Knizky jsou fajn vec. Daji hodne informaci ale vetsinou popisuji idealni stav, ktery u vcel ne moc casto funguje.
Ja teprve taky zacinam a uz jsem na to taky narazil.
Ale posilat nekoho na onu mistnost jen pro to, ze Vam dal doporuceni se vzdelavat. To se mi nezda fer.
Ja moc casto napisu, pravidelne ctu, ale toto primelo napsat.
Pro priste se Vam uz nemusi dostat zadne rady. Ja osobne bych si nedovolil nekoho kdo je ochoten mi poradit takto urazet.

Zkusil jsem si vyrobit jeden rákosový úl. Stěny jsem dělal z rohoží podle návodu na slaměný úl. Lisoval jsem je v lisu nejprve zhora rukou a pak šrouby z boku. Rohože jsem sešíval nerezovým drátkem na rámky. Je to parádně pevné. Jehla z hřebíku tím ani nešla provléknout.
Tloušťku stěny jsem zvolil 50mm. Rohy jsou seříznuté pod 45° a doléhají na sebe. Celé je to pak z venku zpevněno rohovými lištami.
Oproti prknům je to drbačka, ale je to zas něco jiného. Pokud se to osvědčí, příští zimu budu pokračovat.
Není to tak přesné jako dřevěný nástavek, tak jsem zvědavý, jestli nebudou prostavovat mezery kolem rámků - není zaručena včelí mezera.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Hledal jsem, jestli někdo neměřil hodnoty CO2 při spodním a horním česně. To jsem nenašel, ale narazil jsem na jiné. Měřili hodnoty CO2 při plném a otevřeném dnu.
Sledovali 2 skupiny "stejných" včelstev na stejné včelnici. V intervalu 4 dnů otvirali a zavírali dno. Česno 12x1 (není uvedeno jaké, předpokládám spodní). Měřili hodnotu CO2, teplotu a hmotnost.

Předpoklad byl, že při otevřeném dnu se zmenší izolace a včely budou muset vynaložit více energie pro zachování teploty. (obrázek: teplota se v obou skupinách neměnila). Při vyšší činnosti větší produkce CO2. Ale při otevřeném dnu bude těžší CO2 klesat ven z úlu. Hodnoty z čidel nad a pod rámky potvrzují, že dole je koncentrace CO2 vyšší. Ovšem proti předpokladu je v úlech s otevřeným dnem koncentrace CO2 vyšší. Může to být vysvětleno větším výdajem energie pro zachování teploty - viz výše, ale proč se pak neliší změna úlové hmotnosti.

Závěr z toho není žádný. Jen lakonická poznámka. "Hospodaření s CO2 včelstvem je složitější než pouhé snižování jeho koncentrace"

pokud chcete více info:
https://link.springer.com/article/10.1007/s13592-022-00954-1

Je to zase úplně jiná informace, která odporuje předpokladu, že těžké CO2 vyteče spodem ven. Dokáží tedy včely uzavřít řízenou ventilací plyny kolem hnízda? Proč to ale nemá vliv na zásoby?

Toto nemá vliv na použití HČ a uzavřené dutiny, ale připadá mi to zajímavé pro téma o CO2

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Přikládám obrázek úlu se sklípkem (i s původní zásuvkou)

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Pro zvýšení vlhkosti je uvedeno:
Udržujte vchody co nejmenší, aniž byste vytvářeli velké dopravní zácpy, abyste minimalizovali pronikání horkého a studeného počasí a optimalizovali teploty a vlhkost v hnízdě. Včelám to také usnadní obranu kolonie před útočníky, lupiči
Postavte úly ze dřeva co nejtlustšího, abyste zvýšili izolační faktor a lépe kopírovali přírodní podmínky
Počítejte s přestávkami počasí: proudění vzduchu a stín nad střechami úlu v létě a větrolamy v zimě
Minimalizujte frekvenci, délku a hloubku kontrol a kontrolujte pouze tehdy, když to opravdu potřebujete.


