Ona je moje představa chovu holubů trošku odlišná od v současnosti převládajícího směru. Po tom, co si přečtete dál, možná řeknete, že ani nejsem holubář. Moje úplně prvotní idea byla, mít pro dokreslení koloritu venkova i nějakého toho holuba. A když už pořizovat holuba, pak musí mít možnost volně létat. A když už bude volně létat, bylo by fajn, aby za letu občas něco předvedl. Proto rakovničtí kotrláci a po čase i PSR. Protože dost času a starostí věnuju králíkům, od začátku jsem chov holubů zamýšlel jen jako nenáročnou oddychovku, se kterou si nebudu muset lámat hlavu. Něco jako nepsaná dohoda - holube, dám ti poloviční svobodu, ale ty se o sebe z poloviny sám starej. A ono to zatím celkem funguje, starost okolo holubů mi zabere minimum času. Holubi mi sice nepolaří, ale něco si najdou sami na dvoře, něco u silnice před domem. Když děda krmí slepice, přiživí se u nich. Já jim už jen na večer hodím tolik pšenice, abych věděl, že budou dobře nakrmená holoubata. O vodu jsem se přestal starat úplně, dával jsem denně čerstvou pitnou, ale holubi se naučili létat pít na zahradu do sudu. Po dešti mi beztak pili z kdejaké kaluže, to se stejně nedá uhlídat. Beru to tak, že si holubi sami ukázali, co chtějí. Jde asi o takový způsob chovu, který býval na vesnici běžný před tím, než se holubi hromadně zavřeli do voliér.
A nepřeháním to ani s létáním. Abych holuby denně honil a se stopkama v ruce hlídal dobu, kterou stráví na obloze, na to nemám čas, ani chuť. Spíš občas holuby pochytám, odvezu za vesnici, tam je pustím a nechám je, aby si zakroužili nad dědinou.
S čím trochu váhám je, zda mít holuby zavřené přes zimu. Vloni zavření byli, jednou jsem je pustil na prolet a hned jsem přišel o pěkného (kresbou) holuba RK (ale určitě to byl blbec, když se nechal chytit). Letos jsem zatím přišel vinou dravců dohromady o 4 holuby (většina byli výletci), ale z celkového stavu cca 50 holubů, které jsem měl na holubníku, to beru jako rozumnou daň paní přírodě, která mi na oplátku dělá zdravotní policii a udržuje hejno zdravé a ve střehu (holuby zatím neočkuju - jaký to rozdíl proti králíkům, kde jsem letos chovné kusy ze strachu před myxomatózou naočkoval 3x !!!). Takže letos nechám holuby puštěné asi co to půjde, už jsou o rok zkušenější, a až se začnou ztrácet ve větší míře, tak je zavřu.
To je ve zkratce asi tak všechno o mém "holubaření", můžete mrknout na mé stránky www.cestistrakaci.estranky.cz, tam se o mě možná dozvíte i něco víc (ale spíš z králíkářského pohledu). Na stránkách chybí aktualizace, jsem teď relativně čerstvě zaměstnanej a do toho ještě dělám dálkově školu (vůbec netuším, jestli to budu dlouhodobě oboje stíhat), takže na nějaké nové aktualizace a články (i o holubech) budu mít čas nejspíš až za dlouhých zimních večerů...

Lukáš Záhlava
lukas.zahlava@hotmail.com
605 423 981

Pane Sudo, děkuji za vysvětlení. S těmi kotrláky máte naprostou pravdu, jsem sice na 90% králíkář (do holubaření teprv pronikám), ale na vesnici mi holub nějak chyběl, tak jsem šel nejdřív právě do RK. Jel jsem tedy na speciálku do Lužné a musím říct, že tak příjemnou atmsféru mezi chovateli jsem dlouho nezažill!
A k pražákům: Ty jsem si pořídil teprve minulý rok, konkrétně černé středozobé vlašťováky (nemůžu se zbavit pocitu, že PSR doplácí na chovatelsky větší atraktivitu PKR a je hodně v jejich stínu). PSR mám zatím sice jen 3 páry (vlastně už jen dva a půl - jednu holubici nedávno srazilo auto, když sbírala na silnici vypadané obilí), ale chov snad ještě trochu rozšířím. PKR vlašťovák mě zajímá hlavně kvůli tomu, že už de-facto není nikde vidět, což je podle mě velká škoda (a česká chovatelská ostuda). Shodou okolností ten holub vdovec, který zůstal po zmíněné přejeté holubici, má znaky uskazující na to, že v sobě má velkou část krve práve z PKR (široká hlava, velmi krátký zobák), proto bych na něj chtěl zkusit vybrat vhodného PKR.
Pokud byste měl zájem, můžete se ke mě přijet podívat, náhodou bydlím nedaleko - v Bušovicích - cca 10 km SZ od Rokycan . A nebo se můžeme domluvit, že zajdeme v Rokycanech na , protože každou radu a zkušenost z chovu pražáků jakožto začátečník uvítám. Lukáš Záhlava

