Jéje, koukám, že jsem si nepřečetla přezdívku, celou dobu píšu ženskému pohlaví a Ty jsi chlap!! Tak pardon!!! Ony ty začátky nejsou lehké a opravdu ne všechno musí být nutně Tvoje chyba, i když se říká, že vždy je chyba na straně jezdce. To, že se kůň orientuje víc podle ostatních, než podle Tebe, je prostě stádový pud a značí to, že se kobyla na Tebe ze svého pohledu nemůže spolehnout, nechce/nemůže Tě respektovat. Zkus podle možností zesílit pobídky, přeci jenom, máš větší sílu než holky, to je deviza většiny chlapů v jezdeckém sportu. Nemyslím tím koně nakopat nebo vyškubat v hubě, ale být důraznější a hlavně důslednější, nevzdat tu pobídku po prvním neúspěchu, ale pokračovat, dokud neudělá, co po ní chceš. Třeba to bude později, ale bude a příště už to udělá rychleji. Pořád není jasné, kdy konkrétně Tě kobyla neposlechla - při jakém cviku, situaci, takže teprve podle toho si načíst v odborné literatuře přesnou pobídku a snažit se to "zlomit". A ještě jen tak okrajově... Jsou koně, kteří nemají rádi určité pohlaví a pokud je klisna jednou z nich a ostatní jezdci jsou dívky, může to být i takováto osobní antipatie. Tím neříkám, že to máš vzdát, ale bude to třeba trošku těžší z tohoto důvodu (jednu takovou feministku mám já, ale ta se rovnou při nasedání chlapa staví na zadní, ta má jasno od začátku ).

No nevím, ale pokud to je, jak popisuješ, něco je špatně s trenéry nebo koněm, ne (jen) Tebou. Protože SPRÁVNÁ jízdárna má vypadat tak, že tam jsou tzv. školní koně, kteří reagují na správné signály jezdce správně. A od toho, aby jsi Ty ty signály dávala dobře, jsou tam ti trenéři, o kterých říkáš, že jsou dobří. Někdy si člověk myslí, že tomu trenér rozumí jen proto, že tak ten člověk působí (na Tebe, jako úplného začátečníka) a ono je mnohem jednodušší "chytře" působit, než ty znalosti opravdu mít. Jezdíš sama nebo v družstvu? Jak reaguje ten kůň na ostatní jezdce na Tvé úrovni? Když jsem já začínala v postkomunistickém oddíle, měla jsem velice dobré srovnání s ostatními jezdci a moc dobře jsem věděla, že JÁ to neumím, protože ostatní ten kůň poslouchal . Promluv si především s těmi trenéry, řešit to tady je na nic. Oni vidí Tebe, koně, znají to zvíře, poradí Ti nejlépe. Pokud jsou správně na svém místě, neodbydou Tě, ale budou rádi, že se zajímáš nad rámec výuky a trápí Tě, že Ti něco nejde, poznají, že máš opravdu zájem a budou se Ti víc věnovat.

Trenéra!! Pokud není na trenéra, hodně číst (ne IFaunu, ale knihy). Platí jak pro problémy ze země, tak ze sedla. Ne všechno se dá vyřešit intuitivně bez předchozích rad nebo zkušeností, takže se spolehnout na "ty chytřejší", ať už autory knih nebo lidi okolo sebe (tam ale pozor na všeználky, kteří mohou víc zkazit než napravit, chce to vybrat vhodně člověka, který opravdu zná a ví = asi bude za peníze). Hodně štěstí!

Ahoj všem obdivovatelům MT! Hlásím se do klubu s tím, že zrovna řeším připuštění své kobylky nějakým MT, takže bych byla ráda za všechny zkušenosti s hřebci nebo s hříbaty po nich. Ocením jakoukoliv osobní zkušenost, která by mi pomohla s výběrem!! Tady moje kobča: http://www.schct.cz/pk/pk_display.php3?id=164912, potvrzuji skvělý charakter, všestrannost a snadnou krmitelnost (hláška "tloustne ze vzduchu" je úplně přesná). Nám hapruje zdraví, ale věřím že jde o individuální věci způsobené managementem v hříběcím věku (čip) a při obsedání a práci (horší záda, to jsme překonali správným ježděním).

