ina napsal(a):
No jo, ale jsou mu teprve 3 měsíce!!!!

Ajo, to jsem si neuvědomila...Podle mě to je normální, ale nemám zas tolik zkušeností

ina napsal(a):
Tak jsem tu zase s Kevouškem. Líná. Jsme celí chlupatí. Je to jarem? Nemůže to být stravou? Krmíme proplanem. Ale míchám mu do toho semtam nějakou konzervičku pro štěňata (lžičku do jedné dávky granulí.) Moc díky za odpovědi. Ina

To bude jarem. Mě psina líná už měsíc!!Je to šílený (neuvěřitelný, kolik má pes chlupů)!! Chce to vyčesávat, vyčesávat...Nikol.

linda l napsal(a):
Russlíci se dokážou jakoby vymrštit - vyskakují z místa do výšky, dokážou se naučit různé blbosti, bezvadně norují (můj vleze do každého kanálu), nedají se unavit, milují aport, jsou to takoví báječní grázlíci! Jestli máš zájem o informace, podívej se na www.parson-jack-russell.cz nebo www.parson-russell.sk tam jsou vyčerpávající informace o plemeni.

To je fešák!!!
Tak to by byli pesani povahově úplně pro mě!
Na ty stránky se mrknu.
Ahoj, N.

linda l napsal(a):
Ahoj, zdravím všechny Russlíky! Prosím, hoď sem ještě nějaké fotečky fenky Viky, třeba v "postoji". Myslím, že Russlíci jsou tady v republice asi tak 10 roků, poradkyně chovu má svoji nejstarší fenku přibližně desetiletou.
Plemeno Russell teriér vzniklo tak, že pan John Russell vybíral bílá anglická "vořešidla" a používal je k lovení lišek. Takže v Anglii každý víc bílý pejsek je považován za Jack Russell Teriéra. Pejsci, které zařadí do chovu, jsou zapsáni v tzv. registru a podílí se na formování plemene. (registr se asi po 4 nebo 5 generacích ruší - já mám psa zapsaného v tomto registru, některý z jeho předků získal papíry i když původně byl voříškem někde na anglickém dvorku )
Z toho plyne, že bych fenku Viku klidně nazvala Jackem
Napiš taky, jak je fenka přibližně velká a jakou má povahu.

Já bohužel víc fotek nemám. Velikostně by odpovídala-sice nevím kolik přesně "Jackové" mají, ona má asi do 30 cm KV, každopádně, když to srovnám s pejskama, co znám, tak "je to ono". Na Vičce se bohužel hodně podepsalo to, že ji jako štěně někdo týral, tak je i teď po letech u hodných lidiček hrozně ustrašená. Ale jinak je to takový živule
Jsou Jackové tak svělí pejskové, jak jsem o nich četla?

P.S. Dík za zajímavý informace!!

alex88 napsal(a):
to měla být reakce na první příspěvek

ještě bych ráda využila, že tady ta diskuse vznikla. Tohle je kamarádčina 10-ti letá fenka Vika, nalezenec. Nemohl by to být Jack russel terier? I když nevím, jestli tady před 10-ti lety tihle pejsci byli tak rozšíření, že by se jich nekdo zbavoval odhozením do popelnice. N.

k.ate napsal(a):
Jeden českej terier tady taky chodí, tak zhruba vím, jak vypadaj, fakt mi ho to hodně připomíná, ale po ostříhání by mohl vypadat uplně jinak, takže je to ohdad...
S tím tetováním nevím, tak moc se o čistokrevný pejsky nezajímám...

moje psina má taky tetování - nečitelný, a to je kříženec, takže podle toho bych se možná moc neřídila. Neni český teriér o trošičku větší?
Asi se fakt uvidí po ostříhání, co z něj vyleze. N.

nikol napsal(a):
Ahoj,
já se přifařím...Co byste řekli, že měla za rodiče moje příšerka? Má 38cm KV. Řekla bych že jeden rodič byl jezevčík, ale ten druhej, to nevim. "Fouňa" má totiž hodně úzkej čumáček, tak že by chrtík?..Nikol

ještě jedno foto..

dejna napsal(a):
Já bych taky řekla tu šeltii - vždyť i ta může být tricolor, ne? Opravte mě, jestli se pletu. Možná i ten jezevčík nebo špic.

