KLIMEK PETR napsal(a):
Z mé zkušenosti pokud to není nějaký extra potřebný holub tak je lepší mu utrhnout hlavu a spálit ho protoze mi nepomohlo nic ani od veta jediné co tak trochu mi pomohl Trichocoxan ale jen jako přeléčení ale jakmile se objeví příznaky uz mi nic nepomohlo

Trichomoniáza je u všech holubů nějak zafixovaná a 100% se z žádného chovu odstranit dlouhodobě nedá. Vždycky se při nějaké poruše či oslabení více či méně projeví a buď se to rozpozná a vadí to a škodí, nebo ne ?
Proto třeba někdo zdravotní stav neřeší, protože má dobrý zdravý základ holubů, dobrý výživný stav, přiměřené chovatelské prostředí, a třeba i volný prolet. Pokud k tomu přidáte i dobrý pozorovací postřeh, tak takový holubář, pokud někdy věděl, že trichoška existuje, tak už to dávno zapomněl a je stále v pohodě.
Ale občas nemoc prověří naši bdělost a potom je potřeba, pokud máme ty své holoubky opravdu rádi, taky pro ně něco udělat.
Existuje řada přírodních produktů, bylin, tekutin,prvků atd, ktrými lze obohatit krmnou dávku a tím preventivně posilovat přirozenou imunitu.Tu mají většinou i holubi s volným proletem do dobrého úživného prostředí.
Pokud však už najdeme příznaky choroby v zobáku či při pitvě, bývá dobré se zamyslet, kde soudruzi z NDR udělali chybu a zdroj nákazy odstranit. / Tím myslím např. vadné napáječky, krmení znečistěné trusem, sucho v holubníku, atd. apod. /
Jinak Trichocoxan je asi dobrá prevence, není to ale lék a proto pokud jste ho podávat, tak jste tu trichošku tlumil, ale nedostal do neškodného množství. Tak potom se to řeší často utracením holuba, jak uvádíte.
Lehce napadeni holubi se dají vyléčit. Nejčastěji holubáři používají Metrozol, doporučuji dávkovat na krmení, dle návodu. Zopakuji, že důležitější než léčba je odstranění příčiny a zdroje nákazy. Jinak léčba je zbytečná a neúčinná.
To by mohla být příčina neúspěšného léčení lékem od veta.
Je to hodně stručně, zkuste to promyslet.
p.š.

Já si myslím, že tu Trichošku budete mít u holubů více či méně rozmnoženou ze společného bytí a pití a diftérie dtto. Proto holuba jsem vám doporučoval oddělit od ostatních, aby jste ho lépe pro častější ošetřování chytal. Pokud se mu ty vyloupnuté důlky zatáhnou a pokožka zklidní, můžete ho dát klidně zpět mezi ostatní. Trichošku je dobré léčit léčivem zamíchaným do zrní, protože to lepší přijímají než do pití. Jinak holubi v zimě méně pijí, tak pokud mohou, radši zobají sníh a potřebné léčivo nevypijí. Jo a protože trichošku budete léčit asi společně, holuba klidně můžete pustit mezi ostatní. Jen pro zajímavost, chyťte jich pár a prohlédněte je. Oči, otevřený zobák, nosní otvory, pod křídly - parazity, okolí kloaky, děravé peří, apod.
Tak získáte zkušenosti a stane se z vás brzy pan Holubář s velkým H.
p.š.

Dobře že píšete jak to vypadá a co děláte. To co jste popsal je potřeba rozdělit na dvě části.
Ta první : Nažloutlé nánosy v zobáku budou zcela jistě Trichomoniáza. To zasluhuje samostatnou léčbu. A doporučoval bych vám proléčit celý chov. To se vyplatí, až to dokončíte, potom se můžete věnovat přírodní prevenci. Protože na to jak píšete nemáte žádné léky, bude asi nejvhodnější navštívit veterináře a on Vám lék prodá.U léku je návod, proto není třeba psát nějaká další doporučení. Holuby budete po proléčení mít připraveny zdravé, na nadcházející sezonu.

Ta část druhá: Jak jsem předpokládal společně s mým předcházejícím autorem diskusního příspěvku, bude to opět správně zvolená diagnoza a docela dobrý léčebný postup. Proto ty nánosky nezraňujte , tu tinkturu však v žádném případě holubovi nekapejte do zobáku. Trichošku to nelikviduje a pokud neznáte správnou koncentraci, holubovi můžete "spálit" sliznice. Až se holubovi sám vyloupne ten druhý nárůstek, bude to na těchto místech OK. Pokud to nemá i někde jinde na těle, a některý jiný holub, máte vyhráno a tuto záležitost za sebou. Většinou se tato záležitost - diftérie, objeví v každém chovu, trvá to tak 20 dní, asi tak jednou za 10 let. Pokud to proběhne touto formou, protože ten holub byl ve styku s ostatními, máte to stejné, né-li lepší, než kdyby jste to proočkoval. Mnozí chovatelé se s touto problematikou "nesetkali", protože tato tělní forma proběhne na těle pod peřím, tedy jaksi skrytě a nepozorovaně. Až budete mít příležitost, zařiďte si koupadlo a tím zajistíte holubům vyšší stupeň zdraví a imunity. Do vody se dá lecos přírodního přidávat, ale to je již jiné téma.
Tak ať se vám daří a klidně zase napište jak pokračujete, s dobrými kolegy a těch je tu určitě dost, se to dá zvládnout i bez sekeromicinu.
p.š.

Dch napsal(a):
Dobry den mam 6 denní holoubata a stratila se holubice a holub o ně nejeví žádný zájem cim krmit hledal jsem tady v diskusích ale úplně nic konkrétního sem tu moc nenašel. Díky za odpovědi.

