zdravím, pokud v té bedně je výhřev tak bych teplotu v chlívku neřešil.
Mám dřevěnou boudu v zastřešené voliéře, bouda je velká, jedna strana je tvořená jen pletivem. Tuto stranu na jaře zakryju kartonem, dovnitř na jaře šoupnu výhřevnou desku a 1 denní kalimera a i když mrzne tak jsou kuřata ok.
Kalimera jsou sice odolnější než brojleři, ale pokud zajistíte teplo tak to bude ok.
navíc máte tu odchovnu v chlívku ve stodole, takže tam nikdy nebude taková zima jako venku.
M.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
taky jsem krmil jak popisujete po domácku. asi si řeknete co jsem za blázna, koupil jsem peletkovač, ALE s matricí 4mm a dělám si doma granule sám. První, to je BR1 koupím, pak 1pytel BR2 a tim končím. Nekonečné množství trávy nasekané travní sekačkou a v 10týdnech 2,5-3 Kg čisté váhy bez problému jsou i jedimci 3,7Kg - malá krůta. Peletkovač stál 30 000kč, ale veškerou drůbež krmím timhle způsobem a o kvalitě masu to je BOMBA. Komu jsem přebytek prodal okamžitě se vrací a nestačil bych vykrmovat

Zdravím,
V jakém poměru tedy mícháte šroty do těch domácích granulí?
Také se snažím vylepšovat domácí směs ale takových hmotností jako uvádíte vy v 10 týdnech nedosahuji. Díky Milan

ančovička1 napsal(a):
Potom budou mít tuhé maso,jako Kalimera nebo obyčejní mladí kohouti..

Tak to slysim poprve ze kalimera maji tuhe maso.....chovam jak kalimera tak obcas brolery a tuhe maso je proste blbost.

Andulák123 napsal(a):
Dobrý den , koupil jsem si 2 kohoutky (italský gigant) do chovu k 13 slepičkám . Potřeboval bych vědět , jak je tam mezi ne dát aby se to obešlo bez krve . Budu moc rád za každou radu .

Zdravím, nepůjde to jinak než slípky rozdělit do dvou chovných skupin a kohouty separovat. I tak mi ale přijde, že 6-7 slípek je na kohouta už dost. Nedržim křepelky na chov , ale co vím tak chovné skupiny jsou tak 1+3-5. Může být i víc ale nebude taková oplozenost vajec asi.....

Jinak souhlas s ostatními, že nejprve nasát informace a pak pořídit zvířata

Ať se daří
M.

Dave12 napsal(a):
Zdravím všechny,


informací hodně, ale celkem rozdíly, tak jestli může prosím poradit někdo, kdo už s tím má zkušenosti. Chtěl bych pořídit italského giganta do klecového chovu. Křepelka nemá život dlouhý, tak jim ho alespoň zpříjemnit, co to jen jde :)
Chtěl bych nechat udělat 3-patrovou klec dřevěné konstrukce s popelištěm. Každé patro 10 křepelek. Rozměr oka svařovsaného pletiva bočnic 16 mm nebo 19 mm, podlaha z poplastovaného pletiva s rozměrem oka 13 mm.
Zajímal by mě sklon podlahy, aby nebyl zbytečně velký. Potom velikost otvoru pro vajíčka a velikost otvoru pro hlavičky křepelek k venkovnímu žlabu krmítka. V tomto místě nebude pletivo, takže otvor pro hlavičky bude po celé délce. Jedná se o kombinované plemeno křepelek (větší velikost), tak se mohou tyto údaje lišit.


Díky za odpovědi.


David

Zdravím, no nevím jestli klecový chov je zrovna něco, co ķřepelkám zpříjemní život....
Když už je chtete mít v kleci tak jich tam hlavně nedávejte 50 na 0.75m2 jak tu radil jeden dobrák....
A jestli máte prostor tak se vyprdněte na klec.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
cca 30-50 ks, záleží od typu podlahy a veľkosti (aj tak nezoženieš iné ako zmes priemernej veľkosti)

No potěš koště, další "chovatel"... do prostoru 120x60 narvat 30-50 křepelek to jste trochu ustřelil ne??

