ivca.94 napsal(a):
Dobrý den, máme 2 měsíční štěně křížence Bernského salašnického psa a Německého ovčáka ,mysleli jsme že bude mít klapaté uši a teď se jí jedno zvedá(vím že je brzy určit jaké je bude mít v dospělosti ale zvedající ucho už asi klapaté nebude). Vím že rovnat se uši dají ale aby zůstaly obě dole o tom nic nevím. Ptám se jestli je možné aby jí jedno ucho stálo a druhé zůstalo klapaté ? Popřípadě co s tím dělat ? Předem děkuji za odpověď

Proč s tím chcete něco dělat, trápit štěně lepením, když s ním na výstavy stejně chodit nebudete? Vybodla bych se na to. Pravděpodobně se mu postaví obě uši, a i kdyby ne, tak to bude roztomilý.

Mimochodem, štěně na fotce zcela určitě není kříženec BSP a NO - z hlediska dědičnosti barev to není možné.

sententiavitae napsal(a):
Je mu devět měsíců, takže je jasné, že hárající feny ho zajímají. Ale že by nějak extra zdrhal, to ne. Napsala jsem to obecně. Vím, že spoustu majitelů mají vychovaného psa, ale jak vidí fenu, neudrží se. A to, že štěká? Hlídá... štěká totiž pouze večer a nebo za plotem. Na tom snad není nic špatného. A to, že je chytrý? Myslela jsem to tak, že inteligence psa se pozná i tehdy, neposlechne-li na bezhlavě každý povel svého pána... má prostě svojí hlavu. A to nemám ze své hlavy, dočetla jsem se to v odborné literatuře a řekl mi to i veterinář. Ano, nejsem klasický typ pejskaře... výstavy považuju za buzeraci a u spoustů věcí si dělám to, co chci já. Ne to, "jak to má být". Ale Váš názor uznávám a jste-li spokojená s Vaší výchovou, tak to je jen dobře.

Inteligence psa se rozhodně nepozná z toho, jestli si dělá, co chce. Z toho poznáte jen to, jaký k vám má pes vztah a jak je motivovaný, nic jiného. I velmi inteligentní pes může perfektně poslouchat, pokud ho správně namotivujete. A naopak i úplně tupej pes vás může mít zcela na salámu.

Mimochodem, i s tím zdrháním za fenama se dá pracovat. Dokonce jsem viděla video, kde psa při výcviku odměňovali možností čuchnout si k háravce - na začátku v její přítomnosti vůbec nevnímal a myslel jen koulema, na konci lekce byl schopný vedle háravky normálně soustředěně fungovat a vůbec ho nerozptylovala.

Zadavatelce bych doporučila tuhle knížku:
http://knihy.heureka.cz/jak-trenovat-nemozneho-psa-jane-killionova/

Blbost. V kuřatech žádné hormony být nesmí, a to ani v těch, která nejsou určena pro lidskou spotřebu. "Kuřata vyhoněná hormonama" je fáma.

bess napsal(a):
Poradila bych vám pastevce, ale ti jsou stejně velcí jako leonberger. Co vím, tak k dětem je skvělý boxer, miluje je, chrání a navíc umí hlídat. Potřebuje ale dobrou socializaci ve štěněcím věku. Možná je trochu náročnější na výchovu, ale řekla bych, že to bude snažší než u hovawarta, znám tři hovíky, pouze jeden je vyrovnaný a čtyři boxery,tři vyrovnaní, krásní, hodní ale dobří hlídači a čtvrtý má psychický problém, vyjíždí po všem co je v okolí, ale ti lidi se o zvířata absolutně neumí starat, to že jim umřel varan zjistili až když začal smrdět...Bohužel nevím, jestli může být celoročně venku, ti co znám jsou přes noc v domě.

Boxer určitě není vhodný k celoročnímu pobytu venku - podívejte se na jeho srst, myslíte, že ho při mínus dvaceti ty tři chlupy bez podsady zahřejí? A navíc jsou to docela aktivisti, bez výcviku se u nich moc neobejdete. Nemyslím si, že je to to, co zadavatelka hledá.