Tuto problematiku máte podrobně popsanou a prodiskutovanou na vláknech, které jste sám založil a to :

Dokrmování holoubat - založil : Doch - 5.3.2020
Dokrmování holoubat - založil : Doch - 18.3.2020
Dokrmování holoubat - založil : Doch - 7.6.2020

Stačí si to vyhledat a pročíst, nebo si pamatovat, jak jste ta svoje holoubata dokrmoval v březnu 2020 ?????
Tak ať se vám to podaří rychle pročíst a vyřešit.
p.š.

maho napsal(a):
Řekl bych že je to spíše jakoby vypelichané. Prosvítá růžová kůže. Udělal jsem pár fotek. Během focení jsem neviděl žádný výtok ani nezpozoroval kýchání. Trus normální, žádná vodnatost ani průjem.

Stručně Vám napíšu, jak to vidím já, a co bych s tím udělal :
- z fotek to na rýmu nevypadá, to by asi musel mít za tu dobu zalepené nosní otvory a zalepené nečisté ozobí.
- zkontrolujte vnitřek zobáku, zda tam nejsou nějaké nánosy zpravidla bývají sýrově žluté; rovněž nepředpokládám že tam bude něco neobvyklého.
- jak již bylo výše uvedeno,mohla by to být jedna z málo obvyklých forem diftérie - neštovic. To by jste při velmi pozorné prohlídce mohl, ale i nemusel, nalézt i někde na těle, třeba i v blízkosti kloaky. / podobné útvary /.
- někdy se takovéto útvary vytvoří na jemnější kůži s tím, - jak píšete "vypelicháním " - působením patazitické zákožky.

Přestože je zimní období a pro jednotlivé případy nejsou moc příznivé podmínky,ale protože neznáme v jakém prostředí - holubníku jsou holubi chování, zda je holubník zateplený a pod. je možný i výskyt lehčí formy onemocnění, obvyklých v jarním, či letním období.

Proto holuba prohlédněte, pokud máte možnost, dejte ho do " klece", aby jste k němu měl snadný přístup a jak již bylo výše uvedeno, zkuste to lehce setřít. Podle mne to bude dost držet. Neodstraňujte to násilím, zakápněte - potřete to celé jodovou tinktutou, nelijte mu to do zobáku !!! a potom to potřete třeba i tím výše uvedeným framikoinem. / nebo nějakou jinou hojivou, hlavně mastnou mastí /. To provádějte minimálně 1-2 x denně po dobu 3 dnů /

Teď vám toto moje doporučení stručně zdůvodním :
Nepředpokládám, že je to následek rýmy či trichomonád. Nejbližší by to mohlo být k zákožce či diftérii. To by jodová tinktura mohla oboje "zastavit " mastnota zákožku udusit, krustu změkčit a ta v obou případech později i sama odpadne. Jen žádné násilí, myslím že chemii - léky v tomto případě nebudete potřebovat.
Rozhodně to není jednoznačný důvod pro utracení holuba.
Závěrem tohoto mého stručného doporučení bych vás chtěl požádat, aby jste nás informoval, jak to probíhá, případně jak to dopadlo.
p.š.

https://youtube.com/watch?v=bKGZYP6sYCQ&feature=share

Mám tuto zkušenost s kočkami. Sousedova kočka dobře živená si mých holubů vůbec nevšímá, ale kosa a ostatní ptáky chytá i vybírá hnízda na stromech.Další kočka druhých sousedů byla tak mazaná, že se mě vyhýbala a plížila na mé zahradě tak, abych ji neviděl. Postupně mi za jeden den z holubníku, kde jsem měl otevřené dveře odnesla asi 8 holubů sedících na hnízdě. Byla to kočka, kterou si sousedi donesli z chaty u lesa, kde žila původně volně.
Sám jsem měl kočku - domácí, která silně pokukovala po holubech, a tak pokud jsem měl holuby puštěné, kočku jsem z bytu pro jistotu, aby se k chytání holubů neodhodlala - nepouštěl.
Rád bych vám ale doporučil následující : V české televizi je pořad ve kterém radí, jak převychovat psy a kočky, které mají různé zlozvyky. Rád se na tento pořad příležitostně koukám a musím přiznat, že rádci mají velice odborný přístup s dobrými výsledky. To nejdůležitější je však to, že stále inzerují - žádají majitele těchto problémových zvířat, aby se přihlásili, že budou problematiku chovatele řešit.
Tak to je příležitost pro Vás, protože odstranit vámi popsaným způsobem kvalitní kočku já nepovažuji za ideální řešení. Samotnýho by mě zajímalo, jak znalec v této problematice bude postupovat ?
Závěrem Vás poprosím, pokud ČT oslovíte a přihlásíte se s problematikou své kočky, aby jste na těchto stránkách alespoň stručně napsal jak se to bde řešit. Určitě by to zajímalo i ostatní přátele všech zvířat.
S pozdravem
p.š.

Rád bych poděkoval Kouťákovi za pochopení a vysvětlení. Jen bych si dovolil doplnit, že pokud jsem uvedl, že jsem se nikde nedočetl, že by léčení holoubat na hnízdě někdo propagoval, tak zásadně vycházám z toho, že to nezaznělo v žádném příspěvku na tomto vlákně. Současně jsem přesvědčen, že reagovat se musí na zadanou otázku v daném vlákně, nikoliv míchat různá témata z jiných diskusí mezi sebou bez patřičných vysvětlení či souvislostí.
Ještě jednou děkuji Kouťákovi a ještě využiji mé přítomnosti v této diskusi proto, abych zvláště poděkoval Kouťákovi za propagaci volného chovu Slezského barevnohlávka, kterého bych si taky rád pořídil, protože si stále drží ve volném chovu vzhled i vlastnosti, které jsou publikovány v mé velice oblíbení knize : ČESKÉ HOLUBÁŘSTVÍ z r.1940, která svým rozsahem a odborností podle mého názoru nebyla ani s touto pokročilou dobou překonána.
p.š.

