Ale taky ty ceny vnímám jako šílené.
Když jsem byla ve stáji a kousek od ní je duchodak, pásla jsem jim pod okny a kdo byl venku a chtěl, tak si pohladil... Zadarmo a tak jaksi automaticky lidsky...

On totiž takový koník může pracovat takhle cca 2x týdně. Jinak se sám zhroutí. No a samozřejmě že potřebuje i trénink mimo tuhle práci.

No jestli je to i s cestou. A hlavně jestli na to mají všechny povolení, pojistku, certifikáty a vzdělání... To se do ceny promítá.
Já mám kousek od nás paní psycholožku co si vodí klienty ke koním a to jsou taky pálky...

No kožní reakce jsou různé. Klasické zapaření je i bolestivé a slevou chlupy atd. - nebývá to tak. Spíš bych se nedivila, že selhala laboratoř a nebo nebyl vzorek správně odebrán a nebo uskladněn nevhodně...
Určitě bych použila ten šampon od věta. A taky bych překontrolovala krmnou dávku, zda je opravdu vyvážená z hlediska mikroprvků a vitamínů. Případně bych nasadila chytrou houbu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nemám zkušenosti s mazáním koňských čumáků. Vždy když jsem si zkoušela pravidelně zvlhčovat rty nějakým balzámem PROTI vysychání a praskání rtů (nějaký dárek, snaha o sebe "líp pečovat"...), tak mě ty rty začly vysychat a praskat:D. Takže mě se preventivní mazání u člověka vůbec neosvědčilo. Nejsem ale kůň a nejde o rty, že ;). A navíc jestli říkáte občas, tak to asi fakt potíž nebude. Jen bych to nepřeháněla.

Obecně je u koní potřeba s kosmetikou velmi opatrně. Pamatuji v Jezdectví článeček o tom, jak favorit zahaproval v sezóně kvůli alergii. A po velkém pátrání se zjistilo, že měl reakci na rozčesávac hřívy...

canka napsal(a):
Prodávat 30 letou huculku?Otvírá se mi fakt kudla v kapse

https://zvirata.bazos.cz/inzerat/165313989/klisna-hucula.php

Si říkám, že je hanba neliská. Ale život je pestrý a třeba se tím inzerátem snaží dát koni šanci. Sama teď mám doma jen dva kusy a z toho jeden dušný. Kdykoliv může uhynout a to bych na rychlo hledala v inzerci a kdo ví co by se hodilo...

H.o. napsal(a):
Dekuji za odpoved, material na identifikaci mam bohuzel nic moc, vetsinou jsou v baliku videt jenom ty nafialovele stvoly, bez listu, sem tam nejake ty kvety.. neco z toho by asi mohl ten rebricek byt, neco pak ma na sobe kvety s chmyrim jako u pampelisky, jeste jsem cvakl par detailu

No mě se zdá že by to mohl být vratič. Sem tam ho mám v seně taky a naštěstí mi ho nežerou.

Já mám v čištění trochu měsíčkove vazelíny. Mažu drobné ranky a škrábance. Jen tak pro krásu s ní mažu jen na výstavu a jiné akce. Vypadá to dobře, když se vykoupaný a suchý kůň mázne okolo tlamy a očí.

Jméno hřebce si nevybavuji. Stál ve Vernířovicích. Byl to strakáč, ale už si přesně nevybavím zda tmavý hnědák, nebo černý. Majitel pan Merta.

Díky za prohloubení znalostí. Na Moravě když hucul, tak hnědák. Až když z Polska dotáhl Merta strakatého plemeníka někdy v 90. (a protože byl dušný, moc se neujal).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ten kvadra kruh s modryma a žlutýma barierama jsem párkrát zkoušela.....bylo to v jezdectví..... kobyla neměla problém, vešla se tam...

A co na to říkáte z hlediska posilování krku?

Vojtěška jako taková má na vředy dobrý vliv. Takže bych v kyblíku nedělala změny.
Ještě bych se zaměřila na strukturu sena. Někdy je prostě ostré a pichlavé. Vředař potřebuje jemné. Případně stojí za to dokoupit pár pytlů granulovaného sena, než se kůň zaléčí.