PetrPB napsal(a):
Následující řádky jsou určeny pro ty, co chtějí přistoupit k chovu křepelek jinak, než je obvyklé. Upozorňují na možná úskalí a jejich řešení. Jsou mým pohledem, který nikomu nevnucuji.

Klasický způsob chovu křepelek, představuje jejich nacpání do miniklece a umístění do nějaké kůlny, či chovné haly s minimálním větráním a bez přístupu slunce. Krmí se zpravidla Energysem. Tento postup je ověřený, ekonomická výtěžnost vysoká, ale kvalita produktu i života zvířat je značně diskutabilní. Touto cestou jsem jít nechtěl. Zároveň jsem však nechtěl chovat křepelky pouze pro okrasu. Bylo nutné najít nějaký kompromis. Tím je venkovní klec, kterou popíši nakonec.

Křepelky

Zvolil jsem Italský Gigant. Křepelka i vejce je větší. Je klidnější a odolnější. Snáška téměř stejná jako u nosného typu. Jsou však značné rozdíly mezi jednotlivými chovateli i jednotlivými kusy křepelek. Většina chovatelů moc neřeší příbuzenské páření a asi ani kvalitativní selekci. Dochází tak k postupné degeneraci. Kvalitu snášky zjišťuji tak, že křepelky dám odpoledne po jedné do různých papírových krabic ze supermarketu a po osmé večer je vracím do klece a zjišťuji, která snesla. Stačí to udělat 3x. zhruba v 8tém, 11tém a 14 tém týdnu. Ty co nesou, si označím stahovacím páskem. Výsledkem je, že mám kusy, které nesou stabilně jedno vejce denně, i když je v noci venku nula, nebo 35 ve dne. A i po změně krmení, např. přidání trávy. Některé nenesou skoro vůbec a ty jdou na pekáč. Zjištěné výsledky se dále v čase podle mých zjištění moc nemění.

Krmení

Používám směsi bez léčiv a GMO od VKS. VKS nenabízí směs pro křepelky. Míchám zhruba napůl N1 + KR1 a přidávám drcené skořápky, které před rozdrcením dám na chvíli do trouby, po té co se v ní něco dopeče. Zavádění této směsi při nákupu nových křepelek, není úplně bez problémů, protože Energys, kterým byly křepelky krmeny před tím, obsahuje léčiva proti kocidióze. Zatímco VKS má pouze byliny, které jsou logicky méně účinné. Některé křepelky tak dostanou průjem. Hned v úvodu tak přidávám do vody 1% octa a mák do krmení. Ne však po celou dobu. Po měsíci až dvou se situace stabilizuje. Záleží primárně na zdroji křepelek. Už v popisu složení Energysu jsou uvedeny látky, které jsou zakázány pro lidskou konzumaci. Proto jsem toto krmivo, a jakékoliv další s léčivy rovnou vyloučil. Jde mi primárně o kvalitu, nikoliv kvantitu. To samé platí i u slepic, které jsou ve velkochovech permanentně drženy pod antibiotiky kvůli kocidióze.
Krmnou misku je nejjednodušší vyrobit z plastové dózy s víkem, vysoké alespoň 15 cm. Se čtyřmi otvory o průměru cca 4 cm ve výšce spodní hrany cca 6 cm. Dochází pak k minimálním ztrátám krmiva. A v rozhazování krmiva jsou křepelky mistři. Dá se to vytunit ještě o něco více, návody jsou na netu. Spotřeba gigantů je u mě cca 35g/den při 15 – 20C. Pokud je to více, je to tím, že to vyhází ven.
Křepelkám přidávám trávu, jetel a kopřivy. Ale až po té, co si zvyknou na novou směs. Když si zvyknou na živou trávu z truhlíku, už se jim moc nechce do trávy natrhané. Podobně jako u slepic, je poznat rozdíl v barvě žloudku, těch co trávu dostávají a těch co ne. I když méně než u slepic.