K hodnotám uvedených ve studii
To, že VD se při vysoké vlhkosti špatně množí, je zřejmě dokázáno. Je to ona "magická" hodnota 4,3 kPa.
Představit si vlhkost v jednotkách pro tlak dost nejde. Je to závislé na aktuální teplotě (vztah teplota a vlkost)

Proto jsem dal přepočet jaká vlhkost odpovídá tomuto tlaku par při teplotách, které se vyskytují v úle.
33°C 84%
35°C 76%
37°C 70%
Při těchto kombinacích (minimálních) nastane ona požadovaná vlkost pro VD nevhodná.
Jsou to ale dost vysoké hodnoty

Ale na foru k tomu píší, že včely preferují vlhkosti kolem 3kPa - stačí jim to pro plodování


Krekařík:
Ano, vysoce tepelně odolné sestavy jsou izolované úly. Autor (Derek Mitchell) počítá s 50 mm PIR deskami (cca 1,5x lepší tep. vlastnosti než XPS)
Strop by měl být více zaizolovaný než stěny (důvod popsán níže). Toto popisuje i jiný autor, který je alespoň praktik oproti tomu prvnímu. (jak jsem zjistil dodatečně z příspěvku na foru).


Dále popis kondenzační kolonie (úlu) podle Billa Hesbacha. Omlouvám se, je to dost dlouhé, ale nedokázal jse toho moc odmazat.

Kondenzační kolonie má dvě základní vlastnosti.
První je spousta izolace z velmi silného dřeva jako u stromové dutiny nebo ve formě vyrobeného pouzdra, které pokrývá všechny vnější povrchy běžné bedny.
Druhou vlastností je umožnit včelám řídit ventilaci ve všech ročních obdobích a za všech okolností: to znamená, že žádný zásah včelaře kromě poskytnutí vhodně velkého vchodu, který se blíží těm, které se nacházejí v přirozené kolonii stromů.

Vnitřní prostor úlu je kombinací mikroklimat, které se vyskytují sezónně v souladu s biologickým cyklem kolonie. Například během odchovu mláďat víme, že ohřívací včely ohřívají plodiště. Potrava nasycená vlhkostí zvyšuje vlhkost buňky a včelí kojičky zakrývající buňky fungují jako přikrývka držící pod kontrolou proces odpařování buňky.Tento proces má dva příznivé důsledky; za prvé, kritická úroveň vlhkosti umožňuje vývoj plodu, aniž by vyschla, a za druhé, vysoká vlhkost v buňkách může pomoci zabránit reprodukci varroa.
Výsledkem je, že reprodukce varroa může získat nezamýšlenou podporu.
Když se vzduch ohřívá, jeho hustota klesá, je lehčí a je schopen unést více vodní páry. V oblasti chovu, kde je vzduch neustále ohříván, tento vzduch stoupá do zrajícího nektaru, kde může nabírat a odvádět přebytečnou vodní páru.
V kondenzačním včelstvu mohou včely vyvážit zdroje páry, což umožňuje, aby med snadno ztuhnul na méně než 20% obsahu vody a často i mnohem nižší.

