U šeltií není velký rozdíl. Pejsci bývají trochu více objevovatelé než fenky. Myslím si, že když si z vrhu vyberete klidného pejska, tak litovat nebudete.

janaa napsal(a):
I když jsem měla holky potrhaný od prasat, a poměrně dost, tak absolut klidový režim měly než se vyndaly stehy,následující týden,deset dní už normální režim běhací, a pak už bez omezení a do práce. Ono hodně záleží,jak se který pes hojí, musím zaťukat, že u nás se i veti divili, jak rychle se holky zahojily

Moc díky za reakci k věci
Ta moje by už běhala po 11 dnech od šití, jen ji ty stehy občas zalechtají.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
:-) :-)
Co poradit, to asi má radit operatér.
Majitel vidí, jak pes tlapká... jak rychle by začal běhat víc člověk? Jak se cítí a co říkal dr. ... Díra je to velká a záleží na tom, jak prasácky je to šité, esi taky uvnitř, kam až to bylo tržné, to táhne víc méně, pes asi poví... přidávám po trapných sto metrech klidně, no a co... pes se hojí rychleji a má čtyři nohy... to je tak asi vše, co může cizí člověk, který psa neviděl předtím ani potom, na internetech poradit.
Pardon, že vám kazím pondělí.

Děkuji.
Neptám se, za jak dlouho se MY vrátíme k zátěži, ptám se (hned v prvním příspěvku) "Za jak dlouho jste se vrátili ke sportovní (nebo obdobné) zátěži po vydání stehů po větší kousné ráně na stehně nebo jinde na těle?"
Svého psa řeším s veterinářem, ale zajímala mne zkušenost OSTATNÍCH.
Teď mi přijde, že nikdo ze zdejších diskutérů neměl pokousaného psa na zadeli ani jinde. Naopak na vysvětlovaní psaného textu by možná stálo za to, založit samostatné vlákno.... ale na to teda já nemám trpělivost.

KK Zetor v Líšni, Soňa Šabacká - Psí škola Cituška

impact napsal(a):
A proč by se na psím foru nemohl probírat člověk a prokousnutým stehnem?

Imho dotaz "za jak dlouho jste se vrátili k zátěži" je v množném čísle snad proto, že se ptáte více lidí a ne proto, že běháte se psem ve dvojici.

A umíte i poradit nebo jenom prudit a mačkat smajlíky?

impact napsal(a):
Tak ptáte se "za jak dlouho jste se vrátili k zátěži" a píšete o psovi? Omg.

Že by to bylo tím, že jsme na psím fóru? Se psem jsme dvojice, sportujeme oba dohromady, proto množné číslo. Ale ok, doplním, že jde o NÁVRAT PSA K ZÁTĚŽI.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
asi fakt záleží, kde přesně to je. jakože je-li tah na ránu nebo není, případně zvyšuje-li se tah na ránu při zátěži (při jaké?) nebo ne.

To chápu. Nejsou 2 úplně stejná zranění, ale i tak by mě to zajímalo kdo má jakou zkušenost. U nás je tedy poranění stehna, kůže byla i odtržena od svalu. Krom místa drénu to ale vypadá, že se to hojí hezky. Místo sešití je cca viz obrázek.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Poprosím vás o zkušenosti. Za jak dlouho jste se vrátili ke sportovní (nebo obdobné) zátěži po vydání stehů po větší kousné ráně na stehně nebo jinde na těle?

Dáváme do něj rýži, těstoviny, konzervu, granule a jejich kombinaci. Vše v pokojové teplotě. Potom třeba tavený sýr, ale jen prstem natřený vnitřek nejširšího kruhu. Necháváme i v samotě (ale náš pes není destruktivní), samozřejmě má odpovídající velikost.

Jednoduchá otázka, ale složitá možná odpověď. Kdy (v kolika letech) a proč jste dali svého koně na důchod? Tedy, kdy jste na něm přestali jezdit? Mám 15ti letého koně, po úrazu a s chronickými změnami. Po úrazu (maximálně zaléčeném) je již při lehčí práci zřejmé bolavý-brání se i té lehčí práci, což nikdy tak mohutně nedělal (a to jsme spolu po nějakém tom zranění začínali již vícekrát), sem tam zakulhá na zraněnou nohu. Bilancuji, co s ním...

Víte, moje zkušenost se "severany" je bohužel špatná. Předchozí seltii stěně mi na výběhu napadl Husky, další huskini se u nás na sídlišti venci pouze na vodítku a to jsou to na prvni pohled mile feny. Ale hlavně nám 10ti měsíční stěně zabil malamut, resp. 2 malamuti na jejich vyjizdce (vylitani s kolobezkou s majitelem debilem). Zabili Štěně, které stalo na místě a vrtelo ocasem... Chcete si to ověřit na psovi, který je rád, že je rád? Radši ho přidejte na FB do skupiny Sheltie/Šeltie (CZ, SK) a někdo si ho rád vezme ke svoji seltii.

Siberiana napsal(a):
Připojím se k dotazu. Ve vzdálené rodině došlo k úmrtí a po starší paní zbyl asi roční šeltiák. Zbytek rodiny si ho přehazuje jak horký brambor, a proto mám obavy, kde ten pes skončí. Jak moc velká sebevražda je vzít si ho ke dvěma SH? Není moc malý +- 9 kg? Jak moc potřebuje práci hlavou? Stačí nosework a nějaké to povelování? Jak je na tom s přivoláním a cvičitelností obecně? Kolik potřebuje pohybu odhadem na km? Jasně, že ho nebudu zapřahat s klukama do kolobky, ale brát každého na separátní procházku je z dlouhodobého hlediska problém. Nebo se na to mám vykašlat a pokusit se mu najít nový domov? Brala bych ho hned, ale nejsem si jistá, jestli je to dobrý nápad.

Nebála bych se vzít si roční šeltii. Sami jsme si vzali takhle roční šeltii a vše jsme ji naučili (neznala ani vodítko, byla z vesnice, my z města, uměla se jen dobře venčit a slyšela na jméno). To by neměl být problém. Čeho bych se bála, tak je dát ji mezi husky a ještě dva. Jsou to prostě lovci (ano máte je určitě rádi a jsou určitě ovladatelní). Šeltie nemá proti nim nejmenší šanci, kdyby jí i jen zkusili lovit. Nedělala bych to.

To se nesrovná, ale problém to být nemusí. Kamarádka má BOC, vlastní odchov, který si nechala a krom toho, že se mu špatně sbírají klacky nemá ani v 5ti letech problém. Na funkci mazla to jinak nemá vliv. Každopádně je to nutné sledovat víc, to je snad jasné.

Já jen poradím z vlastní zkušenosti. Taky jsme měli novou roční fenku, která viděla výtah poprvé v životě v den, kdy jsme si ji přivezli od chovatelky. Vzali jsme to z pozice šéfa. Výtah se jí velmi nelíbil, tak jsme ji tam vnesli /dotáhli a nabídli pamlsek. Dál jsme to neřešili, prostě se na všechny vycházky jezdilo výtahem a 2. den už tam chodila nejiste sama. Za ani ne 14 dní profík bez potřeby prokrmovat. Pak jsme ji jako alternativu ukázali schody (4. patro) a od té chvíle táhne sama k výtahu.

Kamarád pracuje ve věznici a nejčastěji tam mají belgicke ovcaky "maliny", německé ovcaky, labradory a mívali i kníračevl rikal. Vykupují je od soukromniku lehce vycvivene, aby se mohli projevit jejich dobře a špatně vlastnosti. Pokud je vykoupi, tak si vše vycviči sami - obrany, pachove práce na drogy apod.

Jeste se hojne vyuzival krizenec araba s huculem, pro ziskani vetsi tvrdosti a vytrvalosti. Vsechna tato uzitkova krizeni mela zpravidla ty nejlepsi vlastnosti v F1 (=prvni) generaci. Vzhledem k tomu, ze se tito krizenci moc nevyskytuji (krom angloaraba, kteremu byla vytvorena i plemenna kniha), je to svym zpusobem prezitek (podle me).

Se zákonem to bude možná sporné, ale normální vet vám určitě vyhoví. Bavili jsme se o tom s kamarádkou veterinářkou a raději psa (obecně zvíře) utratí (i kdyby trochu dříve, než je nutno) než aby to majitelé řešili jinak (odložením, vlastním utracení, ...).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Už nikdy žádnou minizoo nezlikvidují. Nezlikvidují ani jiné stádo zvířat a určitě se nepokusí ulovit či pokousat člověka, či nějakého mazlíka. Ať už u původního majitele, nebo u jiného.
Navíc to bude signál pro ostatní majitele, že penězi všechno nezaplácnou. A že těch takových, kteří by každý svůj hnus řešili penězi, těch je !

Dovolím si přidat, že ono ani s penězi to není tak jednoduché, pokud narazíte, jako my, na záměrně nemajetného člověka se 3-mi malamuty. Tito mazlíci nám bez jákéhokoliv zaváhání zabili naše bezkonfliktní odrostlé štěně. Co myslíte, že se stane? Pán dostane tak max. pokutu za přestupek, kterou nezaplatí a my se s ním můžeme soudit = dát do toho peníze, nervy, čas.. a nedostaneme nic. A to jde o nemalé peníze. O tom, že by tito psi byli alespoň odebráni si nedělám iluze.

My jsme na začátku roku přišli, díky jedné zbytečné existenci, o naše milované dokonalé desetiměsíční štěně. Na procházce lesem ho zakousla smečka malamutů. Hrozně to pořád bolí i při psání této zprávy. Nicméně jedniné jak z toho ven, bylo okamžité hledání nového psa. Podařilo se a hned následující týden jsme se na ni jeli podívat, do 14 dni byla doma. Moc pomohlo se dívat dopředu a i to, že je to už starší pes, se kterým se dá hned pracovat, byť má pár nedokonalostí, které by u štěněte byly lépe řešitelné. Není tedy z útulku, ale je to nestandart od chovatale. Hodně nám v hledání pomohl facebook a skupina našeho plemene. Takže radím se dívat dopředu a nějakého chlupáče pořídit. Nějaké případné hlídání se určitě najde, pokud budete hledat - už to hledání Vás zaměstná.

Dovolím si pár malých poznatků k šeltii. Máme je a další šeltie známe z blízkého okolí. Oproti kólii jsou to větší citlivky a vztah k malým dětem nebývá úplně dobrý v tom smyslu, že se jich bojí i bez špatné zkušenosti s nimi (štěkají po nich, ze strachu jdou proti nim nebo před nimi utíkají). Náročnost na pohyb bude srovnatelná a dost kus od kusu. Hyperaktivky, jako pracovní bordery, to zdaleka nejsou. Nevím jak na kólii, ale na šeltii si pravděpodobně dost počkáte (i rok a více), je o ně velký zájem a mají málo štěňat ve vrhu. O bezpapírových neuvažujte, chovní rodiče musí být vyšetřeni na nemoci očí (a s dobrým výsledkem), jinak vám může brzo oslepnout.