Zadavatelko, doporučuju porozhlédnout se mezi špici. Přesně k tomuto byli vyšlechtění - hlídání statku. Myslím, že by přesně vyhovovali vašim požadavkům. A jsou v různých velikostních rázech.

plisak napsal(a):
ahá, tak to tedy vážně smysl má, my to ale řešíme jinak, já jmenuji komu patří ta či ona miska, ten či onen pamlsek , takže neučím čekat na povel, ale dávám jmenovitě, nakonec to vyjde nastejno

To je ale opravdu úplně to samé - psu je naprosto jedno, jestli si může žrádlo vzít na povel "Bobíku", nebo na povel "vezmi" ;-)

scylla napsal(a):
To nevyskakování z auta bez povelu má smysl, buzerace u misky ho podle mého názoru nemá. Důvěra a respekt se nedají získat buzerací psa. To opravdu fungovat nebude. Sice se to může naučit, ale nemá to smysl.

To čekání u misky je pro psa úplně stejná "buzerace" jako čekání před vyskočením z auta, tedy žádná. A smysl má velký - kdybych neměla psy naučené u krmení čekat, tak by se po položení první misky na ni vrhli všichni současně. Mám totiž šílené pažravce.

plisak napsal(a):
mně nikdy nenapadlo učit psa čekat u misky, dokud mu nepovolím jíst a asi to ani cvičit nebudu, co to má za smysl?

Stejný smysl, jako učit psa, že po otevření dveří od auta se nemá vyřítit bezhlavě ven na silnici, ale v klidu počkat na povel, aby byl třeba čas připnout mu vodítko. Že když uvidí na druhé straně silnice cizího psa, nemá se za ním vyřítit, ale počkat, případně se zeptat, jestli může. Že když najde na chodníku kus buřta, nemá ho okamžitě vcucnout, ale zeptat se mě. Atd...
Smysl těchto věcí je několikerý - jednak praktický (u té misky třeba to, že se o psy nepřerazím, když chystám žrádlo), jednak se tak pes učí celkovému sebeovládání, které se hodí ve výše zmíněných praktických situacích, kdy ho nedostatek sebeovládání může stát i život, no a za třetí tím, že všechny tyhle báječné věci dostane jen na můj povel, jsem pro něj já jejich zdrojem, tím vzrůstá moje hodnota u něj a následně celkový vztah, poslušnost, přivolání...

monischa napsal(a):
Ad.1 - i na hafici.cz měla vždy Scylla jedinou a všeobjímající pravdu... Ano, často její řešení správné bylo, spousta jsem si z jejich komentářů vzala, ale dle mého nemůže existovat jediné správné, což si paní Scylla zřejmě myslí, neboť když jsem napsala já svou též letitou zkušenost bylo to úplně blbě protože dle její zkušenosti je to prostě jinak a konec...
Tady to ještě vygradovalo tím, že aniž byste druhou paní znala a věděla zda to také nemá z praxe, vysmějete se jejím postupům protože je ukazovali i v TV? Není to trochu podúroveň? To jen pro vás, třeba se nad svým vyjadřováním zamyslíte... Moudrost člověka je dle mého v tom, že neustále dokáže přijímat a zpracovávat nové informace, a ne je automaticky cupovat...

Ad.2 -těžko se radí takhle na dálku, pokud nikdo z nás neviděl celkové chování psa... Ten problém myslím bude vyplývat z celkového vašeho přístupu k psovi. Vymezte mu hranice, buďte důslední, a hlavně si o základu komunikace se psem něco načtěte.

Ad.3 - metoda - taky nemohu mluvit úplně z praxe s vlastním zvířetem, ta si nechá vzít cokoli. Ale řešení krmit z ruky za odměnu mi přijde ok. Podmíní se tím vaše autorita a zároveň můžete nacvičovat třebas nějaké povely :) Pak je ještě fajn cvičení psovi říct čekej a položit misku a pes musí čekat dokud mu nedovolíte jít jíst... Pánem misky máte být vy, ne pes.. Ale teď koukám že prckovi je dost málo, na to je ještě brzo...
Přirovnání s dědou je vtipné, ale nechtěla bych vidět co by zas pak se mnou udělali rodiče kdyby mi děda chtěl jako malé pomoct nakrájet maso a já ho píchla vidličkou... tam by bylo řešení asi následující - když se takhle chováš, tak nebudeš mít nic a měla bych po večeři...