Výměna tepla v zimní kolonii.
V zimě se horký vzduch stoupající ze shluku setkává s horním povrchem dutiny stromu nebo krabice a šíří se podél horního povrchu. Pokud je horní povrch nad teplotou rosného bodu, vlhký vzduch pokračuje ven směrem k bočním stěnám, dokud nenarazí na chladnější povrch. Kondenzace začíná buď na vnějším okraji horního povrchu, nebo dále na vnějším plástu nebo povrchu stěny úlu. Tato přirozená konvekční smyčka umožňuje, aby se kondenzační kapky tvořily
mimo shluk. Když se tvoří kapky, uvolňuje se latentní teplo, takže v zimě konvekční smyčka kondenzační kolonie poskytuje určitý stupeň přirozeného využití tepla.
Jak již bylo řečeno, v zimě je zvykem přidat ventilaci, aby se odvětrala vlhkost a věci zůstaly suché. Je to pochopitelná reakce, protože včelaři zaznamenali důsledek dopadu horkého vlhkého vzduchu na studený vnitřní kryt, což způsobilo, že kondenzát padal zpět na včely. Víme, že studený, vlhký shluk téměř okamžitě odumírá a že studený, suchý shluk může žít déle. Proto je praxe přidané horní ventilace v zimě udržuje v suchu. Důsledkem však je, že přirozená
konvektivní smyčka je narušena a související energetické ztráty kolonii stresují.
Teplo v létě
Další charakteristikou dobře izolované kondenzační kolonie je schopnost regulovat vnitřní teploty i v parných letních dnech. K bradám dochází, když kolonie dosáhne kritické vnitřní teploty blížící
se hypertermii. Včely se pak pohybují ven, zatímco větrající včely se zapojují do chlazení odpařováním.
Brady jsou jedním z těch chování, na které včelaři reagují přidáním větší ventilace, a to se zdá být dostatečně logické. Ale větší ventilace pravděpodobně situaci zhorší, protože působí proti snaze včel o chlazení odpařováním zavedením horkého, vlhkého proudu vzduchu. Nadměrná vousatost je důsledkem chovu včel v tenkostěnném neizolovaném boxu, který je vystavuje extrémním podmínkám prostředí, kterým se lze vyhnout v dobře izolovaných kondenzačních včelstvech.
Izolace v létě pomáhá udržet teplo mimo kolonii, stejně jako může pomoci udržet teplo v zimě.


na foru beesource.com se k tomuto tématu vyskytují zajímavé myšlenky.
např.
I silný strom nemusí poskytovat příliš velkou tepelnou izolaci. Ve dřevě je obsaženo mnoho vody, která ještě k tomu proudí (míza). Mokré dřevo zas tak dobrý izolant není. Naopak, proudící míza může teplo odvádět.

Dutiny stromů jsou silně zapropolisovány, ale nástavky tolik ne. Proč ne, když chtějí mít včely vyšší vlhkost a ta jim odchází přes stěny nástavků. Názor: propolis funguje proti nadměrnému vypařování vody z mokrého dřeva do hnízda.

Chtěl bych zkusit příští rok postavit jeden úl na ztracené bednění, pro vytvoření dutiny na zem. Zachoval bych ale spodní česno.
Přemýšlím nad tím, jak vytvořit dno. Chtěl jsem použít kovovou mateří mřížku, aby odpad mohl propadávat dolů.
Ale teď mne napadlo, a to by se týkalo i provedení s HČ, že včely při manipulaci s rámky, oklepávání a ometání padají na dno. Pokud tam ale žádné nebude, spadnou až dolů. To je ale špatně. Musel bych pokaždé dávat podložku. Ale jak ji pak vytáhnout, aby zase nepopadaly. U provedení s HČ, ještě náročnější, resp. nežádoucí. Porušila by se "vzduchotěsnost"
Podložku chci zasouvat pod mřížku. Ale bylo by potřeba počkat, až zase vylezou ty, co by eventuálně propadly skrz

A ještě jedna studie na podobné téma

https://academic.oup.com/jee/article/108/5/2153/2379665?login=false

https://academic-oup-com.translate.goog/jee/article/108/5/2153/2379665?_x_tr_sl=auto&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs&_x_tr_pto=wapp