Máme-li se domluvit, a najít nejlepší řešení, je bezpodmínečně nutné si pozorně přečíst co napsal ve svém dotazu " rastoz " !!!!!!!!!!!!!!!!!!!

" Pan rastoz " nám napsal, že provedl rozbor trusu před přeléčením a potom přeléčil kokcidiozu, tricho a e-coli. Potom se ptá, zda v průběhu chovné sezóny má ještě léčit tricho ?

Já jsem k tomu dodal, že :

Podstatnou věc však neuvedl, a to výsledky rozboru !!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Potom, lze reálně uvažovat, co dělat v průběhu chovné sezony.

Nutno podotknout, že pokud léčba byla provedena kvalitně s následnou desinfekcí, zpravidla se v průběhu chovné sezony nemusí provádět preventivní léčba.Postačí kvalitní výživa s přírodnímu produkty a vytvářet maximální podmínky pro přirozenou imunitu. Když se v tomto postupu něco zanedbá a neprovede přesně, musí se léčít a léčit a léčit, furt dokola.
Prosím zkuste se nad tím zamyslet !
p.š.

{b}Reakce PT Tibor Slovensko :{/b} Kurník chlapi z trusu tricho? Snáď zlý sen.

za 1/ Nikdo v tomto vlákněpřece neuvedl kde a jak se rozbor prováděl !!!!!!!!!!!

za 2/ MVDr. Michal Poláček na stránkách ČSCH PH - veterinární okénko, viz nemoci parazitální, část II.
cituji :Orientačně se dají trichomonády ověřit z čerstvého trusu reakcí s chloroformem !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Při vší úctě ke znalostem PT Tibora nevím, jak si jeho reakci vysvětlit ?

Reakce PT Raspic :{/i} A žádný rozbor nepotřebuji. A názory na léčení slabších holoubat na hnízdě proti "tricho" je holý nesmysl. A už vůbec nevím co znamená preventivní léčba. Copak se dá něco léčit (leky) preventivně!!!

za 1/ tazatel měl již rozbor provedený. Asi ho považoval za potřebný, což je na iFauně hojně propagováno např. od př. Kouťáka. Nikde jsem se zde nedočetl, že by léčení holoubat na hnízdě někdo výrazně propagoval. !!!!!!!!!!!!

za 2/ Např. Metrozol - veterinární léčivý přípravek - viz Dávkování pro PH : léčebná dávka 3g/l pitné vody, po dobu 7 dní ; Během chovné sezony léč.- preventivní dávka 1,5g/ l pitné vody, podávat dva dny ve 14-denních intervalech atd.............
Tak to je ta prevence, třeba veterinárním přípravkem, sám jsem doporučoval : Postačí kvalitní výživa s přírodnímu produkty a vytvářet maximální podmínky pro přirozenou imunitu.

Je škoda, že na této diskuzi se pozorně nečte zadání dotazu a i zkušení chovatelé exibují a nespolupracují nebo nenavazují v poskytnutí nejvhodnější odpovědi na zadaný dotaz, čímž ve většině případů vnášejí zmatek začínajícím chovatelům do celé problematiky. Také jsem si všiml, že špičkoví chovatelé se těchto diskuzi straní, a tím je diskuze odborně ochuzena. Např. PT 5555 v nedávné diskuzi na jiném vlákně uvedl, že " bude-li tato diskuse smysluplně pokračovat " .......... bohužel, nepokračovala a on se již dál nezapojil.

Staré dobré přísloví : 2 x měř a jednou řež. přeloženo do češtiny............ viz výše.
Raspicovi i Tiborovi i vám všem, přeji hodně zdraví a úspěšnou letošní chovatelskou sezonu.
p.š.

Něco je tu blbě zadané a potom se to rozvádí ????

" Pan rastoz " nám napsal, že provedl rozbor trusu před přeléčením a potom přeléčil kokcidiozu, tricho a e-coli. Potom se ptá, zda v průběhu chovné sezóny ještě léčit tricho ?

Podstatnou věc však neuvedl, a to výsledky rozboru !!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Z rozboru by mělo být zřejmé, co bylo nalezeno a v jakém množství. Potom se cíleně provádí prevence, nebo léčba a desinfekce.

Potom, lze reálně uvažovat, co dělat v průběhu chovné sezony.
Nutno podotknout, že pokud léčba byla provedena kvalitně s následnou desinfekcí, zpravidla se v průběhu chovné sezony nemusí provádět preventivní léčba.Postačí kvalitní výživa s přírodnímu produkty a vytvářet maximální podmínky pro přirozenou imunitu. Když se v tomto postupu něco zanedbá a neprovede přesně, musí se léčít a léčit a léčit, furt dokola.
Prosím zkuste se nad tím zamyslet !
p.š.