Pak je ještě fajn cvičení psovi říct čekej a položit misku a pes musí čekat dokud mu nedovolíte jít jíst... Pánem misky máte být vy, ne pes.. Ale teď koukám že prckovi je dost málo, na to je ještě brzo...
Nemyslím si, že je brzo. Čekat u misky na povel se naučí úplně v pohodě a pozitivním způsobem i osmitýdenní mrňous. Ale nečekala bych od toho, že to psa odnaučí hlídat si jídlo. Nejdřív bych zapracovala na tom hlídání a až pak bych přidala i prvky sebeovládání.

stréček napsal(a):
Rád bych se zeptal jestli máte zkušenosti s chováním fenky po kastraci. Včera byla na zákroku. Včera, v noci i teď zvrací. Napije se a za chvilku vše vyzvrací. Je to normální chování po zákroku?

Ne, normální to rozhodně není. A v těchto vedrech bych se hodně bála dehydratace. Zavolejte ihned veterináři.

Proč se hádáte, když spolu souhlasíte?

toploader napsal(a):
Děkujeme za praktické rady, dnes večer ihned vyzkoušíme a vytrváme a snad si pejsek dá říct.

Hlavně se domluvte s některým výcvikářem, co jsme vám tu dávali odkazy, aby vám poradil naživo. To vám dá stokrát víc než rady po internetu.

toploader napsal(a):
Děkuji za odkazy a za cenné rady a informace.

Problém je takový, že při puštění k hraní se již nevrátí ani jednou, takže není možnost připnout. Při puštění se stopovačkou se prostě přislápne nebo chytí stopovačka, při puštění bez ní pes neposlechne a ani více lidí ho nemůže chytnout a pes ucukává a uhýbá. Pokud je venku a hraje si či ho zajímá jiný pes, odměny, dobroty ani doma oblíbené hračky ho nezajímají a nepřijde.. Není tedy možnost připnout, jelikož po puštění za jiným psem již nepřichází, naopak odbíhá kam se mu zachce..

Právě proto je potřeba ze začátku cvičit v takovém prostředí, kde nebude mít moc kam odbíhat a nic extra zajímavého tam nebude - mimo vás ;-) Vypadá to, že má váš pes už slušně zafixovanou báječnou hru "na honěnou" A čím víc ho naháníte, tím báječnější zábava to je. Těmhle situacím musíte předejítt, jinak si tu hru bude stále víc zafixovávat. Dokud nebude mít přivolání, pouštět navolno v nekontrolovatelném prostředí ho prostě nemůžete.

Nezoufejte, určitě s tím jde pohnout, jen je třeba, abyste si uvědomili, že chyba není ve psu, ale ve vás, že jste ho tuhle hru naučili, a nechali si poradit. Držím palce!

překlep - "určitě by vám pomohly"...

Jinak pro začátek by to chtělo domluvit se pro společné hraní a lítání výhradně s majiteli psů, kteří mají výborné přivolání a ovladatelnost, někde v bezpečném prostředí (ohrazený prostor). Svého psa za druhým nepouštějte "jen tak", ale až udělá on něco pro vás - sedne si a naváže oční kontakt, něco takového. Až potom dostane povolení si se psy hrát. A ze hry bych ho prozatím neodvolávala, jen si tak ten povel kazíte. Počkejte, až si pohrají, pak si druhý majitel svého psa přivolá a posadí a vy Vašeho buď odchytíte, nebo (lépe) počkáte, až zjistí, že si s ním druhý pes už hrát nebude, a přijde za Vámi sám. A v tu chvíli si s ním pohrajete Vy.