abstrakt:
Cílem této studie bylo manipulovat s rychlostí ventilace, aby se charakterizovaly interakce mezi populacemi včel medonosných ( Apis mellifera L.) a nastavením ventilace na mortalitu roztočů Varroa ( Varroa destructor Anderson a Trueman) ve včelstvech chovaných v zimě uvnitř. V prvním experimentu byla použita včelstva založená ze zásob místně vybraných pro zimování vystavená varroa ( n  = 6) a neselektovaným včelám ( n  = 6) k posouzení úmrtnosti roztočů a včel a hladin oxidu uhličitého (CO 2 ) a kyslíku (O 2 ). ) ve včelím chomáču, když je udržován v simulovaných zimních podmínkách při 5 °C. Druhý experiment použil včelstva vybraných včel ( n  = 10) a neselektované včely ( n  = 12), které byly vystaveny buď standardní ventilaci (14,4 litrů/min na úl) nebo omezené ventilaci (0,24 litrů/min na úl, ve ventilační komoře z plexiskla) během 16denního období léčby posoudit vliv omezeného proudění vzduchu na zimní úmrtnost roztočů varroa a včely medonosné. Experiment 2 byl opakován na začátku, v polovině a na konci zimy. První experiment ukázal, že při neomezené ventilaci s průměrnými koncentracemi CO 2 < 2 % nebyla žádná korelace mezi CO 2 a mortalitou roztočů varroa, když byly kolonie umístěny pod nízkou teplotu. CO 2 negativně koreloval s O 2ve včelím shluku v obou experimentech. Když byla ventilace omezena, průměrná hladina CO 2 (3,82 ± 0,31 %, rozmezí 0,43–8,44 %) se během 16denního léčebného období zvýšila o 200 % ve srovnání se standardní ventilací (1,29 ± 0,31 %; rozmezí 0,09–5,26 %). Celková úmrtnost roztočů a snížení průměrného množství roztočů varroa v průběhu času byly větší při omezené ventilaci (37 ± 4,2 %) než při standardní ventilaci (23 ± 4,2 %), ale nebyly ovlivněny zásobou včel během období léčby. Vybrané včely vykazovaly v obou experimentech celkově vyšší mortalitu roztočů ve srovnání s neselektovanými včelami. Omezení ventilace zvýšilo úmrtnost roztočů, ale neovlivnilo úmrtnost včelích dělnic v porovnání s úmrtností včelstev při standardní ventilaci. Omezené větrání nemělo vliv na celkovou úroveňNosema ve srovnání s kontrolou. Došlo však k vzájemnému působení mezi akciemi, sezónou a dobou zkoušky. Neselektovaná populace vykazovala nárůst Nosema v průběhu pozdního zimního pokusu, který se u vybrané populace nevyskytl. Závěrem lze říci, že tato zjištění naznačují, že omezené větrání má potenciál potlačit roztoče varroa v přezimujících včelstvech prostřednictvím levných a ekologických opatření.

K hornímu česnu

(Strojní překlad google)
Nejčastější dotazy k hlavnímu vchodu:

Otázka:
Bez spodního vchodu nemají problém vytáhnout mrtvé včely a udržet úl čistý?

Odpovědět:
Podle mého pozorování ne víc než se spodním vchodem. Ať tak či onak, mrtvé včely se přes zimu hromadí. V každém případě se jich na podzim nahromadí. Ať tak či onak, obvykle to uprostřed roku udržují pěkně čisté. Sledoval jsem, jak včela chová v mém pozorovacím úlu (který má spodní vchod), jak tahá mrtvé včely po celém úlu odshora dolů, než konečně najde vchod dole. Myslím, že na tom vůbec nezáleží.

Otázka:
Rozzlobí se vracející se sběrači, když pracujete v úlu?

Odpovědět:
Nezaznamenal jsem žádný rozdíl. Ať už jde o horní nebo spodní vchod, při práci s úlem narušujete věci jen tím, že tam stojíte. Vždy, v obou případech, máte zmatené kroužení včel a se spodním i horním vchodem máte včely, které se jen vrátí do úlu, zatímco vy pracujete. S horním vchodem prostě jdou nahoru.

