Informace o uživateli:
Ptáci:
Kakariki červenočelý (od2009, sezona 2018 byla poslední, rušení chovu kakariků)
Mníšek šedý (od 2013), ppředevším mutace mníšků, konkrétně se chci zaměřit na kombinaci lacewing.
Korela (mazlíček, přiletěla k nám na vánoce 2013)
Ryby:
Skaláry, Krunýřovci, Akary, Kančíci, Neonky, Mečovky....
Plazi:
Užovka červená a Korálovka L.T.Campbelli, Agama vousatá 2 samice
Hlodavci:
Osmák degu (Mazlíček)
Vystudval jsem Ekologickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě UK, dále pokračuji na navazujícím Mgr. oboru Zoologie (genetika volně žijících živočichů) - studuji reprodukci vlaštovek, a pracuji v zoologické zahradě hl. m. Prahy.
Moje zvířata
Naposledy přihlášen: 4. 6. 2023 19:27:30
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
Dobrý den
kdo co povezete na burzu do Týniště?
Můžu vzít mníšky šedé, různé mutace, viz. inzerát:
https://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/inzerce/r/detail/3494998/mnisek-sedy-mutace-opalin-lutino-stepaci-2019-2018-2017/
Tak postupně:
žádného tmavého ptáka tam nevidím, ani v modré ani v zelené, takže je otázka čemu říkáte kobalt.
Jak zadávat do kalkulačky no to je samo o sobě jednoduché, prostě kombunujete, zelená řada nezatrháváte nic, takže když chci zadat pallid, zatrhnu jen pallid. Když chci zadat modrý pallid zatrhnu modrý + pallid.
Když chci zadat třeba pallid ino tak zatrhnu nejdřív pallid a pak že štěpí na ino.
a tak dál. Ještě složitější kombinace je třeba modrá aqua pallid to zadáte tak že zaškrtnete aqua pak štepí modrá a pak pallid.
Modrá a Aqua jsou spolu "kompatibilní" a složí se v modrou aqu, nebudu zabíhat do genetiky hlouběji proč to tak je, akorát bych vás mátl. Podobně je na tom pallid a ino taky spolu dají dohromady "mezistupeň" pallidino.
a nakonec, jestli chcete co nejvíc barev dejte k pallidu třeba pallidino na opalín modré bude vám to házet dost barev.
chovu zdar LP
lupus4
napsal(a):
musí jeden rodič být kobalt
nemusí, ale musí mít jeden z rodičů D faktor
buď je 1,0 D modrý , což pán tvrdí , že není, tak pak musí být
0,1 D zelená/modrá
Tak jistě že musí být jeden rodič faktorový, jestli tmavý nebo šedý radši neřešme, to by bylo na delší diskuzi.
Hlavní věc v mé reakci byla že pták prostě na faktor (kobalt, například) neštěpí. Čekal sem ale že se někdo ozve.
chovu zdar L. Pazdera
pro zadavatele:
a co dát k pallid samici? záleží co chcete odchovat, například:
pallid
pallidino
albino
lutino
dvouštěpák na pallid opalín
opalín na pallid
pallid na opalín
pallid opalín
nebo třeba ino opalín ale to nepoznáte od normálního ina.
prohažte si ty kombinace kalkulačkou a googlem a uvidíte co se vám bude líbit .
a klidně i v modré řadě nebo i s faktorem.
pterodactyll
napsal(a):
Zde je krásně popsáno a kdo to dočte dokonce,dozví se,za co je ten slavný oranžovočelý považován.
https://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/clanky/r/detail/5177/kakariki-rudocely-cyanoramphus-novaezelandiae-sparrman-1787/
Článek je to jistě poučný, i když s některými aspekty chovu nesouhlásím, pro začátečníka ideál. Každopádně je pravda, že křížením kakariků žluto a červenočelých c. malherbi nevyšlechtí nikdo. C. malherbi totiž NEVZNIKÁ hybridizací. Nemícháme barvičky ve školce.
Ale i přesto tento trend bude pokračovat ať už cíleně nebo neznalostí a tak se dočkáme toho samého jako je to třeba u hroznýšů, kde jsou nejdostupnější mixy poddruhů a tak nikdy nevíte co si donesete domů a až na to experti a neználci příjdou budou dávat tisíce za čistokrevné ptáky (jako je to třeba s andulkma, přírodní několikátá generace vyjde i na pár tisíc pár).