Váš hlavní problém je, že váš pes má "zadarmo" přístup ke spoustě báječné zábavy. Proč by chodil za Vámi, když hrát si se psy je lepší? Proč by se nechal chytit, když hrát si na honěnou je lepší? Jaký má vlastně důvod přijít? Není to plemenem ani povahou, jen Vaším přístupem. Ten musíte změnit. Bude jednak potřeba, abyste se stal pro psa zdrojem báječné zábavy (což je děsná makačka na přemejšlení ;-)), a za druhé musíte zajistit, aby veškerá ostatní zábava (psi, lítání, plavání, cokoliv) šla zase jen skrz Vás, na Váš povel a až "za něco", aby si ji pes nemohl "ukrást" sám. Ale to už Vám přesněji vysvětlí na tom cvičáku, já to tak dobře neumím napsat a vysvětlit ;-)

Rozhodně Hafbo, pro začátek nejlépe asi individuální lekci. A určit by vám pomohly i "přivolávačské hry" - zeptejte se na ně, cvičí je tam taky:
http://vycvik.hafbezobav.cz/index.php/vycvik/stranka/1

edienka napsal(a):
Já můžu jen poradit okamžitě na pořádný cvičák. U nás tresty nějakým bouchnutím neměly vůbec smysl u staforda a pitbula. Museli jsme psa celého zalehnout a neexistovalo mu ustoupit. Jestli to dělá už ve 3 měsících, tak je dost dominantní.

Blbost!
Hlídání žrádla nemá nic společného s "dominancí", naopak - častěji si žrádlo (či jiné zdroje) hlídají submisivní a nejistí psi. "Dominantní" a sebejistý pes nemá důvod si zdroje hlídat. A hlavně: tresty, zaleháváním a podobně tak akorát psa přesvědčíte, že skutečně má důvod si žrádlo hlídat, takže jednoho krásného dne se do vás nejspíš otočí natvrdo, až si uvědomí, že je vlastně silnější než vy. Což staford a pitbul je. Ale co, aspoň budete na titulce Blesku, to se taky každému nepoštěstí...

Zadavatelko, pokud situaci chcete skutečně vyřešit, tak bude potřeba změnit přístup ke psu. Doporučuji tuhle knížku:
http://knihy.heureka.cz/to-je-moje/

plisak napsal(a):
vypadá to štěně takové smutné, ale příšerka to není, cenu jsem tam nenašla

Ty vylysalé(?) kruhy kolem očí mi nepřijdou úplně jako známka zdravého štěněte, ale z fotek těžko říct, jsou dost nekvalitní. Každopádně zdravé veselé štěně vypadá dost jinak...

Merle jezevčíci jsou, označují se termínem "tygr" (černý tygr, hnědý tygr). Ovšem štěně na obrázku bude podle mébo názoru double merle - dvojitý tygr. Jde o nestandardní zbarvení, které vypadá na pohled velmi líbivě, ale bohužel s sebou nese poměrně velkou pravděpodobnost slepoty, hluchoty, neplodnosti či dalších vrozených vad. Proto by se nikdy neměli křížit mezi sebou dva jedinci se zbarvením tygr, vždy může být tygr jen jeden z rodičů, pak nehrozí narození takto postižených potomků.

Takže ano, může jít o čistokrevného jezevčíka. Ale žádném případě bych takové štěně nebrala, a to ani zadarmo. Produkce takovýchto štěňat se rovná týrání chovem.

ilisek napsal(a):
Mám doma 6,5 měsíční štěně a potýkám se poslední dny se stejným problémem....granule tak ty vůbec a maso a její oblíbené jogurty a křídla jen tak z nutnosti, já bych to viděla na to vedro poslední dny. Ilona

Povšimněte si prosím, že téma je z dubna. Schválně jsem to ověřila a tehdy bylo přes den dvanáct až šestnáct stupňů.

Chodský pes.

Můj osmiměsíční puberťák (30 kg) je pometlo a s malejma pejskama si hrát neumí - samou radostí by je smetl a zašlápl. Takže když vidím menšího psa, svého přivolávám a dávám ho na vodítko, až pak je případně na vodítku nechám seznámit. V tomhle směru obavy majitelů malých psů chápu, on i přátelský velký pes dokáže mrňousovi dost ublížit, i když nechtěně. Na druhou stranu je pravda, že nenechat minipsy s velkými seznámit vůbec a automaticky je zvedat do náruče je taky blbě. Chce to asi najít nějakou střední cestu...