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

A já budu za svini a upozorním na to, že člověk, který chce napřed kupovat sedlo a potom koně, by měl kolem koní strávit o hodně víc času, než si svého pořídí. Verčo promiň, ale ze všeho, co píšeš, na mě dost padá hrůza a obavy jednak o toho budoucího koně a jednak o Tebe jako budoucího majitele... Mám takovou předtuchu, že je mnohem víc věcí, které Tě ještě nenapadly (jako to sedlo) a možná nenapadnou do té doby, než koně reálně plánuješ koupit (jaro je určitě moc brzy a podzim, no, musela by ses ještě hodně ptát a zjišťovat, co je všechno potřeba)! Jen co mě tak napadá a ještě to nikdo nezmínil - kupovat koně na podzim do pastevka (a ono v některých případech kdykoliv) je velice omezující, protože buďto budeš muset koukat po koních, kteří už v pastevku jsou navyklí nebo počítat opět s většími financemi a také s větší starostlivostí ustajovatelky - ono totiž šoupnout koně najednou do 24/7 není úplně legrace. Nejde jen o to, hodit na něj jednu deku a je to v teple. Pokud nechceš něco pokazit, dekování je celkem věda a musí se pořídit víc dek a hlídat konkrétní podmínky. A ruku na srdce, slíbený "dozor 24 hodin denně" je jedna věc a lítat po pastvě kolem jednoho koně, když ostatní jsou bezúdržboví a přehazovat mu deku třeba i několikrát denně (možná jsem moc zodpovědná, ale ten kůň nastydne raz dva, když se třeba přes slunečný den pod dekou zapotí a zůstane v ní na lehce mrazivou noc) po dobu několika prvních měsíců, je věc druhá. Další věc, která mě napadá je, že jako nezkušený začátečník si koupíš koně, vykopneš ho na pastvu a přijdeš 3x do týdne jezdit. Třeba budeš mít štěstíčko na zlatého koně, ale málokterý, kterého jsem v životě poznala, by byl takový charakter, aby dřív nebo později nezačal takového jezdce pěkně zneužívat! Možná jsi to jen nenapsala a budeš mít někoho, kdo Ti vypomůže, ale jestli ne, je třeba s tím také počítat, aby ten kůň měl druhého jezdce, zkušeného, který ho vezme pod sedlo ještě alespoň 2x do týdne a srovná Tvé případné chyby. S tím souvisí i trenér - toho potřebuje vlastně každý, ale takhle na začátku je to hlavně o tom, zamezit základním chybám, které mohou vést k velice nepříjemnému dlouhodobému zkažení koně, kterého můžeš koupit skvělého, ale "vyrobit" z něj celkem krátce pěkného hajzlíka... Nepíšeš, jestli si chceš jen "vozit zadek" na vyjížďkách nebo pracovat na sobě, na koni. K tomu je ještě potřeba mít prostor, kde se dá trénovat, to je taky věc, která se lehce zapomene nebo zanedbá a pak zjistíš, že Tě kůň "přestal poslouchat", ale jaksi není, kde ho srovnat, protože v lese zlobí. A pak Ti jsou krásné vyjížďky na nic a řešíš, kde je nejbližší jízdárna, že potřebuješ zaplatit převoz, trenéra, jezdce... No, je toho víc a nechci kazit něčí nadšení až tak moc, ale když si vezmu, kolik věcí překvapilo mě a to jsem jezdila před pořízením prvního vlastního koně přes 15 let a starala se o cizího jako o svého (a la pronájem) cca 10 let... Vlastnictví koně je opravdu obr záležitost a mnohé zjistíš až za chodu, ale ještě bych počkala, než do toho skočím po hlavě . Držím palce!

Ani ti arábci? Mně tedy taky doporučili něco takhle krevnatého, že to působí v ČT, ale já jsem proti nim dost zaujatá + ta moje herka taky má své stavy a nerada bych to znásobila .