Pro zadavatele, jistě vás to stálo čas a úsilí a ptáček je to vskutku hezký, ale zkrátka pro další chov bezcený. Neberte to jako kritiku je to jen konstatování faktu.
Chovu zdar L.P.
Edit:
A mimo jiné tihle papoušci se ani na c. malherbi nepodobají, tady je čelo celé oranžové a malherbi má oranžovou korunku a žluté čelo
Fesoj39
napsal(a):
Nebereme iluze a jaké křížení mezi druhy ? Je to jeden a ten samej druh. Víte o čem mluvíte ? Nechci se hádat a dělat chytreho to v žádném případě !
Jen chci např. Uvést křížení...
Podle Vás je teda kravina křížit různé ptáky ? Andulky v přírodě jsou zelené jak je možné ze je 100vky mutaci ?
Jak je možné že jsou Bílé Ary Ararauny ?
Jak je možné že mate žluté (gold) rosele a mohl bych pokračovat do nekonečna !!!
U zvířat bili tygři, lvi atd !!!
Co mě přijde křížení je jen mezi různými druhy napr: rosele Vs penant.
Ale kakariki a kakariki pořad je to jedna čeleď jeden druh ! Stejně tak andulky chocholata- vlnkovaná-žlutá- bila-falow-cremino a ja nevím co všechno !!! Nezlob te se, ale asi moc o křížení tolik zase nevíte ;)
Tak ještě jednureakci si na noc neodpustím, vaše pojetí křížení je jako vzít učebnici evoluční biologie a zoologie prohnat ji mixérem a pak slepit náhodně.
Prvně je potřeba si uvědomit že kakarici jsou relativně mladá skupina a proto nemají vyvinuté reprodukční bariéry ( to je to proč jsou třeba někteří hybridi neplodní). Dále kakarici mají jasně definované druhy, jsou popsané, snad máme i nějaké sekvence DNA k určení, takže i když nám to ptáci sami komplikují jsme schopni v laboratoři zařadit jedince k druhu.
A teď přirovnání, správně píšete že jako křížení druhů chápete křížení např. penanta a pestré, ale křížení c. malherbi a c. auriceps (kakarici) je to samé, je to stejné jako slon africký a indický, medvěd lední a mědvěd grizli a mohl bych pokračovat dále. Nepletě si prosím křížení plemen (Vlčák a pudl) a druhů (Zebra a kůň).
To že jsou u andulek spousty mutací to není tím, že se v přírodě chytla modrá andulka, která by byla jiným druhem, barevné mutace které my jako chovatelé řešíme jsou v podstatě genetické poruchy, změny, MUTACE (jako v X-menech ) ale Wolverin je stále člověk . To že je pták žlutý, například papoušek, když je v přírodě zelený, je dáno geneticky podmíněnou změnou ultrastruktury pera, to že je modrý je zas porucha v syntetizaci papouščích pigmentů psitacinů(tělo je nevyrábí).
Tedy když se chce někdo zabývat chovem mutací je dobré si přečíst relevantní odbornou literaturu o genetice, případně evoluci a základy ornitologie, respektive morfologie ptáků taky nejsou k zahození. Mutace se totiž jen s ifaunou a genetickou kalkulačkou dělají blbě.
Opět chovu zdar a dobrou noc L.P.
Dobrý večer
jen pro zajímavost si dovolím zmínit fakt že kakarici velice ochotně hybridizují i ve volné přírodě.
V rámci studia jsem měl možnost přečíst si článek o sledované populaci kakariků na Aucklandských ostrovech kde se vyskytovali 3 morfotypy těchto papoušků a to červenočelý, žlutočelý a oranžovočelý. Červenočelí ptáci byli v drtivé převaze.
Hlavním cílem toho výzkumu bylo otestovat jestli oranžovočelí kakariki (c. malherbi) vznikl hybridizací. A světe div se když se vědci podívali do buněk na DNA zjistilo se že na souostroví nežijí 3 ruhy a 4. Jednotliví ptáci byť měli jasně daný morfotyp tak jejich DNA poukazovala na jiné. Dominující červení byli vlastně žluto- a nebo oranžovočelí pokrevně ale čela měli jiné. Tohle je jen ve zkratce, doporučuji jako zdroj informací například Pubmed ten je tuším zadarmo a je tam velká databáze článků, případně kdo má možnost tak určitě se vyplatí hledání na Web of Science.
Možná by jsme se divili jaké předky mají naši kakarici kdyby jsme se jim mrkli do buněčných jader a do mitochonrií.
Chovu zdar L.P.