Něco Vám poradím :
Máte doma 5 párů holubů + 1 lichého.
Všechny je pochytejte do přepravky a přizvěte si pomocníka. Zavažte si oči a ať vám postupně podává ty holuby a roztřiďte je podle těch stydkých kostí, na holuby a holubice, aniž by jste věděl, co vám pomocník podává.
Potom uvidíte, k čemu je tato metoda.
Můžete na této metodě určení pohlaví vyzkoušet kohokoliv. Pokud nebudete švindlovat a svoje holuby v ruce nepoznáte, přesvědčíte se, že toto je dlouhodobě zažitý blaf, který traduje i u některých exotářů apod.
To co popisujete nasvědčuje tomu, že se jedná o silného vitálního holuba, který nemá svoji holubici a boří již sestavené páry tím, že se pere s holuby i se spářenými holubicemi, které o něj nemají zájem. Proto ho oddělte, sežeňte mu holubici, a dejte je do budníku, aby na sebe viděli a zpočátku nemohli k sobě. / oddělené např. pletivem/. Za nekolik dní je pusťte k sobě a uvidíte, že se zapáří. Někdy to trvá i týden; hlavně záleží na holubici, jak brzo půjde s tímto holubem "do páru " / chtít se pářit.
Tak pokud vyzkoušíte tuto radu, s dodržením popsaného principu, uvidíte že se výsledek dostaví. Trpělivost především.
p.š.

Devítidenní holoubě se dá dokrmovat a pokud chováte vzácnější, nebo na odchov náročnější plemeno, tak je dobré se to naučit.
Ve vašem případě bych vám doporučil nejjednodušší postup a to namočit třeba tak na dvě až tři hodiny pšenici a holoubátko každý večer ručně dokrmit. Množství kolik, odhadnete tak, že se podíváte jak je velké volátko u toho prvního a protože toto je menší, tak přiměřeně dokrmíte i to druhé. V prvních dnech radši méně, aby to nebyla moc velká změna a holoubě to stačilo trávit. Později - podle vaší zručnosti a velikosti holoubátka můžete dokrmovat mokrou peluškou, hráškem či drobnou kukuřicí, rychleji to přibývá. Vždy to zrní při ručním krmení musí být mokré, lépe to holoubátko polyká. K trávení zrní holoubě potřebuje dostat do volátka dost vody. Suché zrní bez vody netráví.
Potom je druhý způsob dokrmování, a k tomu stačí ve vašem případě namočit třeba granule pro holuby, nebo pro slepice, sehnat si velkou injekční plastovou stříkačku, odpovídající měkou silikonovou hadičku a tuto řídkou kaši vpravit holouběti přímo do volátka. Tato problematika na iFauně byla před několika léty podrobně popsána a byly k tomu přiloženy i odpovídající fotografie. Také jsem tu psal o dokrmování jen u několika-denních holoubátek, kde jsem dříve používal řídkou směs z uvařeného vaječného žloutku, rozdrcených piškotů, jogurtu a šťávy z mrkve. To je již ale pro zručnější chovatele a nejlépe, když vám to někdo ukáže .
Nedoporučuji to dělat bez zaučení, protože by mohlo dojít k poškození nebo trápení a to není potřeba.
Umět můžeme všechno, ve svém chovu krátkozobých holubů jsem upředňostňoval vhodné odpovídající chovatelské prostředí, zdraví a vhodné krmení. Pokud je možný aspoň občas volný prolet je to k nezaplacení. Potom jsem po stabilizaci chovu odchovával i krátkozobých rejdičů dvě holoubata bez dokrmování.
Dnes je mnoho variant řešení, popsal jsem vám jen ty, o kterých si myslím, že jsou snadno a levně proveditelná.
p.š.

Holubi a ptačí chřipka


Článek z časopisu „Geglügel-Börse“ 10/2003 – str. 39


S vypuknutím ptačí chřipky v Holandsku, Belgii a v Německu se vnucuje otázka, jestli i domácí holubi (poštovní i okrasní) mohou onemocnět touto virovou chorobou.

Na základě dvou vyšetření – pokusů v USA z roku 1996 (Panigrahy et al.: Susceptibility of Pigeons to Avian Influenza) a 2002 (Perkins and Sweyne: Pathogenicity of a Hong Kong – Origin H5N1 Highly Pathogenic Avian Influenza Virus for Emus, Gees, Ducks and Pigeon) můžeme vysvětlit, že holubi se nakazit ptačí chřipkou nemohou.

Rozhodující pro tyto závěry jsou vyšetření z roku 1996 u holubů, kteří byli infikováni prostřednictvím kapénkové metody (oculomasal) tím typem viru, který v západní Evropě vyvolal propuknutí ptačí chřipky. Tyto vyšetření ukázaly, že žádní holubi se virem nenakazili a ani nevykazovali vytvoření protilátek (imuniologickou reakci), jak to obyčejně při infekci bývá. Holubi dokázali, že na tento virus nejsou vnímaví. Ve stejném prostoru byla s holuby umístěna i drůbež, která nevykazovala žádné příznaky onemocnění a opět neměla vytvořené žádné protilátky, takže nemohla být holuby ani infikována.

V druhém vyšetření – pokusu, byli holubi infikováni nitrožilně (přes žíly). I při této studii se ukázalo, že holubi nejsou vnímaví na zmíněný virus. Slepice ve stejném prostoru, které byly také tímto virem uměle infikovány, onemocněly, vykazovaly protilátky v krvi (serorespons) a dvě třetiny z nich uhynuly. Holubi naopak nevykazovali ani příznaky choroby, ani protilátky.

Výsledky těchto vyšetření oznámil Holandský svaz poštovních holubů holandskému ministerstvu, aby tím poukázal na to, že poštovní holubi ve věci ptačí chřipky nepředstavují žádný rizikový faktor. Stejně tak svaz německých chovatelů poštovních holubů mezitím připravil publikaci, vycházející ze studie z roku 1996 o tom, že holubi tento nebezpečný virus nepřenášejí. Další otázky, které se vyskytují, jestli holubi mohou tento virus přenášet, se tedy tímto stávají zbytečné. Vyšetření na univerzitě Iowa ukázaly už v roce 1993, že ptačí chřipka není holuby přenášena na ostatní vyšetřované druhy ptáků (slepice, krůty).