Nezlobte se na mě, vím, že mě za následující příspěvek nebudete mít ráda, ale opravdu radši nerozmnožovat... Já řeším "podobný" problém, mám kobylu, u které jsou jisté vady, pro které musím velice pečlivě vybrat budoucího otce, aby se problém nepodpořil, ale naopak byla maximální snaha ho eliminovat a zatím mi všichni lidé v diskuzi (ale na ECH) v podstatě řekli, že ji vůbec pouštět nemám. A to je ten problém menší oproti Vaší kobyle (usuzuji jen z toho, co píšete). Ideál by měl být, připouštět v rámci plemene (pokud pominu přilití krve, to necháme "skutečným" chovatelům) jen "perfektní" kobyly "perfektními" hřebci. Ačkoliv všichni tušíme, že to tak, především v naší republice, není ani náhodou, tohle domácí množení, které se chystáte provést a vytvořit křížence (v případě mini horse naprosto příšerné kombinace), je opravdu špatně. Pokud se nechcete vzdát myšlenky, mít za každou cenu od své kobyly hříbě, poraďte se, jak už někdo přede mnou psal, především právě s veterinářem, který Vám řekne, jestli má cenu připouštět a čím (je možné, že Vám řekne, že ta záda vylučují donošení jakéhokoliv hříběte). A snažte se proboha, když už nic jiného, zachovat aspoň čistotu plemene, takže pokud je kobyla zapsaná v ČT, pustit na ni hřebce, který má pro ČT licenci, pokud možno je v AP a má naprosto perfektní horní linii, která teoreticky SNAD bude geneticky silnější a přebije nekvalitu Vaší klisny. Určitě v ČT působí i drobnější hřebci, se kterými je naděje, že kobyla odnosí a porodí hříbě, které bude relativně kvalitní a použitelné a ne kříženec, kterým rozmnožíte řady našich českých paskvilů... Když si vezmete, kolik Vás to hříbě bude stát peněz, času a energie, opravdu je lepší koupit kvalitního koně a lásku, která vás ke klisně poutá, vložit do péče o ni samotnou a ne do jejího rozmnožování, když víte o zásadní vadě...

Zadavatelka:
Ahoj všichni!
Kobyla to zvládla, nešlo to ale kvůli velikosti (1 x 1,5cm) vyjmout laparoskopicky, takže musel kloub otevřít víc a má dvě rány na jeden steh a jednu na tři stehy. S čipem musel být vyjmut i kus šlachy ohýbače, do které byl zarostlý, vzniklý prostor se prý zahojí sám. Rekonvalescence na 6 - 8 týdnů. Dostaneme antibiotika a "možná něco proti bolesti, ale kobyla se netváří, že by ji to bolelo" (moje odpověď zněla, že je blázen a běhala by, i kdyby měla jen tři nohy). Tak teď už je to jen na přírodě, jak si poradí, nastávají okamžiky (dny, týdny, měsíce) pravdy...

kessi napsal(a):
já neřekla že mu někdo ublížil, takových koní je bohužel mraky, rostou na pastvě jako dříví v lese a pak když má 500kg se stáhne domů a je problém ,za prvé neumí ni a za druhé člověk není pro něj parťák. Tohle já neuznávám, i s koňmi na pastvinách se má pracovat. .
Dokážu oddělit jednoho koně od stáda pohledem a gesty a dokud mu nedovolím se vrátit tak čeká a to i dominantní kus, tohle se mají podle mě hříbata učit i na pastvině, protože když se vrátí má v podvědomí respekt z člověka. nemyslela jsem to ve zlém, jen mi ho přišlo líto bude to mít hodně těžké.
Zvážila bych ten pronájem, třeba najdete co potřebuje a vy budete mít jistotu že nejde z ruky do ruky ;)

Hezký! Kdyby takhle přemýšleli lidé na hříbárnách a byl na to všude čas, to by byla s koníky potom práce!

Vyzkoušela jsem odvar z listů ořechu, jsou tu momentálně jen velké, normální mouchy a je jim to úplně šumák, takže za mě: nefunguje!

(Zadavatelka) Ano, na riziko arthrózy jsem byla upozorněná a kobyla ji nejspíš v noze už má, protože tam ten úlomek x let pracuje. Operaci pravděpodobně jen odložím, pokud na ni nebudu mít peníze kvůli koupi koně, ale tu částku, kterou chce zmíněná klinika (už odpověděli), mám našetřenou za chvilku, takže mi to výrazně ulehčilo rozhodování, resp. vím, že si v dohledné době budu moci dovolit obojí - nového koně i operaci starého, což mi ulevilo u srdíčka (ne že bych tak moc toužila po novém koni, abych ho upřednostňovala před kobylou, ale je teď sama a potřebujeme kamaráda). Takže kromě emailu, který jsem zrovna odeslala, ještě jednou VELKÉ DÍKY Mili!!!!!!!!!!

Hmm, škoda jí, potřebuji takhle zlatého koně!!! U nás by neutekla, jednak není za kým a pak, máme dřevěnou ohradu kombinovanou s ohradníkem (ani ne tak naše opatrnost jako následek podobně šikovné kobylky, která tu byla v ustájení a měla veliký hlad na trávu od vedle, protože seno ad libitum samozřejmě neuspokojovalo její chutě).