Otázka:
Nepletou se při odstraňování nástavků? (pozn. on má HČ vždy až úplně nahoře)

Odpovědět:
Největší zmatek je, když je odstraníte pouze z jednoho a ten je hned vedle úlu s podobnou výškou. Pak jsou zmatení, který úl je jejich. Ale myslím, že totéž dělají se spodním vchodem ze stejného důvodu, až na to, že si toho nevšimneš. Výšku úlu používají jako jeden ze svých orientačních bodů, takže pokračují v letu do vysokého bílého úlu, který je nejblíže, kde si ho pamatují, místo do krátkého vedle něj. Za den se věci vrátí do normálu.

https://bushfarms.com/beestopentrance.htm

Našel jsem studii, kde porovnávali zimování včel s rozdílným obsahem CO2 (uměle)

https://academic.oup.com/jee/article/115/4/1054/6590767?login=false

(google překladač stránek to zvládá dobře)

Abstrakt:
Vnitřní skladování včel medonosných během zimních měsíců se praktikuje po celá desetiletí k ochraně včelstev před nepříznivými účinky dlouhých, drsných zimních měsíců. Včelaři nedávno použili vnitřní skladování, aby snížili práci, náklady na krmení, krádeže a degradaci dřevěného nádobí. Navzdory rostoucímu počtu kolonií uložených uvnitř, výsledky národního průzkumu stále ukazují vysoké ztráty. Roztoči Varroa ( Varroa destructor Anderson a Trueman) jsou nejkritičtější hrozbou pro zimní přežití včelstev a zdraví včelstev, protože přispívají k přenosu virů a úmrtnosti včelstev. Zkoumat vliv vysokého CO2na roztoče varroa během vnitřního skladování včel medonosných byly 8-rámečkové jednotlivé hluboké kolonie uloženy ve dvou oddělených komorách prostředí při 4 °C, každá. Jedna komora prostředí byla nastavena na 8,5 % CO2 (vysoké CO2 ) , zatímco druhá byla nastavena na nízký CO2 ( 0,12 %). Mrtví a padající roztoči byli sbíráni a počítáni ode dna jednotlivých kolonií týdně během experimentu. Byl zde významný rozdíl v úmrtnosti roztočů u včelstev s vysokým CO 2 ve srovnání s včelstvy drženými při nízkém CO 2 . Tyto výsledky ukázaly, že vysoké CO2by mohly zvýšit úmrtnost roztočů během období skladování v uzavřených prostorách a potenciálně zlepšit zdraví včel pocházejících ze zimních měsíců. Náš výzkum nabízí zásadní doplněk k nástrojům včelařů pro řízení populace roztočů varroa.

Detailnější info přímo ve članku. dobré přečíst celé.

Je tam ale i uvedeno: (bez kontextu)
....Během experimentu uhynula tři z osmi včelstev medonosných v léčbě vysokým obsahem CO 2 . Žádná z osmi kolonií při léčbě nízkým obsahem CO2 neuhynula....

Už jsem to tu několikrát psal. Mě osobně rady od Tom50 do začátku velmi pomohly. Je to ucelený zdroj informací propojený souvislostmi. Někdy moc dlouhý a zabíhající do šíře, ale to mi nevadí.
Jsem za tyto informace velmi vděčný. Vlastně to byl on, který mne, díky podrobným postupům, přivedl k tomu, že jsem se do včelaření pustil.
Ani nevím co oponentům tak střašně vadí. Sluduji i zmiňovaný YT kanál Bioúly, kde je také dost názorných informací. Léčení a postupy se od rad Toma50 neliší.
Také zástupce místní ZO má léčení stejné a schválil mi to.
Už tu i zaznělo od zkušenějších, kteří na metodiku přešli, že to funguje a jsou s ní spokojeni.
A ano, mám zájem o včelaření ala Tom50. Rozhodl jsem se pro něj a budu v něm pokračovat.

pro BG: Nevím proč používáte občanské jméno Toma50 (bez titulu pan), když se běžně na fórech používají nicky. A bez I když ho většinou známe je to myslím neslušné.

Nemám nic proti tomu, abyste oponovali, ale pokud možno slušně. Ne jen chytat za slovíčka a hledat kdejakou chybu a snažit se ho odtud vyštípat.