Výsledky uvedených vyšetření budou jistě zajímat hlavně chovatele drůbeže, protože se zde konala přímá porovnání holubů s drůbeží v jednom prostoru. Vždyť mnozí chovatelé drůbeže chovají také holuby a tyto spolu na výstavách také vystavují.

jirinovak napsal(a):
Já chovám křížence a jsem s nimi velmi spokojen.

Na fotografii je holubička - kříženec benešáků, pštrosů a prababička byla kinga.

Děkuji panu PG80 za fotografii z výstavy MORAVIA.

Kříženci kingů s benešáky nebo pštrosy jsou velmi plodní, a jsou to výborní rodiče. Což překvapuje vzhledem k tomu, že kingy jsou často odchováváni pomocí chův.

Na letošní speciálce klubu benešáků jediný výletek který dostal 97 b., byl žlutý kříženec
- táta BN / máma pštroska

JN

Nejsem chovatel benešáků a proto se jen slušně zeptám : Na přiloženém oceňovacím lístku ze SPECIÁLKY je napsáno Benešovský holub a 96 bodů. Nikoliv 97, jak u "křížence" výše uvedeno. Není to tedy nějaký FAKE ????

Dále bych poprosil o vysvětlení, jak se to, že to je opravdu kříženec pozná, nebo se to tvrzení věrohodně prokáže ?
To ti všichni chovatelé a funkcionáři klubu to neví jak se liší kříženec od čistokrevného, případně se na speciálce neřídí chovatelé i posuzovatelé vzorníkem ČSCH ???
Bývá dobrým zvykem, že oceňovací lístek Šampion výstavy - je podepsán více posuzovateli, neb na takto udílený titul se obvykle posuzovatelé na závěr pozouzení výstavy domlouvají. ????
Předem děkuji za fundovanou odpověď k podstatě tohoto mého dotazu.
p.š.

S tímto onemocněním jsem se taky opakovaně setkal, nikoliv z výstav, ale ze závodní a tréninkové činnosti s poštovními holuby. Tomu rizikovému kontaktu v tom množství holubů různých chovatelů se v této profesi nedá vyhnout. To onemocnění pozvolně přichází koncem závodní sezóny a trvá u holoubat, převážně pozdnějších vpodstatě doposud.
Asi bych zbytečně opakoval výborná doporučení z některých předcházejících příspěvků, protože u každého to je trošku jinačí a každý věří taky něčemu jinému a u někoho - každá rada marná.
Proto uvedu svoji zkušenost :
Mám výběr mezi dvěma opravdu kvalitními veterináři ale taky kontakt s velmi zkušenými chovateli, proto postupy při potlačování této zdravotní problematiky já dnes již považuji ze dost dobře zvládnutelné.
Co bych tedy doporučil : Jedná se především o nemoc holoubat, na kterou jsou holoubata náchylnější v případě nějakého oslabení . Tím je především stres ze závodů, z výstav, fyzická zátěž, oslabení při pelichání, slabší kondice při nevyváženém krmení či napájení. Tedy nejen holuby pokud možno nevystavovat těmto faktorům, ale i sám virové onemocnění si domů nepřenášet např. na šatech z cizích rizikových postorů a návštěv.
Objeví-li se v chovu výše uvedení zvracení a řídký zelený trus, je potřebné zabránit dedydrataci z průjmu, tedy dalšímu oslabení a neprodleně nasadit jak do pití, tak do krmení kvalitní dřevěné uhlí. To je velice významné, vpodstatě předávkovat se to nedá. Nikomu bych nebránil jak výše uvedeno, dále podávat probiotika, třeba je i mírně předávkovávat, výborný je granulovaný grit s mořskou řasou atd. a pod.
Z těch snadno a rychle dostupnýchpodpůrných následných léčiv se letos u kamarádů osvědčil slovenský přípravek STK, což je laicky jednoduše řečeno - několik v jednom.
Dál už se z toho holub musí při vaší kvalitní péči dostat sám. Podchytí-li se to hned, za tři až čtyři dny je z toho většina vpodstatě za vodou.
Protože se tím tak trochu zabývám, proto mám dost kontaktů s ostatními chovateli a mám vysledováno, že od některých párů holoubata zatím nikdy neonemocněla, zatím co od jiných ta holoubata jsou k onemocnění silně náchylná. Tyto páry je potřeba pokud možno vyřazovat z chovu.
Letos jsem neměl sebemenší problém, neb jsem včas očkoval vakcinou COLVAC RP. Je to kombinovaná vakcina na Rotavirus a Paramyxovirus. Tedy pro poštovní holubáře je stejne očkování na PMX u závodních holubů povinné.
Toť moje dosavadní zkušenosti.
Ještě něco bych chtěl k předcházejícím diskusním příspěvkům doplnit. Každý chov by měl být na nějaké dobré úrovni a tím bude mít i svoji přirozenou imunitu a odolnost. Proto i k úspěšnému chovu patří vyvážené krmení, napájení, dobrá hygiena chovu atd. Pokud se i potom objevi nějaké onemocnění, je nutné dodržovat zejména u léčiv :Pokyny pro správné podání, předepsané dávkování, expiraci atd. neb jinak se vše míjí účinkem.
p.š.

