Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
většina kříženců plodná není. vlastně většinou ani k ničemu nedojde, ani k oplození, nebo zárodek záhy hyne.

plodně se kříží jen blízce příbuzné druhy. vlastně jedna z definice druhu je "jedinci se plodně kříží". což není úplně pravda, protože to komplikují právě blízce příbuzné druhy, komplexy druhů, kleptony nebo ring species, ale to je jiná věc.

Ano, přesně tak. Tahle definice přišla právě poté, co se řada druhů křížila a to plodně, což odporovalo dřívější tezi, že se páří a plodně množí jen zvířata totožného druhu. Proto to přešlo že jde o "populace mezi sebou plodně se křížící". Já sem teď necpu nějaké chromozomy (na základě nich se mezi sebou nemnoží ani třeba gepardi totožného druhu), ani kleptony na bázi třeba Rana. Naprosto běžně jsou plodní kříženci i mezi rody a to bez klesající plodnosti (lampropeltis x pantherophis, lampropeltis x pituophis, rod panthera, ursus atd.)

Miroslav Bláha napsal(a):
Tak to vymyslela moudrá matka příroda, aby nevznikali bastardi a zůstal zachovaný čistokrevný druh.
Stačí si přečíst nějaké články, třeba tento:
https://www.lidovky.cz/relax/veda/zeptali-jsme-se-vedcu-proc-se-krizenci-nemohou-dale-rozmnozovat.A160425_121345_ln_veda_ape

No to je pěkný nesmysl. Většina kříženců totiž plodná je. A nemluvím o agapornisech.

tupinambis napsal(a):
Jasné.
To prvé jsem možná napsal zmatečně--no za ta léta co tera dělám tak mnoho věcí dělám automaticky a pokud se někdo přímo na to a to nezeptá tak to zkrátka přejdu.
Tak o anolis a spol to drobné také nemohu moc říkat když to tu mám tak většinou na zkrm.
.
tím rozdělením UV na baby a adult jsem myslel jediné.
.
Věk baby a to jedno u čeho když tak zvaně " ose......š " tak je průser- baby jsou schopné daleko více absorbovat ( v rámci svého genofondu jasně) vše pro ně potřebné až tak do semiadulta --pokud dostanou vyváženou stravu která obsahuje vše potřebné pro zdárný vývoj + podmínky OK teplo a denní světlo,-- potažmo ---OK UV hlavně pro začátečníka pomůže s malinkým přehmatem chovu tak jako adultní se za péči odmění lepším zbarvením ,velikostně, váhově ( ovšem také nemusí každé zvíře a to i v rámci svého druhu je originál .

.
Ovšem když se na baby vykašleš tak ve věku adult můžeš sice následky částečně zmírnit ale né již odstranit a můžeš ho rvát AD3, + vším možným prát na něj UV jak v atomové elektrárně a není to nic platné .--žádné lepší vybarvení atd není možné !.

.

ps.Používám kvalitní vysokotlaké výbojky UV ale také denní světlo většinou výbojky nebo zářivky Narva bio vital pokud je UV výbojka a výbojka denní od sebe dále vzdálená tak si jako první na 100% vyberou tu denní ovšem musí být kvalitní.

Můj osobní názor na preparáty co se ptá zakladatel je asi ten---jen v nejnutnějším případě aspoň já tak dělám mnoho a mnoho let a OK--vše musí dostat přirozeně s potravou která pokud možno to již obsahuje --- losos,saranče , myš z krz proženu co potřebuju a pak teprve zkrmím chovancům.

Dříve v minulém století pravěku copak bylo za vymoženosti pivovarské kvasnice v lepším případě nějaká zářivka či lampa z NDR a také to šlo ---ono stačí být jen vnímavý pozorovat zvíře mít pro něho cit a jde to.s UV i bez s " rádoby vitamíny atd " .i bez.

tupinambis napsal(a):
Ahoj.
Pánové Pánové nechci se Vám do toho ani v nejmenším teda montovat ale.
Otevřeli jste panduřinu skřínku a zadavatel ví stejně prdlajs.
.
Ono takhle v kostce pohromadě toto téma není možné sesumírovat není snad znám nějaký opravdu " vědecký " závěr na téma UV a plaz --jen okrajové a zkušenosti chovatelů což je právě ono- nejsme všichni stejní podmínky zvířat také ne někomu jdou léta v TOP kvalitě bez UV druhý zase bez UV ani ránu a také TOP ták a tet bábo rad .
.
Za mně mám ten dojem máte pravdu všichni jen to probíráte vše najednou a to aby jste udělali nějaký závěr asi neklapne.
.
Rozdělte si téma na .
UV ----- vodní želva baby
UV ----- vodní želva adult
.
teplota
.
intenzita osvětlení --denní světlo--
.
krmení .
.
podávání -vitamínů + ostatní preparáty.
.
I ve volné přírodě jsou protiklady toho co se traduje kdo byl v destinacích a pozoroval zvířata tak mi dá za pravdu--- zde se doporučuje na --baby prát UV ( ano je třeba !) a adult že tolik nepotřebuje -- no ovšem třeba vodní želva ve své domovině jako baby je většinou někde zalezlá a moc se neukazuje ále adult ten se sluní a dost dlouho-- nu a jsme zase u toho - --- jasně přirozené UV sluníčko se nedá nahradit a opravdu stačí -plazům málo a získají co potřebují ..

.

Jen za mně u želv jelikož je nedělám !!!!!!.ale zkušenost u ostatních " vodníků ".