Tom50 vás ostatní vyzíval k podrobnému popsání své metodiky. Já bych si ji rád také přečetl, abych mohl porovnávat

Doplněk k mateří mřížce.
Neměl jsem ji na mysli jako kryt nad zásuvku s podložkou, ale jako náhražku dna. Když už je pod úlem dutina pro likvidaci odpadu, tak by se využívala i přes léto při spodním česně. Ušetření práce uklízečkám. Velká část odpadu by propadla skrz až dolů, ale balo by zachováno "dno"

Nezjistil jsem, co je váš Miralon. Já znám Milalon (mirelon) jako izolační hmotu (plochou, nebo jako trubky). Z vašeho popisu jde ale o nějakou síť, mřížku kterou překryjete podložku abyste zabránil přístupu včel k měli. Ano?


Ještě jste nedořešili polohu česna a už přicházíte s dalšími podněty.... aby jedno nezapadlo pro druhé

Když jsem viděl onen řez dutinou, kde je dole uvedeno trouchnivina a voda, napadlo mne, jestli tuto vodu včely využívají (napaječku v době, kdy nemohou ven). Kde se bere? Naprší česnem, kondenzuje?
Dala by se vložit nějaká napaječka dolů, do "dutiny"?

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Já pochopil princip s likvidací odpadu pomocí mikroorganismů apod. Poznámka o betonu na dně byla značně zjednodušená. Jen mne napadlo, že řešíme česnové uzavěry, aby se hlodavci nedostali do úlu a pak jim ho otevřeme zespodu. Takže na dno položit třeba síto, rošt, dlaždici s vůlí... aby byl zamezen přístup. Případně přidat trochu kompostu....
Chápu ale, že v tomto stádiu "výzkumu" je nepodstatné.
Jen jsem chtěl vysvětlit své pohnutky
Ať se daří

Ještě bych měl dotaz na rošt ve dně. Odmítáte zasíťované dno; důvody jste vysvětlil. Je to stejné i při použití mateřské mřížky vyrobené ze silnějších drátů - kulatinky?
Kdyby tato byla použita i při spodním česně, mohla by značná část odpadu propadnout dolů

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Zaujala mne myšlenka na "přepínatelné" česno v provedení zima/léto, kde by se daly využít přednosti obou, spolu s návratu k dutině pod dílem.

Sleduji to spíše z pohledu provedení. Nejsem schopen posoudit provozní výhody.

Dutinu by šlo opravdu jednoduše poskladádat ze ztraceného bednění 50x50cm. Vnitřní rozměr cca 420mm.
Dno nejpépe vybetonovat, aby se nemohla prohrabat myš, mravenci...
Na to dát něco jako dno (bez dna) - rámeček, do kterého by se zasunula deska, čímž by vzniklo pevné dno pro SČ. Nebo podložka pro odběr měli. Nebo by se tento rámeček z boků jen zaslepil příložkami - utěsnil.

Na to už klasická skladba.
Pokud by bylo HČ jen pro zimní období, tak by se tato skladba sestávala jen z TL, VN a KK.
Aby byla dodržena přibližně zásada, že HČ je cca 1/3 od stropu bylo by vhodnější provedení s KK nad VN (??) - viz obrázek
U varianty s KK pod VN si to nedovedu představit

K odběru měli, Tom50 píše že by to nešlo. Proč? Protože by unikl CO2, který předpokládáte pro ozdravení od roztočů? Nedošlo by už do té doby (leden) k tomuto ozdravení, a tudíž by vsunutí podložky nevadilo?
Legislativně se to zřejmě bez odběru měli neobejde.

Kdy by mělo dojít ke změně SČ na HČ? cca po 10.10.?

Zpět píšete někdy v dubnu - rychlejší jarní rozvoj, více plodu, větrání.??

Nebude v zimě při použití HČ unikat zbytečně teplo z úlu?