Aha, pochopila jsem z toho, že by kvůli proporcím výš neskákala, že byla menší. Tak to by mi vůbec nevadilo, že není hezká, z toho už jsem vyrostla, že jsem kupovala koně podle vzhledu a hlavně barvy (ideálně černý hnědák s lysinou a 4 ponožkami, lépe dosažitelný ryzák to samé), to se nevyplatí :-).

(Zadavatelka) Taky bych s tímhle neriskovala a nedělala to bez antiseptického prostředí. Jinak čekám, až se pan doktor z menší kliniky vrátí z dovolené (slečna na recepci si nepamatuje, za kolik takové operace dělají ) a kobyla už chodí lépe (co jsem tak koukala, když vyklusává z výběhu na pastvu a zpátky), tak začínám přemýšlet, jestli, když stejně už závodit nebudu a kobča bude chodit maximálně dvakrát do týdne na lehkou vyjížďku, operaci nevzdám a peníze na ní raději neinvestuji do nového koně. Samozřejmě opravdu jen pokud ji to nebude bolet - nebude kulhat ani po zátěži, což už se nám minulá léta stávalo, že přestala kulhat a vyjížďky zvládala.

Jo, povahově takového, ale vyššího, abych na něm nevypadala jako debil a pod mým drahým manželem se tomu nerozjely nožičky (těžkotonážník)... No jo, člověk dělá chyby a některé nejdou vrátit :-).

deauville napsal(a):
Ano, bohužel není o co stát. Loni jsem sháněla nový domov pro vyřazeného provozáka (16 let, artróza, tehdy nepojízdný, dnes ano, samozřejmě s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu) z naší stáje a nakonec to dopadlo tak, že skončil v mých rukou. Dali jsme inzerát "Darujeme koně" s přesným popisem zdravotního stavu i povahy, ale už asi třetí odpověď mě definitivně odradila od toho, hledat nového majitele touto cestou. Ano, odpovědi plné gramatických chyb mě ujišťovaly, jak se bude mít skvěle, ale jen tak mezi řečí se pisatelé tázali, zda k němu bude i uzdečka a sedlo atd. Ze všech došlých odpovědí mi přišla relevantní pouze jedna - pisatelka to měla v hlavě celkem srovnané, ale bydlela na severní Moravě a já jsem z Prahy, takže nějaká připadná kontrola podmínek v místě by byla velmi obtížná. Kůň tedy nakonec skončil u mne, a i když toho samozřejmě nelituju a finančně to zvládám, uvědomuju si, že je to přece jen velký závazek - nejde jen o to koně nakrmit a vyhnat na pastvu, ale pokud možno mu i dopřát určitou kvalitu života (bez bolesti, ve společnosti koní atd.).

A druhá věc - do darovací (či možná symoblické kupní smlouvy) můžete uvést jakékoliv podmínky, otázkou je, co z toho bude pak právně vymahatelné. Pokud byste opravdu chtěla kobylu "darovat", volila bych spíš smlouvu o pronájmu (bezplatném či symbolickém) - tam v případě, že se nájemce nebude o zvíře starat dle podmínek ve smlouvě, ji můžete hned odvézt...