Edit:
podíváme li se do na mitochondriální DNA tak můžeme snadno určit pramatku dané linie proto se tolik červenočelých ptáků vzávěru ukázalo jako příslušníci jiného druhu. Fenotyp získali od všech předků postupně ale dcery dál předávají mtDNA dál svým dcerám. A co jsem tím chtěl říci? že i ten kdo si zakládá na přírodních ptácích může mít klece plné hybridů a stejně to nepozná
"podívej se jak to pěkně roste"
letošní mníšci:
0,2 modrá opalína
0,1 zelená opalína
0,0,4 a dvě vajíčka modrých druhé hnízdo (vajíčka mají plná)
Letošní mniši. Jiste jedno lutino... zbytek bude překvapení. (Dvě hnízda).
Dobrý den
Také by mě zajímalo s čím má být údajně křížený ten kakarik, když pominu absenci jakých znaků jiného druhu.
Sám sem zachytil informace o takto zbarvených kakarikách, kteří ale nežili moc dlouho. A vážně nevím jestli by vůbec křížení kakarika s něčím mohlo fungovat. Vezmeme li přírodní areály papoušků Austrálie a Oceánie, už to naznačuje silné reprodukční bariéry (ty způsbují, jsou li slabé například sterilitu u hybridů agapornisů). Kakarikové jsou nejblíže příbuzní papouškův chocholatým a ostrovním od kterých se odštěpili před pár set tisíci lety (mohu doložit relevantní literaturou). Trochu nechápu tajnosti s označením druhé půlky "křížence" a odkaz na FB je vskutku bizardní, asi jako otázka: čtete blesk? Dál způsobuje velké chyby samotný překlad z angličtiny, nato prosím pozor Jako příklad můžu uvést diskuze kolem mutací Mníšků, anglické názvosloví je jiné a doslovné překlady i našich názvů nejsou zcela jasné, sám sem viděl fotky s popisem mutací ptáků a podle českých pojmenování to prostě nesedělo.
Tak prosím pokud to není tajemstvím dejte odkaz na článek majitele z facebooku ať se můžeme poučit, nebo ho případně rozporovat a nehádat se o něčem co někdo, někde, někdy četl. V případě zájmu můžu doporučit databázi odborných článků pubmed nebo web of science kde seženete značné množství relevantní literatury o genetice, hybridizaci a hybridogenezi, taxonomii atd...
díky a chovu zdar L.P.
Dobrý den
V případě že najdete vejce pěvců na zemi, tak je tam nechejte v případě, že v okolí není jiné, např kosí hnízdo kam by jste je mohla podložit. Tohle je přirozená predace, nic co by se nedělo. Taky je možné a to s velkou pravděpodobností že vejce má drobné praskliny a zkazí se, nebo je zastydlé a zárodek mrtvý, může být i neoplozené...
Inkubovat a piplat kosy doma nedoporučují především proto že:
Je to makačka, nejspíš se vám to nepovede a bude vás to mrzet.
Pokud se to povede, vychováte naivní ptáky, které stejně po vypuštění něco sežere.
Pokud je nevypustíte tak porušíte zákon a když na vás příjdou tak to zaplatíte.
Jedinou možnou alternativou je zavolat ornitologickou stanici, případně nějakou parazoo a podobně kde by mohli vejce podložit.
Hezký den L.P.
Dobrý den
V přírodě relativně normální věc. V genotypu vašich kakariků zřejmě budou žlutočelí předci. Přiložím článek o hybridizaci kakariků na Aucklandských ostrovech. Ve studii pozorovali mitochondriální dna kakariků a jejich fenotyp a v jednotlivých větvích (s červenou, žlutou nebo oranžovou barvou čela) se objevovali i jedinci s jinou barvou čela než by měli mít.
Abych to vysvětlil mitochondriální DNA se dědí od matky a u jedince který podle mitochon. DNA příslušel k novozélandským červenočelým kakarikům se objevilo oranžové nebo žluté čelo. K tomuto jevu dochází především v důsledku kolonizace nových ostrůvků jednotlivými příslušníky různých druhů a může docházet ke vzniku hybridních rojů.
Váš případ asi nebude pocházet z přírody ale vaši ptáci budou pocházet z nějakého dávného mezidruhového křížení
Chovu zdar L.P.
https://www-tandfonline-com.ezproxy.is.cuni.cz/doi/abs/10.1080/03036758.2015.1084337
kdyby nefungoval přístup pošlu článek emailem (je ale jen AJ).