q napsal(a):
Takže muj nazor:
1. RTW x Šarpej
2. RTW x Labis, znam podobneho
3. Holandan x Labisem ale spis se mi zda ze by to mohlo byt s RR :o) Ale to je otazka.

Takovéto skvělé žíhání jako u třetího psa se vyskytlo při nakrytí irského teriéra a boxerky a výsledný pes vypadal skoro jako staford velikosti boxera. Ale nádherný, s tím žíháním. Někdy fakt nepoznáte, co je tam za psy.

berunka napsal(a):
asi jsem debílek a fakt to neumím a taky nejsem důsledná...vážím 50 kg,náš dobrman má tak 43 kg(malinko jsem ho na zimu vykrmila)takže nějaké důrazné trhnutí ode mne nepřichází v úvahu.
A když stojíme,ono mu to vážně vůbec nevadí,čuchá si nebo se rozhlíží nebo si lehne a čeká...on je prostě pohodář...
Ale máte pravdu je to moje chyba a můj první pes...

Tady zdaleka nejde o váhový rozdíl mezi majitelem a psem, je škoda, že si to většina lidí myslí... zásadou, pokud chci škubat vodítkem tak, aby to mělo smysl, je to, že loket musí být při škubnutí ohnutý!! Pokud budete mít loket napnutý jak strunu a nejlépe před sebou, neškubnete ani polovičním psem. Pokud si chci pomoci ještě více, vodítko by při škubnutí mělo být povolené. Aby jste toho dosáhla, budete muset být buď nachystaná před tím, než se pes pokusí zatáhnout, a nebo udělejte jeden rychlejší krok.
Nevážím o mnoho víc a vašeho dobrmana bych otočila dokolečka bez větší námahy. Je v tom gryf, chce se to naučit. Zkoušejte to. A táhnout nesmí nikdy. Klidně si od plic povel zařvěte (třeba i pomalu nebo něco), taky to pomůže.
Zkoušejte to, uvidíte, že to jde, a procházky začnout být i příjemné

berunka napsal(a):
Dobrý den, mám takový problém.
Náš 23 měsíční dobrman je velmi hodný, mírumilovný takové zlatíčko,nejsou s ním žádné problémy,manžel už se smířil s tím,že nehlídá,ale každého vítá...Mne jen vadí,že když s ním jdu na prochajdu(každý den cca 2 hodky ) na pole,tak mne strašně táhne,ví,co je povel k noze, vždycky přikrčí uši,chvilku u nohy jde a pak zase za ním vlaju.Už jsem ho i plácla vodítkem přes zadek,ale zase přikrčí uši a táhne....Myslíte,že pomůže psí ohlávka Halti,mám ji koupit???Jinak má polostahovací řetízek,vůbec to nepomáhá,vlaju...Děkuji.

Diskuzi jsem nečetla, ale zahlédla jsem halti, postroje... co třeba klasické, důrazné škubnutí vodítkem? Dobrman není sumo, problém je v lidech...
Jestli jde chvilku u nohy po povelu, žádnou halti nepotřebujete. Jen důslednost a opravdové odhodlání nenechat se táhnout. Tak prostě ujdete za procházku 50m, ale aspoň se to naučí. Táhneš = stojíme. Jdeš u nohy a netáhneš, nebo aspoň netáhneš = jdeme. Naučí se to do týdne.

dejavu napsal(a):
Pořád tu slyším hlasy jako : "mělo by se to a ono" , ale žádný realistický návrh nebyl. Máte někdo reálný nápad, jak řešit zvyšující se počet psů v útulcích, který by byl v rámci legislativy realizovatelný? Jak pozměnit a doplnit zákony? Radikalistické tlachání o tom, že by se měli majitelé a psi utratit ap., to jistě chápete, možná uleví autorovi takového blábolu, ale nic neřeší.
Řešení jsou různá - kastrační programy, povinné čipování, pokuty, je jasné, že nikdo nemůže nařídit zákaz kříženců....
Pokud se pamatuji na novelizaci zákona, bylo tu odsouhlaseno a pak zas zavrženo, naštěstí, že psi, o které po určité delší době není v adopci zájem, se budou utrácet a to bych dost nerada, aby to šlo tímhle směrem, naprosto běžným třeba ve Francii.
Pak mám další dotaz - nevíte někdo povolaný nebo pokud máte známé, kteří měli s tímto co do činění, jak se řešili volně pobíhající psi před rokem 1989? Útulky tehdy nebyly přece a pamatuji si, jak lidé po zdražení daně ze psa houfně psy uvazovali v lese a vyhazovali na dálnici, jistě, něco se odstřelilo myslivci, něco si brali lidé domů, něco snědli lidé, co jedí psy, ale muselo se postupovat taky nějak oficiálně, pokud to řešila policie ap... nemáte někdo nějaké zprávy?
Víte někdo i třeba zlomek systému, který se v této problematice v praxi osvědčil?