UV ano třeba zkoušet nejlépe se poradit s někým kdo ho měří atd.

Co za mně je ovšem důležitější ze světel je DENNÍ SVĚTLO --Nejlépe širokospektro--- pokud dokážeš aby . př. voda byla stále stejná---nehnědla,nezelenala a šli tam vodní kytky tak za mně super a i želva tě poděkuje ( to platí i bez UV).
.

Pestrá strava obsahující přesně co třeba ve spojení s ideální teplotou !!.

.
Ták asi tak .

Souhlas. Jen doplním. Kdybychom se bavili o chameleonech, anolisech, felsumách a dalším, opravdu by to sesumírovat moc snadno nešlo. U vodních želv je to o mnoho jednodušší právě proto, že je dokážeme dobře krmit.
Za několik desetiletí jsem viděl tuny zbídačených elegansek, concin, graptemysek a dalších a nedostatkem UV to rozhodně nebylo. Zároveň v té době již existovali lidé, kteří nebyli líní a nehnusilo se jim želvám poskytnout potravu, která je více či méně stejná jako v přírodě. Tato zvířata netrpěla růstovými vadami, rachitisem, avitaminozami ale ani předávkováním nějakými pseudovitamíny z krabičky s naprosto nesmyslným dávkováním(napadají mě hned dva za posledních 20let chovu), které se kupcům cpaly do rukou ve chvíli, kdy jim bylo doporučeno krmení rybím file, hovězím a nebo jen gammarusem(!).
Když jsem se želvami začínal, taky jsem kamufloval do kousků masa roboran, vmačkával drcené vaječné skořápky a co já vím co ještě, což želvy někdy braly jindy ne a výsledky byly stejně neměřitelné (i když člověk zvířeti nacpal správnou dávku, zpravidla ji nepozřelo stejně celou). Proč jsem to dělal? No protože jsem si to přečetl, protože se to zkrátka psalo. Postupně jsem od toho ustoupil a krmím tak, jak bylo shora uvedeno. Bez vitamínů, bez dodatečného upravování vody nějakými minerálními kostičkami, bez sepiové kosti a vaječných skořápek. Bez rozdílu zda jde o novorozeňata, nebo dospělce, moje letitá zvířata, nebo import.
Trachemyska není eublephar, anolis ani calyptrat. Má naprosto jiné potravní spektrum a při kvalitním krmení se nedostavují žádné potíže s růstem, špatnou kalcifikací atd. Stejným způsobem jsem ale bez problémů odchovával i cuory nebo terrapenky.
Když se vrátím na začátek, kdy dotaz vznesl D_H, který o želvu velmi dobře pečuje, celý dotaz jsem považoval za vyřízený a vše, co přišlo potom s filosofickými úvahami o rovnováhách (které s prominutím v zajetí nedocílíme nikdy, to je holý nesmysl), již bylo zbytečné.
Já nerozporuji to, že použití zdroje s UV není další plus, další přidaná hodnota a poskytuje zvířeti něco navíc. Otázkou ovšem je, zda to je u těchto zdrojů právě UV, co ten komfort poskytuje. Dle mého názoru UV zdroj v takové nádrži pomůže především intenzitou osvětlení (což ale zajistí i jiný zdroj bez UV - míněno s obdobným výsledkem), což má vliv na aktivitu želv, budou dobře prospívat rostliny (opět kvůli intenzitě osvitu) atd. Rozhodně to nebude mít vliv na zbarvení, jak se tazatel ptal (na to má vliv potrava a v ní přijímané látky - červení kanáři taky nejsou intenzivně červení kvůli tomu, že na ně svítí ve volieře sluníčko) a u kvalitně krmené želvy v jinak splněných optimálních podmínkách (což zde je - nebavíme se o želvě v lavoru na podlaze obýváku), bude vliv UV zanedbatelný.

gerry napsal(a):
"Jestliže se člověk hádá s blbcem víc, jak půl minuty, hádají se už dva blbci." Jan Werich

No kruci, to jsem si zase naběhl...

Ještě mě napadla jedna věc. Když tak sleduji vaše odpovědi - vůbec ale vůbec nepřipomínají "starého" Gerryho. Psával jinak, nezaujatě, nebyl agresivní, jiné osoby v debatách neshazoval a nepoukazoval na jejich znalosti, zkušenosti či neschopnosti. Rád jsem jeho příspěvky četl, byly obohacující. Nebyl povýšenecký. Ve vší úctě, pokud jste to vy, tak jste se změnil.
Vím, že ve svých reakcích v tomto vlákně také nevynikám bůhví jakým jednáním, ale je to pouhopouhá reakce. Tuhle jste zmínil, že jste odsud odešel kvůli tomu, jak se k sobě na ifauně lidé chovali. Hm, jste si jistý, že teď nepíšete jako oni? To, že něco zabalíte do slušných slov neznamená, že z toho není cítit podklad.

gerry napsal(a):
"Jestliže se člověk hádá s blbcem víc, jak půl minuty, hádají se už dva blbci." Jan Werich

No kruci, to jsem si zase naběhl...

Tesat do kamene

gerry napsal(a):
Děkuji, nejsem si jistý, zda to bylo chtěné, ale v podstatě ve všem se mnou souhlasíte.

Jen uvedu na pravou míru pár nepřesností. D3 v játrech kořisti je predátorovi naprosto k ničemu, nedokáže jej zpracovat pro účel, ke kterému je určen. D3 vzniká v kůži právě díky UVB záření a ničemu jinému. Odtud je transportován do jater, kde pomáhá absorbci vápníku do organismu. Zde se dostaneme k té nehorázné pitomosti, že pouze správné krmení postačí. Z potravy želva získá vápník, pomocí UVB záření získá D3. Tyto dva bez sebe neznamenají nic. Potrebují se navzájem.