Ahoj,
já se přifařím...Co byste řekli, že měla za rodiče moje příšerka? Má 38cm KV. Řekla bych že jeden rodič byl jezevčík, ale ten druhej, to nevim. "Fouňa" má totiž hodně úzkej čumáček, tak že by chrtík?..Nikol

Ahoj,
před 4měsíci jsem si vzala z útulku asi 4 letou fenku křížence (jezevčík x něm.pinč?), je moc hodná, učenlivá, zvyklá na život v bytě (když jsem si ji přivedla, tak se ani jednou nevyvenčila doma).
Problém nastane, když jdu do práce, tak se - z trucu? - počurá a pokaká (naštěstí vždy na stejné místo). Taky je schopná celou dobu, co jsem pryč proštěkat. Nejdřív jsem ji trestala jen slovně a vytaháním za kůži za krkem, ale vypadá to, že si z toho příliš nedělala.

Mám přistoupit k bití (samozřejmě přiměřenému)? Novinami, vodítkem? Mám strach, aby se mě pak štěnička po denodenním výprasku nezačala bát. Navíc už teď je histerka a hodně podřízená, že si bezdůvodně často lehá naznak.

Jsem z toho nešťastná, zvlášť když mi vet řekla, že zná pejska z útulku se stejným problémém, a ten se to neodnaučil.

Má někdo podobné zkušenosti s "útulečkem"?

Ještě by mě zajímalo, jestli je někdo, kdo má pozitivní zkušenost s útulkem na Kociánce. Já tedy ne.
nikol

eva nohelova napsal(a):
Většina psů je svým způsobem zvláštní (nejen) v tom, že chtějí pozornost svého pána, ať je jakákoliv, tedy ať je chválí, hubuje, nebo je dokonce trestá. Je dost možné, že vaše fenka se vyvenčí právě z tohoto důvodu. Chce vás tím přivolat, nechce být sama, i za předpokladu, že vaše přítomnost pro ni nebude hned znamenat sladké chvilky. Bití tedy nepomůže. Zkouší kde co, jen aby nebyla sama, aby vás neztratila... Asi bych volila stejný postup jako Conie. Rozhodně si nemyslím, že by si pes myslel, že takové chování je správné. Ale přidala bych k tomu ještě něco, co možná na první pohled s tím nesouvisí. A tou je snažit se fenku osamostatnit. Máte-li velký byt s více místnostmi a je-li to možné, zakažte fence vstup do jedné z nich a striktně to dodržujte, ať tam jste nebo ne. Také jakoby neúmyslné zavření/zapomenutí psa v jiné místnosti a po malé chvilce zase puštění je velmi dobré na osamostatnění psa (že se nic neděje, když je sám). Tedy snažte se zaměřit na cvičení těch cviků, které nutí psa „být sám“ a zvládnout to: dlouhodobé odložení, poslání psa na místo a velmi často ji různě uvazujte (pozor na zlozvyk – překousání vodítka!), někdy aby vás viděla, jindy aby vás neviděla.... Několikrát denně – pokud možno. Zpočátku však jen na velmi krátkou dobu. Třeba ani ne delší, jak půl minuty či minutu. Fenka se musí naučit brát takovou věc jako samozřejmost – že panička se vrátí a ještě mi donese nějakou dobrotu.... Chce to trpělivost a hodně a hodně cvičení. Také si dejte pozor na to, aby jste neudělala moc chyb. Aby pes doslova nebyl chytřejší než-li vy. Příklad: nezjistil, že škrabáním na dveře, nebo štěkáním si vás přivolá, nebo když překouše vodítko, snadno může být u vás...
S tím souvisí i štěkání. Psa postupně osamostatněte. K tomu samozřejmě můžete přidat i tady často popisovaný postup „přicházení a odcházení z domu“. Když neštěká, vrátit se, když štěká, nevracet se, ale čekat na moment, kdy přestane, abych se vrátila... Se psem se nevítejte, ani ho nehubujte... fakt je, že na toho je nejvhodnější, když je normálně se psem někdo doma a osamostatnění se dělá pozvolna. Odchod mezi cvičením na několik hodin do práce je problém – cvičení je tak hodně zdlouhavé, ve výjimečných případech neúčinné. Zkuste ji při vašem odchodu nechat puštěné rádio. Jsou psi, kterým hlasy a zvuky pomohou zdolat v pohodě samotu.

