
radekseznam
Informace o uživateli:
-
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Naposledy přihlášen: 27. 2. 2023 20:05:41
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
Toto se mi stává již několik let a nejen z Lysé. Loni jsem nemohl vystavovat na okresní výstavě v Kolíně, protože mi před tím toto přeběhlo celý chov. Letos po Lysé to mělo naštěstí jen slabší průběh. Dostali to pouze nejmladší králíci v chovu. Je zajímavé, že to nedostanou králíci, kteří byli na výstavě, ale postupně ostatní v chovu. Pravděpodobně se to šíří vzduchem, ale co to je, to je záhada, ale pravděpodobně zmiňovaná ERE. Králíci přestanou žrát jádro a někdy mají i průjem. Dávám jim pak jen seno a vodu a příznaky tak do týdne až deseti dnů odezní. Letos jsem si do Lysé přivezl vlastní slámu a misky na vodu a krmení, protože ty co dostávají králíci v Lysé jsou špinavé a nevydezinfikované. Také sláma na podestlání byla dost špatná. Dobré je také podávat před a po výstavě probiotika.
Umístění králíků ve velké hale je velký plus (ikdyž možná, kdyby se vešli do horní haly, tak je tam našlapali). Již několikrát jsem navrhoval uspořádání klecí napříč halou, což by napomohlo přehlednosti (kratší řady) a garanti mohou být všichni na jedné straně haly. Nechápu, proč někde jsou uličky úzké a někde širší a proč řady s jednotlivými plemeny uprostřed nenavazují na sebe (asi nikdo nemá metr, aby si to nejprve rozměřil). V hale bylo opravdu strašné vedro, takže zvířata dost trpěla. Podestýlka, sice relativně dost ale opravdu kvalita hrozná (takže si raději již vozím svojí). Výstavní fundus je v hrozném stavu, klece zničené, krmítka (byl jich nedostatek) nikdo nemyje, takže si pak domů vozíme akorát zažívací potíže (opět jsem si začal vozit svoje plastové). Organizace stále vázne. Ikdyž jsem nahlásil změny, některé se do katalogu nedostaly a ani změny, které jsme zaznamenali do soupisových archů. Prodej vstupenek tentokrát selhal. Ta fronta byla strašná. Organizátoři podcenili zájem o výstavu. Prodej tradičně hrůza, ale se současným počítačovým programem to jinak nejde, protože zvládá pouze dvě pokladny současně. V té frontě bych nestál ani kdyby králík měl 100 bodů. Opět se ztratilo (bylo ukradeno) spousta zvířat. Kontrola u východu je nedostatečná. Ale také to svědčí o chovatelské kultuře. A to si říkáme přátelé. Proč se nemůžeme inspirovat v zahraničí. Každý by si vzal zvíře z klece sám (proč ho musí vydávat garant a každý to jistě zvládne), ale až třeba tři hodiny po otevření výstavy, aby bylo na co koukat. A u východu provést opravdu hloubkovou kontrolu, jak je zvykem třeba v Německu. Garanti by pak měli čas se starat o zvířata (pořádně je krmit a podestýlat) a né neustále běhat mezi klecemi. Závěrem bych chtěl říct, že všichni volali po vystavení co největšího počtu zvířat, a když je chovatelé vyslyšeli, tak z toho měli zamotanou hlavu.
Pokud králík není oceněn v SRN nechte ho obodovat zde v Čechách na výstavě, nebo na stolním bodování. Německé tetování nebrání vystavení králíka u nás. Do rodokmenu se pak píšou údaje, které známe (např. jméno chovatele...pokud ho neznáme jen napíšeme SRN, tetování, hmotnost a ocenění). Samozřejmě, že údaje o rodičích zůstanou nevyplněné. Např. viz.obrázek.
astra.z
napsal(a):
Diky, tak nejak bych to chtel zpracovavat.
Nevidim v tom nejaky extra okamzity uzitek, ale spise pro ztajimavost - po par letech, za dlouhych zimnich veceru :) si zhodnotit a porovnat jednotliva plemena... Pokud bych si drzel vic jak 4 samice v chovu tak bych se bez takove evidence, s moji pameti, urcite neobesel.
