
palban
Informace o uživateli:
Chovám" Kachny: indické běžce a kampbelky.
Králíky :kalifornský,novozélandský bílý a malý beran.
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Registrace od: 28. 1. 2015 19:58:23
Naposledy přihlášen: 19. 5. 2023 11:23:49
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
jan.kvapil
napsal(a):
Děkuji.
Pro křížení jsme používali většinou jen střední masná plemena a z plemen velkých moravský modrý. V různých variantách jsme křížili samce: burgundský, kalifornský, moravský modrý se samicemi plemen: kuní velký hnědý, velký světlý stříbřitý, činčila velká, novozélandský červený, meklenburský strakáč, moravský modrý.
Aby bylo možné udělat jednoznačné a přesné závěry vyžadovalo by to měření provádět na velkém počtu vrhů a také od různých jedinců daného plemene, takto komplexní vyhodnocení jsme neprováděli.
Z našich zkušeností však určitě ze samců, které jsme měli, mohu doporučit všechna tři plemena. Jako samice se nám nejvíce osvědčily plemena: burgundský, činčila velká a novozélandský červený. Trochu hůře z tohoto srovnání vycházely samice velký světlý stříbřitý a kuní velký hnědý, což však také bylo způsobeno tím, že tyto naše samice měli špatnou mléčnost a králíčata z tohoto důvodu byla v nižším věku podprůměrná.
Jako další plemena pro pozici samice by se daly doporučit kalifornský a český albín.
Snad asi nejvíce se nám osvědčila samice činčila velká, tato samice měla velmi dobrou mléčnost a byla výborná matka. Králíčata po této samici velmi dobře rostla ve všech případech křížení se samci: kalifornský, burgundský, moravský modrý.
Určitě by však doporučoval pro křížení raději volit střední masná plemena a když chcete zařadit něco z plemen větších, tak to udělat takovým způsobem, že jen jedno plemeno při křížení je velké, např. Jako samce použít plemeno moravský modrý a k tomu samici středního plemene (kalifornský, novozélandský červený, …).
Zkoušeli jsme i dvakrát variantu samec moravský modrý x samice činčila velká, králíčata velmi dobře rostla, ale tyto křížence je vhodnější nechat déle dorůst (alespoň o 3 týdny) než střední plemena. Samozřejmě pak při porážce mají výrazně vyšší hmotnost. Horší jatečnou výtěžnost jsme u tohoto křížení nezaznamenali.
Závěrem lze říci, že při výběru středních (masných) plemen pro masné křížení nemůžete udělat velkou chybu. Asi bych nedoporučoval plemena typu novozélandský bílý, která už jsou velmi prošlechtěna, mají velmi silnou kožku, horší jatečnou výtěžnost a také může být problém s rozmnožováním. Určitě se však také najdou chovatelé, kteří na tato plemena nedají dopustit, ale myslím si, že do chovu na maso to v dnešním stavu plemene není nejvhodnější.
Zkuste si vybrat i s ohledem na to, co se Vám libí vzhledově. Naše stránky s různými variantami křížení Vám mohou napovědět, jak budou výslední kříženci vypadat.
Krásné počtení" moc děkuji.
mysak
napsal(a):
A hlavní princip je pohlavní vázanost některých barevních rázů či znaků.
Stačí je znát a můžete dělat i křížení, které je spíš užitkové, tj to co tady popsali jiní výše, že spojovat kohouty se zlatým faktorem se slepicemi se stříbrným faktorem tj příklad, ne jen třeba nejznámější hempšírák x sasexka světlá, nebo rodajleňák x bílá rodajlendka, ale také v rámci plemene koroptví vlašák na stříbrokrkou, zlatý hamburčaňák na stříbrnou hamburčanku, zlatý lemovaný vyandoťák na stříbrně lemovanou vyandotku, kohout české zlaté kropenky na stříbrně kropenaté slepice, zlatý sebriťák na stříbrnou sebritku a podobně a podobně.
Platí to i o oranžových rázech, kdy oranžový musí být kohout, ale slepice zase stříbrná.
Dokonce platí i zlatokrký kohout x oranžovokrká.
Jinými slovy kohout v daném znaku musí být vždy recesívní než jeho partnerka. Když víme, že zlatý (původnější faktor) je recesívní a stříbrný jeho dominantní mutace. Oranžový je mezistupeň je to v podstatě rozředěný zlatý, jakýsi alelový přechod mezi zlatým a stříbrným.
Podobně jako u holubů kdy rozředěná je dilute je recívní, nad ní je bledá paled, a nad o oběma je intenzivní. Je to tzv. Alelická serie.
Tak i u rázů divokých řad je alelická série zatím třístupňová. A je vázaná na pohlavní chromozomy. Kohout má dva stejné poh. Chromozomy, slepice jen jeden nepárový. A proto slepice je na faktor, mutaci, danou barvu v divokém rázu či jak chcete vždy čistokrevná.