Padla tu otázka sjednocení čipů. Můj pes už je čipován delší dobu a jeho čip nezačíná předčíslím 203. Co tedy s tím čipem, aby to, že je z ČR, poznali třeba v Německu? Vyoperovat nee
(bordel byl, je i bude...)

dejavu napsal(a):
Pořád tu slyším hlasy jako : "mělo by se to a ono" , ale žádný realistický návrh nebyl. Máte někdo reálný nápad, jak řešit zvyšující se počet psů v útulcích, který by byl v rámci legislativy realizovatelný? Jak pozměnit a doplnit zákony? Radikalistické tlachání o tom, že by se měli majitelé a psi utratit ap., to jistě chápete, možná uleví autorovi takového blábolu, ale nic neřeší.
Řešení jsou různá - kastrační programy, povinné čipování, pokuty, je jasné, že nikdo nemůže nařídit zákaz kříženců....
Pokud se pamatuji na novelizaci zákona, bylo tu odsouhlaseno a pak zas zavrženo, naštěstí, že psi, o které po určité delší době není v adopci zájem, se budou utrácet a to bych dost nerada, aby to šlo tímhle směrem, naprosto běžným třeba ve Francii.
Pak mám další dotaz - nevíte někdo povolaný nebo pokud máte známé, kteří měli s tímto co do činění, jak se řešili volně pobíhající psi před rokem 1989? Útulky tehdy nebyly přece a pamatuji si, jak lidé po zdražení daně ze psa houfně psy uvazovali v lese a vyhazovali na dálnici, jistě, něco se odstřelilo myslivci, něco si brali lidé domů, něco snědli lidé, co jedí psy, ale muselo se postupovat taky nějak oficiálně, pokud to řešila policie ap... nemáte někdo nějaké zprávy?
Víte někdo i třeba zlomek systému, který se v této problematice v praxi osvědčil?

No, diskuze je tu zajímavá, kéž by se přenesla někam k vyšším instancím. Přidám svůj naivní návrh
Problémů je několik:

1) Registr psů, čipování. Jak je vlastně možné, že ani tetované psy člověk někdy nedohledá? Jako první by se mělo řešit, že majitel psa s PP by měl být dohledatelný v plemenné knize každopádně, nejen v případě, že je jedinec v chovném rejstříku. Zákon: nutná registrace psů s PP a pravidelné hlášení změn o trvalém bydlišti majitele. A vůbec, nebylo by rozumnější tetování zrušit a napříště vydat jen čipy? Čipoval by poradce chovu a čipy by mohly mít speciální sérii pro každé plemeno.
Co se voříšků týče, buďme upřímní. Pro mnohé lidi na vesnici je pes jen dalším příslušenstvím baráku. Čipování a národní registr by to vyřešil pouze v případě, že by byly důsledné kontroly a to i na vesnicích. S pořádnými sankcemi. Třeba 5000 za načapání nečipovaného psa. To už by se ty kontroly pomalu i vyplatily pro úředníky. Naproti tomu bych na přechodnou dobu doporučovala zmrazit poplatky za psy (na vesnicích třeba i na pár let) dokud by to pro konkrétního psa nepokrylo účet za čip. Po pravdě - za co na vesnicích vybírají byť minimální poplatky? O psy se tam nestará totálně nikdo. (maximálně myslivci )