Proto je tak strašně důležité chápat jednotlivé informace jako kousky skládačky, poskytovat je želvám souběžně a docílit tak rovnováhy.

UVB záření není "jen pro komfort", je životně důležité stejně jako vyvážená potrava.

Při 6 měsíčním chovu venku získají želvy dostatek UVB záření že slunečního svitu, pro klidové období pak žádné další nepotřebují ( vyjma mláďat) a takto je to naprosto v pořádku.

Albinotické formy želvy nádherných pocházejí z jižních států USA. Tam jsou přirozené chování venku a nemusejí být vystavovány umělému osvětlení. Viz. fotografie, kterou jste zveřejnil. Albinotický jedinec je na plném slunci...

Teď už jsme snad zajedno, doufám.

Když je D3 v potravě (kolega zmínil játra) k ničemu, k čemu je třeba Combinal AD3?
Stále dementujete, že správná strava postačí, tak jinak. Napište nám všem, jak jsou postižena zvířata, která jsou sice krmena rybkami, vodními a suchozemskými plži, žížalami, plži, sem tam holaty atd., ale ejhle, nedostanou se ven na sluníčko, ani nemají UVB nad sebou vedle tepelného zdroje? Moc rád si poslechnu nač taková zvířata trpí, co jim schází a na co tedy umírají. Vynechte prosím debatu o souborech, teplotách, protože i když to tu dokola omýláte, nebyla tu o tom řeč. Bavíme se o želvách v kvalitních podmínkách, kde schází jediné - UV zdroj nad ostrůvkem a želvy nejsou ani vystaveny sluníčku.

Baví mě hovořit tu o kouskách skládačky a rovnováze, jen tak dál.

Když zmiňujete ten 6 měsíční osvit u T.s.e. - Highfield tuším uváděl, že 30 minut na slunci pro Testuda znamená dostatečnou zásobu D3 na následujících 6-8 neděl. Možná to píšu špatně, ale dozajista mě opravíte . Pokud je tohle skutečností, že si tělo vytvoří za tak krátkou dobu dostatečnou zásobu na x týdnů dopředu, asi to s tím nebude tak žhavé že?

gerry napsal(a):
Omlouvám se. Nebylo zcela přesné poznamenat, že jste napsal lež. Pouze jste reprodukoval lživé informace, které považujete za správné.

Nikdy jsem nerozporoval Vaši poznámku ohledně krmení. Zcela jistě je základem, ovšem stejně tak jako teplota, intenzita osvětlení nebo UVB záření.

Všechny tyto faktory tvoří soubor, který musí být splněn, aby se zvířata cítila dobře a měla optimální podmínky.

Můžete dobře krmit a špatně svítit, výsledek je hrozný. Můžete dobře svítit a špatně krmit, výsledek je opět špatný. Stejně tak vidím značný rozdíl v chovu dospělých jedinců (ti snesou mnoho chovatelských chyb) a jejich vychování od úplnych mláďat.

Znovu však musím bez jakékoli zbrklosti či dravosti poznamenat, že naprosto nemáte pravdu a Váš další příspěvek rovněž ukazuje na množství neznalosti.

Předně, pokud se bavíme o UV záření jako takovém, které jste zmínil, tak právě to je zodpovědné za aktivitu a zbarvení zvířat. Plazi ( a některé jiné skupiny zvířat) vidí UV záření, člověk nikoli. To právě ovlivňuje jejich chování a zbarvení. Samozřejmě k tomu přispívá i intenzita světla a nikoli v malém měřítku teplota. Opět soubor faktorů.

Pokud jste spálil psohlavce pod UVB zářivkou, použil jste téměř jistě (z dobrého důvodu, ale z neznalosti) zářivku určenou pro pouštní druhý plazů. Tuto chybu bohužel dělá mnoho chovatelů í dnes.

Co se týká albinotické formy želvy nádherné, pokud by její oči byly poškozeny světlem (UV zářením), v žádném případě nebude poškozena rohovka, ale zadní část sítnice. Albíni těchto želv mají velmi špatný zrak už od vylíhnutí vinou svého mutačního zbarvení. Naopak je známo, že tyto formy se daleko intenzivněji a častěji sluní, pokud mají tu možnost, protože vinou světlého zbarvení hůře absorbují teplo a UV záření. To jim pak bohužel více škodí a proto téměř většina albinotických jedinců želv hyne na rakovinu.

