit a dostatek zeleného. Cíl do budoucna je nalézt ke granulím alternativu u které bude nad slunce jasné, že se jedná o zdravé krmení.
Ještě k tomu Vašemu krmení - mícháte tedy směs pro nosnice a krůty a k tomu jen grit ? a nesou, nepelichají, neozobávají se ?

PetrPB napsal(a):
No ono už v podstatě nedá. Vše co je u nás k dispozici je jakási česká směska původních Italů dovezených ze zahraničí a faraonů a angličanek.

Proto také ty značné rozdíly ve snášce atd.

je to tak. Obecně by plemeno italský gigant mělo být většího rázu než původní faraon.
Chce to mít štěstí. když se trefíte, budete mít úžasné nosnice a velice zmasilé kusy.

PetrPB napsal(a):
Následující řádky jsou určeny pro ty, co chtějí přistoupit k chovu křepelek jinak, než je obvyklé. Upozorňují na možná úskalí a jejich řešení. Jsou mým pohledem, který nikomu nevnucuji.

Klasický způsob chovu křepelek, představuje jejich nacpání do miniklece a umístění do nějaké kůlny, či chovné haly s minimálním větráním a bez přístupu slunce. Krmí se zpravidla Energysem. Tento postup je ověřený, ekonomická výtěžnost vysoká, ale kvalita produktu i života zvířat je značně diskutabilní. Touto cestou jsem jít nechtěl. Zároveň jsem však nechtěl chovat křepelky pouze pro okrasu. Bylo nutné najít nějaký kompromis. Tím je venkovní klec, kterou popíši nakonec.

Křepelky

Zvolil jsem Italský Gigant. Křepelka i vejce je větší. Je klidnější a odolnější. Snáška téměř stejná jako u nosného typu. Jsou však značné rozdíly mezi jednotlivými chovateli i jednotlivými kusy křepelek. Většina chovatelů moc neřeší příbuzenské páření a asi ani kvalitativní selekci. Dochází tak k postupné degeneraci. Kvalitu snášky zjišťuji tak, že křepelky dám odpoledne po jedné do různých papírových krabic ze supermarketu a po osmé večer je vracím do klece a zjišťuji, která snesla. Stačí to udělat 3x. zhruba v 8tém, 11tém a 14 tém týdnu. Ty co nesou, si označím stahovacím páskem. Výsledkem je, že mám kusy, které nesou stabilně jedno vejce denně, i když je v noci venku nula, nebo 35 ve dne. A i po změně krmení, např. přidání trávy. Některé nenesou skoro vůbec a ty jdou na pekáč. Zjištěné výsledky se dále v čase podle mých zjištění moc nemění.

Krmení

Používám směsi bez léčiv a GMO od VKS. VKS nenabízí směs pro křepelky. Míchám zhruba napůl N1 + KR1 a přidávám drcené skořápky, které před rozdrcením dám na chvíli do trouby, po té co se v ní něco dopeče. Zavádění této směsi při nákupu nových křepelek, není úplně bez problémů, protože Energys, kterým byly křepelky krmeny před tím, obsahuje léčiva proti kocidióze. Zatímco VKS má pouze byliny, které jsou logicky méně účinné. Některé křepelky tak dostanou průjem. Hned v úvodu tak přidávám do vody 1% octa a mák do krmení. Ne však po celou dobu. Po měsíci až dvou se situace stabilizuje. Záleží primárně na zdroji křepelek. Už v popisu složení Energysu jsou uvedeny látky, které jsou zakázány pro lidskou konzumaci. Proto jsem toto krmivo, a jakékoliv další s léčivy rovnou vyloučil. Jde mi primárně o kvalitu, nikoliv kvantitu. To samé platí i u slepic, které jsou ve velkochovech permanentně drženy pod antibiotiky kvůli kocidióze.
Krmnou misku je nejjednodušší vyrobit z plastové dózy s víkem, vysoké alespoň 15 cm. Se čtyřmi otvory o průměru cca 4 cm ve výšce spodní hrany cca 6 cm. Dochází pak k minimálním ztrátám krmiva. A v rozhazování krmiva jsou křepelky mistři. Dá se to vytunit ještě o něco více, návody jsou na netu. Spotřeba gigantů je u mě cca 35g/den při 15 – 20C. Pokud je to více, je to tím, že to vyhází ven.
Křepelkám přidávám trávu, jetel a kopřivy. Ale až po té, co si zvyknou na novou směs. Když si zvyknou na živou trávu z truhlíku, už se jim moc nechce do trávy natrhané. Podobně jako u slepic, je poznat rozdíl v barvě žloudku, těch co trávu dostávají a těch co ne. I když méně než u slepic.

