nara24

Moje příspěvky

12.7.2016 21:24

Nechci tady od nikoho, aby za me rozhodoval a ani na nikoho naprehazuju svoji zodpovednost za toto rozhodnuti. Slo mi jen o nazor, jestli si myslite, ze pes je spokojenejsi se svym panem, i kdyz v podstate jen tak jsou a zadne velke vyziti pro nej neni nebo je stastnejsi sice s novym panem, ale se spoustou pohybu. Oproti nekterym tady mu davam opravdu malo a mam z toho vycitky svedomi, ze momentalne nejsem schopna ji dat vic nez to, ze je s nami cely den, i kdyz kolikrat na nas jenom nekde ceka, nez ja vyridim nejake veci. To je vsechno, nechtela jsem tady na nikoho prehravat svoji zodpovednost ;-).

12.7.2016 20:27

Je mi jasné, že má pes taky svoje city, ale hrozně se ve mě pere to, jestli tam prostě nebude šťastnější než momentálně s námi...

12.7.2016 20:20

Ahoj, potřebovala bych radu. Předem, prosím, nestojím o odsouzení nebo nějakou kritiku, ale o vaše názory.
Máme fenku, je jí 6, máme ji z útulku od štěněte. Je báječná, temperamentní a s velkým srdcem, okamžitě miluje každého, kdo ji věnuje trošku pozornosti. Taky trochu rozmazlená, nevydrží být doma sama (ale to tady řešit nechci). Před dvěma lety jsme bydleli v centru města a bylo tam paradoxně víc míst, kam s ní zajít než teď. Odstěhovali jsme se na kraj města a kromě polí tu není téměř žádná možnost, kam s ní jít ven (kromě městských parků). Taky se nám narodil před dvěma lety syn, takže času je na ní méně, než bývalo. Do toho jsme začali podnikat, takže já běhám mezi dítětem, domácností, psem a našima 2 podniky. Dítě a psa beru všude s sebou. Akorát že poslední půl chodíme hlavně do té práce, která je cca 10 minut od našeho domu. Tam pes na mě čeká, než půjdeme zase domů. Jdeme ráno tam, v poledne zpátky domů a odpoledne zase někam ven. Pes sice není doma sám, ale rozhodně nemá tolik pohybu a pozornosti, kolik by si zasloužil. Na podzim čekáme další dítě a situace se tím pádem asi nezlepší.
Manžel má babičku na venkově a její soused se do našeho psa zamiloval. Soused je důchodce, s velkou zahradou a lesem za barákem. Otázka tedy zní - dali byste mu psa, kdybyste věděli, že tam bude mít podstatně víc pohybu než s vámi? Kdyby to bylo jenom na mně, tak bych ji nedala, jednou jsem si ji vzala a nechci se zbavovat odpovědnosti a vím, že by mi chyběla. Jde mi spíš o její dobro. Co myslíte? Váš názor?