2) kontrola porodnosti. Tady už to bude složitější a velice těžko vymahatelné. Nicméně dobrý zákon v tomto oboru by zastavil především množitele "zaručeně čistotných psů bez PP" a lajdáky, kterým je to jedno a plní útulky. Ať každý štěňata má, je to jeho právo. Ale pokud budu muset psa čipovat a hlásit a štěňata také, vzniká možnost kontroly. Podmínkou je, že by nikdo nesměl koupit štěně bez čipu (sankce - obrovská pokuta). Pokud by se v registru zachovávala aspoň minimální "plemenná kniha" pro psy bez PP (tzn. štěně = matka + otec = číslo čipu rodičů a adresy jejich majitelů, vlastně by stačilo jen matky a údaj otce by byl povinný v případě "čistokrevných" štěňat), bylo by možno udat maximální počet vrhů na jednu fenu. Psy omezit bez genetické zkoušky nejde a stejně by se podvádělo. Takže kontrola porodnosti fen. Takže voříšci a psi bez PP: dejme tomu dva legální vrhy. Kontroly u psů s PP provádí poradci chovu. Omezili by se psi bez PP i voříšci. Po druhém vrhu by bylo nutné buď složit kauci na třetí štěňata, nebo fenku vykastrovat. Kauce po dokladu o přirozeném úmrtí feny vratná, při třetím vrhu propadá. To by byly drahá štěňata... Otázkou je, jak efektivně zamezit zabíjení štěňat (asi kontrolami a pokutou) a jak zajistit, co s vyhozenými štěňaty. Ale jsme národ udavačů, takže kontrola po anonymním telefonátu atd.. Chtělo by to promyslet do podrobna s právníky a vychytat kličky. Vše stojí na nemožnosti koupit nečipované štěně nebo psa (vet by mohl nebo měl čipovat jen štěňata u matek)

3.) Útulky Ty jsou a budou. Je potřeba propracovat a zjednodušit odebrání zvířete majiteli při podezření na týrání. To je snad teď nejdůležitější ze všeho. Poté zákonem ošetřit možnost odevzdání psa do péče útulku (při nemoci majitele apod., pokud půjde o prvního psa za určitý počet let, bezplatně, jinak platit stravu a péči). Vyhozená nečipovaná štěňata každopádně přijímat, kdyžtak zpřísnit kontroly v oblasti (pokuty, pokuty, líbí se mi práce prospěšné útulku bez možnosti vyplacení se).
Dále je potřeba osvěta. Spousta lidí se bojí si psa z útulku vzít, a popravdě, když čtu, co o útulkářích píší někteří lidé na diskuzi... nemají o tom páru, pomlouvají -- přitom dospělý pes je pro mnoho lidí (hlavně starších) mnohem vhodnější než štěně.
Stát by měl alespoň zaplatit ty poplatky, co se teď platí při přebírání psa z útulku. Diety na psa z útulku jsou utopické.

Dalo by se psát dál a dál. Jakékoli nápady a připomínky budou fajn. Pak to možná zkusit odevzdat někam dál, zjistit zákony jiných zemí... co myslíte, paní Nohelová?

Jinak pro psy se zkouškami, pro psy záchrannářské a pod. bych byla pro velká zvýhodnění... plošně. Pokud má někdo nižší poplatky, ušetřený zbytek by mu došel složenkou...

fajo napsal(a):
Dobrý den. Když venčím svoji 7 měsíční hovawartku tak si občas chceme zaběhat, ale problém je v tom že asi po 5 uběhlých metrech se mi positaví do cesty, začne skákat a štěkat- chce si hrát. Jak toto odtranit aby poslušně klusala vedle? Děkuji a přeji hezký den.

