Ahoj Jirko,

velmi spravne si uvedl zajimavy pripad s kakapem. Podobnych clanku, ktere se tykaji i jinych druhu mam nactenych spoustu. Rad se o ne podelim. Kdo bude mit zajem, at se klidne ozve.

Kazdopadne se hypoteza neda stavet na jednom prikladu. Proto me jeste hodne cteni ceka a sam jsem zvedavy k jakemu zaveru se dopracujeme.

Narozdil od sveho skolitele na katedre verim tomu, ze rodice ovlivnovat pomer pohlavi u nekterych druhu umi. Pravdepodobne existuje nejaky mechanismus, ktery ovlivnuje meiozu a rozchod chromozomu. Zasadnim okamzikem cele teto problematiky je ovulace, kdy samice vypusti vajicko bud s chromozomem W nebo s chromozomem Z. Verim, ze dany mechanismus (coz muze byt treba hladina hormonu) dokaze ovlivnit rozchod chromozomu a samicka pak uvolnuje prednostne vajicka s jednim pohl. chromozomem.

Jestli je regulace pomeru pohlavi zavisla na rychlosti reprodukcniho cyklu daneho druhu si nejsem uplne tak jisty. Nebo pri nejmensim me nenapada zadna pricina, proc by to tak melo byt. To, ze ma nejaky druh vice mladat ve snusce neznamena, ze nepotrebuje s pomerem pohlavi svych mladat manipulovat.

Uvidime, snad to nebude jen placani do vody a vyjde nam neco zajimaveho :)

Dobry den,

dekuji za vsechny prispevky. Tesi me velky zajem o toto tema.

Co se tyce charakteru prace. Momentalne zpracovavam bakalarskou praci, ktera je resersi dosavadnich studii. Zaroven zacinam s diplomovou praci, kde bych se pokusil o experiment, lepe receno pozorovani ve svem chovu. Modelovy druhy stale hledam, zatim se mi jevi jako nejvhodnejsi kandidat zebricka. Ovlivneni pomeru pohlavi ze strany rodicu nebo vnejsich faktoru je pomerne horke tema. Dulezitou skutecnosti je, ze vychyleny pomer pohlavi alespon u nekterych druhu opravdu existuje. V zasade to muze mit dve priciny, bud jsou ptaci v ramci evolucni adaptace schopni ho vychylit nebo je vychylen fixne. Az po analyze (kterou zatim nemame) vsech clanku budeme schopni odhadnout jaka varianta je pravdepodobnejsi. Pokus by mel probehnout kazdopadne.

Samozrejme nebudu stavet hypotezu na chovatelskych zkusenostech, ktere nemuzu nijak prokazat. Nicmene dat na tohle tema je opravdu malo a prave v ramci rozhodnuti mezi fixnim vychylenim pomeru a regulaci ze strany rodicu jsou pro me zkusenosti chovatelu dulezite. Koneckoncu kdybych nechoval ptaky a neprisel na vychyleny pomer pohlavi na zaklade svych zkusenosti a zkusenosti mych znamych, tak bych se k tomuto tematu nikdy nedostal.

Nekteri spravne zminili heterogametni roli matky. U ptaku maji samci chromozomy ZZ a samice ZW, tzn. je to opacne nez u savcu. Proto primo fyziologicky muze pomer pohlavi ovlivnit jen samice.

Nezapominejme, ze se nejedna o obecny problem. Pokud se da manipulovat s pomerem pohlavi, urcite tomu tak neni u vsech druhu a je dost mozne, ze se zde vyvinulo nekolik nezavislych mechanismu.

Urcite uvitam dalsi rozvijeni diskuze na toto tema. Klidne me muzete kontaktovat i na mailu - lubos.tomiska@seznam.cz. Timto tematem se zabyvam uz nekolik let a rad o nem s kymkoliv pohovorim a dozvim se tak neco noveho.