Klec

Nehodlám okolo křepelek moc skákat, a tak jsem klec postupně upravoval až do podoby, která je dost unikátem. Nicméně základ použitelný po většinu roku, se dá vyrobit snadno.
Celá klec je zastřešená. Je rozdělena na dvě části. Uzavřenou s pevným dnem a stěnami, a klecovou. Při čištění jedné části klece, stačí křepelky nahnat do druhé časti klece. Spodní rošt klecové části je vyndavací, kvůli snadnému čištění. To člověk ocení zejména po prodělaném průjmu křepelek. Stačí přejet rošt wapkou a za 10 minut je hotovo. Je ideální, aby na ploše roštu byl pouze rošt, žádné výztuhy atd. Boční pletivo je chyceno tak, aby křepelky nemohli vstupovat na trámkovou konstrukci klece. Běžně sehnatelné svařované pletivo 1,2mm x 16mm, není pro spodní rošt vhodné. Některým křepelkám se udělá zánět na noze. Výrazně lepší je pletivo 1,6mm x 12,7mm. To se shání hůře a je dražší.
V pevné části mám piliny. Ideálně proseté, aby minimálně prášily. Tam křepelky snáší většinu vajec. Voda i krmení je přístupná zejména venku a tak křepelky vyměšují většinou skrz rošt na zem. Piliny stačí měnit jednou za dva měsíce i déle. Použité piliny ze zateplené části nasypu pod rošt klece. Piliny nasávají vlhkost z trusu a to výrazně snižuje zápach.
Vodu zajišťuji z kanystru hadicí, přes čínská automatická pítka. Ty se dají zavrtat a zalepit tavným lepidlem do vodovodní trubky 20tky.
Pískové popeliště mám v klecové části, v uzavřené plastové krabici s jedním vstupním otvorem. Původně bylo na pekáči, ale písek byl křepelkami velmi rychle vyházen ven. Trus stačí jednou za čas prosít, písek vrátit a doplnit nový.
Uzavřenou a zateplenou část jsou schopny si křepelky sami vytopit, v závislosti na velikosti plochy, počtu křepelek uvnitř a velikosti větracích otvorů. 15 křepelek si vytopí zateplený prostor cca 0,7m2 o 8 až 13C oproti venku. Problém je v tom, že po čase křepelkám přestane být zima a přestanou se stahovat do zatepleného prostoru. Výsledkem je vyšší spotřeba krmiva a nižší snáška.
Dá se to řešit například tak, že na noc se křepelky naženou do zatepleného prostoru a ráno pustí ven. Já jsem hračička a tak jsem vyvinul klec verze 3.0, která čeká na zimní testování. Její dominantou je automatická clona, která sama zahání křepelky do zateplené části v závislosti na nastavené teplotě. Dále je instalováno dotápění pomocí infralampy a nucené větrání větráčkem z PC. Přístup k vodě i krmení mají z venku i zevnitř. Podrobnější popis klece a zkušenosti poskytnu, pokud by to někoho opravdu zajímalo.

Celý tento text jsem napsal zejména proto, že se mi nelíbí trápit zvířata v miniaturních klecích, šíleném zápachu a prostoru připomínajícím spíše mučírnu. Budu rád, když nás bude více, co chováme nejen křepelky více humálním způsobem.