Klec

Nehodlám okolo křepelek moc skákat, a tak jsem klec postupně upravoval až do podoby, která je dost unikátem. Nicméně základ použitelný po většinu roku, se dá vyrobit snadno.
Celá klec je zastřešená. Je rozdělena na dvě části. Uzavřenou s pevným dnem a stěnami, a klecovou. Při čištění jedné části klece, stačí křepelky nahnat do druhé časti klece. Spodní rošt klecové části je vyndavací, kvůli snadnému čištění. To člověk ocení zejména po prodělaném průjmu křepelek. Stačí přejet rošt wapkou a za 10 minut je hotovo. Je ideální, aby na ploše roštu byl pouze rošt, žádné výztuhy atd. Boční pletivo je chyceno tak, aby křepelky nemohli vstupovat na trámkovou konstrukci klece. Běžně sehnatelné svařované pletivo 1,2mm x 16mm, není pro spodní rošt vhodné. Některým křepelkám se udělá zánět na noze. Výrazně lepší je pletivo 1,6mm x 12,7mm. To se shání hůře a je dražší.
V pevné části mám piliny. Ideálně proseté, aby minimálně prášily. Tam křepelky snáší většinu vajec. Voda i krmení je přístupná zejména venku a tak křepelky vyměšují většinou skrz rošt na zem. Piliny stačí měnit jednou za dva měsíce i déle. Použité piliny ze zateplené části nasypu pod rošt klece. Piliny nasávají vlhkost z trusu a to výrazně snižuje zápach.
Vodu zajišťuji z kanystru hadicí, přes čínská automatická pítka. Ty se dají zavrtat a zalepit tavným lepidlem do vodovodní trubky 20tky.
Pískové popeliště mám v klecové části, v uzavřené plastové krabici s jedním vstupním otvorem. Původně bylo na pekáči, ale písek byl křepelkami velmi rychle vyházen ven. Trus stačí jednou za čas prosít, písek vrátit a doplnit nový.
Uzavřenou a zateplenou část jsou schopny si křepelky sami vytopit, v závislosti na velikosti plochy, počtu křepelek uvnitř a velikosti větracích otvorů. 15 křepelek si vytopí zateplený prostor cca 0,7m2 o 8 až 13C oproti venku. Problém je v tom, že po čase křepelkám přestane být zima a přestanou se stahovat do zatepleného prostoru. Výsledkem je vyšší spotřeba krmiva a nižší snáška.
Dá se to řešit například tak, že na noc se křepelky naženou do zatepleného prostoru a ráno pustí ven. Já jsem hračička a tak jsem vyvinul klec verze 3.0, která čeká na zimní testování. Její dominantou je automatická clona, která sama zahání křepelky do zateplené části v závislosti na nastavené teplotě. Dále je instalováno dotápění pomocí infralampy a nucené větrání větráčkem z PC. Přístup k vodě i krmení mají z venku i zevnitř. Podrobnější popis klece a zkušenosti poskytnu, pokud by to někoho opravdu zajímalo.

Celý tento text jsem napsal zejména proto, že se mi nelíbí trápit zvířata v miniaturních klecích, šíleném zápachu a prostoru připomínajícím spíše mučírnu. Budu rád, když nás bude více, co chováme nejen křepelky více humálním způsobem.

Chovu zdar

zdravím kolego, jen dotaz - tou směsí N1 + KR1 krmíte stále, nebo v dospělosti křepelek KR1 nahradíte KR3 ?
Co se týká krmení tak stále hledám to pravé - energys zobali pěkně a dobře nesli, ale nelíbí se mi to složení. Pak jsem zkusil jinou směs pro křepelky ve formě sřotu a tou zase dost plýtvali - přehrabovali se v tom a vybírali si....v tomto ty granule byly o něco lepší...zaujalo mě vaše krmení N1 + KR1
Díky
M.