LT

Zdravím všechny chovatele,

momentálně zpracováváme na katedře ekologie PřF UK téma týkající se ovlivnění poměru pohlaví ptačích mláďat. Nacházíme v první fázi před experimentem a snažíme se stanovit vhodnou hypotézu. Proto jsem se chtěl zeptat chovatelů, zda-li s touto problematikou nemají nějaké vlastní zkušenosti. Často se například traduje, že samice ve špatné kondici mají více samců nebo že pokud je v páru starší samec, tak se zvyšuje poměr pohlaví mláďat ve prospěch samic, atd...

Pokud by se opravdu dokázalo, že se dá pohlaví mláďat nějak regulovat, byla by to určitě vítaná příležitost pro mnohé záchovné programy, ale našla by se určitě i další využití. Proto předem děkuji za případné příspěvky.

Lubomír Tomiška

Vcera jsme si vsimli u naseho ctyrmesicniho morcatka vyhrezleho konecniku. Nemate nekdo zkusenost s tim jaka by mohla byt pricina, popripade jak to resit?

Diky

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Zdravim, mame doma dvouleteho ridgebacka, kteremu se asi pred dvema mesici udelaly z obou stran trupu takove fleky. Vypada to jako tigrovani a jsou to spise lysinky, vypadava mu na techto mistech srst. Nevite cim by to mohlo byt?

Diky za odpoved.

Lubos

Zdravim vsechny chovatele,

momentalne zpracovavam tema, tykajici se faktoru ovlivnujicich fertilitu ptaku. Proto jsem Vas chtel poprosit, jestli byste se mohli podelit o sve konkretni zkusenosti. Samozrejme je zde mnoho pricin a souvislosti, takze se vetsinou neda provest jednorazove opatreni, ktere by splnilo svuj ucel. Pokud vsak budeme znat zakladni vlivy, ktere oplozenost snizuji, pak je mozno se jich postupne vyvarovat a zvysit tak uspesnost chovu.

Predem dekuji za prispevky.

Lubomir Tomiska

Vini peruviana se v ZOO Praha nechová. Předchozí příspěvek jsem nevkládal já.

.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Dalším zástupcem je loríček rudobradý (Psittaculirostris edwardsii). Chov loríčků je obecně problematický, odchovy většinou nejsou pravidelné. V Česku odchoval loríčky pouze pan Dohnal a Pecka a právě ZOO Praha. Zde se nacházejí také loríčci červenohlaví (Psittaculirostris desmarestii), kteří nejsou k nahlédnutí návštěvníkům.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

lori žlutoskvrný (Trichoglossus chlorolepidotus) - další z loňských přírustků. ZOO zakoupila 3 páry, které chová pohromadě.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

lori vlnkovaný (Trichoglossus johnstoniae) - tito ptáci se dostali do chovu zoologické zahrady loni na podzim. Jedná se o velmi vzácné exempláře pocházející z Filipín. V Evropě je tento druh zastoupen v kolekci ptačího parku Loro Parque a Walsrode. Dva páry se nacházejí v chovu holandského chovatele a několik lichých kusů v dalších privátních chovech. V letošním roce by měla do ČR dorazit další várka těchto ptáků.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

lorikul modrobradý (Loriculus vernalis) - ZOO Praha jako jediná v ČR tyto exoty pravidelně a velmi úspěšně odchovává. V roce 2010 se jí podařilo odchovat více jak 20 mláďat. V Evropě je tento druh, stejně jako ostatni druhy lorikulů (snad kromě lorikulů korunkatých) vzácný. Obecně má chov lorikulů mnoho specifik, která je potřeba dodržovat.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Věnuji se chovu loriů, a proto velmi rád navštěvuji ZOO Praha, která jako jedna z mála institucí disponuje poměrně širokou kolekcí těchto exotů. Tuším že předloni byly pro lorie vybudovány nové ubikace. Podle mého názoru se jedná o velmi praktické a hlavně esteticky vyladěné zařízení. Díky tomu, že momentálně studuji v Praze, tak mám možnost ptáky pravidelně sledovat a občas pořídit nějaké snímky. Některé zde pro inspiraci a potěšení předkládám.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

hostan napsal(a):
zna nekdo tento druh pappouska nebo ho dokonce nekdo chova tak jestli by mi nekdo o nem napapsal par införmaci -cena teplota pres zimu adt dekuji za odpoved