Já myslím, že to bez problémů řeší povel k noze, tedy pokud vaše psice ví, co to je. Když ji dvakrát okříknete a nezastavíte, pochopí to taky.

psi oci napsal(a):
Najdi si národní zkušební řád, nebo řád kynologické jednoty, a podle nich můžeš učit třeba rozlišování předmětů. Pokud odklidíš křesla na stranu a nemáš extrémně malý byt, můžeš učit prakticky celou poslušnost včetně chůze u nohy a obratů. Nebo naházet granule po zemi (když to pes nevidí), různě je poschovávat a dělat "hledej": vždy psovi rukou naznač, kde má hledat (jako u revírů při obíhání zástěn). Měla by sis pamatovat, kolik máš granulí a kde, abys psa neposílala hledat, když už vše sežral. Jakmile baští poslední granuli nebo salám, cvik ukonči přivoláním, pamlskem a pochvalou.
To vám zabere několik měsíců, než budete mít poslušnost ZVV3

cvič tak, aby to pro ni byla odměna, ne buzerace.

lucie x napsal(a):
Mam mononukleozu, tudiz nemuzu se svym psem ven.
Nemate nekdo tip, co bych s ni mohla delat doma, neco ji naucit popripade co zkusit. Bude ji jeden rok a je to stredne veke plemeno. DIky Lucie

Najdi si národní zkušební řád, nebo řád kynologické jednoty, a podle nich můžeš učit třeba rozlišování předmětů. Pokud odklidíš křesla na stranu a nemáš extrémně malý byt, můžeš učit prakticky celou poslušnost včetně chůze u nohy a obratů. Nebo naházet granule po zemi (když to pes nevidí), různě je poschovávat a dělat "hledej": vždy psovi rukou naznač, kde má hledat (jako u revírů při obíhání zástěn). Měla by sis pamatovat, kolik máš granulí a kde, abys psa neposílala hledat, když už vše sežral. Jakmile baští poslední granuli nebo salám, cvik ukonči přivoláním, pamlskem a pochvalou.
To vám zabere několik měsíců, než budete mít poslušnost ZVV3

nickdo napsal(a):
Dobrý den,
máme problémy s naším skoro 5 letým berňákem. Poslední dobou začal napadat psy Na lidi, fenky a jiná zvířata je hodný, ale nedokáže se smířit cizími psy, myslí si, že je pánem světa. Jinak děti přímo miluje... Největší problém je, že ho ani nemůžeme vodit na volno, protože jakmile uvidí psa, nedá se odvolat. Myslíte že by pomohla kastrace?
Díky za odpovědi
Nickdo

Myslím, že tady kastrace nic nevyřeší, spíš jde o to, že budete muset se psem intenzivněji pracovat - cvičit. Pokud psa neodvoláte, pokud se o něco zajímá (rvačka a pod.), máte malou autoritu. Pokud si vypracujete ve vztahu vy kontra váš pes autoritu dostatečnou, ztlumíte tím i agresi (pes si to prostě ve vaší přítomnosti nedovolí, nebo mu to povelem a zákrokem "vysvětlíte" znova). Autorita není vždy jen o tvrdém přístupu. Zkuste začít cvičištěm a víc si se psem hrát (právě přes výcvik, odměny)...

peggyna napsal(a):
Při brouzdání po psích stránkách na netu jsem byla velmi nemile překvapena, kolik mazlíků se bohužel nedožije klidného stáří.
Nevím jestli to je vhodné téma, ale zajímalo by mne kdo z Vás má zkušenosti s tím, že Váš pes byl otráven, zastřelen, či sražen autem či jinak předčasně ukončil svůj život.
Vím,že to je těžké, ale alespoň si ostatní vezmou k srdci, které situace by mohly stát našeho pejsu život.
Popř. by mne zajímalo, pokud jste si pořídili nového pejska, jak se bráníte tomu, aby se to už nestalo. Poraďte nám, jak zabránit tomu, abychom jednou nezpytovali svědomí a neřešili kdyby...a neměli oči zalité slzami.
Omlouvám se těm, kterým toto téma vadí, ale chtěla bych znát hlavně tu prevenci, protože mě opravdu zarazilo kolik psů zahyne mladých.