zdravím, zkusím také poradit na základě vlastní zkušenosti.
Koukám podle fotek, že používáš takový ten levný termostat a vlhkoměr z číny. Nic proti tomu, také jsem tak začínal ale....
U termostatu je potřeba ověřit, že ukazuje správně - buď porovnat hodnoty s nějakým kalibrovaným teploměrem nebo jinak ověřit, že není měření teploty úplně mimo - například pokud má termostat dostatečný rozsah zkusit změřit teplotu vroucí vody apod....
Jinak i tenhle levnej digi termostat s čidlem je pro potřeby líhně naprosto dostačující pokud ukazuje správně.
Doporučuju k tomu dokoupit obyč teploměr do líhně do tří stovek a můžeš ho mít jako kontrolní zárověň s tím digitálem.

Co se týká toho digi vlhkoměru tak ten se mi vůbec neosvědčil a šlo to z baráku. Ukazoval naprosté nesmysly.
Do líhně pokud to s líhnutím myslíš vážně doporučuju klasický analogový vlhkoměr se "syntetickým vlasem".
Je přesný, vyjde na pár stovek a je několik spolehlivých metod jak ho zkalibrovat a mít jistotu, že vlhkost ukazuje správně.


ať se daří
M.

Žádné zvíře není vyšlechtěné na klecový chov. V kleci bude zvíře vždy v těžkém nekomfortu a stresu.

prosvícení je nutné aby se vyřadila neoplozená vejce, která by se v líhni mohla kazit.
Prosvěcuji okolo 7-8 dne.

zdravím, nevadí.
určité větrání a ochlazování vajec je naopak žádoucí a důležité.
Jako nechce to lézt do líně zbytečně často jako do lednice, ale jedno krátké otevření je ok

Milan

zdravím, rošt se používá především pro zjednodušení čištění.
Já žádné rošty nepoužívám, ale dávám hobliny.
Jen na prvních pár dní po vylíhnutí dávám na dno novinový papír a na něj perlinku, nebo starý ručník, koberec....... - neklouže jim to na tom a zabraňuje to rozjetým nožkám. Po pár dnech už dávám jen bezprašné hobliny.

Milan

Jasně, křepelce v kleci kde jsou všechny stěny včetně podlahy z pletiva tam nic nechybí, hotovej ráj......

Chudáci křepelky.......

jo012810 napsal(a):
To je sice pravda, ale...Co člověk domestikoval zvířata, vždy zvířatům bral jejich přirozený způsob života a snažil se šlechtěním využít co nejvyšší produkci mléka, masa, vajec atd. A právě japonské křepelky jsou takovým produktem užitkového chovu. Pokud je chce někdo jen pro okrasu, pak mu nic nebrání v tom, aby např. pro chovnou skupinu 1,4 zavoliéroval 1 hektar pozemků, pravidelně je krmil a pozoroval jejich životní projevy a nehleděl na užitek. Asi by se každý usmíval, kdyby někdo chtěl chovat mléčný skot, jak pratura a nebo chovat králíky v rozsáhlých oborách a ne v králikárnách. Je třeba vždy pečlivě vážit celou lidskou činnost kolem zvířat a snažit se jim vytvořit slušné podmínky pro účely svého zájmu...Vezměte si např. chov papoušků u nás a jejich přírodní prostředí atd...

Částečně určitě souhlas. Každý si to musí v hlavě nastavit sám tu hranici mezi potřebami zvířat a svýmy požadavky ny výnosnost chovu. Pro mě je chov radost když vidím spokojená zvířata a to křepelky v drátěné kleci prostě nejsou. Neříkám že pro ně mám hektar louky. Mám volieru s hlínou na podlaze a spoustou schovek, velkým popelištěm a krytým výběhem ven. To je pro mě ten kompromis mezi mými potřebami a potřebami zvířat.

lcaizlova napsal(a):
Dobrý den, zkoušela jsem Křepelky japonsky v kleci na rostě, ale tady se mi nelíbil komfort. Tak jsme upravili kralíkárnu (napojili žárovku 60W na zimu) a pak jsme udělali domeček s vybehem. Takže na okrasu čínsky. Pro vajíčka japonsky nosný a na vajíčka a maso japonsky masny, kalifornský neznám=nemám zkušenost;).