Chovu zdar

Jeste se Vas zeptam - uvadite ze krmivo pro krepelky od Energysu obsahuje leciva a zakazane latky. Co presne mate na mysli? Na vyrobku od energisu "krepelka gold " je vylozene uvedeno ze neobsahuje antikokcidikum.... kdyz se divam na slozeni tak jelikoz nejsem odbornik tak nejsem schopen tam vycist jestli je tam neco spatne, ale prijde mi ze zaklad jsou sroty + spousta vitaminu a mineralu ktere krepelky proste potrebuji...
Predem diky

PetrPB napsal(a):
Se to tu rozjelo

To zásobníkové krmítko je super. Vaše voliéra je pro křepelky luxus, ale jak řešíte zimu?

Zimu neřeším neboť s křepelkami začínám každé jaro na novo. Chov mám užitkový na maso a vejce. Na jaře nalíhnu cca 60 křepelek,. Jak to vyroste a kohouti začnou magořit tak jdou kohouti na porážku a slípky zůstanou na vejce cca do přelomu říjen/listopad. Křepelky ve voliéře tím že nejsou ve stresu snášejí celkem dlouho i bez podzimního přisvěcování a přitápění.Letos jsem na víc prvně zkusil na jaře pořídit 2 denní kuřata kalimero na maso a taky super !
Jinak křepelky mám italské giganty jako vy a jiné už nechci. Výborné nosnice, velká vejce a dobrá zmasilost.

PS: za založení této diskuse máte ode mě palec nahoru! Je fajn si pokecat s lidmi pro které je kvalita života chovaných zvířat víc než vlastní pohodlí.....

PetrPB napsal(a):
z mé zkušenosti, všude kde nejsou otvory pro přístup ke krmivu svisle, nebo téměř svisle, tak tam jsou křepelky schopny nakadit...

V tom krmitku s plechem a kulatymi otvory s trusem zadny problem neni. Ona ta predni stena vystuouje jakoby ven a tim tam nejadi ani nemuzou hrabat. To plastove krmitko a tubus je pro slepice/kurata na maso....

ančovička1 napsal(a):
Moc se mi to libi,sikovne udelane👍😀..sice krepelky nechovam, ale I kuratkum by to velice vyhovovalo,hlavne me, porad behat dosypavat krmitka..

Pro kuřata co máme vedle křepelek se mi osvědčila kombinace tubusového krmítka a domorobo zásobníku např.na pšenici atd vyrobeného z kanalizační trubky 🙂 v kombinaci v výběhem kde si také něco na zobou to vydrží tak 5 dní.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Pro inspiraci- zasobnikove krmitko na jehož výrobu jsem použil obyč plechové krmítko ,pár prkýnek a kus zbytku polykarbonátové desky.
Vedle zásoba gritu v lahvi od vína 🙂

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Já jim dávám na přilepšenou také směs pro holubi a celkem jim to jede. Jinak dávám směs od energisu, tu směs pro holubi, do krmítka grit a zelené - řezané kopřivy, vojtěšku co nám pořád raší v trávě na zahradě, jetel, pampelišku a žabinec.
M

zdravím a připojuji se k chovatelům kteří se rozhodli dělat věci ve prospěch chovaných zvířat.
Sám velmi odsuzuji klecový chov křepelek. Bohužel stále přetrvává názor,že v kleci je to super. Hlavně aby chovatel neměl moc práce.
Já jsem časem dospěl k venkovní voliéře 2,5x2,5m, celá zastřešená. Jsou na hlíně, mají kout k pískem,trávu, spoustu schovek a boudičku kam si rády zalézají.
Podestýlku řeším tak, že téměř celé dno zasypu slabou vrstvou posekané trávy ze sekačky. Křepelky si nazobou zelené. Tím jak je celá voliéra pod střechou tak za 1-2 dny tráva uschne a je z toho seno, které krásně absorbuje trus. Křepelky nemají ulepené nohy. 1x za 3-4 týdny to celé shrabu, dám na kompost a znovu...
Je radost jen tak sedět a pozorovat opravdu šťastná zvířata jak se popelí, hrabou, lebedí si ve skrýších.
Výhody :
- oproti klecovému chovu jsou zvířata naprosto klidná,žádné konflikty nebo zranění
- s vychytaným krmítkem se zásobou na 2-3 týdny a napaječkou chodíte jen sbírat vejce a zvířata nejsou po většinu dne rušena.
- tím, že jsou křepelky v klidu a je jim umožněn přirozený způsob života je i celkem stabilní snůška. Od 18ti křepelek denně 16-19 vajec.