Většina psů umírá po otravě, pod koly aut, na rakovinu či jinou, civilizační nemoc. Někteří museli být utraceni, protože byli natolik nemocní, že už se jen trápili a byla to otázka živoření a rychlé smrti. Je to prostředím, ve kterém žijí.
Psů, kteří zemřeli skutečně na stáří a byli až do posledních dnů zdraví, těch moc neznám.

romanovci napsal(a):
dnes se stala neuvěřitelná věc. Dopoledne jsem zaregistrovala jak se před naším domem otáčí auto a zastavuje. Nevěnovala jsem mu moc pozornosti, ale za pár minut už se ulicí rozléhalo nešťastné naříkání. Ano domýšlíte se správně: někdo se zbavil malého cca 6-8.týdnů starého černého pejska který bude menšího vzrůstu. Je strašně vybátý z toho šoku,ale nesmírně milý a vděčný. Nemůžete mu někdo vytvořit dobrý domov? Já sama mám 5 psů a nechat si ho nemůžu.Jsme z okr.Kladno.

Podejte okamžitě izeráty po internetu a do tisku, jsou bezplatné. Pokud u vás funguje místní rozhlas, domluvte se, ať štěně nabídnou i tam. Pokud jsou rozumní a situaci jim vysvětlíte, snad to dají zdarma. Nebo natiskněte letáčky a vylepte je na nástěnky. Za chvilku bude pryč, uvidíte. Jste hodní, že jste se ho ujali

bl napsal(a):
Nemyslím, že je to špatné tady o tom psát. Nepřipadá Vám, že tady v ČR už ani tak nejde o psy? Jak mi vysvětlíte různé hodnocení na výstavách? Jeden rozhodčí dá výborný, druhý dobrý? Nemyslím, že by se mělo mlčet. Špatné podmínky - to je také diskutabilní. CHS u Olomouce (fakt si nemůžu vzpomenout na jméno) bych zařadila do psů týraných, ale je to opravdu tak? Byl to můj pohled - psi za drátěným plotem, smutný pohled v očích a bylo jasný, že chudák fenka je připouštěna každé hárání, aby HLAVNĚ BYLY PRACHY. Ale máte zas pravdu, že to může mít následky. Naštěstí, že se já nepohybuju ve světě výstav, byla bych v kriminále.

Rozhodčí jsou kapitola sama pro sebe a každý, kdo se výstav zúčatnil, už si udělal svůj obrázek. Proto si také nemusíte nechat posudek zapsat, když s ním nesouhlasíte. Nic jiného zřejmě nenaděláte, ještě můžete určitého rozhodčího bojkotovat nejezdit tam, kde bude posuzovat.

troy napsal(a):
Trochu neobvyklé téma, ale co vy na to?Máte nějaké špatné zkušenosti s nějakou CHS?popř. kterou?Určitě by to spoustu lidí zajímalo.Samozřejmě můžete uvést i ty, se kterými máte výbornou zkušenost.Já začnu:
Ačkoliv se mě to špatně píše, rivalita mezi jednotlivými CHS (alespoň u BŠO) je nevýdaná a já nepřestávám žasnout...
Nejhůře na mě zatím zapůsobila CHS Whiteline Czech - paní pomlouvala úplně nehorázně matku mého štěněte že jsme se až rozzuřil (např. že je po celém těle rezavá, to jsem spadl ze židle a přišlápl Sáru, potom také že si její majitelé vědomi toho, že je na hranici nechovnosti - přitom má DKK 0/0, pracovně úspěšná a na výstavách výborná).
Naopak mám výbornou zkušenost s CHS la Blankpapilio a CHS Od Hradu Veveří - odborný, laskavý a trpělivý přístup, skvělí lidé.

Troy, téma je sice hodně dobře míněné, ALE...
uvědomujete si, že můžete začít pěknou internetovou válku a třeba i poškodit sebe a svého psa? Informace typu jedna paní povídala... to není dobré. Podívejte, každý má rád svého psa, každý nemá rád nějakého chovatele, každý chce pomoci svým odchovům. Až budete mít seriózní problém s nějakou stanicí nebo přijdete na něco, co je u BŠO skutečně špatně, obraťte se na chovatelský klub a ten by to měl řešit (popřípadě ČMKU).
Jinak být vámi na toto téma rychle zapomenu a nevytvářím podmínky pro meziklubové chovatelské války jen proto, že se nudím a někdo mi pomluvil psa, protože má jiný názor, jiné přátele nebo jinou politiku.
Raději si se vší úctou jděte se psem hrát nebo na vycházku, když se nudíte. S BŠO nemám nic společného a myslím to dobře pro vás, vemte to jako dobře míněnou radu.
Vhodné rozmazávat jméno CHS na netu je jedině tehdy, když jsou tam psi ve špatných podmínkách. Pak by to měl udělat každý, kdo chce pomoci.

