Informace o uživateli:
Slepice, psi, kočky.
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Naposledy přihlášen: 6. 7. 2025 20:51:28
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
beastije
napsal(a):
Dobrý den, má doma někdo mladšího pejska s kočkou? Kočky máme dvě, jedna zůstává ve výšinách a psa pozoruje, ošklivě prská a škrábe když se pes přiblíží na méně než 30cm, takové pochopitelné chování kočky.
Kocour je flegmatik, se psem sedí na gauči, na posteli, chodí vedle ní. Ale fenka na něj začíná být příliš tvrdá. Obvyklé situace jsou, že otevřu dveře do obýváku kde jsou kočky zavřené, pes vylítne, kocoura převálcuje, olizuje ho, strká si celou jeho hlavu i krk do pusy. Kocour leží na zádech, občas zoufale mňoukne, občas po ní trošku sekne ale víc nic. Je taky pěkne tlustý, mrštnost už není co bývala. Když jí seká, nikdy jí neublíží, nemá na sobě ani škrábanec, občas se jí někde zasekne tak to pak fenka kňučí a snaží se ho odseknout. On sedí na gauči, ona jde k němu, lehne si k němu, položí si na něj hlavu, on jí olizuje čumák i obličej.
Jenže, taky je schopná si na něj stoupnout, když kocour sedí na křesle tak na něj vyskočí, šlape po něm, sedá si na něj, zkouší ho vytlačit /projevy dominance předpokládám/, když si chce hrát tak mu nosí hračky a pokládá je před něj a pak na něj štěká, ale co hůř, okusuje ho. Hlavou na něj startuje, kousne ho do boku s takovym vysokym kňučením, je přitom přikrčená, ocas nahoře a hlavou po něm takhle "startuje".
Kocour sedí, občas zoufale mňoukne, občas se ožene ale jinak se nechává válcovat. Ona na něm stojí, piští, štěká a "kouše ho"
Máte to podobně nebo mají kočky větší respekt? Nebo je tohle normální? Mě asi nejvíc vadí to štěkání a to, že když se kocour někam rozběhne tak ho honí, válcuje a kouše. Nevím ale, jak to korigovat, když jí řeknu že nesmí, dělá to pořád, když si jí odvolám přijde, ale vrátí se k němu...
Děkuji.
Napíšu vám moji zkušenost, ne radu. Máme 12 letého belgického ovčáka a stejně starého (nesnášenlivého) kocoura. Jak spolu vyrůstali, tak se respektují, tzn. Když kocour přijde domů, tak se rád nechá očuchat, o psa se otírá, ale to je tak všechno. Nikdy si spolu nehráli. V listopadu jsme si pořídili mládě - zase belgický ovčák a po měsíci, kdy se na něj kocour nemohl ani podívat, aby neutekl, jsou najednou velcí kamarádi. Takže najednou se dvanáctiletý nesnášenlivý kocour (někdy stačí na něj jen promluvit a už jde pryč) kamarádí se štěnětem.
Jen to většinou končí tím, že když už má kocour dost, tak vyskočí někam, kam pes nemůže. Z předchozích příspěvků vyplývá, že vy to máte nějak usměrňovat. Já mám tu zkušenost, že si ty zvířata udělají mezi sebou pořádek sami. Sice to sleduji, co dělají, abych případně zasáhla, ale nemluvím jim do toho.
To samé bylo i se sžitím našeho starého psa s mladým. Po měsící a půl se mají moc rádi a chovají se k sobě moc dobře - tak trochu jako vlci.
Po téhle zkušenosti bych doporučila všem, aby ta zvířata jen trochu usměrnili a nechali je, aby sami pochopili, co po nich chceme.
Teď se možná budete smát, ale my máme dojem, že když ta zvířata u nás cítí tu lásku a pohodu, tak se přizpůsobí mnohem líp, než když se na ně řve.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
když je sucho a čisto nečistím psovi tlapy vůbec ,když je bláto nebo mokro tak mám hadr v chodbě a než psa pustím do kuchyně otřu mu nohy případně i břicho.
