Oživuji tuto diskuzi o zakládání pastviny na orné půdě. Koupili jsme 5 ha pole, kde je momentálně na většině vyrostlá vysemeněná řepka z loňska plus vysoký hustý plevel. Chceme z toho mít pastvinu. Jak byste postupovali? Celé to teď zmulčovat a pak nějak dále sekat a na jaře či později osít? Moc díky za tipy.

Paráda Držím palce!

Tak byste to měla mít v soukromé zprávě.

No tak pokud to máte takto s jehňaty, že přicházíte o drahá plemenná zvířata, a pokud u Vás vše dost mluví pro pasterelózu (což se mi zdá, že ano), tak bych skutečně neváhala ani chvilku a nechala si zvířata vyšetřit, abych zjistila, co je příčinou. Asi bych vše nenechala na mínění jednoho (Vašeho) veterináře- zvláště, když Vám ani nijak rozumně nevysvětlil, proč si je tak jistý, že to není pasterela. Raději bych vše konzultovala ideálně na té veterině v Brně, kde jsou lidé přímo na choroby malých přežvýkavců specializovaní. Vzhledem k částkám, o které s plemennými zvířaty přicházíte, se Vám podle mého musí vyplatit i případný výjezd veterináře z Brna k Vám... Zdá se mi, že nechat si naslepo objednat Covexin 10, mohou být čistě vyhozené peníze nebo minimálně loterie a že riskujete, že se Vám vše příští rok bude opakovat...

No my to máme do Brna 30 km, takže do toho jdu, abych konečně třeba věděla, na čem jsme... Přišla jsem letos o třetinu kozího stáda a polovinu kůzlat... )o:
Myslím, že být Vámi, tak si napíšu nebo zavolám do Brna na VFU na kliniku malých přežvýkavců a zeptám se tam - možná Vám poradí vakcinaci, možná Vám řeknou, že je třeba nejdříve potvrdit, jestli se jedná o pasterelu či ne a snad Vám poradí, jak to případně udělat, když to k nim máte daleko...
Jinak se píše, že se jedná o druhotnou infekci, která následuje za něčím jiným, tak bych viděla prevenci ve snaze vytvořit jehňatům co nejlepší podmínky bez stresu, s dobrou výživou atd., dát si pozor i na plicní červy... Já sama teď dávám kozenám česnek a případně zázvor do příkrmu a chci u toho zůstat, teď jsem koupila ještě lněné pokrutiny - píše se u nich, že mají prokázaný protizánětlivý účinek... (o: ... Ale myslím, že jestli je to pasterela a je to takový prevít, tak možná česnek stačit nebude... Zase pokud máte jehňata jen jateční a dospělé ovečky to nepostihuje a máte vyzkoušeno, že Draxxin zabírá, tak u něj můžete zůstat, pokud by Vás to vyšlo levněji... No ale to jsou všechno jen takové laické nápady, co mi přišlo na mysl... (o:

Soptiku, možná mám dobrou zprávu - z veteriny v Brně mi říkali, že mají dobré zkušenosti i s odběrem z živých zvířat pomocí transtracheální aspirace (prý je to jednoduchý neivazivní úkon (o:). Jsou ochotní přijet a odběr provést, určitě by vám potom i pomohli s léčbou. Já jsem si konkrétně psala s panem MVDr. Ivo Tejnilem. Tak tedy pokud nemáte daleko do Brna... Ale třeba by to uměli i jinde...

Díky moc, Moni!

Ještě by mne zajímala jedna věc - je pro mne velkým překvapením, že problémem našeho stáda (máme kozy a vychodofríské ovce) je právě zápal plic - kozy zakašlou jen tu a tam a většinou je to, když běží domů z pastviny a to jsem vždy přikládala "jen" plicnivkám, se kterými už nějakou dobu marně bojujeme. Tu a tam má některá koza pár dní rýmu, čemuž jsem také velký význam nepřikládala. Ovečky jsem zakašlat neslyšela vůbec a rýmu jsem u nich také nepozorovala. Jako zásadní se u nich jevily trávicí problémy - vleklé průjmy, na které nic nezabíralo, a které bohužel končily úhynem několika koz a kůzlat. Když jsme dvě beznadějně průjmující kozy porazili, zjistili jsme, že střeva i játra mají úplně v pořádku, plíce však nesou známky těžkého bakteriálního zápalu, jak jsme se dozvěděli. Je to tedy tak, že neléčený zápal plic přešel do celého těla a infekce napadla střeva a způsobila úporné průjmy?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Těžký bakteriální zápal plic na fotce vypadá tak nějak pořád stejně, pokud chcete původce, tak od toho jsou tady laborky a kultivace, jinak se v tom můžete bezcílně plácat třeba napořád.

I u ovcí platí, že pasteurela je spíše oportunní patogen. Ale na rozdíl od králíka je možné mít stádo, kde se nevyskytuje a kde tím pádem nemusíte očkovat a nemáte ztráty, takže je vždy na zvážení, co je lepší. Jestli ozdravit, nebo očkovat. To rozhodnutí je věc ekonomiky chovu, taky záleží na genetice, jestli máte něco vzácného nebo jestli stádo obnovíte snadno nákupem...

