Novi841
Informace o uživateli:
-
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Registrace od: 13. 8. 2020 15:59:59
Naposledy přihlášen: 31. 10. 2021 17:43:58
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
To je výborný nápad, jak přijít o prsty, psali mi to přímo chovatelé varanů.. je to vrcholový predátor, o potravu se nedělí a nikdy nebude. Jsou velmi inteligentní, cvičili je nebo s nimi pracovali i za pomoci targetu, ale žádné místo v hierarchii mu chovatel neurčí - jak? Viděla někdy aspoň pisatelka příspěvku dospělého salvatora? Silně pochybuju..
Měl jsem velkého Varanus albigularis, a kdybych ho chtěl cvrnknout do čumáku, tak tou rukou už bych si pět piv asi nikdy neobjednal..😀
Elbundova
napsal(a):
Dobrý večer, syn měl pár měsíců agamu. Krásné mu jedla a čvachtala se ve vodě. A o pár dní syn na Agamě zpozorněl tim ze nechtěla jíst, pořád otevírala pusu, krmil ji tak po 3 dnech cvrčkami a červíky, a ještě mi říkal že agama skákala na sklo. Je pravda že ji syn neměl přímo ze zverimexu ale od jedné paní, takže nevíme jestli to byla samička nebo samec a v noci nám agama umřela, je pravda že měla jen jedno světlo, a to měla REPTI UVB 15.0 EXTRA STRONG 13 W. A neměla světlo na vyhřívání. Voda se Agamě měnila skoro každý den, když byla od červeného písku.
Dobrý večer, za prvé, je diskuse přes pět let stará. Za druhé, když nesplníte ty nejzákladnější podmínky chovu, tak co čekat.
lupus4
napsal(a):
A copak jí chybí ? A o kterých píseckých vetech je řeč? Mám želvy víc jak 30 let a kromě občasného rozboru trusu jsem veta nepotřeboval. A jako písečáka mne to zajímá . Jména můžete i do SZ. děkuji
Nejhorší jsou veti co nepřiznají , že neví a jejich obvyklou "léčbou" je píchnutí vitamínů, popř. nasazení antibiotik - což je v mnoha případech kontraproduktivní, až smrtelné.
Poslal jsem vám to do SZ
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
MVDr. Klára Součková, Týn nad Vltavou nebo MVDr. Emanuel Krejcar, České Budějovice. Kontakty na netu.
Ok, moc děkuji. V Písku právě byli dva veterináři. Jeden odjel před Vánocemi na tři měsíce na Kostariku, a druhý odjíždí v pátek, prý někam mimo Evropu. Ještě jednou děkuji
vlasta1
napsal(a):
Jiřine Jiřine
bohužel mi to k užitku nebude vůbec.
Mě jste říkal, že si mám nastudovat jak probíhá hibernace u želv. Bohužel jako lajk co to nezná to teď musím vysvětit Vám vzdělanému.
Takže Jirko, v přírodě je to asi tak: V době růstu zvíře nabírá hmotu a dělá si tukové zásoby a roste. A jak jde Jirko hibernovat, tak ty tukové zásoby ztrácí. Ale co je zajímavé a tady dejte pozor, tak také roste.
1 nevymýšlejte a foťte, měřte.
2 váhu nechte mamce v kuchyni, na želvy nee.
3 Jirko jak jsem psal, želva nemůže při hibernaci přibrat hmotnostně.
5 Písek jsem používal před mnoha lety a míval jsem potíže ze záněty očí.
Proto jsou kamínky pro mě lepší. Někdo tu psal, že želva kamínky žere. Tak želvy kamínky nejedí.
A ještě k fotu Uli. Jsem si plně vědom, že se Vám želva zdá pěkná. A že ještě nepoznáte minimálně začínající křivici u této želvy. Já myslím, že toto fórum je tu kvůli pomáhání zvířatům a chovatelům co dělají něco ne úplně správně.
A to vy umíte.
Koukněte třeba já. Neumím ani pravopis. Já sem psát nemůžu. Vy to umíte podal lépe.
Dobrý den, mohu se zeptat, jak se pozná začínající křivice?
Děkuji
Jiří5
napsal(a):
Novi851
Nemáte zač.
Ale tak rašeliník také plní svůj účel, jen ten drn je takový stylovější.
Co se týká tepelné úpravy zeminy, tak uvažte sám. Předpokládám že krmíte tak jak máte, takže posekáte trochu trávy a šup s ní do terka, že ano. Asi už nemusím nic dodávat, když si to dáte dohromady. Stačí když si pohlídáte hnojivo a chemii.
