Ahoj,

prosím jaké máte zkušenosti s tímto plemenem? Myslím osobní zkušenosti - ne, že jste landseera potkali nebo ho mají sousedé. Spíš myslím zkušenosti skutečného pejskaře, který si toto plemeno zvolil záměrně, vychovává ho a věnuje se mu (tedy ne někdo, kdo ho má pouze na zahradě a rozčiluje se, že na té zhradě hrabe). Také prosím nesrovnávat s novofundlandem, je to samostatné plemeno, tak proč je srovnávat. Myslím, že právě toto srovnání jim dost škodí. Dělají se z nich pomalu agresivní psi, kteří jsou dominantní a jenom se perou (četla jsem už pár diskuzí, ale nějak mi to nesedí) Mají však ve standardu napsané něco celkem jiného, landseer se řadí lmezi mírumilovná a snadno zvladatelná plemena, stejně tak na stránkách chovatelských stanic, používají se na canisterapii a vysloveně se píše, že se dobře snáší s jinými psy i zvířaty. Psi - samci - můžou mít vždy problémy s dominancí (a to i toy plemena - ta mají problémy dokonce častěji). Tak jak to tedy je, čemu věřit?

Také se chci zeptat na velikost, byli jsme se podívat na výstavě (2x), ale jednou jsme landseera potkali jenom jednoho a byl nějaký maličký, až nás to překvapilo, podruhé už jsme viděli i "normálně" velké, ale nebyla příležitost se bavit s chovateli. Přecejenom je landseerů u nás ještě hrozně málo a tak asi zajedeme na klubovou výstavu. Ale není to jediné plemeno, o kterém uvažujeme, tak se předem ptám i tady. Ještě jak je to s úpravou srsti? A opravdu potřebuje velký pozemek? Viděla jsem jednoho landseera dokonce žijícího v bytě. Já mám na chov psů v bytě pozitivní názor, navíc v bytě mají lidé i ohaře nebo jiná vysloveně pracovní plemena, tak proč ne landseera? Já si ho do bytu opravdu pořídit nemůžu (máme 1+kk), ale stavíme domeček a tak se pomalu rozhlížíme po velkém psovi a landseer nás naprosto učaroval,

Díky

Ahoj,

máte někdo zkušenosti s těmito produkty? Ráda bych jako dárek pořídila sady (obojek + postroj + vodítko) pro velkého a středního psa. Větší má 64 cm a 42 kg a střední 46 cm a 20 kg. Pejsci umí chodit na vodítku - moc netahají - ale i tak je potřeba, aby obojek/postroj něco vydržel. Já je mám na malé pejsky a jsem velmi spokojená navíc jsou moc krásné, ale nemám nikoho v okolí, kdo by měl zkušenosti s většími velikostmi.

Díky

B.V. napsal(a):
Zdravím,

chtěli bychom si našemu BŠO pořídit nějakého malého, milého kámoše.
Náš hafan je naprosto nekonfliktní a nevadí mu žádné plemeno.
Přemýšleli jsme o čínském chocholatém psovi - labuťence.
Všude je v charakteristikách, že se jedná o milého a velmi aktivního psa.
Velmi aktivního ale nevím jestli jen co se různých sportů týče nebo je to např i pes, který je s námi schopný ujít procházku o 13 km?
Prosím o radu, zda máte někdo s tímto plemenen zkušenosti, nebo jakého jiného hafana byste nám doporučili.

Děkuji moc.

A co papillon? Je to taková malá borderka, známá má právě borderku a papillona a jsou úžasná dvojka, resp. čtyřka, kdy pánička, páníček a pesani vyrážejí na všemožné výlety a pesani jsou všude s nimi. Já mám "jorka" a také jsem velmi spokojená, s většími psy známých problém rozhodně nemá, ale - alespoň ten můj - není tak aktivní, aby stačil ovčákovi. Pokud je v dobré kondici a trénovaný, tak by mohl vyhovovat i kavalír. Četla jsem spoustu názorů na nemoci těchto pesanů, no mám zkušenosti spíš s opakem, kdy ještě v 11 letech zvládal kavalírek celodenní výlety v Tatrách. Hodně štěstí při výběru