Mě osobně se ta myšlenka velmi líbí, ale měl bych obavy z kontrol. Otevírat horní česno a být vystaven náletům strážkyň. Mě zatím stačilo, když jsem zatím měnil lišty při zužování česna a viděl jsem jak se jim to nelíbí a hned startují.
Pokud by HČ bylo použito jen v době, kdy se do včel nechodí (říjen - únor), není co řešit. Ovšem, tím by zřejmě odpadla výhoda lepšího jarního rozvoje.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

To síto jsem myslel, jako oddělení rámkového prostoru od zásuvky na bordel. Aby byla dodržena výška nízkého dna a nestavěly pod rámky divočinu.
Netuším ale, jestli by to tak vnímaly.
Toto by nešlo použít při univerzálním použití: provedení zima/léto.

Nemám představu, kolik se nasbírá odpadu během roku.
Ale to co Tom nastínil, provedení Zima/Léto by pak bylo hrozně jednoduché. Přes léto by úklid fungoval tradičně, vzduch v medníku by se nevětral (moje nezodpovězená otázka v minulém příspěvku).
V zimě by (asi) stačila monitorovací podložka. (můj předpoklad, že v zimě je odpadu mnohem méně)

(chápu, že HČ není ve stropě, ale u horní hrany bočnice. ta by ale byla u jednoho VN - oddělek, překryta plechovým víkem. to by ale zase nesplňovalo podmínku mít česno 1/3 pod vrcholem úlu. Z toho plyne, že pro zimovaný oddělek se toto nehodí)

Dotaz. Pokud to má taková pozitiva, proč se to běžně nepoužívá? Nebo toto nahrazuji správně použité očko při zavřeném SČ?

Dobrý den.
Měl bych dotaz k hornímu česnu.
Tome, u úlu se spodním česnem při absenci oček uvádíte, že v medníku je horší ("zkažený") vzduch. A to jeden z důvodů, proč se tam matce nechce a pak tam neploduje.
Pokud je tedy úl lépe větraný, díky HČ, pak se této vlastnosti zbavíte a přijdete o panenský med?

Jakým způsobem pak probíhá život v úle. U SČ si představím, že ostraha česna sedí na dně hlídá.
U HČ žádné "dno" u česna není. Seděly by tedy přímo na HL a stěně nástavku?
Chodí pak na dno? Zřejmě ne, pak by tedy mohlo být (třeba zasíťované?) pro možnost čištění (zásuvka). Nebo jakým jiným způsobem se dno čistí?
Mě, jakožto zatím oddělkáře (pouze jeden VN) napadá nemožnost použití HČ. Bylo by překryto plechovým víkem.

PS: prosba: omezte prosím vzájemné osočování (i v jiných vláknech). Nabaluje se tu nepotřebný balast, a zpětně něco hledat je pak velmi náročné.
Popřípadě si na to založte vlastní vlákno, ale tam zas neřešte důležité věci, ať mi něco neunikne
Děkuji

Zdravím
Připravuji si vložku pro uzavření česna na zimu. Koupil jsem plechovou česnovou uzávěru, proti vniknutí hloudavců do úlu.
Česno na zimu by mělo mít cca 100x6 mm. Tato Plechová zábrana má ale dost velký poměr plech/díry.
Chtěl bych se zeptat, zda udělat díru 100x6 a tu zakrýt touto zábranou, nebo udělat díru větší tak, aby plocha dírek v plechové zábraně odpovídala ploše 100x6mm. - pro zajištění dostatku vzduchu.
U pletiva je to jedno, ale tady mi připadá, že se díra dost zmenší.
Možná řeším zbytečnosti. Já bych zvolil druhou možnost, jen se chci poradit, abych neudělal česno zas moc velké
Děkuji

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Jak umístit folii po krmení a v zimě jsem tedy špatně pochopil.
Vycházel jsem ze svých prvních dotazů zde na fóru:
.....Během zimy je igelit na VN?
ano, jak jinak? Zalepily by propolisem dekl a to nechceme, vše musí být "čisté"...
Vybral jsem si z toho, že je tam igelit celou dobu - už od nasazení NN

Takže ještě jednou malé shrnutí pro mne:
V půli září ukončit krmení oddělku. Oddělat folii, přidat NN a nezateplené víko - pro omezení plodování (snížení teploty v plodišti).
10.10. odstranit případný zavíčkovaný plod, vrátit igelit na VN. Provést fumigaci. NN už oddělat. Stále nezateplené víko. (možno už vrátit zateplené)
Před Vánoci aerosol. Vrátit zateplené víko (pokud už není) a do února klid.

