maximus.chov napsal(a):
U DIVOKÉ ŘADY MAJÍ KOHOUTI ČERNÉ PRSA, SLEPICE HNĚDÉ.

přesně tak.

L.A.S. napsal(a):
Zdravím, chovatelé
snažím se naučit se rozpoznávat pohlaví u kuřátek, je jim necelých 7 týdnů.
Myslím, že máme kohoutka a 2 slepičky, nebo ne?
Děkuji.

1. kohout,2. slepička,3. takové nerozhodné...

javorka napsal(a):
Kdo nemá rád denivky, ať se nekouká.

krásné.

Tibor Slovensko napsal(a):
No ja som mal tiež kedysi taký postoj, ale časom človek príde na to, že chovať len pre exteriér je asi dosť zle. Pestúnky? Kam to dospelo. Holub nie je schopný sám odchovavat svoje mladé. V minulosti sa také zvieratá bez rozdielu vyradzovali z chovu, dnes sú predražené a výsledok? Chovateľ sa teší, keď mu pár holubov vyvedie 5-6 mladých do roka. Ja som v minulosti choval kingi, porovnával svoj chov so špičkou a k čomu som dospel? Myslím, ze chyba v chovoch prísna selekcia. Nevyberajú sa holuby na úžitok a exteriér, ale len exteriér. Ja chovam aj pre jedno aj pre druhé.

no možná je cesta chovat právě jen tie pestúnky, lebo sa množia a krmia snadno.

bambukac napsal(a):
zdravím, může mi někdo poradit v jakém poměru mám míchat šrot/krmnou směs/ pro brojlery z těchto ingrediencí, aby bylo optimální přísun látek. kukuřičny šrot
pšeničny šrot
ječný šrot
hrachovy šrot
vapenný grit+plastin.

Dobrý den, stačí si přečíst složení na pytli.

Arisko napsal(a):
Nikto nepomôže?

všechno dominant červená ash red.

touzetin napsal(a):
Také souhlasím se vším co Jirka napsal, krom toho posledního odstavce. Je to někdy strašně těžké, ale je potřeba jít dál a pokusit se to v nějakém stavu udržet. Proto jsem se vrátil k podpoře časopisu a pokračuji v dalších aktivitách i když ty myšlenky někdy člověka přepadávají to nechat být. Jenže pak ráno otevřete holubník a když to osazenstvo vylétne, tak člověk nějak změkne a myslím, že je to tak dobře. Patřím do skupiny těch krmičů a dělá mi to radost. Abych to mohl dělat tímto způsobem, tak jsou potřeba ti šlechtitelé, kteří mi holuby nechávají. Toužetín je ideální místo pro volný chov. Žádný satelit se tu nestaví a ani stavět nebude, protože pozemky kolem vesnice se mi podařilo koupit a zastupitelstvo i místní to podporují, protože jsme kousek od Prahy a tlak tu určitý byl. Ze své zkušenosti vím, že tyhle satelity nic dobrého nenesou. Jirka pro holubářství dělá strašně moc, vím to od Fandy Slepičky a Petra Čecha. Tak mu přeji ať ho ten pesimismus přejde. Ona ta symbióza šlechtitelů s těmi co to dělají jako já, taky není špatná. Dal jsem udělat návěsné holubníky na zeď, jak jsem znal od dědy. Kdyby jste viděli tu vitalitu těch holoubat. Že nějaké sebere dravec? To je příroda a tak to také beru. Letos jsem změnil svůj postoj a čtyřem slušným lidem jsem nechal holuby do chovu. Jsou to šlechtitelé a vrátí mi to s odchovy, které se jim do chovu nehodí. Vzali si je nejen kvůli krvi, ale i zdravotnímu stavu. Je to běh na dlouhou trať? To je otázka pro naší generaci, která to nyní přebírá, jak budeme úspěšní ukáže čas. Máme tu ale vzor v našich dědech a otcích, tak si myslím. že se to zvládnout dá. Přeji všem hezké odpoledne a trochu toho optimismu navíc k tomu. Lukáš M. Toužetín.