V první řadě je vhodné si upřesnit, o jakou výstavu na které chci vystavovat se jedná a kdo ji pořádá. Těch možností je dneska povícero.
Potom v každém případě je nutné se seznámit s výstavními podmínkami, kde jsou uvedeny podmínky, které je nutné splnit, aby vaše zvířata byla na výstavu přijata.

Pokud se tedy bude jednat o výstavy pořádaní organizacemi ČSCH, ve výstavních podminkách bývá uvedeno, zda musíte být členem ČSCH a např. bude-li to kontrolováno, nebo zda se např. jedná o výstavu propagační, kde pro malý počet zvířat nebudou holubi posuzováni. Potom po dohodě s pořadatelem, takový holub by mohl být vystaven třeba i nečlenem ČSCH.

Tak je možné si vyložit níže zkopírované texty z Výstavního řádu ČSCH.

1. Místní výstavy - pořádají základní organizace s vědomím příslušné oblastní (okresní,
městské) organizace. Je-li na výstavu přihlášen malý počet zvířat, může pořádající organizace
upustit od jejich posuzování, je však povinna vhodnými informačními prostředky s tímto
záměrem předem seznámit všechny vystavovatele.

2. Pořadatel zpracovává propozice výstavy. Propozice určují podmínky pro vztah pořadatele a
vystavovatele, stanoví organizační a ekonomický způsob přípravy, průběhu, likvidace
výstavy, náležitosti související s případným odřeknutím výstavy, stanoví zásady pro vystavení
zvířat, péči o ně v průběhu výstavy, prodej zvířat na výstavě, pro účast zahraničních
vystavovatelů na výstavě, nečlenů Svazu na výstavě, případně kontrolu členství atd. Pořadatel
zajistí zveřejnění propozic, distribuci přihlášek, opatří souhlasy vystavovatelů s propozicemi a
se zveřejněním osobních údajů v katalogu.

Z toho vyplývá že vaše výstavní činnost je hodně omezena hlavně tím, že nemáte kroužky mezinárodní EE, nebo EE ČSCH. Na většině místních výstav co já znám, se členství v ČSCH nepředepisuje a zejména nekontroluje, snad proto, že vystavovatelů je často dost málo a proto se "vystavují" třeba i PH bez ocenění, aby byly plné klece, atd a pod.

Pokud máte nějaké kvalitní holuby kroužkované "nestandardními" kroužky a rád by jste měl posouzenou jejich výstavní kvalitu, doporučuji se domluvit s nějakým zkušeným chovatelem, případně s pořadatelem výstavy a přítomným posuzovatelem, aby se vám na tyto holuby podívali a posoudili je. Většinou aby nebyl problém je vhodné mít k těmto holubům veterinátní potvrzení o jejich zdravotním stavu, případně tyto holuby posuzovat mimo výstavní areál.
Rozepisuji stručně tyto možnosti pro začínající a mladé chovatele, kteří často nemají v blízkosti svého bydliště MS ČSCH a pod. ,protože holub nemůže za to, čím ho kdo okroužkuje.
V každém případě však doporučuji holuby kroužkovat kroužky ČSCH, protože to je osvědčená praxe.
p.š.

Ve svém diskusním příspěvku jsem uvedl svůj názor a polžil otázku, na kterou zatím nikdo neodpověděl, nebo jen zástupně : např.

Jenom drobnou odpověď. Pávíky na klasických výstavách nikdo nevystavuje, protože v běžných malých klecích se nedají objektivně posoudit. Nejdůležitější plemenný znak, který se posuzuje u pávíků je postoj a chůze (dále tělo, křídla a vějíř), což se v malých klecích (50 cm x 50 cm nebo 60 cm x 60 cm) jednoznačně posoudit nedá a tím posuzování pávíků v malých klecích nedává smysl. S druhem oceňovacího lístku to nemá nic společného.
Patrně klub uznal za vhodné plemenné znaky pávíků posuzovat jiným způsobem, než je posuzovacím řádem ČSCH stanoveno a jak vidno, je to tolerováno. Dle mého názoru správně a nemám s tím problém.
Proč tedy klubu ČS, nařizovat něco, co se klubu dlouhodobě nelíbí,/ asi vědí proč/ když chovatelům pávíků je to tolerováno a taky jim chovatelé ostatních klubů do toho jakým směrem šlechtění a posuzování si zvolili nemluví a neposílají je na dvůr.
bod 1) jsem uvedl proto, že zřejmě jednotné posuzování u nás neexistuje a jak vidno ani existovat nemůže. No a jak posuzovat ČS bych ponechal na úvaze těch, kteří je chovají, spoléhal bych na to, že tomu rozumí lépe než kdokoliv jiný a UOK na tom bude s klubem spolupracovat a argumentaci povede ve věcné odborné rovině, nikoliv v tak, jak doposud.

Co se týče posuzování na novém ,, evropském,, lístku nemá klub chovatelů strukturových holubů žádné problémy a plně jej podporuje. Troufnu si říct, že pro všechny plemena strukturových holubů je naopak výhodnější a lepší, než starý český.
Toto vaše stanovisko v diskusi nezpochybňuji, pouze postrádám to podstatné sdělení, v čom je to výhodnější a lepší ????. Já jsem svůj stručný názor na porovnání posuzovacích lístků uvedl a označil jednotlivými body. A to mi od Vás ve vašem vyjádření chybí !!!! /S prominutím se tomu vašemu vyjádření říká nepodložené tvrzení/

Chtěl bych připomenout, že Klub chovatelů strukturových holubů posuzování na Evropském lístku zavedl již v době kdy byl u nás platný ,, starý,, český oceňovací lístek a tak jsme byli pravděpodobně první klub v ČR, který posuzování na evropském lístku použil.
Pro stručnost - souhlasím s tímto názorem : A nikdo vám ho nezakazoval používat i když byl platný starý.Tady je vidět když to ÚOK vyhovuje je to v pořádku když ne tak se to prostě zakáže.