Zdravím, vaše první odstavce mě přenesly do vlákna o gekonech a připomněli radu, kterou bych tesal do kamene:"Je ale pravda, že to zvládnou i při pokojové teplotě a bez světla. Jen budou velmi strádat a brzy uhynou." K ničemu
Přeskočím soubory faktorů, zatažení teploty atd., o nichž tu řeč nebyla.
Takže - kde jste sebral to, že pokud budete špatně svítit a dobře krmit, výsledek bude hrozný??? Troufám si tvrdit, že víc jak 80% vodních želv v zájmových chovech po celém světě UV v životě nevidělo. A to se netýká jen rodů chrysemys, trachemys, pseudemys, ale vpodstatě veškerých vodních želv. V letech dávno minulých proto, že zkrátka nebylo. Pak sice bylo, ale nevědělo se nebo lépe dělaly se chyby, protože se umisťovalo přes skleněný strop, jindy příliš vysoko nad zvířata a stejně tak se nechávala trubice či žárovka svítit tak dlouho, dokud prostě svítila, aniž tam bylo vůbec stopy po původním UV. Přesto se docilovalo úspěšných odchovů a následně dalších generací.
Ani dnes každý nevystavuje svá zvířata slunečnímu osvitu, mnohdy jde o zvířata, která se ani nesluní, přesto jsou díky správnému krmení schopná vést více než spokojený život, jež ústí v opakované rozmnožování a to po řadu generací. Platí to jak pro druhy slunící se pravidelně (zmíněné rody), tak zvířata vyhledávající slunění jen zjara, nebo vůbec, ale která zákonitě s UV přichází v přírodě také do styku (kajmanky, klapavky atp.).
Pokud je jak píšete UV záření zodpovědné za aktivitu a zbarvení zvířat, pak by se po půl roce, u některých svítidel až po roce, měla zvířata pod nimi přestat vybarvovat a chřadnout, jen proto, že přestala UV vyzařovat??
Tenhle fakt je přitom nezpochybnitelný a divím se, že vy jakožto mnohem zkušenější, to takto prezentujete, přestože se to na skutečnosti nezakládá stejně tak, jako se na ní nezakládá úvaha, že UV v chovu je tak nezbytné, že bez něj zvířata neprosperují a to vzdor tomu, že hlavní jeho účel je dostatečně hrazen z kvalitní potravy. Dobře, máte-li potřebu přesvědčit ostatní, že černá není černá, ale bílá, v pohodě. Netřeba se přít, snad si čtenář utvoří úsudek sám. To jak a co vidí a vnímají plazi, resp. jejich zrak jsem nikdy nezkoumal a z toho, co jsem četl (předpokládám, že i vy, neb já se studiu zraku plazů nevěnuji) je to všelijaké. Intenzita světla v tom hraje ale prim.
Psohlavce jsem dozajista nespálil ani já ani kolegové UVB zářivkou pro pouštní druhy, na to vemte jed. Ty tu k mání totiž v té době ani nebyly a šlo o trubice pro pralesní druhy. Jenže tehdy začínala éra UV, které se doporučovalo a taky pralo všemu a všem včetně achatin. Až po letech jsme se dozvěděli, že kůže hroznýšovitých pokud možno UV nepropouští, resp. se tomu brání.
Že se dnes takové záměny stanou je pochopitelné, nabídka je desetkrát širší, síla také, ale vědomosti prodavačů doporučující chovatelům na stále stejné úrovni.

Janinat napsal(a):
"Určitě neuškodí (na rozdíl od špatné osobní zkušenosti třeba u hadů), ale opravdu je tady základ správná strava."
Z trochu jiné mísy, ale mohu se prosím zeptat na onu Vaši špatnou zkušenost u hadů?

My jsme díky tomu přišli o mláďata corallusů. Zvířata se začala špatně svlékat, resp. nesvlékat vůbec, což skončilo úhynem. Protože jsme si to s výměnou trubice za trubici s UV vůbec nespojovali, zachránili jsme jediné mládě.

gerry napsal(a):
Nerad rozporuji něčí příspěvek či radu. Pokud se ovšem jedna o naprostou a neskutečnou hloupost a informaci, která pokud bude využita v praxi zvířata poškodí, nemohu jinak.

Je opravdu velmi špatně si myslet, že želvy zvláště výše zmíněných rodů nepotřebují UVB záření. Je pro jejich život a správný vývoj nezbytné a to ve velmi velké míře.

Stejně tak další skupiny plazů, které byly v odpovědi zmíněny, tj. felsumy, chameleoni či trnorepové UVB záření zcela nutně potřebují.

Souhlasím s tvrzením ohledně intenzity světla, ale (a teď prosím za prominuti), ostatní poskytnuté informace jsou naprostou, totální a neskutečnou lží. Ani se mi nechce věřit tomu, že v dnešní době může zkušený (???) chovatel napsat takový blábol.

Ono by to možná chtělo líp číst, nebo to sjet opakovaně. Tazatel řešil UVB mmj. ve spojitosti s vybarvením a proto jsem napsal:
"Ono i ta intenzita ve změnách zbarvení bez a pod UVB pozorované u ještěrů (především hojně chované druhy jako jsou felsumy, chameleoni, ale třeba i trnorepi) se vykládá ne obsahem UV jako takového, ale intenzitou osvětlení, kdy klasické žárovky jsou sotva sto napodobit odpovídající osvit a zjednodušeně řečeno je v teráriu tma jak ve sklepě, zatímco zářivky, výbojky atd. mají mnohonásobně vyšší podíl luxů, na což zvířata reagují jak zbarvením, tak odpovídající aktivitou. Totéž ale pozorujete pod zářivkami bez UV"

Já tam nevidím ani slovo o tom, že zmíněná zvířata (felsumy, chameleoni, trnorepi) UVB nepotřebují, ale že reagují na vysoký podíl luxů oproti klasickým žárovkám. Zvířata se pod lepším osvětlením vybarvují daleko lépe a jsou aktivní. Beztak žádná žárovka ani zářivka či výbojka nenapodobí naprosto na flek to, co je v přírodě, nicméně vliv tam je a znatelný. Mimochodem před mnoha lety řešil jeden terarista článkem tuším i ve fauně vliv UV na svůj chov tmavek, kdy pozoroval po použití trubice s UV dřívější pohlavní aktivitu a páření bylo posunuto o nějaký měsíc dopředu. Vliv UVB byl přitom naprosto pražádný, neb v té době nějaké 2.0 Repti sunny a Reptigla byla naprosto neúčinná po umístění výše jako nějakých 10cm nad zvíře (což bylo hojně diskutováno právě v chovu suchozemek a calyptrátů, kteří ač jej v teráriu měli, pokud pod něj nevedly větve, byla úvaha o jakékoliv saturaci naprosto zbytečná). Vliv na nastartování zmíněných aktivit měl právě zvýšený osvit, který předčil klasicky používaná svítidla na ohřev. Bokem ponechám fakt, že existují studie dokazující že řada hadů se UV naopak chrání a kůže ho pokud možno propouští co nejméně.