Ještě jednou děkuji, hned o víkendu se na to vrhnu a vše předělám.
Jiří5
napsal(a):
Dobrý den, z mého úhlu pohledu jednoznačně ano. O jiném substrátu bych ani neuvažoval. Samozřejmě netuším jaká zem je na vaší zahradě ale pokud máte možnost získat zem nejlépe nehnojenou, chemicky neošetřenou, nic lepšího se nepovede. Směs volte takovou aby byla mírně propustná, soudržná, nikoliv sypká a zbytečně prašná. Dovoli-li to dosud velikost vaší želvy, můžete vyrýt dva tři travní drny (včetně trávy), umístite je vedle sebe do terka nebo výběhu, udržujte je vlhké a získáte perfektní odpočinkovou zónu. Želvátko si mezi ně zaleze a bude spokojené. Zároveň tím dostojíte nutnosti zvýšené noční vlhkosti. Ostatní "suchý" prostor stačí potom na noc mírně zamlžit obyčejným rozprašovačem na kytky. Vždy tak aby bylo ráno již sucho.
Velice děkuji za radu, drny mně ani nenapadli, doposud jsem to řešil rašeliníkem. Ještě se zeptám, nejspíš asi hloupě:musí se ta zemina ze zahrady nějak ošetřit, než ji dám do terária?
Někde jsem kdysi vyčetl, že se má prohnat v troubě kvůli roztočům.... nedokážu si představit, že bych dva kolce zeminy, měl péct manželce v troubě.... 😀
Jiří5
napsal(a):
Ano je to jeden z primárních důvodů proč lignocel ne. Další důvody:
1/ nesoudržnost podkladu po kterém se želva v této váhové kategorii pohybuje. Po delší době chovu želva vlastně nechodí ale jakoby "plave" na substrátu kde nemá žádnou oporu a to bohužel v celém profilu vrstvy. Plastron tedy zůstává v přímém kontaktu s podkladem a želva se končetinami pouze odstrkává.
2/ vysoká prašnost suchého lignocelu. Aby želva tohoto druhu prospívala je třeba zajistit přes den suché prostředí (nezaměňujte se zvýšenou vlhkostí v noci). Lignocel takové střídání vylučuje. Buď je příliš mokrý (přes den) nebo příliš suchý (v noci).
3/ lignocel je odpad vznikající při zpracování kokosových ořechů. Vyrábí se drcením tvrdých skořápek a pletivových obalů. Zkuste se podívat, máte-li možnost, jak vypadá pod mikroskopem. Uvidíte množství malých tvrdých ostrých jehliček. Když to trochu přeženu, je to podobné jako kdyby jste používala skelnou vatu. Navíc má tu nepříjemnou vlastnost že se zejména ve vlhku, třeba právě v zažívacím traktu, na sebe jednotlivé jehličky nabalují až tak že vytvoří neprůchodný chuchvalc. Nechtěl bych se něčeho podobného nadýchat ani to dostat do očí a už vůbec ne to průběžně polykat s potravou. Ano je lehký, dobře manipulovatelný, inertní k okolí, to je ale asi tak to jediné dobré co od lignocelu lze očekávat.
Skutečnost že bývá na vebech doporučován bývá mnohdy způsobeno prostým bezmyšlenkovitým opisováním přečteného textu aniž by autor měl jakoukoliv vlastní zkušenost. Což mnohdy ani netuší protože on sám má přeci již rok nebo dva jednu či dvě želvy na kokosu a dosud přežívají a vůbec si nestěžují. Čest výjimkám. Jak pozoruhodné takové rady mohou být lze dobře vysledovat bohužel i zde na publikovaných článcích o chovu želv. Některé jsou opravdu kvalitní, důvěryhodné a přínosné zejména pro začínající chovatele. Minimálně však jeden je prostě hrůza. Podobnou kritikou jsem se vlastně zabývat ani nechtěl takže snad to stěžovaní ukončím takto. K chovatelskému úspěchu zpravidla nikdy nevede jen jedna cesta i když bych si někdy přál aby to byla zrovna ta moje.
Za vhodný substrát považuji pro tento druh hlinitopísčitou soudržnou půdu, včetně větších a menších kamínků a případných rostlinných zbytků. Mimochodem kamínky přiměřené velikosti želvy rády občas spontánně polykají, pravděpodobně jim slouží k usnadnění trávení.
Dobrý den, byla by tedy vhodná pro sulcaty ornice z vlastní zahrady namíchaná třeba s pískem do dětského hřiště?