nevýhody: nejsou

Pro ty co se chystají s křepelkami začít - nevěřte řečem že budou snášet jen při konstantní teplotě. Není to pravda a pokud máte zahradu a místo, udělejte voliéru a budete mít šťastná zvířata.

za toto vlákno jsem opravdu rád, protože klecový chov je zlo a jakákoli osvěta je vítaná.

chovu zdrar
Milan

Zdravím a děkuji za rady.
Milan

zdravím, měl by jsem dotaz na chovatele kuřat na maso. Jak uchováváte maso po porážce ? někde jsem se dočetl, že pro kvalitu masa je dobré nebo dokonce nutné nechat maso 1-2 dny vyzrát v chladu a až teprve pak dát zmrazit.
Když dám maso na den do lednice a jen zlehka přiklopím třeba v hrnci tak celkem oschne. Zabalit do sáčku se bojíme aby nezasmrádlo. Jaké máte zkušenosti a postupy ?
Máme letos kalimera první rok tak ještě potřebujeme vše doladit :)
předem díky
Milan

Díky za postřehy. O betobové podlaze jsem tedy popravdě neuvažoval....zamýšlel jsem volieru udělat na udusaném původním terénu-trávě. Kolem dokola to obehnat cetrisovými deskami,které by byly cca 15cm nad zem a 15cm pod zemi a k tomu dotáhnout pletivo a ze dvou stran osb desky.

bezpečí na prvním místě :)
jde mi o to abych to zbytečně nepřehnal . momentálně váhám mezi 16x16 a 13x13.

Dobrý den,
po přečtení zdejších diskuzí pořád nemám jasno v tom jaké pletivo použít pro křepelčí voliéru, kde časem budou možná i andulky.
Chci použít svařovanou síť, ale nejsem si jist jaký zvolit rozměr oka aby spolehlivě neprolezla lasička.
Původně jsem chtěl 19x19mm, ale již si tím nejsem tak jist.
Zároveň chci aby do výběhu bylo dobře vidět, takže nechci dávat zbytečně malá oka. Není to málo peněz a proto prosím vás, zkušenější chovatele o váš názor.
Bude například 13x13mm průměr 1mm dostačující, nebo je to zbytečně malé ???......
předem děkuji
Milan

díky za pomoc.
Desku jsem otočil a skutečně to pod ní sálá mnohem více když je ta topná folie nahoře. Buď to tedy nechám takto otočené nebo zvážím variantu podlahovky...
díky
Milan

díky za tip, zkusím to otočit,možná že to bude sálat více tou druhou stranou dlaždice
MilanM

Zdravím všechny chovatele drůbeže a chci požádat o radu majitele topných desek pro odchov kuřat.

Vyrobil jsem ti topnou desku nalepením topné fólie 50w na keramickou dlaždici a udělal stavitelné nohy jako mají ty originál topné desky.
Po cca půl až hodině po zapnutí je deska už pěkně teplá a na dotek hřeje ale prostor pod deskou se neohřeje.
Jak to funguje v praxi ? jsou kuřátka pod tou deskou namáčknutá takže jsou v přímém kontaktu s povrchem desky ?
Na dotek už je deska celkem dost horká, ale cca 1-2cm od povrchu už je teplota stále jen kolem 25 stupňů.
Chci udělat regulaci ale nevím kam mám dát čidlo termostatu , přímo na desku ?
Měl jsem za to, že deska má vytopit celý prostor pod sebou, ale zřejmě to tak není....

předem díky
Milan