Primární je kvalita hodnotitele,druhotná je forma či způsob posouzení. .V Kolíně,delší ocas,srážka jeden bod,delší ocas jiný posuzovatel ohodnotil srážkou tři body,oceňovací lístky stejné.Ovšem jiná je situace z pohledu,kdo vyhraje "válku"
O primární kvalitě hodnotitele je v tomto případě řeč mimo mísu. Tady se jedná o formu zápisu, která je na novém posuzovacím lístku méně srozumitelná a nepřehledná.viz moje stručně uvedené zdůvodnění pod jednotlivými body, které je bezpředmětné znovu pro pozornějšího čtenáře donekonečna opakovat.
A k tomu dlouhému ocasu : Máme na výstavě dva holuby, jednoho s poněkud delším ocasem a druhého s ocasem opravdu dlouhým. Tak ten první dostane na starém posuzovacím lístku -1 a ten druhý třeba ty -3. To není válka to je naprosto jasný, protože délky ocasu jsou různé.
Na Nový posuzovací lístek dostanete Doporučení : Zkrátit ocas a vyber si čím ???

Pánové, poslouchejme se, a reagujme na téma : Forma, přehlednost a vypovídací schopnost posuzovacích lístků, a to jak pro návštěvníka výstavy, pro kterého se ty výstavy konají, tak potažmo i pro vystavovatele a posuzovatele. To ostatní tu bylo již několikrát napsáno a podstatu problému to neřeší.
Závěrem bych Vám všem chtěl popřát pěkné svátky a prosím přečtěte si PF JIrky Sudy, lépe bych to napsat neuměl.
p.š.

Tuto diskusi přece jen v určitých intervalech sleduji a hodnotím ji kladně, přesto že zatím nedošlo k výraznému posunu, případně sjednocení názorů. To ale není zvláště na tomto fóru očekávatelné. Začíná mě být v této záležitosti docela jasno, protože jsem letos navštívil řadu místních, okresních, krajských, klubových i dalších opravdu velkých výstav. Opravdu sleduji a studuji způsob posuzování různých plemen holubů a to na základě vlastních zkušeností s chovem různých plemen holubů, tak i s přípravou na tyto výstavy studiem vzorníků a také diskuzemi s předními chovateli i účastníky výstav. Proto bych využil náměty i z předcházejících diskuzních příspěvků a velice stručně rekapituloval můj pohled na celu záležitost.
1) Pávíky nikdo na většině výstav / mimo klubových ? / nevystavuje , neboť "nový" posuzovací lístek a způsob posuzování naprosto nevyhovuje, a to snad ani "starý" ??
2) Nový posuzovací lístek je pro mne nepřehledný, protože má jen tři hlavní kolonky na přednosti,doporučení a vady. Do těchto kolonek jsou v nestejném pořadí a neuspořádaně vepsány příslušné údaje. K těmto údajům není nikde vysvětlen rozdíl a účel posouzení. např.doporučení : zkrátit ocas, zkrátit nohy atd. / řešení nůžkami či operací, ale úprava není možná holuba - protože vylučuje holuba pro nedovolenou ůpravu/.
3) Pokud existuje ze školení posuzovatelů jakýsi návod, že se do každé kolonky mají napsat alespoň 2 - 3 ?? přednosti či doporučení a vady jsou již nějaké vážnější nedostatky, tak mě to utvrzuje v tom, jak jsme ve starém lístku hledali, za co ty body strhnout, tak tady opět hledáme co tam za ty 2x tři údaje zase napsat. Ale to podstatné je, že se to tam nasmolí na jednu hromádku a je to nepřehledné.Výklad, co je to doporučení a co vada pro návštěvníky a asi i pro většinu chovatelů chybí, protože to alespoňi v logice běžně naší mluvy je úplně mimo mísu. / Zkrátit ocas ?? /
4) Jak vidno, tak s novým způsobem posuzování se ani většina posuzovatelů nezžila a to se již tímto způsobem posuzuje pěkná řádka roků.
5) Starý posuzovací lístek byl přehledný a odpovídal vzorníku při bodových srážkách s rozlišením malé a velké vady,příslušnou srážkou bodů, případně označením přednosti na pozici zakroužkováním či vypsáním.
6) Na výstavě Starý posuzovací lístek mě umožnil v řadě vystavených holubů rychle najít na lístku bez jeho celkového luštění - např. pěkné oko na pos. 3?, a posuzovatel tuto rychlou orientaci mohl využít i při zpětné kontrole svého posuzování. To bezesporu vede ke kvalitě posouzení.
7) Po zavedení jednotného způsobu posuzování, je obvyklé, že pokud se stále vyskytují negativní připomínky, že ÚOK tedy - Ústřední odborná komise - odborně přistoupí k řešení této probematiy a to např. soustředěním připomínek z klubů, a hlavně odborným vysvětlením, zdůvodněním - z porovnání vad a výhod. V tomto ÚOK zaspala především ve své odbornosti, kterou nahradila vyžadováním poslušnosti.
8) Nemusím znát a vědět všechno,mohu se i mýlit a proto prosím znalce této problematiky napište sem prosím, co nám ten nový posuzovací lístek přinesl, případně kde existují informace, ze kterých bych se mohl poučit a uznat, že Nový posuzovací lístek není krokem dozadu, přesto, že je "evropský" ???
p.š.

