konakpavel napsal(a):
Ahoj, přečetl jsem si Váš článek o kobylce a obavách. Není možné donutit kobylku, aby měla respekt z tak malého cvrčka a už vůbec ne, pokud je dominantní, alfa atd. Dá se ovšem pečlivou prací kobylce ukázat jiná cesta. U Alfa koní hodně pomůže naprosté odstavení od stáda, samota a každodenní práce na respekt. Vím, o čem mluvím, před lety jsem kopil kobylku, 10 let, špatně obsedlá, alfa, totálně dominantní, tvrdohlavá, nespolupracující, nejezditelná. Pokud kobylka byla ve společnosti jiných koní pokaždé ukazovala svůj postoj ALFA, je to přirozené, nechce ostatním ukázat, že se podřídí někomu jinému. Odvezl jsem ji ke kamarádce na malý statek, kde nejsou koně, malá ohrada, stáj a jen já, každý den jen já, mé požadavky, mé přání, má práce. Po půl roce byla kobyla úplně jiný koník, po půl roce dovolila sednout do sedla, přestala jít proti člověku atd. Zůstala ve stádě Alfou, ale už nikdy nešla proti žádnému člověku. Je to případ od případu, na každého koně může být jiný metr. Osobně si myslím, že Váš manžel sice u kobylky má určitý respekt, ale být na koně zlý není dobré, kobylka má respekt jen ze strachu, nemá jistě důvěru a to je špatné. Vždy hledejme respekt a důvěru. Pracoval jsem s několika „zlými koňmi“ a pokaždé to chtělo jinou cestu. Mám rád takové koně, jsou osobností, nezlomené, věrné a milující, jen je potřeba jim ukázat, že se nesmí stavět k člověku, jako ke koním Doufám, že moc neplácám, držím palce. Prodej koně je řešení pro Vás, ale dejte pozor a hodně vybírejte toho, kdo si ji již nechá na pořád, změna majitele je pro takové koně zklamání. Pavel

Úplný souhlas s tímto příspěvkem,až na ten případný prodej.Jsem osobně přesvědčen o tom,že tohoto kroku budete dříve či později sama litovat,už jsem takový případ u jiného majitele zažil.Dobře si proto tuto variantu řešení promyslete, v zájmu vlastním i té kobylky.

nikiš napsal(a):
Dobrý den, chtěla bych s mladou kobylkou začít přirozenou komunikací,ale je tu problém.
Kobylka nejspíš neměla slavné hříběcí dětství a proto ji nemůžu poplácat (jen pohladit) to se hned lekne a nenechá na sebe sáhnout,nechce se občas nechat chytit,nenechá si zvednout nohu a skoro ani vyčistit. Chtěla sem se zeptat jak s ní začít když má takovéto problémy a jak je řešit. Nevím jestli je napojení důvod jak to ihned řešit. Moc děkuji za odpověď. A prosím jen odpovědi co mi pomůžou a né připomínky

Každý kůň má svou psychiku a reakci na určitý podnět,někdy paušální postup nepomáhá a v prvé řadě si musíš získat především jeho důvěru.Na youtube je spousta videí od nejrůznějších horsemanů /Parelli,Roberts,Andersson,Craig,Bláha apod/ s návody jak začít,ale záleží jenom na tobě samé,co si z toho vybereš a jak to budeš praktikovat u svého koníka.Pokud to nepůjde,tak ti doporučuji se obrátit na někoho,kdo ti s koníkem individuálně poradí.Pokud jsi z JČ,tak já jsem pronajal svou usedlost naší legendě p. Františku Špatnému z Bílska,který tam bude pořádat kurzy.Je to obec Val,okr.Tábor.Pokud jsi z VČ,tak bude jezdit ke mně na Broumovsko.

sašakoňák napsal(a):
A ještě jeden

A poslední

sašakoňák napsal(a):
Jenom pro Vaši představu,jak u nás žijí koníci

A ještě jeden

shadow1 napsal(a):
Neměl by někdo zájem o bezplatný pronájem dvou menších poniček jako společníků ke koni, případně na povození dětí? Obě jsou hodné, nekonfliktní a zvyklé na malé děti. Momentálně jsou ustájené cca 10 km jižně od Prahy. Vše je na domluvě. Případný pozdější odkup možný.
Za případné nabídky díky.

Jenom pro Vaši představu,jak u nás žijí koníci

Jak je vidět,tak granulky pro kuřata mohou chutnat jak psům,tak i liškám.

Tak to už nemá nikdo letošní?