Už na tom osamostatňování pracuju!žel bydlím v garsonce, tak nemám psici kam odložit. Ale hned jak se oteplilo ji postupně nechávám na zahrádce pod oknem, tak ji mohu kontrolovat, co dělá (většinou teskně hledí směr dveře.., ale už nekňučí!!). Když jsem si ji brala z útulku, tak jsem si vzala 3týdny dovolenou, abych ji na samotu zvykala postupně, žel jsem skoro celou dobu promarodila, tak z učení moc nebylo..
Radio zkusím!
Jinak zkusím teď ještě 1 věc: Když jsem teď byla 2 hodiny pryč, tak psina roztahala po bytě pytlik s plasty, ale "nic" neudělala!!(buvolích žvykacích kostí se za celou dobu mojí nepřítomnosti ani nedotkne)Tak mě napadlo zabalit pochoutky do papíru a strčit do rolky od toaleťáku, udělat jich víc a poschovávat po bytě. Jsem tím sice sama proti sobě, protože se ji snažím učit, aby bez povelu nic nebaštila. Ale v tomto směru asi stejně "útulkovou popelnici" nepředělám.

conie napsal(a):
Ahoj Nicol, kdy svou fenku trestáš ? Když přijdeš domů a najdeš nadělení? To se asi míjí účinkem, protože vyhubovat má cenu jen když jí přistihneš při činu. Já osobně bití psa neuznávám, ale názory jsou různé. Bitím si nezískáš důvěru a fena asi stejně nepochopí, proč to děláš. Vždycky je lepší snažit se u psa posilovat to dobré a žádoucí, nežádoucí se snažit přehlížet, tzv. nechat vyhasínat. Je to těžké a trochu zdlouhavé, ale pro psa srozumitelné. Zkusila bych to řešit asi takhle : na ono stejné místo, kam se fenka pravidelně vyvenčí, bych jí dala nějkou podložku - hadr, dětskou plenu apod. Jako úspěch bych brala, když se fena nevyvenčí jinde. Rozhodně bych si případného prohřešku nevšímala, po příchodu popadla fenku a šla s ní ven. Tam bych jí výrazně chválila a odměňovala vždy, když vykoná potřebu. Doma bych nadělení zlikvidovala pokud možno tak, aby si toho fena nevšimla, aby kolem toho nebyl vůbec žádný rozruch. Když by se stalo, že podložka zůstane čistá, fenku bych výrazně pochválila a hned s ní šla ven. A tak asi dokola. Chce to hodně trpělivosti, důslednosti a pevné nervy, aby někdy člověk nevypěnil. Určitě dostaneš i další rady, já jsem jen popsala, jaký postop bych zvolila já.

dík moc za radu
když budu dělat, jakože nic neudělala nebude to brát tak jakože to, co dělá je povolený? Nerada bych vážně něco udělala špatně, prže, jak se jednou pejsek začne pánečka bát, nejde vrátit ztracenou důvěru.
při činu ji nikdy přistihnout nemůžu, když jsem pryč..
podle mě moc dobře ví, že dělá něco, co nesmí, ale tady je to asi co člověk, to názor.

jinak se naštěstí vyvenčí na stejný místo (kam už dávám noviny)
venku ji mohutně chválím, ale ona na mě kouká, jakože co blbnu, prže venku je to přece samozřejmost..

reviest napsal(a):
TAk já se teda taky pochlubím.
P.S. je to pražský krysařík

Já se musím taky pochlubit. Tohle je Ája asi 4-letá štěnice, kterou jsem si v prosinci vzala s útulku.