zuzazx napsal(a):
Potřebuju poradit, jestli někdo z Vás nemá stejný problém. Mám Filu starou 8,5 roku, bydlím s ní sama v bytě a teď mi lékař zjistil na psí chlupy alergii.Znáte to, že tohle krátkosrsté plemeno pouští chlupy úplně všude a pořád, takže luxuju obden. Pořád se to zhoršuje, nemůžu se s ní ani pořádně pomazlit, jelikož se hned osypu. fenku dávat pryč rozhodně nechci, ale nevím co dál, jestli se trápit s vyrážkama nebo jestli existuje nějaké řešení? Lékařka mi doporučitla psa ihned prodat.

Hmm... bereš nějaké léky? Zyrtec nebo Claritine, Zodac? Pomáhají? Obávám se, že jestli budeš mít stálé zdravotní problémy, dost se ohrožuješ. Nešlo by fenku dočasně umístit u příbuzných a pak uvidíš?

peggyna napsal(a):
Zdravím, prosím o radu.Přihlásila jsem se se svým psem RR na NVP Olomouc. To by ještě nebylo nic tak divného,až na to, že mýmu psovi nevyrostl jeden řezák, jinak je standardní. U RR je požadována plnochrupost, vím ,že mi ho neuchovní, ale v budoucnu si chci pořídit dalšího pesana a tak chci získat zkušenosti na výstavách. Jenže čím víc se blíží výstava tím víc se bojím toho, že nás z kruhu vyrazí a bude to pěkný trapas.
Doufám, že mě někdo pochopíte-5let jsem na něj šetřila a doslova si ho vymodlila a teď tohle.
Myslela jsem, že bych jela tak na 2výstavy ročně a jen na národky,ale teď už mě dochází optimismus.
Máte s tím někdo zkušenosti a mám brát sebou rentgen,kde je vidět,že ten zub tam je?Chovatelka říkala,že by to snad mělo jít. Psala jsem i jedné rozhodčí, která RR posuzuje,ale jaksi mi neopověděla.Budu vděčná za každou radu a pohled na tuto problematiku.Díky

Normálně jeď, a RTG vem s sebou. Vytáhni jej až to bude nutné. Pokud máš RTG, mohou ti to v chovu některých plemen uznat sice jako vadu, ale do chovu pustit. Zuby jsou potvory a jsou silně dědičné, pokud se to nestalo úrazem, radeji se chovu vzdej i když bude možné chovat.
Výstavy - no nevím, prostě to zkus, když už jsi přihlášená. A hlavně hlavu vzhůru. Jak je pes starý? Třeba se to ještě věkem srovná? V jaké třídě nastupuje? Nepomohlo by chirurgické proříznutí zubu z dásně? To bys pak na výstavy mohla jezdit. Jen se tím nesmíš chlubit, ono to není úplně košer. A fakt se nesnaž o chov, tvoje štěňátka by to zdědila taky.