Myslím, že toho bylo napsáno v reakci na toto téma docela dost a proto, abychom se v tom neutopili, pokusím se to někam posunout :
- nový posuzovací lístek je již dost dlouho v používání, abychom ho mohli porovnat a reálně posoudit se starým posuzovacím lístkem, vč. jeho vypovídajících schopností.
- já osobně žádné zlepšení nevidím a ani zde v diskuzi jsem krom toho, že se jedná o přizpůsobení se jednotnému "evropskému " způsobu nenašel. Opak je pravdou.
- je zatím jen mou pravdou, že pokud nenosím sebou vysvětlující návod na vyplnění nového posuzovacího lístku, tak mu ve všech punktech nerozumím, a jak je vidět, " " nerozumí" mu po těch letech posuzování ani posuzovatelé - protože ho stále nedodržují ; proto děkuji p. Máchovi za zveřejnění části návodu, mě i chovatelské veřejnosti dosud utajeného. Včera jsem něco takového neúspěšně hledal na stránkách ČSCH a nic tam není !!!!

Abych toho nepsal zbytečně moc a tuto slušnou diskuzi nerozptyloval, poprosil bych zastánce - nového posuzování o výčet kladů nového posuzovacího lístku, nebo alespoň na nějaký odkaz, kde je toto porovnání či vyhodnocení oproti starému uvedeno.
Děkuji.
p.š.

Jsem rád, že v reakci na toto, mnou založené téma bylo reagováno s maximálním pochopením. Ve svém příspěvku jsem se snažil alespoň částečně popsat svůj pohled na posuzování holubů, a rád bych svoji původní úvahu rozšířil tak, abych se obohatil o případné, slušně uplatněné názory ostatních chovatelů. Pouze na základě kvalitních argumentů a společným úsilím, lze současnou většinou zkostnatělou administrativou, často využívající pasivitu široké členské základny v této oblasti, pohnout k racionální změně.
Dnes jsem se vrátil z velice pěkné výstavy v Brně – Moravia. Nemohu ji nepochválit a vyjádřit jejím pořadatelům výborné hodnocení.
Stručně :
- kvalitní nové klece s vhodně zvolenou podestýlkou, umístěné na zvýšeném podstavci i u drůbeže
- kvalitní prosvětlení haly s převážným podílem přirozeného světla, zvláště u holubů
- výborné ovzduší v hale, bez odéru od králíků, apod.
- dostatečné množství lavic a stolků pro příp. odpočinek a diskusi na výstavě se potkávajících chovatelů
- vzorně připravené oddělení pro „burzu“, která však byla chovateli hodně málo využitá
- kvalitní katalog a solidní zastoupení všech druhů zvířat.
A teď k tomu posuzování :
Trvalo mi asi pět a půl hodiny, než jsem prošel cca celou výstavu. A myslím, že u holubů, v sekcích klubů, byli holubi posuzováni asi posuzovateli, jistým způsobem s těmito kluby blíže spřátelenými, resp. odborně osvědčenými. Z některých diskusi mám zato, že tito posuzovatelé jsou již s těmito kluby „dohodnuti“ , že posuzovací lístek by měl obsahovat “několik“ aspoň 2-3 přednosti a dtto doporučení vč. příp. vad. To se mi také na této výstavě, při prohlídce oceňovacích lístků tak nějak potvrdilo. Tento způsob vyplnění současného posuzovacího lístku, tak nějak eliminuje dle mého názoru jeho menší obsahovou kvalitu a porovnatelnost ocenění posuzovaných holubů.
Vím, jak nový posuzovací lístek vypadá,( také já jsem dělal na výstavách zapisovatele), ale kolonka vady se vyplňuje velice sporadicky, přesto, že ze vzorníku holubů jsme zvyklí na vady malé, vady velké, vady výlukové, nověji na vady přípustné, které se tolerují atd. příp. v jiném vzorníky - uváděném odborném výrazu. Budu se opakovat, když uvedu z nového posuzovacího lístku odstavec : DOPORUČENÍ : ZKRÁTIT KŘÍDLA, ZKRÁTIT OCAS, ZKRÁTI ZOBÁK, ZKRÁTIT či PRODLOUŽIT NOHY atd. apod. Vím jak to zkrátit ??? ale nůžkami se to stříhat nemá, to posuzovatel pozná ???? Zbývá mě tedy ještě poslední „výhoda“ nového posuzovacího lístku a to je jeho totožné uspořádání a přizpůsobení způsobu posuzováni s okolními zeměmi.
Výhody starého posuzovacího lístku jsem již popsal, jsou také uvedeny v ostatních - předcházejících příspěvcích. Přece jen mám-li předepsané posuzované posice s možností případného zvýraznění upřednostňovaných posic , tak je to i vlastní posouzení snažší, přehlednější a tím věrohodnější. A to především jak pro chovatele, tak i pro návštěvníky výstavy, prohlížím-li a porovnávám vystavené a oceněné holuby vedle sebe v řadě.
Touto moji úvahou nenabádám nikoho k nějakým truc-podnikům, ale k případnému pokračování zájemců o tuto problematiku bych dal snad ještě jeden námět k zamyšlení a vyjádření :
Přece kvalita posouzení je především odvislá od kvality a přístupu posuzovatele.!!! A teď jde o to, na jaký kus papíru ten jeho výrok zapíšeme????? !!!!!!!
Nevím, zda opravdu musíme tak tvrdě a jednotně trvat na tom, jak je papír nalinkován!!!!!! I
Možná nám tyto tzv. žabomyší spory zbytečně ubírají energii v hledání námětů na zlepšení kvality posuzovatelů, protože dle mého názoru v té kvalitě, přístupu a odbornosti posuzovatele je jádro pudla.
p.š.