A ještě jedna

Tak nám ze tří lišáčků zůstal ten nejmenší a nejrozmazlenější,kterému jsme dali jméno Bubu.Jeho dva sourozenci odcestovali do nových domovů a pevně věříme,že se jim bude dařit dobře.Jednoho z nich můžete vidět v zookoutku Teracentrum v Dolní Čermné.Bubu roste jako z vody,nejraději má šťavnaté,nadrobno nakrájené hovězí maso.Za kamarádku má mopsici Babu.Má ještě někdo letošní liščátka?

cone napsal(a):
Douglasi, dlouho jsem zvažoval jestli se k tomu pro mne smutnému příběhu vyjádřit, ale musím. Dle mého tento čin nezaslouží nic jiného než nějakou formu fyzického násilí. Jsem člověk spíše v normálu, ale asi bych takto zareagoval.
U nás jeden také takový zastřelil toulavého psa, mi to více vadilo, protože jsem ho na tom místě kde se to stalo chodil krmit.Ale nemusí jít vždy jen o myslivce, někteří majitelé psů se dokáži chovat stejně surově. Naše sousedka měla divokým chovem tři kocoury a kočku,velmi plaší, nedali na sebe sáhnout. Samozřejmě byli stále hladoví a toulali kolem mých voliér, tak jsem je začal na jiné straně, před garáží každý den krmit. Po nějaké době se naučili zdržovat v obvyklou dobu již na "svém" místě a vítali mě hlasitým mňoukáním. Asi po dalším měsíci jsem je již mohl i pohladit a ponosit v náručí. Moje ruka byla asi první v jejich životě, která jim nezpůsobila újmu. Trochu míň se začali bát lidí, dva kocourky ulovil ovčák od jednoho zodpovědného a zbytek také časem zmizel. Bylo mi to hrozně líto, protože už vypadali jako vykrmené, opečovávané kočky.
Ještě bych dodal, že při pravidelném každodením krmení - syrová mletá krůta s doplnky- si již vůbec nevšímali voliér s papoušky a ani ten prostor nenavštěvovali.
Závěr těch mých smutných epizod byl, že chlapec v zeleném se mé čtvrti spíše vyhýbá a soused již svého psa na volno po ulici nepouští.

Dobrý den,rád se zapojím do této diskuze,neboť mám podobnou zkušenost s pány myslivci v JČ.Měl jsem nádherného psa NO a v sousedství lišku,která tam pravidelně vyváděla mladé a liščata pak skotačila mezi mými kamerunskými ovečkami a koňmi.Měl jsem kachny indické běžce a nikdy se nestalo,že by nám liška něco vzala i když chodila kolem čerstvě narozených jehňat i nelítajících kachen.Pak ale jeden z těch pitomců to nevydržel,vlezl na můj pozemek a jedno lišče zastřelil.Když šel lišče sebrat,tak to už se na něj hnal můj pes,ještě jsem ho stihnul odvolat.Dostali jsme se do sporu,ale obešlo se to ještě bez fyzického násilí.Po nějaké době jsem našel kousek od domu,necelých 100m zastřelenou naši kočku na cestě.Podle stop broků na cestě a stromech někdo střílel na kočku ve směru na náš dům.Přivolaní policajti případ odložili z důvodu nezjištění pachatele.Pak při podzimních honech nám někdo vystřílel všechna okna na autě stojicího před přístřeškem u domu.Policie opět nic,protože broky jsou anonymní.Pak mi zmizel pes,který měl čip,tetování v uchu a obojek s pouzdrem,v němž byla 1000Kč bankovka a adresa s tel.č.Nedohledal jsem ho ani přes vypsanou odměnu 10.000Kč.Poslední kapka byla,když mi střelil kamerunskou ovečku,pod kterou bylo jehně,to už jsem nerozdejchal.Došlo na pěsti a od té doby se ten zasran v zeleném v naši blízkosti neukázal.Po nějaké době jsme se kvůli koním přestěhovali na opačný konec republiky a tady jsem se seznámil s úplně jiným typem člověka v zeleném,který střílí pouze v nezbytných případech a na jeho pozemcích je plno handicapovaných divokých zvířat o které se vzorně stará.Nedávno jsem od něho dostal tři malinkatá osiřelá liščátka.Budu o nich informovat v dalších příspěvcích i s fotkami.Závěrem chci jenom říci,že jsou lidé v zeleném,kteří slušnému jednání nerozumí,spíše to považují za slabost toho druhého a proto je zde zcela na místě dobře mířená rána do zubů.