marcha napsal(a):
Psala jsem tohle už do tématu "Vyříkání psů", ale nikdo nereagoval, takže to zkouším takhle, třeba by mi někdo mohl poradit a tam to zapadlo... Doufám, že to nevadí
Takže: Nechci, aby se můj už tak dost dominantní labís rval, ale jak ho to odnaučit, když bydlíme na vsi a všichni jeho "soupeři" tam běhají volně, pán nikde? Po několika zkušenostech vím, že s některými mi nezbývá, než Sama pustit, aby měli rovné šance a nejlépe jít pryč - Sam je pak opatrnější a do rvačky se nepustí, nebo dřív přestane a běží za mnou. Když mu stojím za zadkem nebo je na vodítku, chová se jak smyslů zbavený - cítí se omezený, ohrožený, má ve mně podporu a zároveň brání - myslím, že je to směs těchto instinktů. U jiných psů, kteří se dají křikem odehnat, Sama naopak chytnu, vezmu k noze, tlumím jeho projevy a cizího psa k němu nepustím. Ale u těch odhodlanějších, co na něj už zdálky běží zaútočit, prostě sama střetu nezabráním . Nevíte, jak to řešit? Podotýkám ještě, že jsou to vesměs pořád ti samí psi, se Samem se znají a vím, že se beží poprat...
Sam si takhle už zvykl, že po setkání se psem přichází boj a ve městě musím dávat pořádný pozor, aby k něčemu nedošlo. Pokud cizího psa vidím včas, poslechne, nechá se odvolat, ale lidé často podceňují situaci, protože vidí labíse a "ti jsou přeci hodní"...
Je pravda, že už se takhle popral x-krát (většinou s různými kříženci NO) a nikdy se nic vážného nestalo. Připadá mi, že jsou ty rvačky trochu ritualizované a i zábava - vypadá to hrozivě, chlupy a sliny lítají, pak se odtrhnou, a nic jim není. Naštěstí! Ale mám strach, že natrefíme na nějakého zabijáka, Sam ho vyprovokuje...
Jak tedy reagovat, když na mého psa (který se k rvačce nenechá dlouho přmlouvat) běží jiný pes s jasným úmyslem útoku a pán není? Jak i přes takové zážitky odnaučit psa praní? Mám obavu, že to nejde...
Díky!

Budu teď reagovat především na IMPACT (tyč a petardy):
-na malé psy to zabere, petard se možná budou bát a tyčky taky. (pominu následné pokousání kohokoli ze strachu z rány nebo smetáku)
-při představě, že by se MARCHA nebo kdokoli jiný setkal s uteklým psem pracovním, nebo se psem s pracovními vlohami, nejspíš by skončil na áru, a to do cela rychle. Znám psů dost a někteří by skutečně utekli. Pak znám psy, kteří by se po zakřičení vydali přímo na vás a kdybyste vzali tyč - to už dopadlo tuplem zle. A není jich málo. Pes to vše chápe jako hrozbu. Sebevědomý pes se ale odradit nenechá a právě pro tu "provokaci" vás půjde srovnat. A nikdy nebudete rychlejší a silnější než zubatých 50kg v běhu. Jak říkám, já to považuji za nejrychlejší cestu na áro. Jednou na mne kdosi zakřičel jménem, ve zlém a trochu přiopile. Můj pes si bežně nevšímá ani lidí ani psů, ale ouha. Ještě, že vzdálenost "útočníka bez psa" byla 70m, mám rychlé reakce a pes perfektní přivolání. Zastavil se asi 10m od "impactu". Podotýkám, že svého psa skutečně důsledně hlídám a jsem si vědoma jeho nebezpečnosti.

V tomhle případě bych se snažila zabraňovat rvaní svého psa za každou cenu. Na přibíhající rváče musíte působit impozantně, žádné utíkání a podobně. Zkuste pepřák spíš než tyč a petardy. Pes, který dostal pepřákem, už si to podruhé nezkusí zcela jistě. Abyste ovšem pepřákem nesejmula svého psa, budete mu muset to rvaní skutečně zakázat. Pokud ho občas pustíte, váš pes to taky začně brát jako sport. Zkuste najít někoho, kdo také chodí venčit. Dva psy tulák nenapadne tak snadno jako jednoho.
A toulavé psy a jejich majitele nahlaste na obecní úřad nebo na odchytovou službu. Kašlete na pomluvy. Když párkrát dostanou pokutu, taky si to rozmyslí.
Přeji zdárné vyřešení.

psi oci napsal(a):
Chibet, za prvé zkuste změnu figuranta ne kvůli tomu jak vypadá, ale proto, že každý figurant pracuje trochu jinak a můj pes také nemá rád určitý typ figurování.
Podle té fotky bych ti poradila, abys byla trochu akčnější. Na figuranta křič, psa povzbuzuj, hýbej se s ním, rozběhni se s ním na toho figuranta, dělej, jak strašně moc tě to zajímá, nech ji, ať si ukořistěnou věc odnese a nedělej pouštěčky, ani jí věc neber. Po chvíli běhání to sama pustí z tlamy.
Pokud se to do podzimu nějak nezlepší, budeš se muset smířit s tím, že to psici moc nebaví. Pes, i když se třeba trochu bojí, musí mít na obrany "srdce". Pokud je má, problém se sebevědomím překoná. Pokud pro obrany srdíčko nebije, nepomůže, že je pes víc sebevědomnější. Prostě na to nemá.
Někdy může pomoci i pártýdenní pauza v obranách + nový figurant a nový styl figurování. Pes bude víc natěšený a nový figurant zajistí to, že po pauze se "vymažou" špatné vzpomínky a strach.