Já ještě se vrátím k těm pštrosům a nejen k nim, je to další z překážek starého dobrého volného chovu a tím je peří bez pudru. Holub mávnoucí nad zarosenou trávou nebo prohnaný dravcem vlhkým křovím daleko nedoletí. Kočka a drůbež si na zmoklého holuba také troufne.

incas napsal(a):
Zdravím všechny,

jestli dovolíte, také přidám také svůj názor na současný stav našeho holubářství.
Ona každá mince má dvě strany a jednoznačně zvolit směr návratu k „primitivnímu“ stylu chovu dnešních, v mnoha případech do extrému přešlechtěných plemen, dost dobře nelze. Rozšíření pernatých dravců v naší zdevastované přírodě a množství nesmyslných a krátkozrakých zákonů našich zákonodárců, tuto zkázu chovatelství nejspíš brzy dokonají. Jestřábů a krahujců bylo samozřejmě i v minulosti v naší přírodě dost, ale teritoria jednotlivých párů byla větší a dravci daleko plašší. Také volných chovů holubů byla daleko větší koncentrace a jednotlivý chovatel případné ztráty tak markantně nepocítil. Navíc dravci tak často do obydlených oblastí nezalétavali a tudíž byli ohroženi hlavně polařící holubi a závodící poštovní holubi. Tato „přírodní“, polařící plemena, nezatížená žádnými exteriérovými „abnormalitami“, tyto ztráty snadno kompenzovala dostatečnou plodností a vitalitou. Novodobou hrozbou, která se dříve nekonala je ale stále vzrůstající počet hnízdících sokolích párů. Při obrovském akčním záběru sokola nemůže říct žádný holubář, že se ho to netýká. Je pravda, že tady bohužel zase budou trpět nejvíc „pošťáčkáři“, kdy největší ztráty jsou právě u samostatně letících (zpravidla nejlepších) závodníků, holubi „vezoucí se v balíku“ již tak ohroženi nejsou. Ale v ohrožení je každý holub, který se rozhodne nebýt buchtou a pustí se trochu výše nad střechy. Zvláště chovatelé vysokoletců by mohli vyprávět o rozprášení hejna hned na začátku sezóny a konec radosti.
Bohužel holubářů markantně ubývá, ať již vinou nedostatku zájmu mladých, nebo změnou životního stylu většiny obyvatelstva. Satelitní městečka, rezidence městských podnikatelů na vesnicích atd., přejí našemu koníčku stále méně. S tím ruku v ruce jde úzká genetická základna u většiny plemen. Každá ztráta chovného jedince může být pro takový osamocený chov vzácného rázu, nebo přímo plemene, fatální. První a nejsnažší prevencí takového nebezpečí je voliéra. Ve voliérách „končí“ z těchto důvodů i plemena vyloženě létavá, jako třeba různá barevná plemena. O plemenech s různými našlechtěnými znaky, mnohdy bránícími přirozenému letu ani nemluvě. Je to bohužel negativní vývoj holubářství nejen u nás. Není to samozřejmě optimální vývoj našeho koníčka, ale jediný možný pro zachování neuvěřitelně rozmanité skladby plemen holuba domácího. Přece nemůžeme zahodit odkaz předků a nechat zaniknout vše, co šlechtili po staletí. Právě snaha podchytit a upevnit jakoukoliv exteriérovou odchylku od typu holuba skalního byla hnací silou holubářství a šlechtění nových a nových plemen. Při chovu na volno stylem co přežije, to přežije, budeme všichni za několik let koukat na „šedivou“ směsku věžáků. Při jejich ostražitosti a instinktům získaným „na ulici“ se do nich nechce ani pernatým dravcům. Ale myslet si, že predační tlak udělá se smysly léta exteriérově šlechtěných plemen za několik let to samé, je holý nesmysl.
V dnešním pojetí „moderní“ vesnice už bohužel na hejna holubů na bobrovkových střechách domků a stodol musíme zapomenout. Kolik jen bylo zrušeno mnohaletých chovů právě kvůli změně souseda a novému Bramacu na střeše a trávníku s bazénem? A těch několik šťastlivců, kteří mají štěstí na sousedy a umístění chovu, musí čelit invazím dravců ze širokého okolí. Takový ojedinělý chov holubů ve vesnici je magnetem pro dravce a ti již každodenně čekají na otevření výletu. Totální likvidaci celého chovu zabrání pouze dočasné, nebo trvalé uzavření holubů. Navíc holubi v takovýchto „stresových“ podmínkách stejně ani pomalu nejdou donutit k proletu a nějaké veselé kroužení nad barákem je stejně utopie. A na plemeni vůbec nezáleží.
V této diskuzi je také vícekrát zmíněn pražský krátkozobý rejdič a jeho „kostkatá“ hlava, krátký zobák atd. Ani toto unikátní plemeno, v minulosti zdaleka nejpopulárnější z našich plemen v zahraničí (v kolika zahraničních plemenech rejdičů koluje krev PRK), nepotřebuje bezpodmínečně ke zdárnému odchovu krmiče. Ale při snaze odchovat typově co nejlepší zvířata je použití krmičů vhodnější. Při ponechání péče o holoubata na vlastních rodičích, se logicky lépe vyvíjí vždy to „zobatější“ holoubě a to z pohledu standardu hodnotnější mládě zaostává ve vývinu. Krátkozobí rodiče instinktivně upřednostní holoubě, které jde technicky snáze nakrmit. Při takto vedeném chovu hrozí, že za několik generací máme středozobou populaci tohoto plemene, která se bude vzdalovat standardu mílovými kroky. Instinkty a přirozené chování pražským krátkozobým rejdičům opravdu nechybí. Při nejčastějším praktikování chovu, kdy se vyměňují vejce, nebo holoubata po kaši se synchronizovaným párem krmičů, plní PRK roli rodičů velmi svědomitě a odchovat holoubě např. poštovního holuba nebo prácheňského káníka jim nedělá sebemenší problém. Samozřejmě základem je kvalitní drobnozrnná krmná směs a výborný zdravotní stav holubů.
Přeléčování holubů naslepo různými širokospektrálními dryáky, což ochotně přejímají chovatelé okrasných holubů od „pošťáčkářů“, kteří v tomto zničujícím trendu byli vždycky dál, je jiná kapitola a na toto téma bylo napsáno již dost.
Idylické fotky dvorku Standy Tomana jsou nádherné a zdravě záviděníhodné, ale ne všechna plemena by to dala, to je bez debat. Pro většinu našich historicky hodnotných plemen bude do budoucna jako jediná naděje na zachování bohužel ta nepřirozená voliéra.
Svým okolím jsem často označován za pesimistu, když říkám, že už je to stejně jedno a naše generace je poslední, která se tomuto archaickému koníčku věnuje. Lze si jenom přát, abych neměl pravdu a vše se zase v lepší časy obrátilo. Ale věkový průměr „holubářského cechu“ je naneštěstí tuto prognózu smutně potvrzující...

Jirka Suda.

Opět pravda, Jirko. Píšeš vyváženě a není z Tvého slova znát nenávist ani k jednomu z problémů. Bereš je tak jak jsou. To se mi líbí. Jen si přeju stejně jako Ty v tom závěrečném odstavci, abys tu pravdu neměl. A to nejsi sám, kdo si připadá jako pesimista. Chovu zdar!

po týdnu by měly bej vejce již oplozená, otázka kolik slepic je.

Ale zároveň jedním dechem nemám nic proti boxovému chovu, kde je pár uchráněn před nevěrou a potomstvo má tak 100% jisté rodiče. Pár má klid. Kingaři už to dávno pochopili. Udělat takhle 3-4 hnízda a pak to třeba pustit volně po holubníku. V tomto bych viděl modernizaci. Protože jsou plemena, která jsou při pojímání neohrabaná, a jiný samec může být šikovnější. Stejně jako některé holubice mohou být tzv. dajné.

dawerts napsal(a):
Dobrý den,
dvě slepce mi začaly kýchat, hůř dýchají...od veta mám Doxygal, ale chci se zeptat na aplikaci...můžu dát slepičkám stříkačkou přímo do zobáku? Je uvedeno 0,5 g na 1 kg, takže můžu rozředit v trošce vody a podat stříkačkou? Děkuji.

to Vám měl říct veterinář.

2mazutak napsal(a):
udělala jste správně.jakékoli postižení je důkazem, že něco nebylo v chovu v pořádku a tito jedinci, pokud se nechají na živu se stávají terčem útoků a šikany zdravých soukmenovců, zaostávají ve vývoji a snáze podléhají chorobám, které potom mohou zamořit celý chov.

Souhlas, vadná kuřata vždy odstraňujeme. Nemá smysl je nechávat, stejně jsou ztrátové. Takže dejte raději prostor zdravým. Je to jako v přírodě, jinak budeme mít samé mrzáky a choroby jen pokvetou.
Jen mne pobavila věta té paní, že jakmile začnou hrabat... :-D já mám za to, že kuřata umí hrabat, jakmile se postaví na nožky a začnou normálně žrát. Nějaké pozdější rozhrábávání a tím ještě samonapravení vadných postojů a pod. mně nepřijde reálné. S tím jsem se nikdy nesetkal.

čejky napsal(a):
Dobrý den, dnes jsem se jel projet na kole v severní oblasti Prahy a jako vždy se dívám po střechách zda neuvidím holuby. Holuby jsem neviděl, tak jsem zastavil na známém místě u chovatele, který chová Moravské pštrosy. Viděl jsem na střeše MP a také "Poštu". Ptal jsem se vy chováte též "Pošťáky" a on mi odpověděl, že je má jako krmiče. Tak to už i Moravský pštros potřebuje krmiče ! To je vrchol !

Ve svém chovu ostravských bagdet (typově extrémní plemeno), jsem chůvy nepotřeboval, krmily dobře, pokud byly zdravé a jejich holoubata také. Ale cenná holoubata jsem prohazoval v hnízdech podle potřeby jen to svištělo. Ale nedělal jsem to, že bych sebral cennému páru holoubata a nechal je snášet znovu. Musí si projít tou starostí o mladé každý pár. Jak se jim to furt bere a nenechá, holubici to přestane bavit a nedosedí. Nejlépe ze všeho je tam do holubníku moc nechodit. Krmil a napájel jsem výhradně venku. Chov byl volný, bez jakékoli voliery. Na jaře si dospělí holubi rádi hledali po zahradě. Později je následovali výletci. Nebylo to pravé polaření. Ale alespoň holubi neseděli jak oni již zde zmínění bambuláči :-D celý den na sedačkách.
Znal jsem a znám chov špičkových červených MP, kde nikdy chův nebylo použito a holoubat bylo a je dostatek. Záleží na více věcech, na přístupu chovatele, na linii...
Juraj Kafka.

Janča F. napsal(a):
Přeji pěkný den.
Před lety jsme pořídili 10 slepic - líhnuté od kamaráda, je to takový mix plemen. Protože málo nesly, tak jsme k nim přikoupili dalších 9 - hybridů. Ale ty staré hodně šikanují mladé - nechtějí je pouštět do kurníku, k jídlu atd. Hlavně 2 z nich jsou agresorky, ale zabíjet je nechceme. Přemýšleli jsme o přidání kohouta - máme možnost zakoupit 2 roky starého. Jak je nejlepší způsob kohouta přidat? Dát na noc rovnou ke slepicím do kurníka, nebo už přes den do výběhu?
Děkuji za rady.

Slepice budou honit a klovat ty mladé furt, přítomnost či nepřítomnost kohouta na to nemá vůbec vliv. Exis tuje jedna hierarchie pro slepice a jedna pro kohouty. Přítomnost a nebo nepřítomnost kohouta má vliv na chování nejvýše postavené slepice v hejnu, která někdy za nepřítomnosti kohouta přebírá jeho funkci. Jinak kohouta přidejte večer a ráno sledujte, jak se k nich chová pravděpodobně se s některými spere, některé se mu ihned podřídí bez boje. Rozhoďte zrní po plácku a uvidíte. Jinak proti strádání mladých slepic je dobré dát několik krmítek a napaječek po výběhu. je to nejméně stresující zaopatření. Protože jak známo když jeden žere tady, pak se druhý může nažrat v klidu o kus dál..

Ivoseka napsal(a):
Dobry den, starsi kamaradi mi rikali ze je lepsi davat kuratum na piti cerny caj nez vodu. Nikde jsem se o tom nedocetl. Maji pravdu?
Dekuji.

Za mě ano, dával jsem to a dobrý.

dneska už je vzácný plemeno každý...

lukas333666 napsal(a):
Jsem si na začátku roku pořídil jen tak do podkrovního kurníku na prasetem chov bílých benešáků, z léta pouze užitkově směřovaného chovu.Myslel jsem si že když je budu pořádně krmit budou sedět doma na králíkárně či na střeše, omyl nedožírají směs hrachu, drceneného pečiva a pšenice nýbrž lítají vysoko do oblak kde i dvacet minut krouží a odedneška regulérně polaří bez zjevného nedostatku... dvě holubice sice už sedí ale doufám že se mě stačí rozmnožit dříve než si toho jejich vystavování po okolí všimce nějaký dravec bohužel v poli je pořádně na notebook nevyfotím tak jen pár fotek ze dvora...

děkuj Bohu. že máš takové benešáky.

ovecka napsal(a):
Bodlinko, já to vidím takto: čipovaná slepice, snášková hnízda s odkulováním alá sportka - tj. do řady, u vchodu do hnízda čtečka čipu s připojením k PC třeba přes WIFI. Každé hnízdo má na konci dne svou posloupnost čipů-kódů slepic. Vejce označím kódem číslo hnízda/pořadí a doma přidám kód dané slepice podle PC. Jednoduché, přesné, trochu dražší. Možná to někdo dotáhne do konce a budeme to zanedlouho používat. Dana.

Co když tam ta slepice sedne a nic nesnese? Pulorka a jiné problémy?

Je to dobrá věc. Orientačně ano. Program bohužel neumí všechno, ale v podstatě zobrazuje jakoby nejstandartnější fenotypy a genotypy v čisté podobě, tedy jen těch známých genů, se kterými kalkulačka počítá. V reálu se účastní hry daleko více faktorů, které ani nemusí být ještě známé, včetně projevů na základě věku, kdy například u černých slepic v druhém roce po přepelichání se objeví bílá pera.

paskov244 napsal(a):
Po přečtení reakci jsem se rozhodl přidat i svou. Hybridy bych doma nikdy nechtěl protože to co se uvádí v prodejních inzerátech o snůšce vajíček je v zájmovém chovu nedosažitelné. Každá slepice má v genech zakodované množství vajíček která snese za svůj život a na tomto jsou postaveni hybridi aby se vynesli již v prvém roce co nejvíc. V dalším roce je to víc než podprůměrné. Při kontrolní snášce a ve velkochovech mají slepice přesně určenou dobu krmení, světla, teploty a když jim je narušíme snáška klesne. Proto se prodávají roční slepice jako vynesené za pár korun.
Já dávám vinu za to že se u nás chová takové množství hybridu v zájmových chovech základním organizacím a vedení Českého svazu chovatelů.Ti mají hlavní úkol propagovat a rozmnožovat čistokrevné chovy. Za celou dobu výstav se nic nezměnilo ani ty nečitelné posuzovací lístky, opravdu nic.Lajk který navštíví kteroukoli výstavu se nedoví o té či oné drůbeži nic.Nevím možná je to moc práce Napsat v kolika barvách se slepice chovají, jakou váhu má slepice, kohout, vejce jakou má barvu, váhu a kdy nám začnou kuřátka snášet.
Zkratka propagace profesionálních firem na kuřata je daleko větší a podmanivější než ze strany českého svazu chovatelů. Vždyť by se daly pořídit video rozhovory z našimi předními odborníky na chov slepic a ty by se mohly pouštět na výstavách. Jistě by to nestalo moc. A kdyby to ovlivnilo jen pár procent lidí a začli chovat čistokrevnou drůbež tak se náklady vrátí ihned.

přemýšlím už o tom nějaký čas, a zkusím to zrealizovat u nás ty popisky.