U nás také tak,a když už je venku mokro a hnus, tak se otřou sami na starých ručnících, a až je klid, tak vytřu podlahy. Je to opravdu lepší, než psy pracně umývat a utírat. A ještě do toho nám chodí kocour taky aspoň šest krát denně ven a dovnitř.
Ty ručníky dvakrát do měsíce vyperu v pračce a zase je můžu používat.
Před rokem jsme si pořídili čtyři mladé slepice - kuřice. Po měsíci začaly snášet a dodnes snášely v průměru tři až čtyři vejce denně - v kukani v kurníku. Nyní si po roce dvě z nich usmyslely, že budou snášet v přírodě. Naštěstí jsme to místo brzo našli, protože nám bylo divné, že jedna z nich hned po otevření kurníku běžela do jednoho keře. A když byly v kurníku celý týden jen dvě vejce, tak jsme začali hledat a našli jsme v tom křoví krásné hnízdo s osmi vejci. Dá se s tím něco dělat? Bylo pohodlné vybrat ráno z kurníku vajíčka dát je do lednice. Teď musíme jít ještě do křoví na opačném konci velké zahrady. Jak to teď píšu, tak se to zdá malicherné, ale přece jen, nevíte jak to udělat, aby snášely jen v kurníku?
Inspektor Pišišvor
napsal(a):
A kromě zdraví se dívejte i na výsledky povahových testů u obou rodičů (zkratka PT a za tím číslo), abyste si nepořídili nějakou vystrašenou chudinku, protože těch je mezi tervíkama poměrně dost. Obecně by se dalo říct, že to co má výsledek PT 95 a výš je v pořádku, ale pod 90b. už je to většinou dost katastrofa - co jsem viděla zvířata s výsledkem kolem PT85, tak to už byla úplně bázlivá a lekavá zvířata nepoužitelná pro normální život
Na základě vaší informace ohledně PT jsem si našla PT našeho tervuerena. V roce 2003, když mu bylo něco přes rok dostal 73 bodů s poznámkou "lehce nervózní" . A to hlavně proto, že když jsem se schovala za boudu, tak se mohl zbláznit. My jsme se mu přizpůsobili, nenecháváme ho dlouho samotného a je úplně v pohodě, navíc moc hodný ke všem ostatním zvířatům i cizím lidem. V situacích, kdy vy byste řekla, že je lekavý, můj manžel (který všechna naše zvířata strašně rozmazluje, včetně slepic) říká, že je jenom hodně "ostražitý". Pro normální život je úplně použitelný.
Ale k vaší odpovědi: pochopila jsem, že nestačí jen přečíst rodokmen, (který stejně laikovi moc neřekne), ale spíš PT rodičů. Děkuji za radu.
bilusik
napsal(a):
Mně osobně by se líbil tervík odtud - tady mají rodiče a prarodiče nulové DLK a DKK a mimoto se s nimi jako z jedněch mála inzerátů i cvičí - mají množství zkoušek, nejen výstavy, takže by to mohlo být v povaze i na práci ( a u malinois by neměl být problém vybrat z pracovní chovky ) - cituji inzerát - Z velmi zajímavého spojení, ze strany otce nová krev pro ČR, velmi vhodné na výcvik a sport. Otec IPO3, BgH2, připravován na výběráky, pracovní linie (jeho otec IPO3 +výběráky, matka A3+účast na MS, děda pracovní šampion ring, atd). Matka Canisterapeut, zkoušky poslušnosti, super vyrovnaná přátelská fena (sourozenci účast na Mistrovství světa BO Agility, zkoušky Agility i pasení). Oba rodiče DKK 0/0, DLK 0/0, vynikající zdraví. Barvy fauve i gris, očkované, čipované, s pet-pasem, rodokmenem, výbavou. Skvělá socializace.