A ještě něco - opravdu dobrý cvičák poznáš až ve chvíli, kdy budeš mít za sebou několik složených zkoušek. Neboj se změny.

chibet napsal(a):
Tohle je v jejich lepších chvilkách.

Chibet, za prvé zkuste změnu figuranta ne kvůli tomu jak vypadá, ale proto, že každý figurant pracuje trochu jinak a můj pes také nemá rád určitý typ figurování.
Podle té fotky bych ti poradila, abys byla trochu akčnější. Na figuranta křič, psa povzbuzuj, hýbej se s ním, rozběhni se s ním na toho figuranta, dělej, jak strašně moc tě to zajímá, nech ji, ať si ukořistěnou věc odnese a nedělej pouštěčky, ani jí věc neber. Po chvíli běhání to sama pustí z tlamy.
Pokud se to do podzimu nějak nezlepší, budeš se muset smířit s tím, že to psici moc nebaví. Pes, i když se třeba trochu bojí, musí mít na obrany "srdce". Pokud je má, problém se sebevědomím překoná. Pokud pro obrany srdíčko nebije, nepomůže, že je pes víc sebevědomnější. Prostě na to nemá.
Někdy může pomoci i pártýdenní pauza v obranách + nový figurant a nový styl figurování. Pes bude víc natěšený a nový figurant zajistí to, že po pauze se "vymažou" špatné vzpomínky a strach.

chibet napsal(a):
Chtěla bych se zeptat, jaký máte názor na to nechat si to psy nebo fenky vyříkat. Hodně jsem slyšela jenom ať si to vyříkají, ale musím říct, že já s tím nesouhlasím. Za 1. mám strach o svou fenku, aby se jí něco nestalo. Za 2. si nepřeji , aby se má fenka rvala. 3. mám pocit, že když se jednou začne rvát bude se rvát víc než, když jí nenechám rvát. A taky jsem slyšela, že když jsou rvou feny, tak je to daleko horší než psi. Na druhou stranu jestli budu mít doma 2 fenky tak si myslím, že by si to asi měly vyříkat. Jaký máte názor vy a zkušenost.
Alena

Rvaní by se u psů mělo trestat. Pokud se můj pes pokouší si začít, dostane pořádně vysvětleno, že se to nedělá. Pokud ho napadne jiný es, jen ho odtáhnu a mírně slovně pokárám. Dělám to tak už delší dobu a můj dominantní pes se zklidnil.
Občas se ale může stát, že dva psi nebo feny (ono je to jedno) se natolik nesnáší, že nejste schopní už podesáté cvičit na cvičáku a podobně. Prostě psi přes všechny tresty vyjíždějí dál, a nebo, ještě hůř, druhému majiteli je to jedno. V tom případě jsem to dvakrát udělala, vždy tak, aby si začal druhý pes a svého jsem pak nemusela nějak trestat, a přitom mu to "nedovolit". Můj pes udělal pořádek a od té doby byl ze strany provokatéra klid. Pozor na koše - připněte je karabinou k obojkům, aby si je nesundali. A použijte to opravdu až v extrémním případě po dohodě s druhým majitelem. Aby to nedělalo zlou krev.

zebra napsal(a):
Tak se pochlubte vaší stránečkou!

Sice není moje ale je moje oblíbená!
www.stenata.cz
Fakt bomba!Už jsem jí tu několikrát dávala.


Ps:Nemusí to být stránečky pouze o psech ale i o křečkách,koních,kočkách.papoušcích,atd.!!!

Tak ať to tu lítá!

československý vlčák - na stránce nabídka štěňátek

http://divokakrev.unas.cz

Zavřít galerii  

Zavřít galerii