Příště až porušíte svou zásadu rozporovat něčí příspěvek, uberte prosím na dravosti. Nedávno jste tady častoval jiné pisatele, že se rozčilují nad diletantností některých místních tazatelů. Ovšem nazvat čísi výrok totální a neskutečnou lží, aniž poberu myšlenku je také mimo. Zpochybňování pak čísi zkušenosti na základě své zbrklosti ponechám stranou.
K věci - pokud vy se domníváte, že uvedené druhy ve velké míře UVB záření potřebují, je to váš názor, jako je můj, že nepotřebují a jsou tu důležitější aspekty, které jsou pro chov, zdraví zvířete či jeho kondici mnohem důležitější. Dokazují to mmj. mraky odchovů po celém světě, kde jsou uváděná zvířata těchto rodů chována mimo jakýkoliv zdroj UV (některá jak zmiňoval kolega Lupus i záměrně z důvodu ochrany rohovky či kůže a to se netýká jen albinotických trachemysek). Podotýkám znovu, že tu nemluvím ani o grandiskách, ani trnorepech, ale o želvách, které tazatel zmiňoval. Máte snad pocit, že trachemyska živená hovězím poroste díky UVB zářivce bezvadně, neb je to víc než správná strava a UVB zvládne kompenzovat to, že zvíře nemá v potravě žádné důležité látky?
Nooo, to je slovo do pranice. Já si vsadím na to, že vodní želvu jsem sto odchovat bez jakéhokoliv UVB tak, aby vypadala jako v přírodě (ono není vpodstatně na co sázet, všechny svoje želvy jsem choval i odchovával bez UV - ostatně jak jsme to dělali v dobách, kdy žádné UV zářivky ani žárovky nebyly, hm?).
Nevěřím ale, že budete-li ji krmit chybnou stravou, poroste dobře i přesto, že nad ní bude svítit osm UV zářivek.
Asi bych měl závěrem také napsat, že nevěřím na to, že někdo tak zkušený (???) může cosi rozporovat, ale... berte to jako odlehčení

D_H napsal(a):
Dobrý den
Chci se zeptat, na nutnost nebo prospěšnost používání UVB lampy u vodních želv chrysemys, trachemys, graptemys. Někteří chovatelé argumentují, že pokud želva získává dostatek vitamínu D3 z potravy není lampa potřeba. Jiní lampu používají kvůli lepšímu vybarvení želv nebo kvůli tomu, aby světlo v teráriu bylo co nejvíc podobné přirozenému slunečnímu svitu. Stojí investice do UVB žárovek (které se musí každých 6 měsíců měnit, protože UVB spektrum slábne) za to?

Dle svých zkušeností není třeba. Určitě neuškodí (na rozdíl od špatné osobní zkušenosti třeba u hadů), ale opravdu je tady základ správná strava. Špatně živenému zvířeti žádná UVB zářivka ani žárovka nepomůže. Na to, aby se totiž UVB mohlo nějak podílet na přeměně D na D3 aktivní a ten následně v kostech vázat vápník, musí mít zvíře i dostatek toho vápníku, fosforu a dalších látek (prosím říkám hodně zjednodušeně pro pochopení, vím že terminologicky jsem to nenapsal úplně správně). S vybarvením želv to souviset také nebude. Nedávno jsem se bavil s kolegou, který získal do chovu želvy odbyté naprosto mizernou stravou a po roce chovu pozoruje výrazné změny v intenzitě zbarvení. Ono i ta intenzita ve změnách zbarvení bez a pod UVB pozorované u ještěrů (především hojně chované druhy jako jsou felsumy, chameleoni, ale třeba i trnorepi) se vykládá ne obsahem UV jako takového, ale intenzitou osvětlení, kdy klasické žárovky jsou sotva sto napodobit odpovídající osvit a zjednodušeně řečeno je v teráriu tma jak ve sklepě, zatímco zářivky, výbojky atd. mají mnohonásobně vyšší podíl luxů, na což zvířata reagují jak zbarvením, tak odpovídající aktivitou. Totéž ale pozorujete pod zářivkami bez UV.

D_H napsal(a):
Ještě bych měl otázku, která se sice týká úplně jiného tématu, ale možná budete vědět odpověď. Z toho co píšete usuzuji, že s želvami máte letité zkušenosti a pohybujete se v okruhu lidí, kteří želvy chovají. Když jsem sháněl pictu dorsalis, tak mě zarazilo, že se u nás chovem severoamerických želv nikdo nezabývá. Nenašel jsem jediného člověka, který by měl v nabídce alespoň jeden z poddruhů chrysemys nebo Malaclemys terrapin u graptemys lze sehnat jen poddruh kohnii nebo ouchita. Graptemys nigrinoda nebo flavimaculata o které jsem měl také zájem nejsou u nás k dostání. Přitom nejde o žádné extrémně vzácné druhy a třeba v rakousku nebo německu je spousta chovatelů, kteří tyto druhy nabízí. Většinou jsou to malé želvy, které jsou vhodné do akvárií a mohl by o ně být zájem. A naopak želvy které jsou poměrně vzácnější, třeba i kriticky ohrožené u nás sehnat jdou. Není tu dostatečná poptávka? Nebo tyto druhy chovatelé hazí do stejného pytle jako trachemys scripta a nejsou pro ně dostatečně zajímavé?