Má to být kouzelná metoda k získání a udržení osvalené horní linie. (jednomu poníkovi prostě "chybí" svaly na krku)
Jen kniha je k sehnání jen v němčině (vládnu tak napůl). Zdá se mi i malý kruh na kterém se chodí.
Tak jestli je tu někdo se zkušenostmi s tímto.

canka napsal(a):
No v našem okolí se to šuškalo hodně,protože pokud vím,zůstali po něm březí snad jen 2 nebo 3 klisny...a taky si myslím,že na popud toho ho pak majitel stejně nechal vykastrovat..ale to nevím jistě..dlouho jsem tam nebyla..

Takže letos bude další pokus?

Varaxi napsal(a):
Mně strakatí koně nevadí, jen mi připadají na pohled takoví nesouměrní, šišatí. Jak kteří, samozřejmě.
Ale hucul by podle mého být strakatý neměl. :) To je jak strakatý starokladrubák, prostě ne-e.
A když už fleky, tak ať má aspoň tmavé nozdry. Kdo to má pořád mazat opalovacím krémem.

Strakatého tažáka jsem dlouho neviděla (nemyslím tečkovaného).
A s tou šišatostí to je pravda - no záleží jak jsou fleky rozloženy. Však taky do drezůry se dává pozor, aby na nohách neměli moc výrazné a nesouměrné odznaky. Ruší to dojem, někdo má u toho pocit, že kůň nejde čistě.
No barvy koní jsou módní záležitost. Přesně tak se stalo i u hucula (příroda dává přednost jednobarevným a nenápadným koním). Strakatý kladrubák (kdysi hluboko v historii býval). Dnes je barok pinto. Ale znalci vědí, že barva neskáče ani neběhá.
A opalovací krém kéž by byl potřeba jen na nozdry. Ono nezbarvená oční víčka dostávají v létě taky zabrat i pod maskou (končí to i nádorky).
Ale jinak doma mám dvě červené straky, pony. A povahu mají dobrou, ne zrzavou.

canka napsal(a):
No taky jsem chtěla strakaté huculátko Ale ta moje čůza prostě 2 roky po sobě nic..jen si užila,a prd

( jestli by nepomohlo zhubnout tak 50kg )

Horsana napsal(a):
Nikto, zarastú proste.

No s ohledem jak se proslavil projekt Česká krajina, by stálo za to dělat bla bla bla, jen aby se tam koně dál pásli.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Brousím si zuby též na norika na stará kolena

Pro jezdce s potížemi jsou super. Mě odchází obě kyčle a když jsem jezdila, byl problém s nasedáním a sesedáním. Kobyla pochopila co potřebuji a při sesedání držela hlavu vysoko, abych se mohla zapřít o její krk. A to přesto že je pažravá a jindy se vrhá na trávu. Prostě charakter.

Norici

Arbora napsal(a):
Presne z toho dôvodu, že na koni sa striedali jazdci, preto to fungovalo. Dnes, keď má každý vlastného, tak je logické, že sa kôň prispôsobuje jednému jazdcovi, reps. jazdec si prispôsobí koňa sebe. Navyše, jeden oddiel mal jednu "technológiu" jazdy, jazdci teda používali rovnaké pomôcky. Tréneri vychádzali viac-menej z jednej "školy", takže to bolo unifikovanejšie. Dnes v podstate nepredstaviteľné.

Jenže i přes všechny rozdíly školy atd. je pořád ježdění dobré, nebo špatné.
Co si budeme, když byl v minulosti někdo ras a prase, bylo to utrpení tak jako dnes. A naopak, když jsou dobří jezdci, tak se s koněm domluví během pár jizdarenskych hodin a je jedno, drezúrak na western či naopak. Když má dostihak slušné základy, tak se s ním na jízdárně taky domluvíte. No bude to má myšlenku od prvního nasednutí.
Ale zadání byl kůň pro mladého jezdce a tam by to všechno mělo fungovat. I když si koupí "vysloužilé T", základy jsou stejné a dál bývá často problém spíš to, že kůň zjistí, že nemusí.