Takže když patolog kouknul na ty fotky, tak ve skutečnosti viděl jen "těžký bakteriální zápal plic" a ne pasteurellu, jak mi vet tvrdí. Ptala jsem se ho totiž, jestli by to šlo ještě nějak ověřit, ale říkal, že je to zbytečně drahé (což předpokládám, asi bohužel bude), a že ten člověk, co to určil, je odborník... Tak proto jsem se ptala - nechci se bezcílně plácat...

Ještě mne napadá jedna otázka - v jednom článku o pasteureloze králíků se píše, že pasteurely má v sobě prakticky každý králík, že zcela pasterely prostý chov existuje nanejvýš v laboratorních podmínkách a že je to spíše druhotná infekce, která propuká při zhoršených podmínkách chovu. Zajímalo by mne, je-li tomu tak i u koz a ovcí. (pak by, podle mého názoru, nemělo smysl vybíjet celé stádo koz (včetně těch, které nejeví žádné příznaky) v okamžiku, kdy se tam pasteureloza vyskytla (což mi doporučil veterinář).

Takže plíce postižené pasterelou mohou vypadat stejně jako plíce postižené zánětem třeba od streptokoků apod.? My máme dost problémy s malými plicnivkami a ty prý často bývají "průkopníky" infekcí a zápalů plic, takže je možné, že plíce našich zvířat vypadají jak vypadají "pouze" dílem plicnivek a streptokoků?? No nebo byly plicnivky "průkopníky" pro pasterelu, že..? )o:
Soptiku, ten vet Vám tedy radí, abyste jehňata naočkovala a hned poté prodala, že je to tedy bezpečné?

Takže pokud mám - podobně jako Soptik - podezření na pasteurelózu na základě fotografie plic poraženého zvířete (náš vet konzultoval foto s patologem a ten si je téměř jistý), tak bych měla získat ještě jedny plíce z čerstvě uhynulého nebo poraženého zvířete a ty odeslat na rozbor, abych si nechala potvrdit pasteurelózu a potom mi vet může objednat očkování pro zvířata, u kterých nemoc ještě nepropukla (máme 20 koz a 15 oveček) a to očkování pomůže proti dalšímu rozšíření nemoci ve stádě? A budu moci prodávat jehňata a kůzlata nebo budou přenašeči nemoci? Děkuji.

To by asi bylo dobré... Zkusím...

Prima, díky, taky mám černý plastový pulzátor, trochu jsem se bála do něho sahat, ale jdu a to... Moc díky všem!

Moc díky všem! Zatím to vypadá, že vývěva saje v pohodě, zatím jsem nevyzkoumala, kde dál to netěsní, snad na to zítra přijdu. Takže pulzátor nemůže způsobit, že to nesaje - je to tak? Díky!

Zdravím pěkně, jsem technický analfabet a začal mne zlobit dojící stroj. Vždy když ho pustím a nasadím kozeně na vemeno, tak trvá nějakou dobu, než začne sát a pulzátor pulzovat, když ho třeba koza skopne a nasaje se tam vzduch, okamžitě zase přestane sát a pulzovat a teprve po opětovném nasazení na vemeno se za nějakou chvíli zase rozjede... Někdy začne sát a pulzovat relativně brzy po nasazení na vemeno, někdy to trvá hodně dlouho. Dřív ale sál okamžitě potom, co člověk otevřel kohoutek u sběrače a když koze spadl z vemene, sál stále dál... Prosím, poradil by mi někdo, kdo tomu rozumí, čím to je?

JIstěže je to práce navíc a pro pána to musí být velmi těžké, když byl zvyklý na luxus pasení ovcí bez ohrad, psů, ovčáků. Chápu, že si ani nedovede představit, že mu tak bude jeho chov dále vydělávat. Možné to však samozřejmě je. Ovce se vedle vlků chovají po tisíciletí a i dnes to normálně funguje v mnoha okolních zemích. To jen u nás vlci chvíli nebyli. Teď se vracejí a my si na ně budeme zase muset zvyknout...

Podle mého názoru jsme my chovatelé jedněmi z těch, kteří vlka v lese potřebují nejvíc. Vlk plní v lese funkci lékaře - tím, že loví slabé a nemocné kusy, vlastně předchází šíření nemocí. Jak už jsem psala na jiném vlákně, na Slovensku v jedné studii zjistili, že prasečí mor se vyskytuje jen v oblastech, kde nejsou vlci. A na nákazy divoké zvěře v lesích doplatí většinou v první řadě právě chovatelé.
Druhá věc je, že hlavní příčinou "řádění" vlků na Broumovsku jsou především někteří nezodpovědní chovatelé, kteří svoje stáda nijak účinně před vlky nechrání a tím vlky vlastně učí, že ovce jsou snadná kořist.

Tyhle lizy jsou certifikované pro ekozemědělství a mají i druhy s hořčíkem: http://www.trewit.cz/res/web/katalog/trewit_mineralni_lizy.pdf.

moonika napsal(a):
mne v minulosti pekne u kozy ktorá pár týždňov žrala tú prvú mladú trávu a začala tak stuhnuto chodiť a bola zrazu veľmi unavená, expresne pomohol obyčajný Magnezium Galvex (magnezium laktát), už ho preto preventívne v tom období dávam v období keď začneme dávať zelené a nie sú problémy.

Peti a to si mi ukazovala akurát v týždni ten mletý oxid horečnatý pre dobytok :).

(o: No to se tak sešlo (o: A Ty jsi nakonec sehnala nějaký použitelný dolomitický vápenec?