Picty se u nás nikdy pořádně nechovaly, spíš bych řekl že tu nebyla nabídka. Teď se tu dala zakoupit opakovaně mláďata picta belli a zájem pražádný a přitom stály okolo pětistovky. Diamantky se u nás aspoň co je mi známo chovají, ale odchovy nejsou. To bude asi i hlavní důvod nezájmu o taková zvířata, protože pokud po nich nebrousíte po zahraniční inzerci a netu vůbec, nemáte o ně jak zakopnout. Nikdo se s nimi nechlubí a tak se s nimi potenciální chovatelé asi ani nemají jak setkat blíže. Chrysemysky nevím jaké máte na mysli, graptemysky myslím doplácejí na svou fádnost. Nikdy o ně nebyl zájem jako o trachemysky. Pokud se pídíte po těchto druzích, doporučuji navštívit Hamm, tam je nabídka pestrá a ani tyhle druhy nechybí. Zejména zmiňované diamantky jsou tam k dostání jak pravidelně, tak navíc hned v několika poddruzích. Na podobnost se scriptami dojíždějí čím dál vzácnější Trachemys decussata obou poddruhů.

D_H napsal(a):
A jaký je ten důvod zákazu dovozu t.s.?
Podle mě jeden z mála pozitivních důsledků zákazu importu t.s. je to, že zmizely ze zverimexů, kde byly k dostání za pár korun. To byl důvod, že si želvu pořizovali bez rozmyslu lidé, kteří si o tomto druhu nic dopředu nezjistili a pak se divili, že se jim 2kg želva nevejde do 60l akvária. Co jsem se ale díval, tak je nahradily pseudemysky, které jsou ještě podstatně větší. Jak bylo uvedeno výše, tak by možná stačilo, aby pořizovací cena byla 1000-1500 Kč a množství lidí co si želvy pořídí a pak je různě pohazují v přírodě, by podstatně ubylo.

Počkat, to jsme si nerozuměli. Vy jste si vážně myslel, že to bylo z důvodu ochrany? Kdepak. Ochranou bylo rozuměno E.orbicularis, za kterou se obecně u nás schovává škodlivost script (podle mnoha pramenů se sem navíc vozila zvířata jiného genofondu již od dob Petra Voka, ale i později jako postní jídlo, nebo dostupné maso za války) jakožto konkurenta potravního, hnízdního (zní to divně:-)).
Jak končily tyto želvy nikoho nezajímalo dříve a ani nyní, kdy se k nim obrací zády i původní chovatelé, kteří s nimi začínali a díky nimž si želvy obecně zamilovali. Připadá mi dnes divné, kdy slyším od těch samých lidí, co je doma piplali, "no jo nádherky, to je mor!!" Přitom nikdo z nich je nedokázal ani rozmnožit. Kolik z nich je může přitom porovnat s emys orbicularis, že papouškují opisované údaje, že jsou scripty agresivnější atd.? Já choval oba aktéry a vím o tom dobře svoje. Z mých zkušeností mohu svědomitě říct, že orbicularky v agresivitě nechávají scripty hodně za sebou.
Zpátky ke kupcům - dnes si takto lidé bez rozmyslu pořizují daleko dražší zvířata a taky to neřeší. Spíš je odrazuje byrokracie - papírování. Testuda ven jen tak někdo nevyhazuje, těch pár nalezených jsou vždy utečenci. Přitom také dnes stojí do těch cca 1500. Ale je tam to papírové ale..
Prodávanými mláďaty script za stovku se populace v přírodě neničila, vše bylo dílem farem, která tato množství odchovávala. Tím to samozřejmě neobhajuji. Dobře zmiňujete, že namísto nich nastoupily P.nelsoni, P.rubriventris, floridany atd.

D_H napsal(a):
Ještě se zeptám, import určitých druhů je tedy zakázán po celé EU, ale rozmnožování chovateli uvnitř EU je povoleno. Viz chovatelé v Německu, Itálii, Holandsku, kteří se živí množením chrysemys, graptemys, trachemys a pseudemys a pochybuji že by to dělali, kdyby to bylo nelegální. U nás je tedy zakázáno i to množení želv, které se sem dostaly před zákazem, popř. pochází z odchovů uvnitř EU? Měl jsem za to, že by ty pravidla měly být v souladu se směrnicemi EU, když jsme její součástí.