Nemusí být však čistokrevná na kresbu tj. Osténky, lemy, tečky, dvojlemy, kropenatost, trojbarevnost a jiné...to jsou znaky nepohlavně vázané. Pohlavně vázané je jen to jeslti je tam žlutá, zlatá, hnědá, červená, či bílá, stříbrná a oranžová barva.
Faktor žíhání (krahujcové kresby) je také pohlavně vázaný a proto se chová taky tak, když víme, že žíhanost je podpořena dominantní alelou. A proto chceme-li užitkově křížit a poznat pohlaví u kuřat, je možno spojovat jen kohoty recesvíní tedy bez faktoru žíhání, se slepicemi žíhanými. Žíhaná barva je v podstatě založená na černé, proto vznikají po spojení červených kohoutů rodajlenek a žíhaných slepic černé slepičky (morávie, horal) z neurčitou červenou barvou na krku, a žíhaní kohouti - heterozygoti, jejichž fenotyp je sice žíhaný, ale má kresbu nepravidelnou tj. Jsou tam i celá černá pera, nebo znaky "divokosti".
Zlatý versus stříbrný a žíhaný versus nežíhaný se v praxi nejčastěji používá u výroby hnědovaječných hybridů na snášku. A my je na dvorek dostaneme jako finální produkt - hnědé slepice, nebo černé. Tu a tam se objeví i žíhaní a bílí kohouti, kteří měli to štěstí či smůlu a neskončili jako jednodení ve velkém igelitovém pytli.
Pokud vám je ještě něco nejasné, zeptejte se,.
Moc děkuji za vyčerpávající odpověd, ted jsem o mnoho chytřejší. Určitě to letos hned skusim.
Díky.
jan.kvapil
napsal(a):
Chováme čistokrevné králíky moravské modré, také se jedná o velké plemeno, avšak trochu menší než belgický obr. Minulý rok jsme postavili jednu novou králíkárnu s výškou kotců 65 cm, těch 65 cm je opravdu čistá vnitřní výška kotce.
Přijde mi, že by výška kotce mohla být i o trochu nižší (třeba 5 cm), ale zdůrazňuji, že se jedná o čistou vnitřní výšku. Určitě důležitější a je to zmíněno i v příspěvcích výše je plocha kotce. V nové králíkárně máme mezi dvěma kotci přepážky a pro odchov mláďat přepážku odděláváme a vznikne kotec s plochou 210 x 85 cm. Při větším počtu mláďat ve vrhu je tento rozměr určitě vyhovující, ale na druhou stranu mně ani nepřijde, že by byl až příliš (“zbytečně”) velký.
Výše uvedené informace vychází z mých osobních zkušeností. V literatuře je běžně doporučovaná výška kotců pro velká plemena kolem 80 cm.
Máte skvělé stránky hodně často sem si je prohlížel a čerpal informace, hlavně mě zaujalo to křížení jednotlivích plemen, jaké křížení masných plemen vám nakonec vyšlo jako nejlepší?
Chtěl bych si pořídit samce a třeba dvě samice, ale ještě sem se nerozhod pro ideální kombinaci, aby to pěkně rostlo. Možná mi poradíte.
zatim děkuji za příspěvek.
ovecka
napsal(a):
Kuřátka mám pod obyčejnou žárovkou a odpočívají dle potřeby skoro celý den, nijak je neruší. Když se pak pár probudí na krmení, tak se vzbudí i ostatní a velice aktivně baští, pijí a popelí se. Naopak pod červenou infralampou jsou mnohem méně aktivní a připadá mi, že i méně žerou. Jako by je mnohem více uspávala. To je moje zkušenost. Dana.
Zdravim, taky se rozhoduji která infra žárovka je lepší.
Dá obyčejná žárovka dostatek tepla? Měl bych strach že to dostatečně nevyhřeje.
danbela
napsal(a):
Dobrý den.
Nevím, jestli Vám to pomůže, ale tady http://www.cschdz.eu/home/odkazy.aspx jsou odkazy na základní organizace, kde se dozvíte seznam členů a co chovají. Z Plzně jsou tito http://www.cschzo4plzen.ic.cz/kralici.htm
Děkuji
rabbit
napsal(a):
Ty rozměry pro naši králíkárnu jsem okopíroval od chovatele belgičáků a ušima nešoupou . Samozřejmě že pokud přidáte tím líp ale spíš bych se zaměřil na delku x šířku tam ten prostor využije víc.
Souhlasim, šířka a délka bude určitě důležitější.
Belgické obry sem stejně uvedl proto že je to asi největší plemeno, chtěl bych chovat nějaké větší plemeno, ale ještě sem se uplně nerozhod které.
Jaké plemeno chováte?Jestli se mohu zeptat.