Mady chovají v holandském ptačím parku Veldhovenu, ale nejsem si jist, zda-li se jedná o stejný druh. Přikládám fotku.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

bouda napsal(a):
Přeji všem kolegům chovatelům štastné a veselé Vánoce, a především po všech stránkách úspěšný rok 2009. Ať se vám podaří zopakovat odchovy, kterých jste docílili letos, ať se vám podaří nové prvoodchovy, a ať máte zdravé, vitální a spokojené chovance.
Bura Adam

Připojuji se k ostatním a všem přeji Veselé vánoce a šťastný nový rok.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

jerrys napsal(a):
Vážení chovatelé,


v sobotu se opět konala ptaččí burza ve Zwolle a rád bych jen pár vět k této burze a hlavně ptákům kteří byli k vidění. Hned na začátek musím říct, že ceny šly nahoru, jak jinak.

Na burze jsem se chtěl obohatit o tyto druhy Drozdík běločapkový, drozd oranžovohlavý 1,0 a pak ještě drozd černoprsý a pokud by mi zbylo euro tak drobotinu :D

Jaká byla situace? Drozdíci běločápkový 2 kusy a to ještě jsem nebyl vůbec nadšen, nelíbil se mi ani přístup majitele a cena, no tak tu ani neuvedu, ale počítal jsem s ní!!! Drozd černoprsý tak ani jsem se nestačil nadechnout a byli pryč o drozdech oranřovohlavých ani nemluvě, jeden sameček na tak obrovskoui burzu!! Takže situace je špatná a bude horší. Co mě ale potěšilo je, že bylo k vidění dost odchovů bulbulů, leskoptví, drozdů černoprsých, drozdci plavý, drozdi oranžovohlavý(samičky) a také šámy. Leskoptve řekl bych za stejnou cenu jako u nás, dále bylo i dost Majn kobylčích za 300 euro pár, což není špatná cena. Dále majna žlutolící za "nádherných" 1200 euro kus, no myslím že minulou burzu tam byla taky a přímo u stejného prodejce ale za 1100 e takže nechápu proč nejdou spíše s cenou níž, ale budiž!!! Celkově shrnuto ceny šli u běžnějhších druhů o 50-100 euro nahorů. Timáílie čínske stály 350 eur ty ale nebyly moc kvalitní a navíc minulý rok šli více na odbyt. Dále byli i timálie diamantové a ty musím chválit, byly nádherné a cena tuším 350 euro, jenže já si jel pro drozdíky a když jsem se pro ně vrátil tak už nebyly :( klasika, dále byli k vidění sojkovci maesovi pouze pár minule bylo k mání nekolik párů za 600 eur a nyní cena 750 euro, takže dost skok jinak byl i sojkovec sečuanský a ten nevypadal zrovna nejlépe , cenu nevím.
Dále pto fanoušky plodožravých tam byli i špačci mongolští a ti jsou teda nádherní a myslím, že za ne chtěli méně než minulý rok, jenže nebyla pára a jeden kus je k ničemu, že? Jo abych nezapomněl 2 páry kruhooček, no ty bohužel taky byly už prodaný ale kdyby nebyly tak je mám doma, nevím přesně co to bylo za druhy, no ale já kouknu na net a doplním, cena byla 200 euro takže to docela šlo!!