Pokud je mi známo, tak u nás platí pro vyjmenované druhy zákaz prodeje, rozmnožování, byla nějaká doporučení nechovat pohlaví dohromady a podobné pitomosti aniž se zohledňuje třeba sociální chování v rámci skupin atp. Logicky vzato druhy, co tam uvedeny nejsou, což jsou zmíněné chrysemys, pseudemys, graptemys se množit i nabízet dál mohou. Prostě ty, jichž se to netýká. Státy EU si to mohly upravit k pohledu svému, v tom slova smyslu, že mohly nějaký navržený seznam invazivních druhů obohatit. My jsme v lecsčem papežštější než papež, takže vím, že třeba papouškáři bojovali proti zavedení některých druhů mezi invazivní právě z důvodu jednak hojného chovu, za druhé u nás zmíněné druhy nepáchají žádnou škodu, přestože jsou zaznamenáváni jako občas ulétlí (tak jako diskutované želvy), zatímco třeba v Itálii škodu páchají a zabírají hnízdí místa tamním druhům (na rozdíl od těch želv, které tu nemají čemu škodit). A také se tam po jednáních nedostali. Jestli se za želvy neorodovalo proto, že to nikoho nezajímalo, nebo se nadále věří v to, že zde budeme mít vysazená zvířata e.orbicularis z jiných populací ve víře, že jde o zvířata podobného typu jako tu žila ? (Slovensko, Maďarsko) nevím. Z mého pohledu to význam nemá, protože byť jde o dobrou myšlenku, nemáme zvířata, která by byla původního genofondu a ať se vysadí cokoliv, totožné to nebude. Když připustím, že by to prošlo a bylo schváleno, nevím, jak chce někdo zařídit budoucnost těchto vysazenců stran genofondu, protože aktuálně u nás žijící orbicularky jsou všemožného původu od bulharských, rumunských, italských až po ukrajinské. Ohledně dodržování a nedodržování – když vezmu jak se zde naše úřady nedohodnou, resp. město od města řeší přístup k chovu právě e. orbicularis (totéž ale platí i pro z.longissimus) naprosto jinak (zatímco jedni fungují na základě shora zmíněného osvědčení, další trvají na výjimkách a povolení, která přitom nejsou třeba a zbytečně zatěžují jak úřady, tak odrazují potenciální zájemce o chov), nevím co čekat od toho co, se dodržuje v rámci EU a vůbec co je „správné“. Je legrační, že zatímco na stehlíka nebo čížka již normálně dostanete osvědčení, na bahenky vás někdo nutí žádat o získání povolení. Jak stehlíci a čížci, tak bahenky (ale i ještěrky obecné, zelené, živorodé, slepýši, kuňky, mloci skvrnití atp.) se v Evropě přitom chovají masově a v různých formách a u řady i v mutacích. U bahenek je to zajímavější ještě o to víc, že výjimka na chov platila v minulosti pro druhy, které prokazatelně u nás měly žijící populace, což defacto odpadlo po oddělení se Slovenskem, kdy jsme přišli o původní zbytkovou populaci orbicularek a v ČR mimo dvou míst, kde žijí populace vysazené z jiných lokalit původního výskytu, se nevyskytují žádné (myšleno původní).
Zákaz dovozu t.s. do EU mi byl nedávno vysvětlen má důvod naprosto jiný a s ochranou nesouvisí.

Luboš Jedlinský napsal(a):
V létě je pán nabízel tady na faune i z doklady, jenže pro chov je potřeba povolení, a i odchovy musejí být na papírech, tak že poměrně dost práce, a nakonec kromě tohoto jediného prodejce jsem je u nás prodávat neviděl

Pokud mají vystavené Osvědčení pro jedince odchovaného v lidské péči (dříve Osvědčení o vzetí do evidence jedince odchovaného v přímé péči člověka), není třeba žádné povolení.

Luboš Jedlinský napsal(a):
Ano pokud vím není zatím jediný doloženy důkaz o tom že by se v našich podmínkách dokázala vajíčka inkubovat, jelikož potřebuji průměrnou vyšší teplotu než tady panuje a i když některá léta bývají teplá, pořád to nestačí na stálou určitou teplotu v poměrně dlouhém období, která je k inkubaci vajec nutná, i kdyby se tak stalo, mladé želvy by měli problém přežít první, druhou i třetí zimu, v jezírku je celoročně chovám až právě od třetího nebo čtvrtého roku života, přežívají i samci, alespoň já mám takové zkušenosti. EU výslovně zakazuje jakýkoli obchod a množení vypsaných druhů ze seznamu, který EU vydala, patří mezi ně i tyto želvy, nesmí se tedy prodávat chovné kusy ani množit. Proto jsem pomyslel nad nějakou jinou alternativou jiného druhu, který má podobné podmínky, ale bohužel asi trachemys scripta byla v tomto směru výjimečná

Ano. Navíc se tu zapomíná i na fakt, že na přežití populace je třeba oboje pohlaví. Vzhledem k tomu, že u nich teploty ovlivňují jak líhnutí vůbec, tak pohlaví, je dost reálné i to, že by se líhla i v příznivých letech pouze zvířata jediného pohlaví (samců). To ostatně potvrzuje i případ vylíhnutých mládat z donesených vajec od údajně odchycené (nalezené) samice z přírody (při konstatní teplotě tuším okolo 25C se vylíhli samí samci).
Pestrost mláďat taky hraje v jejich neprospěch. U nás nejsou zarostlé vodní nádrže, kde se pestrá mláďata script a jim podobných snadno ztratí predátorům z očí. Z toho profitují naopak mláďata orbicularek, která jsou černá se skvrnami a jsou daleko hůře zjistitelná. Malá eleganska mlátí do očí. To s přežitím samců jsem uváděl proto, že jejich odolnost nebo schopnost je z nějakého důvodu horší. Zatímco v péči člověka dovedeme ohlídat, jakmile má zvíře opuchlé oči, je pokousané, trpí na plísně, navíc ho dotujeme potravou, v přírodě ale i větších hůře kontrolovaných nádržích se na přírodu bez rizika spolehnout nelze.