scharlotte napsal(a):
Je tady hodně dotazů na to jakého psa byste doporučili (poradili). Vetšinou člověk určí např. velikost, jestli to má nebo nemá byt hlídač, či do jakého sportu má mít vlohy. Vetšinou nejsou žadné požadavky na vzhled. Tak mě napadlo jestli jsem jediná kdo si svého psa vybral i podle vzhledu (kromě jiného). Samozřejmě pokud vim, že jsem třeba lenoch a se psem obejdu pouze 3x denně blok a ničemu se s ním věnovat nebudu tak si jasně nepořídím např. borderu, ovčáka, setra apod. Ale taky si nepořídím pekinéze (i když by mi asi seděl), protože mi prostě připadá ošklivý. Jo já lenoch nejsem, je to jen příklad ;-). Zajímalo by mě, jestli si pořizujete psa který k vám sedí nebo jestli si řeknete "tohohle ne, byl by k nám sice nejvhodnější, ale nelíbí se nám. Radši vezmem plemeno xy, protože je to nádherné psisko, sedí k nám taky, i když o něco míň než to první, ale to nevadí, přizpůsobíme se mu." Nebo chcete si třeba zkusit agility, ale líbí se vám určité plemeno, které k tomu není vhodné, a vzdáte se radši agility ale pořídíte si své vysněné plemeno.

Myslím, že až na několik málo výjimek z těch, co si pořizují konkrétní plemeno za účelem nějakého výcviku (sporty, poslušnost, pasení, atd...), tak všichni vybírají i podle vzhledu. Nenapadá mě žádná oblast, na kterou by se hodilo jenom jedno jediné plemeno, tedy vždy je více možností, než jedna. A tak finální verdikt padne logicky podle vzhledu. Každý chce o svém pejskovi říct, že je to ten nejlepší/nejhezčí pejsek na světe, tak logicky, pokud se někomu nelíbí pejsci s krátkou čenichovou partií, nepořídí si bostonka, buldočka atd... Takže hlasuju pro výběr prvotně podle vlastností jako velikost, temperament, přátelskost, náročnost výchovy, lovecký pud, uštěkanost, srst (a to v tomto pořadí) - a nakonec zvítězí ten "nejhezčí"


ps: Proč velikost na prvním místě? Protože rozdíl mezi velkým a malým plemenem je prostě obrovský. Někdy vyžaduje velký klidný pes méně pohybu a snáze se vycvičí, než aktivní malé plemeno, ale u velkého psa je vše velké. Tedy každá chyba ve výchově je velká, každý výdaj za psa je velký, všechny potřeby jsou velké, každý problém je velký.

Vidíte - a to můj záměr neměl směřovat k diskuzi, nýbrž jsem hledala odpověď na své otázky. Nerozumím, proč to některé lidi vysloveně irituje. Každopádně už jsem se obrátila na některé chovatelské stanice a pokud po nezávazné návštěvě nezměním názor, budu ho snad mít brzy doma . Jsou nádherní (hlavně tedy golddusti), jejich cena není tak vysoká, jak se všude uvádí. A sehnat ho není až takový problém. Známí kupovali mopsíka (s PP) a tam to byl snad i větší problém. A to už ani nemluvím o pomořanském špicovi a jiných plemenech.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No tak si kup jorka s PP FCI a neuvažuj nad kříženci.

A proč by to byl kříženec? Kříženec je přeci pes, který nemá čistokrevné předky (tedy předky s PP). Ale biewer se může narodit i čistokrevným standardně zbarveným yorkšírům - tedy nejedná se o křížence (pokud si právě nevyberu podvodný inzerát, kde často prodávají "čistokrevná" štěňata bez PP a to za 15-30 tis), ale o geneticky podmíněné jiné zbarvení. Stejně, jako se může objevit u boxera bílý jedinec atd - ovšem u "jorků" tito jedinci nebývají hluší, slepí a nenesou se zbarvením žádná zdravotní rizika. Tak proč je vyřazovat z chovu?

tero napsal(a):
Http://www.biewerclub.cz/.