Dále mi ještě ještě není jení úplně jasně izolování/odkrývání plodu.
Moje představa, kterou jsem získal studiem:

Oddělek držím ve VN, přikrytý folií. Na tom zateplené víko. V půli září ukončím krmení. Zároveň s tím přidám NN. Folii nechám na VN. Víko položené na NN.
Toto pro snížení teploty v plodišti a omezení/zastavení plodování. - přes folii uniká teplo do NN.
Toto až do Silvestra, kdy se NN sundá a víko se vrátí na VN

Pak ale Tom píše, že je možno krmit z děravé PETky (na ní zřejmě igelit), nebo i igelitových pytlíků s roztokem zakrytých zas jen igeliem. S přidaným NN.
A to při plodování. Tady nevadí, že teplo může unikat? Nebo na to používáte ten silný igelit z palet?
Cítím tu trochu rozpor a potřebuji si to ujasnit.

To co popisuje TomášR je situace bez plodu a KK zde bude tvořit jakýsi izolant - NN není prázdný

Já jedu podle toho co jsem napsal výše (prosil bych shrnutí potvrdit/vyvrátit/upřesnit)
S krmítkem jsem se vešel. Oddělal jsem BP. Nyní už snad nebudou taková horka a nebude to vadit. Až dokončím krmení. BP na zimu vrátím.

Ještě upřesnění mého nápadu se Samlou. Nechtěl jsem dávat celou dávku (cca 8l), ale obvyklé množství, kterým krmím. Díky za ozřejmění, že by malou dávku ve velké krabici třeba nevzaly,protože by ji nenašly.

Krmení igelitovými pytlíky se mi nejdříve líbilo, když jsem ho našel na YT. Ale pokud si už jednou připravíte nějaké krmítko, tak s ním musí být práce jednodušší a rychlejší. Nehledě na to, že bych měl strach, že pytlík přece jen praskne a propláchne mi to úl.

K opravovaným rámkům. Úplně krajní (první) jsem vyhodil. Skoro si ho nevšímaly. Raději jsem přidal novou mezistěnu. U zbylých dvou jsem ještě více ořezal horní stranu. Tyto plásty jsou více obsednuté.

měl bych dotaz k fotkám prvního odělku krekaříka. Tom napsal, že je nutno posunout celý paket rámků ke stěně u česna. Jasné. Pak ale bude nová mezistěna (na schématu, i u fotky označená jako č.8) hned jako první u česna. Neměla by být nově vložená M na druhé straně od česna. Jako předposlední před zásobním rámkem (resp. za posledním plodovým)? vycházím z popisu metodiky.
ptám se, abych v tom měl jasno
díky

Brzy se zřejmě dostanu do situace, kdy budu moci oddělku přidat 10. rámek (M).
Ale to už mi nezbude místo na rámkové krmítko, protože je širší než 11.rámek.
Balonové, ani česnové nemám. Mám již nakoupené Samla bedny (pro příštírokové krmení). Chtěl bych tedy použít je.
Ale jen přidáním NN bych uvolnil teplo a předčasně zastavil plodování.
Dal bych tedy mezi Samla bednu a plodiště polystyrenovou desku 3cm (chráněnou proti okusu) a nechal mezeru u zadní stěny (viz obrázek). Je toto řešení možné? Zachovám tak dostatek tepla pro plod?
(rozměry neřešte, že se bedna do NN s polysterenem nevejde, jde mi o princip)
Děkuji

Zavřít galerii  

Zavřít galerii