D_H napsal(a):
Takže ty zprávy o množení želv nádherných v přírodě a o tom jak zamoří české rybníky je jen lživá mediální kampaň? Ani bych se tomu nedivil ...
To zařazení mezi invazivní druhy u Trachemys scripta by se dalo ještě pochopit, protože něktreré jsou schopné tady přežít zimu. Proč jsou tam ale zařazeny želvy které mají problém při teplotě pod 15°C a zimu nemají šanci přežít moc nechápu (viz picta dorsalis)

Pokud má mít zařazení mezi invazivní druhy opodstatnění, mělo by se opírat o skutečnost. A tou není přežití byť desítek kusů po dobu "dožití", což je dost irelevantní, protože neexistují důkazy o tom, že by se tu dlouhodobě po třeba 20let udržela nějaká populace až na jednotlivce, kteří se navíc nemnoží. Zimu u nás přežije řadu zvířat, přesto to neznamená, že se jedná o zvířata, která by tu mohla dlouhodobě přežívat. Picta tam je zařazená z toho důvodu, že některé formy žijí ještě severněji tak proč je tam nevrznout, co kdyby.

lupus4 napsal(a):
chovat lze celoročně v jezírku se zimováním ve sklepě nebo v lednici,
myslel-li jste to ale tak, nechat je v jezírku trvale, tak tyto pokusy většinou nedopadnou dobře...

to už nádrž musí mít řádné parametry, hloubka nezámrzná (cca 1,2m)
objem vody min 1 m3 na "kilo" chovanců (želv či ryb), vhodnou skladbu dna atd...
čili např. jen na trio 1,2 T.s.e. už jsou to min 4 - 5 m3...

jinak samozřejmě pobyt venku od jara do zimy je pro ně to nej

Přesně tak. Ještě bych doplnil, že ani to nemusí znamenat bezpečné zimování, zejména pro samce T.s.e.. Baví mě, jak je všude uváděna jako tvrdý a odolný druh, který zasypává celý svět, což nerozporuji v jižních zemích s příhodným klimatem a o tropech nemluvě, realita třeba u nás je naprosto jiná. Zimovat v přírodě zvládají po letech pouze samice a to ještě některé. Dobře je to vidět na různých lokalitách, kde bývalo těchto želv ne vysazeno, ale vyhozeno více a po deseti letech tam není ani jedno. Pokud něco vůbec zbyde, vždy samice. On chov v jezírku, s kontrolou, kvalitním krmením, bez rizik spojených nebo hodně omezených oproti přírodním podmínkám (špatné zimy – nemusí jít paradoxně jen o tvrdé zimy, predace, zimování zesláblých zvířat mimo kondici atp.) a zimováním ve sklepě je něco jiného. Aktuální přístup k těmto želvám mě mrzí – začínala s nimi většina teraristů a řada z nich jsou dnes želvaři. Jak snadno mnozí z nich převzali hon na čarodějnice, přestože dříve se jednalo o jejich milované členy rodiny, kteří nyní doplácejí na idiocii a přístup lidí, kteří chovateli nikdy nebyli. Invazivita v ČR je víc než diskutabilní a nemístná, jelikož toto zvíře se u nás nikdy neadaptovalo na to, aby zde mohlo tvořit životaschopné populace, nemá jak působit jakékoliv škody (ty smyšlené opakované dokola o vyžírání pulců a rybek připomínají sto let staré zprávy o škodlivosti našich natrixek rybářům) a nekonkuruje tu ničemu a nikomu (E.orbicularis tu v současnosti nežije mimo vypuštěných zvířat všemožného genofondu celé Evropy a která jsou na tom naprosto stejně jako T.s.e. stran původnosti a škodlivosti a chce-li to někdo vést ad absurdum tak i veterinárního).
Dnes se tedy jedná o nenáviděná zvířata, ze dne na den zakázaná a tabu. Bezmyšlenkovitě a bez zhodnocení lokálních podmínek. Dost dobře by postačilo dát je do citesu s registračními listy (konečně - vystavení listů, byrokracie a úřad by si přišel taky na své). O odpovídající majitele by se postarala už cena odchovaných mláďat, protože odchov T.s.e. není a nikdy nebyl u nás ani v Evropě nikterak masový, naopak. Řadu tropických druhů množíme s daleko větším úspěchem a pravidelně. Paradoxem je že v jejich domovině jim zvoní hrana..

Osimi napsal(a):
Dobrý den,
Zkouším dnes znovu vznést dotaz. Mám obavu, abych něco nezanedbala. Sameček agamy vous. od půlky prosince málo jedl. Postupně vůbec. Teď již 3 dny spí zavěšený na zadní stěně terária. Dle dostupných informací zimuje. Jenže nevím, jestli je dost starý, aby to zvládl.
Do té doby byl velmi atraktivní.
Děkuji za odpověď.

Můžu se zeptat, proč by měla agama v osmi měsících (takhle starý jedinec je stále juvenil u něhož je jakýkoliv pokus o hibernaci u laika zbytečný hazard a pozbývá smyslu) pokud je v odpovídajících teplotních podmínkách?
Spíš to zavání tím, že když slezla v místnosti teplota, klesla pochopitelně teplota i v teráriu a vlivem toho nejede agamě dobře metabolismus. Logicky pak zvíře nežere. Pokud si majitel tohle nepohlídá, následně se diví, že se zvíře sotva hýbe.

Hledá se majitel králováka - odchycen P-13, stanice metra Luka. Více viz foto. Omlouvám se za vloženou fotku - nedaří se ji otočit.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii