Alu napsal(a):
Dobrý den
Šipky umeju a nechám oschnout. Tím že odříznu okvětí, odříznu i špičku šípku
a z dužniny vytéká pomalu šťáva která to víčko zalepí.
To trvá cca 3 - 4 týdny.
Čím více víčko sedí ke skleničce tím rychleji je zalepené.
Nejlepší jsou přesnídávky, horší už třeba flašky od okurek.
Některým ptákům je krájím na půlky a prsty mam olepené
jak jsou šípky šťavnaté.

Super nápad. Ještě by mě zajimalo, jestli to mám dát do chladna nebo to mít při pokojové teplotě, než to pustí šťávu a jak je to se světlem?

Měla jsem mníška rok a byl to úžasný miláček. Byl to mazlík každým coulem. Jen se nám nepodařilo odbourat to, aby nepřilnul jen ke mě. Zbytek rodiny byl trochu opomíjen... Hlučný nebyl téměř vůbec... Pak náhle uhynul, dle vet. Po nějaké viróze... A tak jsem se rozhodovala co dál a chtěla aru nobilis... Ale nebyly dlouho v nabídce a tak mám pyruru perlatu. A ta je opravdu úžasná!

Barevná variace bez hranic...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Dobrý den, mám dva kluky (2roky dokrmený a druhý 5 měsíců nedokrmený) a neudělají bez sebe téměř nic... Jak se ztratí jeden z dohledu, je to křik na celý dům.. Po 5 dnech jsme je spolu pustili prolétnout a do jedné klece jsme je dali asi po týdnu. Vše proběhlo v klidu...

Měla jsem mníška a nyní mám pyrurku. A tak alespoň jak to bylo u nás z mého pohledu. Mníšek byl i přes veškerou snahu papoušek pro jednoho člena. Opravdu jsme se snažili aby reagoval na všechny stejně, ale papoušek si vybral a bylo. A tak do klece jsem mohla pouze já, pokud byl někdo blízko mě, tak jsem měla okamžitě osobního strážce... Přes tento docela důležitý fakt byl mníšek úžasný mazlík, neustále mi dělal společnost, byl aktivní a vynalézavý. Krásně zřetelně vyslovoval několik slov. Prostě "MILÁČEK".A když uhynul, velmi jsem zvažovala, jestli opět mníška nebo něco jiného a byla z toho shodou okolností pyrurka. Oba byli ručně dokrmení. A teď, pokud mohu srovnávat, oba jsou si opravdu velmi velmi povahově podobní, jen pyrurka členy domácnosti bere téměř stejně. Neřeší to. Třeba to bylo u mníška jen výchovou, ale... Z mého pohledu jsou úžasní oba a není možné je nemít rád takové, jaké jsou...

Naše dokrnená pyrurka byla krotká opravdu od první chvilky. Pán, co nám jí prodával říkal, že ji mám pustit nejdřív za 3 hodiny, až se rozkouká, ale to nešlo. Žadonila téměř hned a po hodině jsem nevydržela a pustila jí. A úžasné. Hned se přišla mazlit a nehnula se od nás. A je to tak stále... Tak myslím, že Vaše ručně dokrmená určitě nebyla. A nemyslím si, že by to bylo od jedince...

Mníšek je kouzelný papoušek, který zvládne krásně zřetelně několik slov. Z mého pohledu není ani moc hlučný. Měla jsem ručně dokrmeného a byl úžasný mazel, který vyžadoval poměrně hodně kontaktu. Také se velmi často upne k jednomu člověku a zbytek rodiny dost terorizuje. I přes velkou snahu o to, aby přijal všechny členy rodiny, se nám to nepovedlo... Upnul se na mě a bezvýhradně mě měl rád. Jinak velmi rád okusoval různé předměty, sbíral vše co se lesklo a nosil si to do hnízda, které si vytvořil v knihovničce... Ale jinak je to úžasný krásný papoušek, kterého nemůžete milovat!

Pyrura je úžasný akrobat a společník... Neustále s Vámi bude chtít pracovat, povídat si s Vámi a bude s Vámi stále v kontaktu. Naše pyrury jsou hlasově velmi klidné, jen v několika málo situacích jsou slyšet. Dobře hlídají, pokud k nám někdo jde, vím to ještě než zazvoní /vidí na vrátka/.Vřele doporučuji...

m.zedlitzer napsal(a):
Ahoj Ivetko.
Ono bude jiné, když bude pyrurka jen jedna. Tvůj pár je rozjetý a bude zřejmě produktivní a pokud měli touhu opět zasednout a měli již rozbouřené hormony, tak se jim to nelíbilo.
To Tě může mnoho chovatelů závidět.

Dobrý den,
Chovám také pyrurky a mohu potvrdit, že jsou opravdu úžasné! Výborní společníci, neustále vyhledávají Vaší společnost, sledují, co děláte. Sedí na rameni a vržou si jemně zobáčky...No prostě super. Mám teď měsíc a půl druhou (od eli22, kterou na dálku zdravím) a tak o nich vím, ale nic hrozného. Stále se hledají nebo si vykládají, ale opravdu v pohodě. Když byla jen jedna, tak jsem o ní vůbec nevěděla. A tak vřele doporučuji...

Naše pyrury míchané směsi neberou, vyberou jen slunečnici a zbytek zůstává netknutý. A tak zvlášť dostávají kardi, proso v klasu ( má ráda jen jedna pyrurka), jako pochvalu slunečnici a piškot. A samozřejmě ovoce, zeleninu atd.

Moje ručně dokrmená pyrurka přimo miluje, když ji foukám do peří. Lehne si na záda a vydrží klidně hodinu. Vrže si zobákem a je v sedmém nebi...

hari2 napsal(a):
Dobrý večer, chtěl jsem se zeptat v jakém věku přepéří pyrury perlate tak že ze zeleného peří na břichu přepéří na červené.

Dobrý den, podle fotek je krasně přepeřený v 6 měsících.

romgr napsal(a):
Dobrý večer,
snáší se dost dobře. První den spal každý zvlášť a druhý den už spali spolu. Bylo to docela v pohodě. Postup a popis jsme rozebírali podrobněji tuším na vlákně "pyrury-pokec"...

Omlouvám se, bylo to vlákno "pyrury - fotky".

Dobrý večer,
snáší se dost dobře. První den spal každý zvlášť a druhý den už spali spolu. Bylo to docela v pohodě. Postup a popis jsme rozebírali podrobněji tuším na vlákně "pyrury-pokec"...

Kuky2082 napsal(a):
A jeste bych se chtela zeptat, zda je velky rozdil mezi ručně dokrmenym a nedokemenym pyrurou, dekuji.

I když s tim mnoho chovatelů nebude souhlasit, rozdil je podle mé zkušenosti docela velký. Hlavně na začátku. Mám ručně dokrmenou něco přes rok a asi 4 měsice ne zcela krotkou. I když se opravdu snažim o ziskání důvěry, tak se nám zatím podařilo sednout na rameno, občas na ruku vedle krotké, ale pamlsek z ruky si vezme jen někdy. Ručne dokrmená po dvou hodinách doma volně létala po bytě a hned přiletěla na rameno a chtěla drbat. Z mého pohledu je rozdíl velký, ale je to jen a jen můj názor.

Mám pyruru perlovou jako domácího mazlíka již přes rok a téměř o něm nevím. Jedině ve sprše, když teče voda a když jde někdo domů, tak vítá. A druhá pyrurka - zelenolící, mám jí cca 3 měsíce a je ochočená jen částečně. Ta povídá daleko více. Hlavně když mají spolu leteckou náladu a to je docela často, tak je docela slyšet. A pak když hledá perlatu. Ale myslím, že až bude víc přítulná, že bude v pohodě také. Povahově je každá úplně jiná, ale krásně se v lumpárnách doplňují...

eli22 napsal(a):
Není třeba to nějak radikálně řešit, chce to jen čas, prostě to bude trvat déle, a bude to ok. Spíš bych viděla problém v tom, pokud by to byl pár, nevím, jak by se jejich vztah vyvíjel dál....

Dobrý den,
pokud by to byl pár..... koupila jsem perlatu bez zjištění pohlaví. V té době mi to bylo jedno, jestli je to on nebo ona.... Ale bohužel se stává, že je doma cca od 8 třeba do 5 sama. A tak jsem uvažovala o tom, že mu koupím kámoše nebo kámošku... Zkoušela jsem zjišťovat, kde nejblíž je tu nějaký veterinář přes ptáky kvůli odběru krve a vše mám tak okolo 50 km.... a nechtěla jsem ho nebo jí stresovat... a tak jsem to riskla. "Mája" by měla být v současné době asi 4 měsíční, ale to je otázka... paní tvrdila spoustu věcí. A tak je ještě trochu času, než dospěje, že se nám podaří jí trochu ochočit... pak to budeme řešit dál....

Dobrý večer, pyrurka určitě dokrmená nebyla. Bude to asi tak, jak psala eli.. Ruky se bojí stále stejně. A z druhé strany už nemám to srdce jí dát někam jinam... V jiné místnosti by nás ztratila z dohledu a takto mají celý dům k dispozici - oba. Jejich společné prolety, jejich probírání peří, rozhazování tušek atd. atd.... nechci je už rozdělit. Pořizovala jsem společníka perlatě a i když myslím, že perlatě by to asi moc nevadilo, "Mája" by to nesla asi hůř. Tak to nechám zatím osudu a uvidíme časem..... S pozdravem R.G.

m.zedlitzer napsal(a):
Dobrý večer.
Jen ne chytat. To by byla chyba. Je potřeba trpělivě ji na něco nalákat. Zelenolící jsou zvědaví a ten okamžik určitě přijde. Zkuste pustit ven jen zelenolící a na nějaký pamlsek jí lákat. Zřejmě to společně nepůjde, nebo to bude na dlouho, tak to zkuste se samotnou.
S pozdravem M.Z.

Děkuji za radu... budu jí tedy muset vyndat z klece i zrní, protože jinak to asi nepůjde. tak uvidíme. A děkuji za radu. S pozdravem R.G.

Dobrý večer, mám na Vás dotaz..
Moje pyrurky jsou po týdnu soužití docela v pohodě. Perlata učí "Máju" samé úžasné věci.. Štípat kytky a dveře, rozhazovat věci atd. Ale "Mája" se nechce nechat přesvědčit přijít na ruku nebo se jen přiblížit... Když se perlata "Kubík" jde pomazlit, sedne si na klec a klidně na něho počká, nebo jde do klece a žere. Ale zrovna v tomto ohledu moc učenlivá není... a tak se ptám... mám jí zkoušet chytit do ruky a hladit jí, nebo jí nechat, jestli to jednou zkusí sama... bojím se, aby pak už nebylo dlouho na ochočení. Moc děkuji za každou radu.. Zdravím. R.G.