Ta karta nema chybu -v cem ji mate vytvorenou?
Všechno dělám ve Wordu. Na něco by asi byl lepší Excel, ale ještě jsem neměl čas to předělat.
astra.z
napsal(a):
Díky za typ na očkování -nejdůležitější jsem zapoměl (i hogwildovi).
To o mladých k samci mě jen napadlo při víc samcích -kdyby byli po jednom pravidelně početnější vrhy, nebo třeba mladí převážně jednoho pohlaví, případně klesající počty ve vrzích.
Samozřejmě jenom teoretizuji a uznávám že při malém chovu - 1 samec + 2 samice je většina věcí zbytečná, ale jsem typ člověka, který když si něco nenapíše, jako by se nestalo
Děkuji za reakce
Také si vedu přesné záznamy. Je to sice pracné, ale v průběhu roku to vyplňuji rukou a za dlouhých zimních večerů to kompletně předělám do počítače. každá samice i samec má svojí kartu (viz. obrázek) a dále zaznamenávám údaje o očkování králíků, o úhynech po odstavu, náklady (krmení, veterina, zařízení, náklady na výstavy atd.) a zisky za prodané králíky a maso a na konci roku zpracuji statistiku narozených mláďat, úhynů, odchovaných mláďat od jednotlivých samic a nákladů a zisků. Pak mám přehled o celém chovu.
Také jsem dokončil výměnu staré králíkárny za novou, včetně betonové plochy a zastřešení. Devítikotcová (dole 4k - 1 x 1 m a nahoře 5k - 0,8 x 0,8 m). Postaveno jako stavebnice z OSB desek.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Teď možná trochu hloupá otázka/jsem přece jenom ženská/ .Když se přišroubují panty,nevydrolí se to časem?přece jen se dvířka otvírají často.Jak velké šrouby jste použil na sešroubování kotců?Děkuji za odpověď.
OSB desky jsou lisovány pod velkým tlakem, takže se nedrolí (dnes se z nich staví i dřevostavby na bydlení). Na sešroubování kotců k sobě jsem použil šrouby M6 a velkoplošné podložky, ale můžou se použít i vratové šrouby, které mají velkou hlavu a nebo jsem uvažoval i o nábytkových šroubech, kterými se spojují k sobě skříně.
Japoňáky chová pan Zdeněk Pokorný, Miškovice 47. Jinak posílám odkaz na stránky klubu http://www.kralikjaponsky.unas.cz/ kde naleznete i nějaké kontakty.
Toto je 6k králíkárna pro chovné samice po odstavu (se zelenou podlahou) a pak mám dva velké kotce nad sebou (okrová podlaha) na odchov mladých od okocení po rozdělení. Mohu si nakreslit jaké chci rozměry (výkres v Autocadu který snadno a rychle upravím). Jinak chovám vídeňské šedé a modré. S OSB mám cca desetileté zkušenosti a zatím jen ty nejlepší. Desky si nechám nařezat a pak to jen skládám k sobě (rychlost a kvalita). Zatím se mi ještě nestalo, že by to králík někde prokousal, protože se nemá kde chytit, narozdíl od prken, kde se dostane přes hrany. Králíkárny bez venkovního nátěru mám pod střechou, ale jednu mám také na dešti cca 6 let(také pořádně natřenou z venku) a je také v pohodě (viz foto). Sice se trochu desky natáhly, ale dál už nepracují. Dřív jsem dělal králíkárny s kostrou z trámků, ale desky jsou samonosné a kostru nepotřebují. Někteří chovatelé argumentují, že je to drahé, a lze udělat králíkárnu i z odpadových prken mnohem levněji. To je pravda, ale já nestavím králíkárnu na 5 let, ale na 15 - 20 let a chci, aby také nějak vypadala. A když jsem byl u chovatelů v SRN tak tam to používá prakticky skoro každý. Už teď mám nakreslenou novou králíkárnu 9k. Nahoře 5 kotců pro chovné samce a dole 4 kotce pro samice s mladými.