Cena: Dohodou
E-mail:
Telefon: 608870565
WWW: www.zkovarny.com
Děkuji Vám za informaci. Nám jde právě hlavně o to, aby to byl silný, zdravý a hodný pes, na výstavy nechceme. S naším psem jsme chodili zamlada půl roku na cvičák, pak na zkoušky kvůli chovnosti ( i když jsme pak na výstavy nechodili) a je z něj výborný a hodný pes. No, dnes už trošku rozmazlený, ale na to už má asi nárok, když mu už bude třináct let. Hlavní pro nás je to, že se k ostatním zvířatům chová moc hezky, i když je na něm vidět, že na ně žárlí.
prokopova
napsal(a):
Moc děkuji za informaci. A nemáte nějaký tip na chovnou stanici tervuerenů, která má ještě ty normální psy? Tím myslím zdravé psy, kteří vypadají jako původní ovčáci, ne jako nějaké zdechliny. Což je dnes asi nějaká móda. Tenké nohy, protáhlé nosy, a pes vypadá jako nějaká karikatura.
To už bychom asi vzali maliňáka, tam se asi dá najiít dobrý chov.?
Omlouvám se chovatelům BO-malinois. Aniž bych se podívala na rubriku INZERCE, psala jsem rovnou do diskuze. A teď vidím, že je tu plno nabídek, ze kterých se dá určitě vybrat dobrý pes. Já jsem dodnes otevírala ifaunu jen kvůli slepicím, a ani mě nenapadlo, že je tu tolik jiných možností.
Inspektor Pišišvor
napsal(a):
ty zapíchaný chlupy, co nejdou z ničeho pryč se týkají spíš hladkosrstých psů, ale malinois má stejný typ srsti jako terv, jen ji má kratší. Na údržbu nevidím v mezi tervem a malinou nějaký zásadní rozdíl
Moc děkuji za informaci. A nemáte nějaký tip na chovnou stanici tervuerenů, která má ještě ty normální psy? Tím myslím zdravé psy, kteří vypadají jako původní ovčáci, ne jako nějaké zdechliny. Což je dnes asi nějaká móda. Tenké nohy, protáhlé nosy, a pes vypadá jako nějaká karikatura.
To už bychom asi vzali maliňáka, tam se asi dá najiít dobrý chov.?
Prosím zkušené chovatele o informaci. Líná maliňák tak jako všichni krátkosrstí psi? Pro vysvětlení: máme tervuerena, je mu třináct let a žije s námi v domě. S chlupama nemáme problém, skoro nejsou. Na jaře a v zimě ho pořádně vyčešeme a je klid. Teď bychom chtěli pořídit štěně, ale nemůžeme se s manželem shodnout, jestli zase tervuerena, nebo malinoise. Maliňák je Pan pes a tervueren miláček. Teď už jen rozhodne to línání. Prosím, napište svoji zkušenost.
katka83
napsal(a):
Helmigál tablety pre hydinu podávajú sa priamo do zobáka.
Ale jaké množství? Mám sáček sypké směsi 20 gramů. A zamíchat do žrádla? Neumím si představit sypký prášek dát slepici "přímo do zobáka". I když je máme ochočené a nechají se vzít do ruky. Katko, prosím upřesněte, mockrát děkuji předem.(Myslím, že hydina je česky drůbež. Proč mi tedy doktorka dala Hemigal pro krávy a koně? Ach jo, namísto, abych zalívala zahradu, řeším červa.
Ve slepičím trusu jsme našli 6 cm dlouhého bílého červa. Nevím, jestli byl plochý, nebo kulatý, manžel jej spálil. Doktorka nám prodala HELMIGAL, ale v návodu je napsáno, že je to jen pro dobytek. Jinak naše čtyři slepice jsou zdravé, pěkné, chovají se normálně a stále nesou. Už mě i napadlo, jestli ten červ do toho trusu nevlezl až na zemi. Ale co by to bylo za parazita? Prosím, jestli o tom něco víte, napište, nerada bych jim dávala do krmení nějaké jedy.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Proti gustu zadny disputat, jak se pravi. Jen si nejsem jist, ze k Vam veterinar pojede kvuli uspani 4 slepic a pokud ano, ze Vam je necha zahrabat na zahrade.
Jenze ne kazda slepice se ve "zdravi" dozije pozehnaneho veku a zrejme budete jedni z mala, co budou zivit 5 ci vice let slepice jen proto, ze je maji jako domaci mazliky, kdyz neponesou zadne nebo jednou za cas nejake vejce.