Děkuji. Toto je však přesně ten problém, který řeším. Našla jsem tento klub již dříve, ale netuším, na jakém základě jsou v klubu pejsci registrováni, jak je hlídáno uchovnění jedince, vyšetření nemocí, příbuzenské křížení atd - ptám se jako lajk, který by se nejdříve rád něco naučil a dozvěděl o problematice, než si pejska pořídí. Zkušenější chovatel, který sám uchovňuje a vystavuje přece jenom ví, jak to ve skutečnosti chodí. Na co si dát pozor atd...Možná se nakonec přikloním ke koupi opět klasického "jorka" s PP. S tím naším jsem velmi spokojená - ale i tak mě zajímá, jak to tedy s jiným zbarvením ve skutečnosti je.

rapotacka11 napsal(a):
NBETAn
"Golda" jste viděla v reálu nebo ho znáte jen z fotek ?
Jděte na výstavu a můžete srovnávat...

Přiznám se, že na výstavě jsem je neviděla. Na ulici jsem se s několika již setkala, ikdyž tedy mnohem více s biewery. Jelikož však na ulici nevíte nic o původu psa (a když jsem se zeptala, zjistila jsem, že majitelka psa o tom ví ještě daleko méně, než já), tak nevím, s jakým jedincem jsem měla do činění.

bohemica napsal(a):
Platný PP je ten, který vydává FCI nebo organizace, které FCI uznává. To je základní informace.
Pokud na Slovensku nebo jinde na Východě nebo u UCI je možné vystavovat psy s PP, které FCI neuznává, jedná se v rémci výstav FCI o tzv. plemena (neuznaná) non FCI.
U jorka neuznaných, ale o to módnějších (a dražších) barevných variet bych byla velmi opatrná.
Když nemáte výstavní (ani chovatelské) ambice, tak právě PP vystavený nějakým pofiderním německým nebo jiným "biewer" klubem, vám nezaručí vůbec žádné jistoty, které PP FCI skýtá
a kvůli kterým si zodpovědní lidé pořizují čistokrevného psa s PP.
Tedy dodržování Chovatelského řádu FCI, u některých plemen vyšetření na dědičné choroby, které se u určitých plemen častěji vyskytují, kontrolu chovu a především PŮVOD !

Přesně z těchto důvodů se ptám.
Chtěla bych pejska s určitou zárukou, ale nevím, jak tomu u těchto neuznaných plemen je. Můj dotaz se týká "jorků", ale pokud vím, tak neuznaných plemen (běžně chovaných) je hodně - krysařík, český horský pes, ... Rozumím tedy tomu správně, že u těchto neuznaných plemen kontroly chovu, vyšetření na nemoci a původ nikdo nehlídá? Případně jaké jsou ty organizace uznávané FCI, které mohou vystavit PP? Směřuji k tomu, jestli je možné pořídit si čistokrevného golddust yorkšírského teriéra s PP, které mi zaručí, že jsou tyto věci hlídané a celý vrh je kontrolovaný. A pokud ano, od jaké organizace jsou pro toto plemeno vystavovány?

Děkuji

Zdravím všechny chovatele i nechovatele, kteří se zajímají o plemeno yorkšírský teriér.


Mám doma yorkšírského teriéra a ačkoli nemám vystavovatelské ambice (a tím ani chovatelské), pořídila jsem si pejska s PP (jistě sem nemusím psát důvody, proč jsem se tak rozhodla). A nyní bych si chtěla pořídit dalšího "jorka" a samozřejmě opět s PP. Uvažuji však o jiné barevné variantě (golddust). A tak jsem začala hledat informace. Sem tam jsem však narazila na názor, že jiné zbarvení než standardní znamená, že se jedná o křížence (a pěkně předraženého).

Poté, co jsem se tím mírně zabývala, jsem našla vysvětlení v podobě neuznání u FCI, ale uznání u jiných světových organizací. Tedy papíry mohou štěňátka dostat, ale nevystavuje je FCI.


Mohl by mi prosím někdo zainteresovaný poradit, jak postupovat při výběru takového štěněte? Zejména tedy jak si zkontrolovat, že papíry jsou platné a že se jedná o kontrolované spojení pod záštitou uznávané organizace?


PS: Jak už jsem psala, nejde mi o výstavy ani chov. Ovšem jedná se o málopočetné a velmi módní plemeno a tedy i o obrovské riziko křížení za účelem výdelku. Nerada bych se napálila a podpořila svou koupí nějakého rádoby "chovatele", kterému nejde o zdraví a povahu pejska.