S tím bezplatným pronájmem vs. darovací smlouvou máte pravdu, díky. Já mám teď zajímavou zkušenost s 15-ti letým kulhavým ČT valachem s podotrochlózou. Vzala jsem ho pod tlakem (odcházeli mi koně z nájmu, kobyla by zůstala sama, byl i přes kulhání intenzivně využíván pod zákazníky - bylo mi ho líto) za 15 tisíc a když mi onemocněla kobyla (nutná operace a po ní nepoužitelná do sportu), dávala jsem ho pryč, protože jako společníka ke sporťákovi mi teď měla sloužit tato dříve sportovní kobyla. Zadarmo jsem ho dát nechtěla, jednak z výše zmíněných důvodů, jednak samozřejmě kvůli penězům a zavolal mi pán, který bezmezně věřil svému kováři, že ten problém zvládne. Koně si odvezl za třetinu ceny, kterou jsem zaplatila já. U mě byli na valacha kováři tři, nikdo s ním nic nezmohl, valach nereagoval na nic, stále si i v kroku kulhal to svoje. Po dvou týdnech mi pán volal, že kůň chodí denně pod sedlo, je v naprostém pořádku a na podzim chtějí jet hobby skoky. Co si o tom myslet?? Ráda bych, aby byl kůň v pořádku (na rozdíl od mé kobyly to nebyla srdeční záležitost, potřebovala jsem se zbavit nevyužitelného zvířete, které mi cca rok sloužilo jako společník a teď už by mi jen užíralo), ale nechce se mi věřit, že mávnutím kouzelného proutku je koník v pořádku. Třeba ano a tím by se možná potrvdily domněnky některých lidí tady, že dostanou nějak postižené zvíře, dostanou ho z toho a hurá, mám jezditelného koně zdarma... Třeba se zázraky dějí a mně nezbývá, než pánovi závidět takového kováře, protože mít ho, takové zlaté zvíře bych nedala z ruky a u mě by jezdilo max. 2x týdně... Teď jsem dopadla tak, že kobyla je sama (nevyšla mi koupě provozuschopného koně) a já přemýšlím, zda je v téhle republice možné sehnat zvíře mezi 5 -10 roky, které bude naprosto hodné (i pro začátečníka) a zdravé a zároveň schopné trénovat parkur (a nebavím se o ambicích do L, ale začínat spolu pomalu od hobby úrovně). A ne, nechci ho zadarmo, ani za 15 000, ani za 30 000,- Kč. Jenomže to, co finančně mám, se mi někdy zdá zatraceně málo, když v inzerci vidím koně za 350 - 400 000,- Kč... UF! (Tak jsem si vylila srdíčko!).

Jsem na druhé straně, uvažuji chvílemi o tom, darovat svou kobylu = zbavit se zodpovědnosti za nemocné zvíře, (ta její smůlovatost mě začíná ubíjet), ale popravdě, absolutně si netroufám odpovědět na inzerát nebo si sama svůj dát. Nejenom, že hrubé chyby mě vždy totálně odradí (pravděpodobně jde buď o děcko nebo polovzdělance, obojí nedává moc předpoklad ke skvělé péči, výjimkám se omlouvám), ale když se podívám, jak zlí, krutí a bezohlední dokážou lidé být k normálnímu fyzicky i psychicky zdravému zvířeti, které si koupili za těžké peníze, opravdu mám panickou hrůzu z toho, co by provedli s mojí praštěnou a ještě nemocnou kobylou. Když už se do toho dám, jedině s ve smlouvě podloženými hodně tvrdými podmínkami a la "budu za koněm pravidelně jezdit a pokud se mi nebude líbit byť jen zkřivený chlup na hlavě, vezu si ji zpátky". Komu se to nebude líbit, bude mnou podezříván, že jeho péče nebude dobrá a proto mu kobylu nedám (otázka samozřejmě zní, kdo si pak takovou herku, byť zadarmo, vezme ). Pro inzerenty "Darujte koně": nikdo Vám nedá zdravé a pohodové zvíře, takže se Vám to rozhodně nevyplatí. Radši si počkejte a našetřete...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Tady jde o jednoho z nejlepších studentů MVDr. Žerta a myslím, že opravdu nebude problém, alespoň mu věřím a nejspíš to zkusím, i když zatím první email nebylo možné doručit, zkusila jsem jinou adresu. Jinak moc děkuji za příspěvky, zatím je vše kladné, takže mi to dodává naději a posiluje to mé rozhodnutí do operace jít.

Zdravím! Jsme z Rakovnicka, budu ráda za nějaký tip, pokud tím neutrpí kvalita . Najmanova24@seznam.cz

Všechny zdravím! Přes nedávnem byl mojí 8-leté kobyle diagnostikován čip v kopytním kloubu. Podle doktorů ho má už delší dobu, ale teď začala kulhat. Svodnými zkouškami jsme potvrdili, že bolest vychází z kloubu. Operace je věc 30 000,- Kč, kobyla má malou "skutečnou" hodnotu, ale je to můj první kůň, mám ji ráda. Stačilo by mi, kdyby po operaci odchodila rekreaci - dokonce ani ne denně vyjížďku, což mi samozřejmě lékaři nemohou zaručit. Chtěla bych se zeptat, zda někdo nemáte zkušenosti s operovaným fragentem v kopytním kloubu, jak to koni (ne)pomohlo, zda se vrátil k původní výkonnosti nebo byl alespoň rekreačně využitelný. Díky za zkušenosti, postřehy, rady.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii