Varaxi napsal(a):
Tak já měla čistokrevné slepice jednou. České zlaté kropenky. A můžu říct - vzorník lže.160-180 vajec ročně z nich nedala ani jedna. Po této zkušenosti jsem už nikdy nepřemluvila rodinu, abychom zkusili čistokrevné.
Na více internetových stránkách jsou přitom češky prezentovány jako dobré nosnice, chovatel mluvil o 200 vejcích ročně. To by bylo dost, i těch 160 vajec na slepici by stačilo.
Po této zkušenosti se prostě chovatelé nemohou divit, že čistokrevné užitkové plemeno moc zájemců nemá.

Když je nezačnete chovat, ničemu nepomůžete.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ale tak slušná snáška, ok. ale potenciál užitkovosti bude v průměru nižší než u hybrida.

a vůbec bych se nebála použít klidně kohouta ze stejného programu. šance, že zrovna ty slepičky budou příbuzné na toho kohouta, z desítek tisíc zvířat, je zanedbatelná.

Bodlinko, je to marný když chce někdo bejt papežštější než papež..

A pak je ještě zmiňován holub polní. Tak jak je to s tímto údajně kapratým bratrem skalního?

.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

manbea napsal(a):
Dobrý den, neporadil by mně někdo k jakému plemeni slepic tento nádherný kohoutek náleží ? Děkuji.

kampinka, kohouti mají slepičí opeření...

jilson napsal(a):
Zdravím, zde můžete ostatním přispět s tím, co není běžně k vidění... rarity, příběhy, zajímavé fotky atd.


Níže holubi k snímkované termovizí, tedy modrá (chladný povrch) až červená (nejvíce vyzařuje teplo do okolí).. okolní teplota, venku -3°C, holubník -1°C...

foto 1) na střeše po příletu- Kelebek
foto 2) párovačka, zajímavé je zahřívání mezi párem
foto 3) to samé
foto 4) samice na hnízdě, pod ní holoubě ten den líhlé!
foto 5) to samé, zajímavé jsou ztráty teplem u holouběte a jeho tepolta.

Velmi poučné

Zdravím všechny Vzhledem k tomu, že mám mimojiné u sumatránek velkou i zdrobnělou formu, mám také bojovnice tuzo, které jsou malého rámce a ke křížení dochází. Vzhledem k to mu, že gen zakrslosti je dominantní, jsou F1 kříženci vždy menší. Ale nikdy nejsou tak malí jako originál. Tito jedinci mají kratší maso, takže jsou vhodní do hrnce. Jinak jak už tu psal Jirka, zdrobnělá plemena jsou všechna vyšlechtěna z velkých, a mají být jejich miniaturou. Kromě zakrslých kočinek, ty jsou původní a velké vznikly z nich.

Takže někdy je z nedostatku krve nutné použít obě formy do plemenitby, ale musí následovat přísná selekce a samozřejmě s F1 pracovat dále, především s těmi jedinci, kteří kromě hmotnosti či rozměru odpovídají v ostatních znacích standardu, vybrat takové jedince a použít na cílenou formu zpět.
Osobně jsem ve Štraubingu dlouho přemýšlel u klece zdrobnělých minorek, zda kúpit či nie, protože co když neseženu velké, jako tomu bylo dosud, a které chovám. A že byly pěkné a hlavně zdravé. Řikal jsem si no, tři generace a je to zpátky. Nicméně, odolal jsem. Měl jsem štěstí, že pak v Erfurtu jsem sehnal velké.

horal napsal(a):
Radovat se, sbírat, prodávat a také baštit na hniličku. Je to velice zdravé, vzdor všem odborníkům.

... nasazovat

jilson napsal(a):
Pokud se vrátím k tématu o volierách a zkracování, dovolím si citovat- 12345zbbg napsal(a):
"ano, dravec sebere ty nejlepší letce, to mohu potvrdit - alespoň si to tak myslím. Když má ale člověk poměrně vyrovnaný chov, vždycky do hejna tří (minimální počet holubů pro soutěž tipplerů) náhradníka sežene. Je to jako ve fotbale - hráč sedí dlouho za lajnou, pak musí nastoupit za zraněného spoluhráče a vstřelí gól. Tohle jsme už několikrát na zápasech viděli. I já jsem nechával letos sedět několik za lajnou a jak se pak jeden z nich hodil, když jsem přišel o tu nejlepší (alespoň jsem si myslel, že je ta nejlepší, ale nechala se blbec ulovit - nešla totiž nahoru). Ten fotbalista za lajnou je totiž natěšený hrát a střeli gól... Jinak, dravec mi je bere i mezi 11 a 15 hodinou. Když ráno neuloví, tak čeká, polední siestu nedrží... Nicméně poměr vstřelných branek za celou mou letošní sezónu je Dravec 5 : Tippleři cirka 32 - jinými slovy pět zůstalo v pařátech, ale velké většině se podařilo uniknout, počítaje i tréninky... Napadá mě myšlenka - jak je to vlastně s tím výběrem přírody? Slyšel jsem hlasy, že se dravci pouští do přírody krmeni ve voliérách holuby a tím pádem jsou holubi jejich "přirozenou" potravou. Odpověděl bych v tom smyslu, že budeme-li chovat své holuby také jen ve voliérách a nevystavíme-li je "přírodě" voliérových dravců, která se do volné přírody vypouští s prominutím "zkurvená", tak děláme velmi špatný krok. Holub přežil tisíciletí. Ve voliéře to ale nebylo. Ve voliérách přežije holubí plemeno podle mne asi tak sto let, možná o trochu déle. Pakliže ale musím krmit jistá plemena hadičkou do volete, aby vůbec vyrostla a pak někteří jejich mladí neumí ani zobat, tak mláďata tohoto plemene přežijí jen tak dlouho, dokud bude žít jeho chovatel. Ani o týden déle... Ano, v dnešní době je velké riziko ztrát dravcům, bude-li naše plemeno chováno "na volno". Není však větší riziko chovat létavé plemeno zavřené a preventivně je léčit antibiotiky? ".