Takže závěrem burza je čímdál tím horší co se druhů hmyzáků týče, respektive je to špatné v kvantitě, navíc u většiny druhů nemáte jistotu zda kupujete pár!!! Navíc kvalita také není nic moc. Já měl domluvené ještě papežíky, ale nebyla dodržená předem domluvená cena, tak mě to hned na začátku burzy vytočilo :) a nakonec jsem si je nevzal , cena byla přemrštěná 40 000 za páru takže to nehrozí, to je děsně vysoká cena!!! Pokud si tady sami nezačnem vypomáhat tak tyto ptáku budem opravdu prohlížet jen na internetu a to je bohužel škoda, takže apeluji na ty, co chovají vzásnější a nebo i běžnější druhy zda by byli ochotni se podělit o zkušenosti a pod. Díky radám a zkušenostem nás čekají zdravé a pohodové odchovy.

Takže pro ty kteří ještě nebyli na burze a na jaře se chystáte tak se říká, že je dobré hned brzo ráno, ale já díky tomu přišel o ty ptáky které jsem chtěl. Tím jak prodejci přijíždí a zaplnují stoly si třeba neuvědomíte, že se musíte vrátit zpět na začátek, protože tam přijel nový prodejce. Burza je tak velká že než to projdete a vrátite se na začátek může to i hodku trvat, pokud teda ptáky prohlížíte a to je právě ono. Nejlepší je dojít později když už prodejci jsou na místě, aspon máte přehled. Kamarád díky tomu koupil krásné papoušky (lorie) ale to záleží na Vás. Jinak vstup je za 8 euro.

Tentokrát jsem nefotil, ale dám sem nějkaé fotky z netu, abyste měli představu o co jste přišli a nebo nepřišli:-) nefotil jsem, protože ptáci v těch přenoskách nevypadali uplně nejlíp, jsou to plašší ptáci takže byli dost dotlučení a taky moc neposedí takže je to kumšt je vyfotit, navic mě tlačil čas, měl jsem domluveno několik schůzek!!

Všem přeji pěkný konec sezony a at se jen daří

Jarda

Jen abych doplnil předchozí příspěvky. V první řadě co se týče hmyzáků, plodožravých a drobotě. Oproti minulým burzám (během posledních dvou let) mě přišla tahle jako krok kupředu, tzn. že druhové zastoupení bylo podle mého názoru pestřejší. Stále však platí, že po stopnutí importů do EU je mnohem větší problém tyto ptáky sehnat. Z vlastní zkušenosti vím, že např. zmiňované druhy(drozdík běločapkový, drozd černoprsý, oranžovohlavý dále často diskutované bambusky, timálie stříbrouché, leskoptve královské a kdoví co ještě)... se v zahraničí sehnat dají a za mnohem příznivější ceny než na burze ve Zwolle, Straubingu, Chemnitzu, ... Pokud chceme svoji kolekci rozšířit o vzácnější druhy je dnes již ve většině případů nutné navázat kontakty u kolegů chovatelů v zahraničí, jinudy cesta nepovede.

Afriky bylo strašně málo, viděl jsem kapské, mayeráky za 900euro/pár!!, senegalce, žaky...

Luboš (Peroqe)

mails napsal(a):
Já jsem to objevil pod názvem penant!Tak právě proto jsem se zeptal,jak to je !

Majitelem zmíněných stránek je p. Louis Fiselier, u kterého je mezi širší chovatelskou veřejností již delší dobu známo, že "nové mutace" získává křížením různých druhů australských papoušků.

mildaii napsal(a):
Samozřejmě byla ( cena ) Omlouvám se za chybu. MK

Zdravím! Je to asi půl roku, co mi tento chovatel nabízel výměnu právě flavifronsů za jiné ptáky. Říkal mi i cenu, nebyla vysoká. Jde o to, že když se nedá sehnat protějšek, tak samotný pták je v podstatě bezcenný. Mimochodem formou výměny by se od tohoto chovatele dal eventuelně získat i celý pár.