Ja mam svoje hedvabky take pro zabavu, snesu jim prvni posledni, vejce jsou jako pridany bonus, ale kdyz nektere ocividne neco je, uz k veterinari nejedu a lecim sekyrkou, je to totiz mnohem "vyhodnejsi", nez cokoliv jineho. A po trech letech jdou do hrnce, jiz jen kvuli tomu, aby udelaly misto novym generacim z pod kvocen. Pokud tedy nemate nejake echt vzacne plemeno, ale pokud si to dobre pamatuji, mate nejake hybridky.
To byla nadsázka, že pozvu vetrerináře na uspání, když jsou slepice staré. Chtěla jsem tím říct, že nevím, jak to zvládnu, až to bude potřeba udělat. Dovedu si představit, že zabiju cizí slepici (i když jsem to v životě nedělala, ale troufla bych si na to), ale svoje vlatní, se kterýma budu ještě aspoň tři roky žít a starat se o ně, to si neumím představit. Je mi jasné, že když už jsem se jednou rozhodla chovat slepice, tak to musím zvládnou se vším všudy. Ale to zabití není jen můj problém, už mi to říkalo víc lidí, co chovají slepice. A taky to zde píšou i ostatní. Závidím Vám FRUFRU, že to umíte dělat tak, jak naši předkové. To my, co jsme jen navázali na tradice, už máme problém s tím zabitím.
A dík za každou odpověď nebo názor na tohle, spíš filosofické, téma. Prokopová.
mysak
napsal(a):
Dobrý den, prostudujte si zdejší příspěvky je jich tu už pěkná řádka.
Tato voliérka rozhodně není vhodná pro temperamentní nosná plemena vlašky, leghornky, je předpoklad nudy z malého prostoru a z toho vyplývající sklon k ozobávání peří a kanibalismu. Zvolte podle výše rad opravdu zdrobnělé velsumky rezavě koroptví. Budete spokojeni. A slepičky také. Stačí vám 4 - 5 slepiček.
Jinak slepice se chovají většinou pro kompletní užitek, tj. po skončení rentabilní snášky jdou taky sníst, je z toho výborná a zdraví posilující,(někdy i poopiční) polévka, rizoto a podobně. Chovat slepice jako miláčky tj. pet, je snad dobré jedině pro Angličany
. Pardon. Tolik k praktickým radám. Juraj Kafka
Chtěla bych tímto reagovat na pana Kafku. Jsem z těch, co chovají slepice jako miláčky. Mají takový komfort, o jakém se většině slepicím může jen zdát. A přitom původní plán jsme měli taky takový, že budou v menší ohradě. My jsme na zahradě kromě zimy skoro každé odpoledne až do večera, a když jsme viděli, že chtějí ven, tak jsme je začali pouštět. Po čase jsme zrušili plot, který byl stejně na nic a slepičky si "užívají" celou zahradu. Jelikož jsou jen čtyři, tak ty škody nejsou tak hrozné. Každý třetí den musíme obejít zahradu a posbírat do kbelíku slepičince a teď jsme museli oplotit užitkovou zahradu. A ani nevíme, jak se to stalo, už k nim máme jakýsi vztah. Prostě je neumíme brát jako naši předkové, jen na užitek. A to přitom pocházíme já i manžel z venkova, jen jsme část dospělého života žili ve městě. Už jsme přemýšleli o tom, co budeme dělat, až budou staré. Pozveme si veterináře, aby je uspal a pak pohřbíme?? Uvědomuju si, jak jsou to nesmyslné úvahy, ale co s tím?! Ještě poznámka: když vidím, jak se někteří lidé chovají ke svým zvířatům, ať už užitkovým, nebo psům a kočkám, tak jsem ráda za ten náš "anglický" přístup. Zdraví Ivana Prokopová.
Chovám slepice teprve rok, ale to mi stačí na to, abych vám řekla, že ten prostor je MOC MALÝ!!! Byl by dobrý jen v případě, že byste je každý den na pár hodin vypouštěli ven. Jinak je to jen hezké vězení. Ať jim budete nastýlat co chcete, nebudou se cítit dobře. Vejce mít zřejmě budete, ale myslete taky na to, za jakou cenu (teď nemyslím tu tržní).