Zdravím vás pánové, PKR fandím a jsem rád, že je čím dál víc vidět. Mohli byste mi někdo prosím vysvětlit, jaký byl starý směr šlechtění a jaký je ten nový, moderní? Dál by mě zajímal názor, s jakým kresebným rázem PKR byste křížili PSR černého vlašťováka, abych se časem dopracoval k PKR černému vlašťovákovi. Děkuju za rady, Lukáš

nitraner napsal(a):
neměl jsem v plánu se k tomuto tématu vracet, ale náhoda chtěla a našel jsem článek v Rádci únor 1961 kde je popisována v krátkosti historie PS jeho záník a snaha o opětovné znovu vyšlechtění, je kladen požadavek o rozdílnost v typičnosti od RS, ale nikde ani zmíňka o TS. K opětovnému vyšlechtění byl použit J a ČS, a opět žádna zmíňka o TS. Tak nevím, ale Vaše vysvětlení, příteli, má zřejmě nějaké trhlinky.

Ona je historie vzniku ČSčž komplikovaná mimo jiné také z toho důvodu, že se v ní vyskytují dvě různá plemena (PS a TS) a jedno z nich má i svůj německý název (TS = RS). Sám z toho občas mám pěkně zamotanou hlavu než si uvědomím všechny souvislosti tohoto zamotaného klubíčka.
Jinak jsem se před časem pokusil o historii ČSčž něco málo napsat, nejsem ale žádný pamětník, tak je ten článeček složen víceměně z toho, co jsem slyšel od chovatelů, jejichž paměť sahá mnohem dál než ta moje. Zbytek článku je citace, ale bohužel nevím, v jakém časpoise byl zveřejněn, což v článku vysvětluju. Tady je odkaz: http://www.cestistrakaci.estranky.cz/clanky/o-ceskem-strakaci/cs-cernozluty

Příteli, musím Vás opravit. Zadavatelka se sice neptala na černožlutý barevný ráz, ale to je jedno. Spíš mi jde o to, že pokud mluvíte o tomto barevném rázu, v souvislosti s plzeňským chovatelem, přítelem Hrubým, si pletete českého strakáče černožlutého (ČSčž) a tříbarevného strakáče (TS). V hodně velké zkratzce to bylo takto - př. Hrubý vyšlechtil na začátku 20. stol. plzeňského strakáče (PS), který byl ve vzorníku společně s plemenem TS - obě dvě plemena si byla velmi podobná. Někdy v 70. letech byla při vzniku tehdejšího vzorníku obě plemena z důvodu podobnosti sloučena pod plemeno TS. To se ale nelíbilo chovatelům PS, protože tento krok znamenal likvidaci plemene PS (které mělo typově blíž k ČS než k TS). A protože PS byl typově podobný plemenu ČS, byl na základě iniciativ chovatelů PS a ČS po nějaké době uznám ČSčž, tedy přímý pokračovatel PS. Dnešní stav je takový, že se s ČSčž můžeme pravidelně setkat na větších výstavách. Plemeno TS, které má původ v Německu (kde je uznáno právě pod názvem rýnský strakáč, jak píšete), se u nás moc nechová.

A k dotazu zadavatelky: "něco jako český strakáč, akorát ve žluté barvě" opravdu existuje, jedná se o českého strakáče žlutého ČSž, který se ale vyskytuje jen velmi sporadicky. Přesto se najde pár chovatelů, kteří jej chovají - viz internetové stránky Klubu chovatelů králíků českých strakáčů www.klubceskystrakac.estranky.cz - sekce Seznam členů Klubu.

polajda napsal(a):
No jo, škoda to je a dost mě to naštvalo. Ale co dělat, že? Jsem se přesvědčila, že já v chovatelství nemůžu mít cestičku jednoduchou.

Ten inzerát je od pána, od nějhož mám své dvě samice a nemá ke mě nepříbuzného samce. Na Slovensko jsem psala pár emailů na různé chovatele a nikdo mi nebyl schopný poradit. Prý tam činčiloví někde jsou, ale na jejich svazu ani nejznámější Slovenský chovatel mi nebyli schopni říct kde.

Ale věřím,že se to povede a jednou budu schopna odchovávat a vystavovat lepší a lepší jedince. A jestli mi povolí regeneraci, tak pak budu mít víc možností.

Zdravím Vás,

myslím si, že regenerace je pro Vás ta správná cesta, takže držím palce, aby Vám ji povolili. FBdiv je po genetické stránce FBči velice blízký a hlavně je u tohoto barevného rázu nesrovnatelně snazší sehnat pěkného samce. To pomůže kvalitě Vašich FBči mnohem víc než průměrný FBči.

Na stránkách www.cestistrakaci.estranky.cz, jsem v rubrice Regenerace ohrožených rázů zkoušel popsat, jak regenerovat ČSči pomocí ČSdiv. V případě FB je ten postup stejný. Když by pro Vás bylo něco z toho nejasného, tak napište, pokusím se to dovysvětlit.

bsp napsal(a):
Zakrslý strakáč modrý

Zdravím,

ten modrý zakrslík se mi moc líbí. Klobouk dolů, před Vámi - takhle povedená kresba na zakrslém králíkovi, to je pastva pro oči. Zrovna nedávno jsem přemýšlel o tom, že by větší rozšíření zakrslíků s kresbou českého strakáče bylo jen dobře. Zakrslí králíci teď zažívají boom a hlavně jsou oblíbení u dětí - budoucích chovatelských nadějí. Kdo jednou podlehne strakáčům, je navždy ztracen. Takže bychom se do budoucna mohli těšit na přísun mladých chovatelů českých strakáčů :-).
Pokud byste měl zájem, můžete mi o Vašem chovu napsat zevrubnější info, mohl bych to pak přidat na stránky o strakáčích - www.cestistrakaci.estranky.cz ( ale to už asi znáte).

Jinak pro ostatní ještě dodatek k mojí poslední fotce - tomu pěkně kreslenému černožlutému samečkovi. Psal jsem, že je to budoucí posila chovu. Bohužel to nedopadlo, zarazil na 3,0 kg - takový strakáč nemá v králíkárně místo.

panfilcak napsal(a):
přátelé chovatelé,porad´te co je toto za králíka díky

Ten "minikrálík" je zcela určitě křížencem nějakého strakatého plemene, řekl bych že velkého (německý obrovitý strakáč) parně s nějakým celobarevným králíkem - nejspíš středně velkého plemene.

jara444 napsal(a):
Tak ještě jeden.

Čau Jardo, taky přidávám jednoho čž strakáče - je to ještě mladík, ale plánuju z něj udělat budouí posilu chovu. Uvidíme, co z něj vyroste... :-) Lukáš

Stále se tu množí příspěvky o stavbě králíkárny. Přes můj upřímný obdiv ke kutilskému umu jednotlivých stavitelů jsou ale všechny králíkárny na jedno brdo. Je to pořád ten, sice léty zažitý, ale podle mého názoru silně neefektivní "model" 6 či 9 kotcové venkovní králíkárny s pevnou podlahou.
Už jen samotné krmení, při kterém se tolikrát zbytečně otevírají dvířka člověka dost brzdí. Nebo šichta při pravidelném kydání, kdy se z různých záhybů kotce vyškrabává hnůj. A právě dobře řešená králíkárna ušetří čas.
Pojďme dát hlavy dohromady a vymysleme na základě našich zkušeností nějaký zlepšovák, který nám usnadní péči o naše chovance. Posílám náčrt, jak bych si takovou moderní králíkárnu představoval - je to vlastně stavebnice, každý díl má 2 kotce. Podlaha kotce musí být obdélníkového tvaru, bez vykousnutých rohů (kvůli vkládání trusníku a roštu). Celá čelní stěna musí být otevíratelná - proto celý její prostor vyplňují dvířka, otevíratelná na 180°(vyjímání trusníku - snadné čištění). Zkuste vymyslet, v čem by spočívaly ty největší nevýhody takového systému a navrhněte, jak jim předejít. A nebo navrhněte důmyslnější systém, třeba se nám tu časem povede vytvořit zajímavý, vysoce praktický a účelný výtvor. :-)

Vysvětlivky k obrázku - čelní pohled na králíkárnu

levé křídlo - otevřený kotec:
tmavě modrá - vyjímatelný trusník (laminátová vanička); bez roštu na něm lze chovat "klasicky" s podestýlkou
zelená - rošt ležící na trusníku

středové sloupky:
-k nim se budou dvířka zavírat
-mezi nimi otevřený prostor na seno nahrazující jesličky

pravé křídlo - zavřený kotec:
červená - dvířka, zavírání na středovém sloupku
oranžová - závěsné venkovní krmítko na granule
bledě modrá - venkovní závěsná napáječka

Výhody:
+ rychlá a snadná obsluha (krmení i čištění)
+ více času na samotná zvířata
+ mobilita králíkárny, dá se snadno přemístit
+ možnost volby chovu na roštech nebo na podestýlce
+ pod přístřeškem může sloužit i jako venkovní králíkárna

Nevýhody:
- patrně vyšší náklady na stavbu
- moč se hromadí v trusníku - možné problémy se zápachem v nevětraných budovách
- neodzkoušená konstrukce - pravděpodobný výskyt počátečních konstrukčních nedostatků

beda napsal(a):
NE SKUTEČNĚ- A SERIOZNĚ- JDE O PROBLEM A NEVIM SI RADY A JE MI TO DIVNÉ \NEJEDNÁ SE O VAJÍČKA S NĚJAKOU INTENSIVNÍ PACHUTÍ, nebo, že by vyloženě páchlli--ALE VÁŽNĚ JSOU CÍTIT!!\- skutečně nejde o banalitu, ale o problem, který trvá již několik let !!!

Zdravím, tenhle dotaz mě vážně upoutal, proto - i když příčinu problému nevím - se pokusím alespoň lehce přispět svojí troškou do mlýna.
Podle mého názoru může být chuť, barva i zápach z velké části zapříčiněn krmením. Jestliže ale říkáte, že všechna Vaše plemena slepic mají úplně stejné podmínky = stejný výběh, stejné krmení i stejnou vodu, musí být příčina jinde. Přesto se pokuste vysledovat, jestli náhodou japonky nenalezly nějakej způsob, jak se oproti ostatním, Vámi chovaným plemenům, někde přiživit. Ale dejme tomu, že v chovatelských podmínkách pes zakopaný není a tudíž musí být v něčem jiném...
Proto mi jako možná příčina připadá dědičnost. Sám jste psal, že tento problém máte v chovu již několik let. Předpokládám, že si kuřata líhnete sám a jen občas koupíte nového kohouta. V tom případě se mohlo stát, že se Vašem chovu vyskytla nějaká genetická mutace, která má za následek špatnou tvorbu vajec (píšete že slepice snáší oproti ostatním zástupcům svého plemene hodně a vejce jsou poměrně velká). Už to by napovídalo o tom, že by snáška Vašich slepic mohla být ovlivněna nějakou genetickou odchylkou. A když už vejce větší, slepice snáší často, mohou v rámci té genové mutace také zapáchat. Vždyť ono samotné plemeno japonka je tak trochu "mutant" (nic ve zlém).
Na Vašem místě bych zkusil experimentovat:
1. koupit si jednu novou, nepříbuznou, slepičku japonky, dát jí ke stávajícímu hejnu a sledovat, zda bude také snášet smradlavá vejce (kdyby je nesnášela, ukazovalo by to opravdu na nějakou genetickou poruchu ve Vašem stávajícím hejnu japonek)
2. můžete zkusit dát k hejnu japonek jednu z ostatních slepic které chováte a potom od ní nechat násadová vejce - a sledovat, jakou chuť budou mít vejce takovýchto hybridů. (zase - kdyby vejce smrděla, ukazovalo by to že něco není s genovou výbavou japonek v pořádku).
Na závěr říkám, že jsou to jen moje domněnky, co by to mohlo být, takže to berte s rezervou.