ještě poznámku, nemám vůbec nic proti dravcům, nikdy jsem žádnému neublížil, svým způsobem mají "krásou" s létavými holuby cosi společného :).

Čtete mi z duše... tak to cítím i já. Díky za tento příspěvek.

jilson napsal(a):
Zkušenosti s dravcem:
Kelebek a jestřáb (občas i krahujice), reakce různá, záleželo na kusu- některé prchají, ale většinou ne do výšky tam jsou občas ztráty. Pár kusů jde ihned do vletu holubníku (nevím zda neodkoukali od SlezBarevn - ten se schovává hned a co nejblíže) a pár jedinců se mi vrhlo na půl dne do keřů.
Barevnohlávek suvereně upřednostní holubník.

Jinak také mě lákalo jít do Kelebek x barevnohlávek, problém je sehnat barevně stálé kelebeky, nepříbuzné kusy, protože u nich jde o akrobacii a ne o vzhled, i když jsou chovatelé v regionechTurecka, kteří upředňostňují vzhled. Další problém je, že každé plemeno má výrazně jiný styl letu a náturu. Jiný počet per v rýdováku, barvu oka apod. Nakonec jsem nechtěl ničit to, co přede mnou někdo vyšlechtil a další v chovu držel, zvlášť když chovatelů výrazně ubyde (nerad si troufám tvrdit, podle věk. struktury). Na druhou stranu, jako experiment (náročný, aby se nevymkl kontrole) to není špatné, ale začínal bych s méně plemeny. Já nakonec držím jak Kelebeky tak barevnohlávky, ale snažím se pouštět a chovat odděleně. k tomu letos pomůže i nová holubárna. Mládí vpřed

A jak se chovají obě plemena? Já mám zkušenost také s altenburskými bubláky modrými, ti také vždy ihned zapadli do výletu holubníku při objevení dravce. Nebo kamkoli do kůlny. Otázka je co dělá dravcem vyhlédnutý jedinec, jak to řeší.

viu napsal(a):
Dobrý den, hledala jsem ve starších diskusích toto umístění, ale nic moc jsem nenašla. Máte někdo zkušenost? Udělala bych oddělený výběh, nic velkého 3x5m, ale v celodenním stinu. Z jihu je místo kryté sousedovou garáži, z leva strom a maliny, z prava keře. Slunko opravdu až v pozdním odpoledni a ráno asi hodinu. Slipky by byly zavřené tak 14 dní a pak bych je pouštěla spolecne s druhymi na celou zahradu. Na cca 4hod denně. Někdy více, za špatného počasí jdou tak na hodinku pod keře. Pamatuji si, ze cunici se po spolecnem venceni sami vraceli do svych chlévu. Předpokládám, že slepice to zvládne také. Mam wyandotky zdrobnele, ale toužím i po hempsirkach.
Druhá varianta je výběh před a vedle kralikarny. Rozměr cca stejný, ale kolmo a tedy ty 2m už v zóně svitu. Ovšem tam pořád chodíme...taky aby se pachy nescitaly a sousedé se nena...

A můžete si tak dovolit žluté plymutky, modré rázy slepic a i černé rázy.. jelikož na slunci těmto opeření poměrně záhy rezne, tak ve stínu by měly vydržet déle syté.

Janinka Bosorka napsal(a):
Slepice původně žily v lese a na jeho okrajích. Tak stín jim spíše vyhovuje, pokud mohou i sem tam na slunko. Mají rády keře a prostor pod nimi, a i stromy. Můj názor.

Přesně tak.

st.toman napsal(a):
Zdravím, jsem taky moc rád, že jsou chovatelé, kteří mají rozum a nenechávají se zatahovat do "šlechtitelských " hrátek těch, kteří mají tu moc a možnost rozhodovat. Jsem tím znám, že neustále kritizuji ty " přešlechtěnosti". Tak přátelé, což se pokusit obnovit starobenešovského selského, staromoravského pštrosa a pomalu i staroprácheňského káníka? Jsou to naše plemena, tak proč se furt otáčet někam jinam a čekat, kdo s čím někde vyleze za hranicema a pak to hned kopírovat u nás.
St. Toman.

Přesně. Když může být staroanglická a novoanglická bojovnice, tak proč by nemohl být staroanglický pávík?

Tak zdá se že, naše tiché motlitby a hlasité prosby byly vyslyšeny. Srdce poskočilo radostí, při přečtení článku o polských rysech. Přesně tak je pamatuji já. Byli to moji druzí holubi. Blahopřeji polským chovatelům a budu jim nadále fandit.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Take sem dneska obdrzel a nestacil sem se divit v polacich konecne neco ozilo a navratili klasickeho polskeho rysa (tet staropolsky) zpet do hry.nasim polskym sousedum stimto pocinem velmi fandim jelikoz tohle je rys ktereho si pamatuju a jak uz je v clanku uvedeno ne to nemecke monstrum!ktere jak z clanku vyplyva si jen tak mimochodem a zniceho nic privlastnili!

Přišel mi dnes, ááá co nevidím - článek o polském rysu, ták to si jdu přečíst.

keninun napsal(a):
Děkuji reakci
Staré jsou cca 5 měsíců, jsou to 2 kusy, vyfotil jsem tu první ještě jednou, prolezl jsem teď web a ten druhý by měl být kohoutek, ten první pořád študuji.

Já myslim, že na snímku je slípka.

Varaxi napsal(a):
No, mám pro Vás pár návrhů:
1) Radujte se!
2) Napište to na Faunu a čekejte, kdo Vám bude závidět.
3) Udělejte si omeletu, míchaná vajíčka a hemenex.
4) Koulovaná. Sníh letos stejně nebyl, tak si to můžete vynahradit.
5) Cvičte tanec mezi vejci.
6) Rozmixujte je, dejte do skleniček nebo zatavte do fólie a prodávejte jako masku na vlasy za 50 Kč/vejce.
7) Vejce rozdělte zvlášť bílek a zvlášť žloutek. Obojí samostatně prošlehejte. Dejte do malých skleniček, přiložte návod k použití a prodávejte jako Výjimečnou dvoufázovou masku na obličej za 120 Kč.
Návod k použití: Krok 1: Naneste bílou složku. Za 10 min umyjte. Krok 3: Naneste žlutou složku. Za 10 min umyjte.
Nezapomeňte uvést, že masky obsahují alergeny.

... a stopy skořápkatých plodů a mořských korýšů

mysak napsal(a):
... stále víc.. Co mám dělat?

Víte co? Já jim sundám svetříky, tak.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

... stále víc.. Co mám dělat?

leo48 napsal(a):
Problém-prosím o názor. Sliezsky hrvoliak červenoplavý,3-ročný
bezproblémový chovny pár- 10 dňové mladé. Včera ráno som šiel krmiť a vo voliere som videl samčeka s hlavou skoro až pri zemi, hrvol ťahal po zemi.Keď som ho chytil hrvol mal do prasknutia naplnený krmivom a asi na 3cm už prasknutý.Krmivo sa mu vytláčalo von.Krmivo: pšenica, jačmeň, hrach, kukurica, trochu repky, grit a a voda trvale prístupné, denne možnosť cca 4 hodiny preletu.Ostatné holuby bez problemov.Nechcel so ho nechať trápiť, tak som ho utratil.Samozreje mladé tiež uhynuli.Čo sa stalo, mal som postupovať inak? Mohol som ho nejak zachrániť?

Svěšené vole... hrách, kukuřice krmivo, které velmi bobtná, takže došlo k předimenzování objemu volete, elastičtější stěna tuto hmotnost neunese a spadne. Měl jsem to jednou brněnského voláče. Vzal jsem žiletku a po straně mu vole prořízl... obsah jsem vymačkal ven a vypláchl vodou. Vole jsem nijak nešil, dal jsem holuba do separace a nechal být. Za dva dny žral a pil. A za další týden už nebylo znát po nějakém zásahu a dokonce vole nafukoval znova. Otvor jsem nedělal velký v podstatě jsem udělal menší otvory dva...takže nedošlo k roztažení rány a slepilo se to zpátky. Samozřejmě není to standardní způsob. Příště raději zašít. Dříve se radilo, dát postiženého holuba do punčochy, aby se mu vole drželo v rovině, a zrno tak mohlo postoupit dále do trávicího traktu. Otázka je, jak dlouho problém svěšeného volete trvá. Pokud již v tom voleti krmivo kvasí, je lepší to otevřít a vymačkat. Juraj Kafka.