Plíseň je hodně vágní popis. Od černéh barvy až po chlupatou plíseň.

Kolik jich máte? 2? A kde a jak. Někde nějaký roh, to je v pohodě.

Jednoduše řečeno - plíseň je něco skoro běžného. Jsou lidi co to mají poladěno tak že nemají nikdy žádnou plíseň, ale je to příroda.
A včely ji tam měly běžně.

Zachovat klid. Je tam vlhko a to včely i plod potřebují (80% rv) a tak to plesniví. Máte Asi nové úly a rámky nejsou potažené moc propolisem. Pak to bývá lepší.
Tedy pokud mluvíte o rámcích, ne o díle, to je pak trochu problém.

Časem si to vymáknete, kondenzace záleží na mnoha fkatorech. Chyba by byla jim to začít vysušovat. Je to jen o kondenzačních zonách a chladu.

Podle toho co chcete za certifikát?
Chcete certifikát, nebo vědět jaký máte med?

To je podnětné a je třeba to vzít v úvahu.
Jakou barvu zadečku mají vaše včely?
A Alternativce z okolí co chtějí dotace na tmavou včelu si zmapujte. Budou vám dělat problémy dokud je nevyléčíte.

U klasiky Adamce doporučuji nastudovat Kolomého techniky.

Tak proč používáte zahraniční látky k ošetřování včel? Dokonce i ten nosič je z Gabonu.
Měl byste toho okamžitě zanechat.
A velký pozor u lékaře, doufám že jste zdravý. Pokud by vám lékař měl předepsat léky ryze tuzemského původu - skončíte na bylinkách. Tedy na alternativě.

Ale co by vlastenec neudělal, než užívat cizácké léky, tak čestně a hrdě umřít.

Prodejce je v takovém případě úplně mimo. Nemá možnost si nic ověřit.
Výrobce dělá z toho co vykoupí od včelařů.
Je asi jen jeden hráč na trhu, který může dovážet kamiony vosku ze zahraničí. To asi ve Včelařství taky bylo. Ne?
Nejrozumnější si je nechávat si dělat mezistěny ze svého vosku, a ještě lepší než se k němu člověk dopracuje: nechat včely stavět dílo bez mezistěn. Kupodivu to umějí.

Taky je mi to divné. Ale je ještě čas dát je do plodiště k zakladení a do medníku zaplodované. Ještě asi tak měsíc nebude matce panenské dílo vadit.

Chápu že pára zbavila rámky voští. Ta vzniklá břečka se pak zpracovávala jak? Díky.

Je to pro ně i nás normální, že chodíme nejkratší cestou. Až to budou mít blíž spodem, možná budou létat česnem. Ono je přistání na svislou stěnu pro včely přirozenější.
Pokud je nyní máte v horním nástavku je nejvyšší čas je dát dolů. Ale na to si někoho pozvete, bude to asi lepší.

Acylpyrin nezabral, co vím. Tedy na likvidaci roztoče. Možná to mohlo zvýšit odolnost na viry, ale to se nesledovalo. Taky jak, že? Když málokdo pozná toho vira na včele. Roztoče si člověk všimne, pokud se dívá.

Podle ing. Tigery je dobre provedena fumigacenebo aerosol stejně účinné. Takže to není nejúčinnější ošetření. Podstata je, že bylo jedno.
Chápu to správně, že Formidol podle vás včelám škodí? A ostatní ošetření neškodí?

Takže ty nekonečné litanie, články ve Včelařství, přednáškyčinovníků a učitelů včelařství jak se to má dělat koordinovaně plošně a ve stejný čas je blbost? Je to přeci ta naše metodika, díky které nám nehynou včely a proto až z ciziny chodí k nám krást včelaři včely, jak píše paní předsedkyně v Mladé ffrontě.

A následkem toho pak vyzimujete následující jaro silná a dobre se rozvíjející včelstva. Jak referoval jeho soused, co to byl na jaře kontrolovat. To bychom pak měli dělat vsichni. Ale to asi nebude správně vysvetleni. Pokud by tam lítaly desítky roku a poroju, tak by to sousedům a jemu asi neuniklo.
Loňský rok byl tady snůškove slabší, dva vysoké nástavky mohly být pro včely přiměřeně. Nevytváceni je mohlo uchránit od stresu.

Proč myslíte že se budou líhnout včely malé a neduživé? Kde je pro takové tvrzení důkaz?
A rojení? Asi ne všech 20 se vyrojilo.
Možná stačí opravdu jedno ošetření. Je jich opravdu třeba pět za rok?
Nebo naopak, ti co ošetřovali pětkrát mají ztráty.
Dá se z toho jednoho případu něco dokazovat? Je to to samé, co dovozuje z jednoho pan Tom?

Spíš se dá podle početnějších okolních ztrát dovodit, že řádné ošetřování způsobuje ztráty. Je tady víc takových postižených.

U nás nejlépe vyzimoval jeden starý včelař. Celý rok nemocný, veškeré ošetřování spočívalo jen v ošetření aerosolem co mu udělala ČSV, předloni i loni. ANi nebyl u včel, nevytáčel nechal to tak jak bylo na dvou nástavcích.
Stejnou logikou se dá říci, že to je nejlepší způsob ošetřování, nefumigovat, žádný Gabon, atd.
Jiní co o včely pečovali, Gabon, Fumigace atd mají větší ztráty než on.

Takže vyhrál podle vás TOTÁLNÍ ALTERNATIVEC.

A předvídají další zmrzlé. Až minus šest a od 500 mnm sníh. Letos jaro jak má být, nebýt teplého března.

Je zbytečné to hrotit. Pokud by se u tazatele jednalo o problém, že jeho matka potkala při proletu agresívní trubce a po roce se to projevilo na potomstvu, tak pak je jasné, že tam ty geny okolo jsou a pár rámků trubčiny to nezachrání.
POkud si spočítáme okolo v okruhu 10km počet včelstev u včelařů a pak ta volně žijící, zjistíme, že by to dalo hodně práce to někam posunout - k lepšímu nebo horšímu.
To je právě výhoda přírody a evoluce, že se celkem úspěšně brání znásilnění.
Prostě to vrací k místnímu průměru.
Pokud nedojde k nějakému organizovanému dovozu matek, matečníků, plošnému odvčelení pálením atd.
Letos budou zase mnohde jen odolní trubci, jak se tak proslýchá a včelaři jsou rádi za cokoli, jen když to vyzimovalo.

V tom případě je rada o likvidaci trubců podivná. Matka má malou pravděpodobnost, že potká ve vzduchu bráchu ze stejného včelstva nebo trubce ze stanoviště.

Buď se bavíme o jednom včelstvu, nebo o stanovišti které začalo bodat na jaře a nebo o celoroční bodavosti.