Ten domek s výběhem je super. Mám něco podobného. Takhle má vypadat bydlení pro křepelky a ne ty všude nabízené koncentráky , kde i dno je z pletiva aby "chovatel" měl co nejmíň práce.

Tamasek88 napsal(a):
Jako nej hodnější klece pro křepelky jsou s plastu. https://www.lihneme.cz/klece-pro-krepelky/cimuka-byk-03-5k/

Nejlepší klec pro křepelky je žádná klec.

Zdravím, sláma i hobliny jsou super. Chov na drátěné podlaze je humus,kterým si chovatelé usnadňují práci. Pokud jdete cestou podestýlky,máte odemě palec nahoru. Je nás málo takových 🙂

bery25 napsal(a):
tak sa opakujem,ale ja krmim šroty kukurice,pšenice do toho bielkovinovy koncentrat,nič viac,nič menej,posledny cca tyžden bez koncentratu,koncentrat bez GMO,žiadne problemy som nezaregistroval,zaleži aj aky material nakupite

v jakém poměru dáváte kukuřici ,pšenici a bílkov.koncentrát ?
Mám k dispozici pšenici, kukuřici, hrách a sojový extrudovaný šrot.
Míchám tak 40% pšenice ,20% kukurice ,20% hrach,10% sojovy srot.
Začnu teď přidávat víc kukuřice....
díky

honzapm napsal(a):
Chleba - mražený polotovar vs. nakyslý bezkvásek druhý den připomínající piliny
vs. slazený krájený humus vs. kváskový poctivý, dobrý a měkký ještě třetí den.
Chápeme rozdíl? Shodneme se? A přitom se vše jmenuje Chléb, že. A dále:

Směs - ojebaný šmejd vs. průměr neurazí nenadchne vs. sójové království
vs. kompromis kvalita-cena vs. špičkový výrobek renomované značky.
Chápeme rozdíl?? A přitom se to vše jmenuje Kupovaná směs, že?

Na trhu není jen jedna jediná směs.
A rozhodně nemůžete srovnávat to, čím byla krmena "kuřata v akci"
například s tímhle:
https://www.mifuma.cz/chovatel/eshop/8-1-MIFUMA-Drubez/0/5/398-MIFUMA-Mast-Allround

Skutečně nemám nic proti "domácím šrotům".
Ale oprávněně pochybuji, když je sestavuje někdo, kdo má brojlery poprvé a dává jim ocet.
Pokud sestavíte vhodnou dávku, proboha - proč ne?
Ale znám převažující případy - pomoc, padá nám to na nohy, nepřirůstají,
mysleli jsme.... (že budou vážit, nebudou, že....). To není jen o vás.

Svého času např. firma Vajgl a Syn byla proslulá výrazně páchnoucími produkty
z kuřecího masa. Ať jste od nich koupili cokoliv, čerstvé nebo mražené,
vždy to byla síla.
Ta cesta - jatka - vaše lednice je také chuť tvořící, rozhoduje každý stupeň.
Plastu zdar. Domácí porážka s průmyslovou se taky srovnat nedá.
Další věc - myslíte, že když je ideální postup vynechat antikokcidiostatika
na poslední třetinu života výkrmové drůbeže, že to 100% dodavatelů dodržuje?
A kdo to hlídá? Občas i nějaká ta antibiotika přidají, přece se to nevyhodí.
Ukládá se to v kostech a při tepelné úpravě to hodně to smrdí. Kosti smrdí moc.

Generace před námi nebyly hloupé a vznikla celá řada plemen stolní drůbeže.
Než zábavné Kalimero, proč nezkusit Hempšírky?

"Zábavné kalimero" , to jste napsal hezky.
Všechny tyto postřehy jsou pro mě cenné. V mém okolí nemám nikoho s kým o těchto věcech podiskutovat.....
Ano, stále se učím, dělám chyby a proto se tu na fóru ptám......někdy třeba blbě ale to se nedá nic dělat....🙂